Společné stanovisko STUŽ a Východočeské pobočky STUŽ
V našem stanovisku upozorňujeme na ohrožení relativně harmonického vývoje těchto sídel zahuš-ťováním zástavby, poškozením krajinného rázu, cenné přírody a charakteru osídlení v necitlivém procesu ekonomického a sociálního rozvoje obcí. Zároveň vyjadřujeme znepokojení nad nedosta-tečně chráněnými veřejnými zájmy v konfrontaci se zájmy soukromými a skupinovými ze strany dotčených správních úřadů, včetně orgánů ochrany přírody.
V konkrétním případě územního plánu obce Bartošovice pak požadujeme připravit upravené za-dání. Dle jeho projednání pak přepracovat územní plán, včetně Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to s řádným projednáním a odborným posouzením námitek na právech dotčených vlastníků i veřejnosti týkajících se ochrany památek, přírody a krajinného rázu. A u konceptu předložit i návrh alternativ.
Zdůvodnění
V České republice je velká množina malých venkovských sídel, poznamenaných specifickým vývo-jem osídlení v pohraničí, a to nejen v geografické oblasti Sudet. Jedná se o bývalé samostatné obce, které po poválečném odsunu původního, převážně německého obyvatelstva, nebyly už trvale do-sídleny na stejné počty obyvatel, kolik jich tam žilo do roku 1938. Tím přišly zároveň o mnohé eko-nomické aktivity a příležitosti, počínaje vlastní samosprávou, školou, knihovnou, řemeslnými díl-nami, a konče obchody a službami. Chátraly v nich i mnohé stavební a kulturní památky, jako hrady a zámky, kostely, kaple, Boží muka, křížové cesty, sochy, ale i studánky, turistické cesty, výletní hos-tince, vyhlídky a rozhledny, které odrážely životní styl původních obyvatel. Nebýt zájmu rekreantů – chalupářů, přišly by časem i o většinu svého bytového fondu. Poválečný odpor ke všemu němec-kému spolu s novým politickým režimem způsobily, že se noví, zdejších podmínek neznalí dosídlen-ci k mnohým hodnotám v těchto sídlech, které jim „spadly do klína“ takřka zadarmo, chovali jako k válečné kořisti, bez respektu, bez řádné údržby, oprav. Stavby i artefakty v krajině chátraly a mnohé skončily demolicí. Byly přerušeny staleté vazby a vztahy k sousední zemi, zvláště tam, kde poválečné uspořádání Evropy velkou část předválečné hranice s Německem náhle změnily na hra-nici s Polskem, a i tam se zcela vyměnilo a zredukovalo obyvatelstvo. První vlny dosídlenců, pochá-zejících ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Volyně či z českého vnitrozemí, často ve zdejších podmín-kách nenahradily plnohodnotně původní kvalifikované obyvatele. Neuměli hospodařit v obtížných horských podmínkách, neovládali potřebná řemesla, mnozí z nich jen vykradli opuštěná německá stavení a vrátili se s nově nabytým majetkem zpět, odkud přišli. Nový režim zdejší stavební fondy využíval extenzivně jen jako sklady, neobnovoval až na výjimky zdejší výrobu, do těchto sídel odklá-dal zařízení sociální péče, nápravná zařízení, režimu nepohodlné lidi. Tento neutěšený stav trval v různých částech pohraničí různě dlouho. Některé obce se dařilo znovu „probudit“ k životu dříve, pokud byly situovány v blízkém zázemí větších měst s dostatkem pracovních příležitostí, nebo se zachovaly dokonce přímo v místě. Jinde pomohla k oživení atraktivita okolní krajiny a přírody jako rekreační destinace. Někde trvala stagnace déle, některá sídla zcela zanikla. Funkční diferenciace takových sídel pokračuje dodnes, a do společenské diskuze o jejich budoucnosti se promítají mno-hé, někdy slučitelné, ale často i nekompatibilní či zcela protichůdné zájmy. Naplno pak vyvstávají, když obce přistoupí na plány do budoucna, představované místními či regionálními plány ekono-mického a sociálního rozvoje či územně plánovací dokumentací při jejich projednávání s dotčenými správními úřady, občany, veřejností, a dochází i ke konfrontaci s celostátními resortními koncep-cemi.
*
Neratov, který tvoří jednu z místních částí obce Bartošovice v Orlických horách, je přímo ukázkovým sídlem s výše popsanou minulostí. Před 2. světovou válkou šlo o samostatnou obec s vlastním kata-strálním územím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1550. Vznik obce je spojován s existencí sklárny, která zde koncem 15. století vznikla v souvislosti s kolonizací Orlických hor ně-meckým obyvatelstvem. Obec měla před 2. světovou válkou několik stovek stálých obyvatel. Nera-tov býval významným mariánským poutním místem.
Po odsunu německého obyvatelstva, k němuž došlo po 2. světové válce v letech 1945–1946, obec téměř zanikla. V roce 1989 v ní žili již jen dva stálí obyvatelé, zachované chalupy sloužily vesměs jako rekreační objekty. V roce 1992 založil kněz Josef Suchár Sdružení Neratov, jehož cílem byla obnova vesnice. V srpnu 2016 v ní žilo asi 60 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu a obec se naplňovala v zimních a letních měsících hlavně chalupáři a rekreanty. Díky aktivitám Sdružení Nera-tov byl postupně opraven a kreativně skleněným zastřešením i originální výzdobou dotvořen místní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, opravena fara, větší objekty v dolní části obce, tvořící její centrum, byly využity pro Domov pro mentálně postiženou mládež, restauraci, Informační cen-trum, penziony a další občanské vybavení, vzniklo zahradnictví a malý pivovar. Horní část obce má typický charakter řídké zástavby chalupami v rozlehlých lučních a pastevních pozemcích rozesetými po svazích nad údolím potoka a orámovaných lesními porosty ve vyšších partiích. Jedná se o zatím krásně zachovaný příklad harmonické symbiózy přírody a krajiny s převážně zemědělským a řeme-slným osídlením, který by mohl být etalonem dlouhodobé udržitelnosti vývoje v této partii CHKO Orlické hory, kdyby zůstal zachován, tak jak je.
Způsob pořízení a projednávání územního plánu obce Bartošovice v Orlických horách, jíž je Neratov součástí, ukázalo na ohrožení relativně harmonického vývoje sídla. Probíhá další zhušťování zá-stavby v dolním centru, výstavba obrovského parkoviště o kapacitě 120 stání, územní plán obsahu-je záměr výstavby dalších objektů deklarovaných jako rodinné domky pro trvalé bydlení, ale pode-zřelých z toho, že kryjí objemově větší apartmánové domy či penziony. Nejsou navrhovány jen na starých stavebních parcelách po demolici, ale na zemědělské půdě, na lučních enklávách mezi pů-vodními chalupami. To představuje nejen negativní zásah do přírody a krajiny, do krajinného rázu s typickým v lukách rozesetém osídlení, ale i ztrátu rekreační kvality a kupní hodnoty stávajících staveb.
Na žádost majitelů trvale obydlených i rekreačních chalup se Východočeská pobočka STUŽ vyjádřila k návrhu územního plánu. Vyjádřila nesouhlas s jeho obsahem, včetně části Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V něm je pominuto popsané poškození krajinného rázu a obecně přírody a krajiny i osídlení v CHKO Orlické hory, ale i prokázaný výskyt chráněných druhů živočichů a rostlin na lučních enklávách, včetně chřástala polního, některých druhů obojživelníků a hmyzu. Je zřejmé, že biologický průzkum nepokryl celý roční cyklus výskytů a byl ušit „horkou jehlou“. Zarážející jsou rovněž „nijaká“ vyjádření Správy CHKO Orlické hory a dalších orgánů veřejné správy, které by měly chránit veřejné zájmy a vyváženost zájmů soukromých a skupinových. Protože se nám nedostalo od pořizovatele vyhodnocení podaných námitek a připomínek, ani nereagoval zhotovitel VVURÚ na výhrady, jak telefonicky přislíbil, uspořádala 24. 7. 2021 Východočeské pobočka STUŽ do Neratova exkurzi členů i dalších zájemců s účastí odborníků v ochraně přírody a krajiny z Muzea východních Čech s výkladem jak místních znalců území, tak odborníků na urbanismus a územní plánování. Ex-kurze potvrdila správnost původního negativního stanoviska k návrhu územního plánu Bartošovice v Orlických horách pro místní část Neratov. Protože zaznamenáváme pokusy bagatelizovat naše i dalšími účastníky uplatněné námitky a připomínky, obcházet zásady účasti veřejnosti na plánování a rozhodování veřejné správy, prosazovat krátkodobé soukromé a skupinové zájmy na úkor zájmů veřejných a dlouhodobých, upozorňujeme na tuto neblahou aktivitu nadřízené orgány jak z úseků územního plánování a stavebního řádu, tak životního prostředí, přírody a krajiny a také orgány památkové péče.
Za Společnosti pro trvale udržitelný život Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ,
Za Východočeskou pobočku Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslav Petr, předseda, v.r.