Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Při včerejším pořadu Reportéři ČT jsem nejdříve s údivem, potom s rostoucím rozčilením vnímal onen „nový pohled na rekultivace velkoplošné devastace území velkolomu Československé armády“. Nikoliv podle dosud platného „Generelu rekultivací v SHP“, který tam připomínal nestor rekultivací Ing. Stanislav Štýs, CSc., ale s ponecháním celého území těžební jámy bez technických zásahů tzv. „přirozené sukcesi“, tedy „ať si příroda pomůže sama“. A to s požehnáním MŽP, krajských orgánů ochrany přírody a krajiny, jako vědecky sledovaný „experiment“. Zatímco starostovi Vysoké Pece se tento záměr zjevně nelíbí, rozpačitá a stěží pochopitelná byla reakce bývalého bojovníka za zachování a obnovu krajiny pod zachráněným zámkem Jezeří z Horního Jiřetína – Ing. Vladimíra Buřta. Těžební společnost páně Tykače by tím ušetřila miliardy korun, dosud snad odkládaných do fondu pro rekultivace, s vágním příslibem investovat je v tomto postiženém území „jinak“. Přitom ilustrační záběry do těžební jámy ukazovaly jasně, že vedle již započatých technických i biologických rekultivací na jihozápadě u Vysoké Pece obsahuje území dál k severovýchodu příšerný terén, zčásti připomínající valchu, se souběžnými hřebeny násypů skrývkového materiálu zakladačem, zčásti miniaturu Českého středohoří s kužely výsypky bez ladu a skladu, a místo by asi zbylo i pro jezírko ve zbytkové jámě, kterou se patrně s ukončením těžby už nepodaří zasypat. Tato část by v žádném případě neměla zůstat tak, jak je, a většina plochy by měla být technickou rekultivací zarovnána nebo upravena do jen mírných a táhlých svahů, navezena ornice z jejích deponií a připravena k oživení biotou. Nejen to. Musí být obnovena síť cest, systém povrchového odtoku vody, zčásti by se měla provést lesnická a na vhodných plochách možná i zemědělská rekultivace. A na co by se už vůbec nemělo zapomenout – část těchto ploch v sousedství zámků Jezeří a Ahníkov tvořila komponované krajinné prostředí a rekreační zázemí sídel Horní Jiřetín, Černice a Vysoká Pec, a tyto památky, obce a jejich obyvatelé právem očekávají, že se sem alespoň zčásti vrátí kulturní krajina, která zde byla, a ne nějaká druhohorní tajga.

Ponechání současného stavu pro experiment s přirozenou sukcesí je nepochybně dobrý recept pro okrajové svahy a jakousi kostru obnoveného územního systému ekologické stability ve vhodných koridorech a biocentrech uvnitř lomu, ale větší část plochy musí být upravena technickou i biologickou rekultivací, jak prosazuje Ing. Stanislav Štýs, CSc., i když už to nebude celá jím kdysi uvažovaná plocha lomu. Je třeba najít vyvážený a kulturně osvícený kompromis mezi oběma přístupy. Jinak to vypadá, že státní správa pro oblast ochrany životního prostředí, přírody, krajiny i památek opět selhává, a vychází ve své naivitě vstříc těžaři víc, než je rozumné. Budí to dokonce podezření, že těžař tu „slevu nechce zadarmo“. Už na devastaci území těžbou stát i podnikatelé vydělali za desítky let exploatace dost a je třeba to začít vracet, ne pod rouškou experimentů od území zase utéct a nechat v tom místní bez pomoci.

V Hradci Králové 25. dubna 2023

Ing. arch. Martin Říha, bývalý náměstek ministrů ŽP Moldana a Dejmala 1990- 1992, z dob stanovení ekol. limitů těžby

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License