Diskuzní seminář STUŽ hostilo v úterý 7. listopadu 2023 Informační centrum OSN v Praze. Seminář na aktuální téma předznamenávaly otázky jako:

Jaká je situace s rozvojovou pomocí, kterou Česko a Evropská unie nabízí rozvojovým zemím? Jsou tyto nemalé peníze využívány správně? Nezhoršují stav životního prostředí v těchto zemích?

Česká republika je jednou z největších historických znečišťovatelů ovzduší v přepočtu na obyvatele. Z evropských fondů dostává miliardy korun na svá vlastní opatření proti klimatické změně, ale rozvojovým zemím dává jen malou částku. Na konferenci OSN o klimatu (COP27) v roce 2022 slíbil premiér Petr Fiala, že Česko bude do Zeleného klimatického fondu přispívat 1 milion dolarů ročně v letech 2024–2027. Je to dostatečný příspěvek? 

A jako by těch otázek nebylo dost, vznesl hned první panelista, Pavel Nováček, další: Proč se některým zemím daří rozvíjet a jsou bohaté a jiné zůstávají zaostalé? A v rámci odpovědi nabídl obratem několik existujících teorií. Snad každá z nich přináší kousek vysvětlení, ale celkově zůstává tato otázka a odpověď na ni stále zahalena tajemstvím.

Petr Gandalovič, jediný to zástupce státní administrativy, uvedl, že česká rozvojová pomoc je prioritně zaměřena do šesti států. Z evropských se jedná o Moldávii, Gruzii a Bosnu, v Africe podporujeme Zambii a Etiopii a v Asii Kambodžu. Příslušné projekty neprochází kontrolním procesem EIA, ale vycházejí a respektují pravidla platná v EU a OECD.
Zkušenosti s africkou mentalitou přiblížila posluchačům Jana Hajduchová: “Takzvaná mentalita natažené ruky, v Africe označená jako mentalita dojných krav, je bohužel živená i těmi, kteří pomoc nabízejí... V rozvojové pomoci je nutné vycházet z potřeb místních, z potřeb, které si sami určí.”

Michael Stanley-Jones ve svém vystoupení popsal úspěšpěšný rozvojový program „chudoba a životní prostředí“, zprostředkovaný Programem OSN pro životní prostředí, který ukázal v několika afrických zemích – Malawi, Mozambiku a Rwandě – že se rozvojová pomoc dá opravdu organizovat tak, že není poškozováno životní prostředí včetně nastavená indikátorů hodnocení.

Spolu se zástupkyní naší největší nevládní humanitární organizací Člověk v tísni Lucii Markovou se shodli na tom, že hlavní podpora v těchto zemích by měla směřovat do rozvoje občanské společnosti a do vzdělání. Marková na příkladu Kambodže, jedné ze čtyřiceti zemí, kde organizace působí, vysvětlila, že v rámci projektu zaměstnávají 90 procent místních, čímž zajišťují jeho udržitelnost i do budoucna. Zároveň zmínila zaměření projektů i na adaptaci na probíhající klimatickou změnu. Ostatně to je i důležitý aspekt české státní podpory právě v rozvojových zemích.  Jak se dalo očekávat, environmentální kriteria při poskytování rozvojové pomoci nikdo nezpochybnil, ale existují i další hlediska určující charakter takové pomoci. Specifikum tvoří kupříkladu humanitární pomoc při katastrofách.

Česká republika má problém s plněním svého závazku týkajícího se objemu prostředků určených k rozvojové pomoci. Ten činí 0,3 procenta státního rozpočtu. Na druhou stranu existují i takové bohulibé nevládní iniciativy jako je třeba akce Kola pro Afriku, představená v úvodu semináře. Díky ní, díky pomoci řadových českých občanů, se po afrických stezkách prohání na favoritech, eskách a libertách již na deset tisíc domorodých školáků a studentů.

Zkušenosti ze života v Keni přiblížila posluchačům Jana Hajduchová: “U jakýchkoli rozvojových projektů je velmi důležité, aby vycházely z principu rovnocenného partnerství, nikoli z pozice „bohatých, kteří zachraňují chudé“ V Africe je mnoho schopných vzdělaných lidí, a i celá řada tzv. obyčejných lidí vnímá a chápe problémy životního prostředí. Ať už jsou projekty realizované na jakékoli úrovni, měly by vždy vycházet ze skutečných potřeb místních lidí, a být připravované ve spolupráci s nimi. Místní lidé vždycky nejlépe vědí, co potřebují, a často i vědí, kudy na to.” 

Na semináři vystoupili

• Ing. Jiří Dlouhý – úvod a moderace – záznam úvodu – prezentace
• Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc. – Univerzita Palackého v Olomouc, Přírodovědecká fakulta, Katedra rozvojových studií – záznam vystoupení – prezentace
• Mgr. Petr Gandalovič – Ministerstvo zahraničních věcí, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci – záznam vystoupení
• Michael Stanley-Jones, bývalý projektový manažer, Powerty-Environment Action for Sustainable Development Goals, UNEP – záznam vystoupení
• Lucie Marková – Člověk v tísni, projektová manažerka humanitární a rozvojové sekce – záznam vystoupení – prezentace
• Ing. Jana Hajduchová – Společnost pro trvale udržitelný život – záznam vystoupení
• Záznam závěrečné diskuse