Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?

Na červnovou přírodovědnou exkurzi Východočeské pobočky STUŽ do lokality Slavíkovy ostrovy se vypravili její členové a příznivci jako uvědomělí ekologové samozřejmě vlakem. Šetrným dopravním prostředkem, který jim potvrdil i svůj společenský potenciál. Nejen, že mohli během jízdy o cílové lokalitě všichni vzájemně debatovat, ale do diskuze se připojili i další cestující, a dokonce sám průvodčí. Vida, není to další důkaz, jak stále živá tato kauza je? Ano, jiskří to, když se probírá na vládě, vyvolává chmury na evropském nebi, ve hře je žaloba na Českou republiku kvůli porušení unijního práva, finanční pokuta a údajně i ohrožení dotací na lodní dopravu z evropských fondů.

Za všechno můžou dva druhy motýlů a záměr vybudovat přes jejich výsostné teritorium plavební kanál, přes tři kilometry dlouhý obchvat, který by umožnil splavnění Labe až do Pardubic.Vlastní koryto řeky, s úsekem tzv. Labských hrčáků, tu totiž připomíná horský tok plný balvanů a peřejí, a proto získalo statut chráněného prvku. Zmínění motýli, modrásek bahenní a očkovaný, si tím prozatím hlavu nelámou. Možná ani netuší, že v minulém roce navrhoval jejich ministr povýšení jejich biotopu do kategorie Evropsky významná lokalita. Vláda se postavila proti z obavy, že v případě stavby kanálu by bylo nutné se s touto administrativní překážkou vypořádat. Cožpak doma by to snad prošlo, ale když se dívá Evropa…
Na Slavíkových ostrovech u Přelouče, jež si místní cení jako rekreační zázemí, se daří i jiným vzácným potvůrkám, jako je vodní korýš žábronožka. Zaznamenána tu byla i kriticky ohrožená kachna morčák velký a vydra říční. Tvrdí zastánci kanálu nálezy vzácných živočichů a rostlin bagatelizují, nebo dokonce znevěrohodňují, odpůrci se zase snaží jejich výskyt potvrzovat, ba ještě o další druhy doplňovat. Vznikají tak trvající a opakující se tragikomické spory, které nejspíše vstoupí jednou do dějin.

Účastníky zmíněné přírodovědné exkurze lokalita zjevně oslovila. Při svém průzkumu se tu setkali třeba se šidélkem brvonohým, vážkou černořitnou, okáčem bojinkovým, potemníkem a motýlicemi. Z květeny stojí za zmínku žebřice pyrenejská, z aviofauny bramborníček hnědý a koroptev polní.
V případě realizace výstavby umělého úseku labské plavební cesty Pardubice-Chvaletice, nejde samozřejmě jen o ochranu přírody. Jde tu i o smysl vlastního záměru ve světle měnících se hydrologických poměrů, nároků na lodní dopravu a konkurence dopravních forem. Rozhodující bude nejspíše hledisko ekonomické a otázka efektivity plavební cesty prodloužené o několik kilometrů za tři miliardy korun. Každopádně, než se ze Slavíkových ostrovů stanou poloostrovy, než začnou modrásci a žábronožky volat o pomoc, je tu čas tuto nevelkou, ale zajímavou lokalitu navštívit a pokochat se tím, co v ní polabská příroda nabízí.

Poznámka: Odborným průvodcem v rámci přírodovědné exkurze Východočeské pobočky STUŽ byl RNDr. Bohuslav Mocek, vedoucí přírodovědeckého oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.