Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Neratov 1908

Společné stanovisko STUŽ a Východočeské pobočky STUŽ

V našem stanovisku upozorňujeme na ohrožení relativně harmonického vývoje těchto sídel zahuš-ťováním zástavby, poškozením krajinného rázu, cenné přírody a charakteru osídlení v necitlivém procesu ekonomického a sociálního rozvoje obcí. Zároveň vyjadřujeme znepokojení nad nedosta-tečně chráněnými veřejnými zájmy v konfrontaci se zájmy soukromými a skupinovými ze strany dotčených správních úřadů, včetně orgánů ochrany přírody.
V konkrétním případě územního plánu obce Bartošovice pak požadujeme připravit upravené za-dání. Dle jeho projednání pak přepracovat územní plán, včetně Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to s řádným projednáním a odborným posouzením námitek na právech dotčených vlastníků i veřejnosti týkajících se ochrany památek, přírody a krajinného rázu. A u konceptu předložit i návrh alternativ.

Zdůvodnění
V České republice je velká množina malých venkovských sídel, poznamenaných specifickým vývo-jem osídlení v pohraničí, a to nejen v geografické oblasti Sudet. Jedná se o bývalé samostatné obce, které po poválečném odsunu původního, převážně německého obyvatelstva, nebyly už trvale do-sídleny na stejné počty obyvatel, kolik jich tam žilo do roku 1938. Tím přišly zároveň o mnohé eko-nomické aktivity a příležitosti, počínaje vlastní samosprávou, školou, knihovnou, řemeslnými díl-nami, a konče obchody a službami. Chátraly v nich i mnohé stavební a kulturní památky, jako hrady a zámky, kostely, kaple, Boží muka, křížové cesty, sochy, ale i studánky, turistické cesty, výletní hos-tince, vyhlídky a rozhledny, které odrážely životní styl původních obyvatel. Nebýt zájmu rekreantů – chalupářů, přišly by časem i o většinu svého bytového fondu. Poválečný odpor ke všemu němec-kému spolu s novým politickým režimem způsobily, že se noví, zdejších podmínek neznalí dosídlen-ci k mnohým hodnotám v těchto sídlech, které jim „spadly do klína“ takřka zadarmo, chovali jako k válečné kořisti, bez respektu, bez řádné údržby, oprav. Stavby i artefakty v krajině chátraly a mnohé skončily demolicí. Byly přerušeny staleté vazby a vztahy k sousední zemi, zvláště tam, kde poválečné uspořádání Evropy velkou část předválečné hranice s Německem náhle změnily na hra-nici s Polskem, a i tam se zcela vyměnilo a zredukovalo obyvatelstvo. První vlny dosídlenců, pochá-zejících ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Volyně či z českého vnitrozemí, často ve zdejších podmín-kách nenahradily plnohodnotně původní kvalifikované obyvatele. Neuměli hospodařit v obtížných horských podmínkách, neovládali potřebná řemesla, mnozí z nich jen vykradli opuštěná německá stavení a vrátili se s nově nabytým majetkem zpět, odkud přišli. Nový režim zdejší stavební fondy využíval extenzivně jen jako sklady, neobnovoval až na výjimky zdejší výrobu, do těchto sídel odklá-dal zařízení sociální péče, nápravná zařízení, režimu nepohodlné lidi. Tento neutěšený stav trval v různých částech pohraničí různě dlouho. Některé obce se dařilo znovu „probudit“ k životu dříve, pokud byly situovány v blízkém zázemí větších měst s dostatkem pracovních příležitostí, nebo se zachovaly dokonce přímo v místě. Jinde pomohla k oživení atraktivita okolní krajiny a přírody jako rekreační destinace. Někde trvala stagnace déle, některá sídla zcela zanikla. Funkční diferenciace takových sídel pokračuje dodnes, a do společenské diskuze o jejich budoucnosti se promítají mno-hé, někdy slučitelné, ale často i nekompatibilní či zcela protichůdné zájmy. Naplno pak vyvstávají, když obce přistoupí na plány do budoucna, představované místními či regionálními plány ekono-mického a sociálního rozvoje či územně plánovací dokumentací při jejich projednávání s dotčenými správními úřady, občany, veřejností, a dochází i ke konfrontaci s celostátními resortními koncep-cemi.
*
Neratov, který tvoří jednu z místních částí obce Bartošovice v Orlických horách, je přímo ukázkovým sídlem s výše popsanou minulostí. Před 2. světovou válkou šlo o samostatnou obec s vlastním kata-strálním územím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1550. Vznik obce je spojován s existencí sklárny, která zde koncem 15. století vznikla v souvislosti s kolonizací Orlických hor ně-meckým obyvatelstvem. Obec měla před 2. světovou válkou několik stovek stálých obyvatel. Nera-tov býval významným mariánským poutním místem.
Po odsunu německého obyvatelstva, k němuž došlo po 2. světové válce v letech 1945–1946, obec téměř zanikla. V roce 1989 v ní žili již jen dva stálí obyvatelé, zachované chalupy sloužily vesměs jako rekreační objekty. V roce 1992 založil kněz Josef Suchár Sdružení Neratov, jehož cílem byla obnova vesnice. V srpnu 2016 v ní žilo asi 60 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu a obec se naplňovala v zimních a letních měsících hlavně chalupáři a rekreanty. Díky aktivitám Sdružení Nera-tov byl postupně opraven a kreativně skleněným zastřešením i originální výzdobou dotvořen místní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, opravena fara, větší objekty v dolní části obce, tvořící její centrum, byly využity pro Domov pro mentálně postiženou mládež, restauraci, Informační cen-trum, penziony a další občanské vybavení, vzniklo zahradnictví a malý pivovar. Horní část obce má typický charakter řídké zástavby chalupami v rozlehlých lučních a pastevních pozemcích rozesetými po svazích nad údolím potoka a orámovaných lesními porosty ve vyšších partiích. Jedná se o zatím krásně zachovaný příklad harmonické symbiózy přírody a krajiny s převážně zemědělským a řeme-slným osídlením, který by mohl být etalonem dlouhodobé udržitelnosti vývoje v této partii CHKO Orlické hory, kdyby zůstal zachován, tak jak je.
Způsob pořízení a projednávání územního plánu obce Bartošovice v Orlických horách, jíž je Neratov součástí, ukázalo na ohrožení relativně harmonického vývoje sídla. Probíhá další zhušťování zá-stavby v dolním centru, výstavba obrovského parkoviště o kapacitě 120 stání, územní plán obsahu-je záměr výstavby dalších objektů deklarovaných jako rodinné domky pro trvalé bydlení, ale pode-zřelých z toho, že kryjí objemově větší apartmánové domy či penziony. Nejsou navrhovány jen na starých stavebních parcelách po demolici, ale na zemědělské půdě, na lučních enklávách mezi pů-vodními chalupami. To představuje nejen negativní zásah do přírody a krajiny, do krajinného rázu s typickým v lukách rozesetém osídlení, ale i ztrátu rekreační kvality a kupní hodnoty stávajících staveb.


Na žádost majitelů trvale obydlených i rekreačních chalup se Východočeská pobočka STUŽ vyjádřila k návrhu územního plánu. Vyjádřila nesouhlas s jeho obsahem, včetně části Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V něm je pominuto popsané poškození krajinného rázu a obecně přírody a krajiny i osídlení v CHKO Orlické hory, ale i prokázaný výskyt chráněných druhů živočichů a rostlin na lučních enklávách, včetně chřástala polního, některých druhů obojživelníků a hmyzu. Je zřejmé, že biologický průzkum nepokryl celý roční cyklus výskytů a byl ušit „horkou jehlou“. Zarážející jsou rovněž „nijaká“ vyjádření Správy CHKO Orlické hory a dalších orgánů veřejné správy, které by měly chránit veřejné zájmy a vyváženost zájmů soukromých a skupinových. Protože se nám nedostalo od pořizovatele vyhodnocení podaných námitek a připomínek, ani nereagoval zhotovitel VVURÚ na výhrady, jak telefonicky přislíbil, uspořádala 24. 7. 2021 Východočeské pobočka STUŽ do Neratova exkurzi členů i dalších zájemců s účastí odborníků v ochraně přírody a krajiny z Muzea východních Čech s výkladem jak místních znalců území, tak odborníků na urbanismus a územní plánování. Ex-kurze potvrdila správnost původního negativního stanoviska k návrhu územního plánu Bartošovice v Orlických horách pro místní část Neratov. Protože zaznamenáváme pokusy bagatelizovat naše i dalšími účastníky uplatněné námitky a připomínky, obcházet zásady účasti veřejnosti na plánování a rozhodování veřejné správy, prosazovat krátkodobé soukromé a skupinové zájmy na úkor zájmů veřejných a dlouhodobých, upozorňujeme na tuto neblahou aktivitu nadřízené orgány jak z úseků územního plánování a stavebního řádu, tak životního prostředí, přírody a krajiny a také orgány památkové péče.

 

Za Společnosti pro trvale udržitelný život Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ,
Za Východočeskou pobočku Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslav Petr, předseda, v.r.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License