Motto: Oslavy Nového roku se zvrhly ve zbytečné poškozování ovzduší, zdraví, masové týrání zvířat pyrotechnikou se stovkami tun i toxického odpadu. Pokud bychom to zakázali a preferovali normální ticho, jak říká C.G. Jung o automobilismu, „připravíme tím bezvýznamné, jejichž hlas není nikdy slyšet, o jedinou životní radost a zadostiučinění, jež se ničemu nevyrovná a jež pociťují, když přervou noční ticho (burácením svých motorů) a naruší tímto pekelným rámusem spánek svých spoluobčanů.“ Pozn. - obrázek ukazuje koncentrace PM10 na různých měřících stanicích v Praze během Silvestra.

Konečně je prvního ledna a máme dalších 14 válečných dní za sebou, nejen špinavých, ale i hodně drahých. Silvestr nás stál desítky z okna vyhozených milionů nejen nákupem drahé pyrotechnicky ale i úklidem zaneřáděných ulic. Ale nejde zdaleka jen o čistotu obcí. Pyromanická menšina bez ptaní špiní zbytečně plíce většině.

Někteří pyromani, většinou opilí, si opět dobrovolně utrhali prsty a rozšklubali ruce či poškodili uši. Je to jen jejich věc, řeknete si. Ale i to je omyl: zdravotní mašinerie taky něco stojí a opět v tomto jde o vyhozené peníze a čas lékařů, záchranek a s dopravou a ošetřením spojeného znečištění, které se mohly ušetřit nebo věnovat na skutečně potřebné.

Tradicí v tyto dny válečného stavu jsou požáry popelnic či aut, poškozená příroda a často k smrti vyděšení domácí mazlíčci. I letos bude jistě opět řada „tradičních“ potratů a zranění z vyděšení petardami na chovné zemědělské populaci. A nikdo nezapočítá ztrátu životní pohody pocuchanými nervy, která je obrovská, aniž to většina vůbec tuší – hluk je totiž mocný škodič zdraví, zvláště ten nedobrovolně poslouchaný vede nejen k neurózám, poruchám spánku ale i ke kardiovaskulárním chorobám.

Zatímco pokrokovější části Evropy přemýšlí o co největším snížení stresu z hluku třeba i vytyčováním klidových zón a oblastí, pyromanická východní Evropa se zmítá celoročně v křeči pyro násilí menšiny na většině.

Praha tak hlásí 35 t odpadu do Malešic – kde se spálením transformuje na další zbytečný odpad (popel, CO2 a toxiny). Jen za včerejší noc Praha tak vyhodila 1 milion Kč z okna. A zaplatí to všichni Pražané – menšina znečistí, většina zaplatí. Je toto spravedlnost a demokracie?

Po ránu jsem vyrazil na obhlídku našeho okolí řídké venkovské zástavby, kdy se náš domov změnil na okupovanou zónu – většinou tu navíc nebouchali domácí, ale Pražáci.

Za 10 minut tu parta lufťáků udělala na pro ně cizí louce binec o objemu 30 l na pár metrech – jedná se o toho desítky mikročástic kovů, papíru a plastů. Odpálili zde salvu tří bedniček "Křišťálového snu" od firmy Pyroco. Nafotil jsem a uklidil a obcházím nyní chaty, kdo si tam ty pyroobaly „zapomněl“. Spíš si ale chataři myslí, že je socialismus a pozemky jsou všech nebo že zákon o odpadech a další na Silvestra neplatí, a že si ti blbci, co tu žijí trvale, po nich uklidí.

Bydlíme na kopečku s výhledem do údolí i kraje kousek od hranice s Polskem – chráněné krajinné oblasti s přísnou legislativou na odpady, ochranu vod i vzácné krajiny.

Ale posledních 14 dnů tu žádná ochrana neplatí – bouchá to všude kolem i několikrát denně. Ale po půlnoci se strhlo masové šílenství. Mraky ozařovaly výbuchy petard přes celý horizont, Polsko nevyjímaje.  Z města dole i ze všech vsí okolo bylo slyšet dunění výbuchů a vidět oslepující zášlehy soukromé palby. Pyromanické šílenství trvalo 40 minut.

Nakonec najdete v obci na pár set metrech a jejím okolí válet se stovky zbytků na cestách a po příkopech odhozené obaly od menší pyrotechniky, zbytky petard z plastů a hliníku.

Podívejme se nyní na pyro zábavu „očima“ zákona o odpadech. Ten v jednom z hlavních paragrafů praví, že každý je povinen předcházet vzniku odpadů. Nepraví se v něm nic o tom, že pyromanická zábava je z toho vyňata, ani se zde není pasáž o tom, že na Silvestra tento zákona přestává platit! Přitom přesně to se všude v ČR děje!

Z pohledu legislativy je Silvestr dnem, kdy státní správa i samospráva toleruje nejen porušování zákona o odpadech, ale hned několika dalších (ochrana ovzduší, vod a přírody

Pokud se podíváme na petardami rozzlobenými fejsbůkové profily, řada lidí zde popsala oslavy v jiných zemích. Jak se ukázalo, ne všude lidé zcela zešíleli.

Cituji z jednoho profilu: „V Kanadě se na Silvestra neodpalují ohňostroje jinde než na vybraných oficiálních místech. A těch míst opravdu moc není. Není to ta válka, kterou známe od nás, kde neustále něco vybuchuje už od odpoledne do 6 do rána úplně všude, ve všech vsích, městech i osadách, v každém údolí a na každém kopci, v každé ulici a na každém náměstí, a z rukou úplně kohokoliv. Mám dojem že ve spoustě jiných civilizovaných zemích je to podobné jako v Kanadě a ohňostroj je jen ten oficiální (jako třeba ten na fotce, který byl už v 6, koukalo na to několik stovek lidí, a bylo to dělaný pro děti, trvalo to asi 10 minut). Koukali jsme v TV na odčítání do půlnoci v Bostonu, a na záběrech z výšky bylo jasně vidět, že tam nikde jinde než na nábřeží v centru nic neodpalují.“ Autorka dále uvádí: „Mám takový pocit že s ohňostroji a petardami se to u nás zvrhlo. Podobně jako privatizace a vůbec celá transformace, probíhající pod mylným dojmem, že svoboda musí být totálně neomezená, bez přívlastků a bez zodpovědnosti a ohledů. Není to tak dávno, co mi Silvestr v Kanadě připadal právě proto nudný, ale teď, když už vím, jakou škodu to dělá - atmosféře a zvířatům, ale i dětem a starším a nemocným lidem - tak naopak vidím, že Kanaďani jsou v tomto ohledu jednoduše civilizovanější. Proto bych fakt zahájila v Česku nějakou kampaň na ostrakizaci pyrotechniky. Vůbec nejlepší by bylo zakázat její prodej. Prostě by to mělo přestat být společensky akceptovatelné.“

Souhlasím a dodávám. Musíme si uvědomit, že normální a zdravé je ticho, ne obtěžování hlukem. Normální je udržovat co nejvíce čistotu. Špinit a navíc bez ohledu na soukromé vlastnictví je nemorální a nenormální a v rozporu se základními lidskými svobodami. V noci potřebujeme my i příroda spát, k tomu potřebujeme tmu a klid – každý den, bez výjimek. Výjimky nelze nijak omluvit. Noční klid je norma dokonce opět definovaná zákonem a je na něj právní i morální právo každý den.

Mantra bouchalů, že k Silvestru ohňostroje patří, že jde o tradici, obstojí asi jako obhajoba názoru o nezbytnosti nevolnictví, otrokářském řádu či lidojedství.

Musíme vysvětlit menšině, že svoboda končí přesně tam, kde začíná svoboda druhého. Že menšina nesmí omezovat a týrat většinu, která chce podle posledních průzkumů v ČR zakázat prodej a užití venkovní pyrotechniky celoročně.

Jiří Malík, autor je ekolog, vodař a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro trvale udržitelný rozvoj