„Mysli globálně – jednej lokálně“ je jedním z environmentálních hesel, která nás provázejí životem a smiřují s faktem, že jednotlivec stěží něco pozitivně ovlivní na globální úrovni, i když chápe globální souvislosti a důsledky lidského konání, ale může viditelně a pozitivně přispět ke zlepšení životních podmínek své občanské komunity a životního prostředí ve svém bezprostředním okolí. Sestoupíme-li z obecných úvah celosvětových souvislostí lidských aktivit na námi reálně ovlivnitelnou úroveň našeho města, objevíme jak jeho některé slabiny, tak možnosti a potenciály na zlepšení.

Již jsem zmínil ve svém předchozím vystoupení, že negativní efekt „tepelného ostrova“ města, ve kterém je v horkých letních dnech teplota vždy o několik stupňů Celsia vyšší, než např. v městských lesích na jihovýchodě města, lze kromě zvýšení podílu zeleně a vodních ploch přímo ve městě zredukovat i vytvořením zeleného prstence kolem města, ze kterého by byl nahrazován onen horký vzduch stoupající nad zpevněnými plochami a střechami města. Kdo se začetl do Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové, zjistí, že tam myšlenka zřízení takového zeleného prstence kolem města je zmíněna. Autoři i schvalující orgány jsou si vědomi, že mimo jihovýchod města s bohatým zalesněním Městskými lesy město obklopuje téměř po celém obvodu „agrární poušť“ intenzivně využívané zemědělské, a to převážně orné půdy. Ta, jak známo, se v době sucha, zrání obilí a v mimovegetačních obdobích bez porostu, dokáže přesušit a ohřát podobně, jako tvrdé povrchy ve městě. Stoupající teplý vzduch nad tepelným ostrovem města je pak nahrazován kromě jihovýchodního okraje města podobně teplým a suchým vzduchem z okolí. Jenže v novém územním plánu města žádné plochy, navržené ke zřízení takového zeleného chladivého prstence, který by přiváděný vzduch zchladil, zvlhčil a provoněl, nenajdeme. To je třeba změnit. Bude to náročné na vyjednávání s majiteli a uživateli pozemků, které se k tomu polohou nabízejí, ale město by to mělo zkusit a něco nabídnout jako protihodnotu, jako kompenzaci ztráty z dosavadní zemědělské produkce. Bude se tak dít nepochybně po etapách. Jako tu nejnaléhavější etapu považuji začít s vyjednáváním a budováním zeleného pásu na západ od města, kde je jednak absence vysoké lesní zeleně a zastoupení orné půdy v krajině nejvýraznější, jednak tam brzy přibude další výrazný zdroj emisí škodlivin a hluku k silnici I/33 v podobě dostavované dálnice D 11 ke Smiřicím.  

Město Hradec Králové je v současnosti extrémně zatíženo hlukem a emisemi škodlivin včetně prachu z tranzitní kamionové dopravy, vedené městem. Je ale obtěžováno také prašností, způsobenou mimo vegetační období větrnou erozí z polí na návětrné západní a severozápadní straně od města. Prašnost ve městě je tak vysoká, že je Hradec Králové uváděn mezi nejvíce zatíženými městy celé Evropy. Zatímco tranzitní doprava ve směru západ – východ bude zčásti omezena po dobudování dálnice D 35 od mimoúrovňové křižovatky u Opatovic dál na východ, dobudování úseku dálnice D 11 od křižovatky u Kuklen dál na sever ke Smiřicím a na hranice s Polskem zvýší atraktivitu tohoto spojení do Polska, Pobaltských států, Běloruska a Ruska. Zátěž přenesená ze stávající silnice I/33 na dálnici D 11, vedené souběžně, se tím bezesporu zvýší, a přitom zůstane i část dopravní zátěže regionálního významu na stávající silnici I/33. Zvýší se množství emisí škodlivin do ovzduší ze silniční dopravy na západní návětrné straně města. Přitom zátěž prachem z polí by se bez ochranných opatření v krajině západně od města nezměnila a sčítala by se se zátěží ze silniční dopravy. Jako zásadní pro zlepšení této situace je přetvoření krajiny i osídlení západně od města formou ochranných zelených lesních pásů kolem obou těchto komunikací a na jihu i kolem silnice II/333 u Libišan, a vytvoření masivnějšího lesního komplexu scelením dosud roztříštěných lesíků a lesů kolem Nechanic. Tato změna by městu, přilehlým obcím západně od něj, obyvatelům a vlastníkům pozemků přinesla hned několik užitků. Zabilo by se tak „několik much jednou ranou“.

Zabránila by tlaku na zástavbu „volných“ pozemků podél silnic I/33, II/333 a dálnice D 11 průmyslem, sklady, logistickými centry a dalšími zařízeními souvisejícími s dopravou a zásobováním, což je „mor“, provázející všechna větší města při dálnicích a významných mezinárodních silničních tazích, který přitahuje další dopravní zátěž, a tím i hluk a emise škodlivin. Pozemky by zůstaly dnešním majitelům.

Byla by to nejen ochrana před hlukem a emisemi ze silniční dopravy na návětrné straně města a ochrana před prachem přinášeným od západu větrnou erozí z polností bez "aerodynamické brzdy" zeleně, ale i zpestření a zpřístupnění oné zatím nepřístupné agrární stepi západně od města a její atraktivity pro odpočinek a rekreaci obyvatel tamních městských částí a dalších obcí. Znamenalo by to i lepší zadržovací a akumulační schopnost tamní krajiny pro vodu ze srážek, tudíž i lepší podmínky pro zemědělské využití zbylých zemědělských pozemků. Ty by nemusely být vyjímány ze ZPF, pokud by vlastníci těchto pozemků využili možnost na části ZPF pěstovat energetické a technické plodiny, nevstupující do potravinového řetězce. V dosud jednotvárné neatraktivní krajině by se tak zvýšila její pestrost střídáním lesů, sadů, zahrad, vodních ploch a vodotečí, mokřadů, nových rekreačních komunikací pro pěší i cyklostezky, a těžili by z toho nejen obyvatelé přímo dotčení, ale i ti z přilehlých městských částí, jako jsou především Kukleny, Březhrad a Pražské předměstí, pro které jsou Městské lesy pro každodenní rekreaci příliš daleko a v reálném čase nedostupné.

Tato částečná přeměna krajiny západně od krajského města by se stala i příspěvkem ke snaze obnovit pestrost krajiny, obnovit stanovištní podmínky pro dříve běžné druhy půdních organizmů, hmyzu, motýlů, opylovačů, ptáků a drobné zvěře, zvýšit její ekologickou stabilitu a schopnost zadržovat vodu přirozenějším způsobem, než je budování vodních nádrží. Ve vhodných profilech drobných vodotečí by mohly být zřízeny i malé rybníky nebo suché poldry pro záchyt přívalových srážek.

Co by se pro to muselo udělat? Především začít jednat s vlastníky a uživateli pozemků, které by bylo účelné pro tento námět využít. Trpělivě jednat a přesvědčovat, nežádat prodej pozemků či dokonce vyvlastnění, ale ponechat je v jejich vlastnictví a přesvědčit o změně ve využívání i za cenu odkladu výnosů z nich. Nabídnout jako kompenzaci úlevu na dani z nemovitosti, zaručit na léta dopředu odbyt např. dřevní štěpky pro energetické účely v městském tepelném hospodářství. A výsledky také promítnout do územního plánu města a tím ho uvést do souladu s plánem strategickým. Na námitku, že mnohé pozemky z tohoto návrhu už nejsou na správním území města Hradce Králové lze oponovat, že ale patří do správního obvodu ORP Hradec Králové a že tudíž i pro ně město vykonává pravomoci v územním plánování. Nic také nebrání pokusit se pro tento záměr získat i zastupitelstvo kraje a Krajský úřad, zejména jeho úseky územního plánování, zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. Ten záměr je v souladu s krajskými i celostátními koncepcemi péče o životní prostředí, takže by jeho podpora neměla nikomu činit potíže. Město Hradec Králové by tak prokázalo, že je nejen důstojným dědicem titulu „salon republiky“ pro jeho urbánní část správního území, jako je zastavěné území, ale že si zaslouží i titul „zahrada republiky“ pro své přírodní zázemí.

Děkuji Vám za pozornost.

V Hradci Králové 10. srpna 2020   Ing.arch. Martin Říha