Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.

Z Nového Města nad Metují to máte do Pekla svižným krokem hlubokým údolím řeky Metuje něco málo přes hodinu. Kocháte se pohledy na lesklou hladinu řeky, na prudce se zvedající stráně, na bujnou zeleň vůkol a již se vám sbíhají sliny na voňavou opečenou klobásku, na pivečko s čepicí nebo na vychlazenou malinovku. Je-li tomu tak, pak jste docela normální turisté a spolu s těmi, kteří tento krásný kus české země profrčí na kole, patříte mezi těch 99 procent zdejších návštěvníků. A co to zbývající procento?

Tahle pidimenšina, to jsou exoti. Šneci, kteří na jeden kilometr potřebují takřka hodinu drahého času. Loudové, kteří by mohli soutěžit s lenochody. Dva kroky do předu, jeden zpátky. Čtyři vpřed, deset do strany. - Mama mia! - Naštěstí je prostor mezi korytem řeky a svahem natolik úzký a sklon terénu natolik prudký a klikatící se pěšina tak lákavá, že i tenhle druh těkavého, všude šmejdícího nebo zase naopak s nastraženýma ušima lelkujícího tvora píď po pídi přeci jen postupuje. Už jste ho jistě spolehlivě identifikovali. Není kriticky ohrožen, lokálně lze zaznamenat i jeho hromadný výskyt, většinou se však vyskytuje sporadicky, a to v několika podruzích. Z nich jmenujme tři významné zástupce: botanicus, entomologus a ornitologus. Jo, říkají si přírodovědci a dokáží svými znalostmi a triky očarovat i lidi docela normální. Společně pak vytvoří jakousi pátrací rotu, které nesmí uniknout nic z toho, co se v daném místě plazí, co leze a co skáče, co poletuje a co roste. Postupují systematicky, vědouce, kam zaměřit vycvičený zrak, kde poodhalit skrýš, odkud zaslechnout vzdálený pískot.

A hlásků a hlasů se tu ozývá celá řada. Přeslechnout nelze koncertní sóla pěnkavy obecné občas přehlušené razantními vstupy pěnice černohlavé. Do pomlk vstupuje budníček menší a rozčilený brhlík lesní, své teritorium neúnavně ohlašuje střízlík obecný. V korytě řeky se prohání skorec vodní a na vodou ohlazených kamenech čiperně hopsá konipas horský. K otestování kvality sluchu pak spolehlivě poslouží prý kdesi v listoví ukrytý králíček obecný.

Vrchol sezóny prožívají obyvatelé hmyzí říše. Nad vodními tůněmi tančí parádivé motýlice. Jedna z nich tu na břehu po převlékání zanechala svoji jakoby neporušenou garderobu, a to i s otázkou, jak z ní asi vyklouzla. Zbarvením zaujme i další motýl, píďalka zelenopláštník. Zato nenápadné jsou teď ve dne světlušky bezkřídlé a larvy chrostíků okupující vodou nasáklou smrkovou šišku. Za pařezem vystrkuje růžek roháček bukový a na osluněné loučce je doma tesařík čtyřskvrnný a zdobenec skvrnitý.

Teplo a fungující „zavlažovací systém“ svědčí houbám. Houbař by jistě nepohrdnul muchomůrkou růžovkou, babkami, různými holubinkami, hřibem kovářem a možná i hlívou plicní. Zato o voňavý anýzovník a krásnorůžek lepkavý by ani nezavadil. Barvami květů příroda tady u řeky zrovna nehýří, ale počtem druhů, to již je jiná. V proudu Metuje splývají dlouhé „vlasy“ lakušníka vzplývavého, přehlédnout nelze ani rozkvetlou udatnu lesní, mléčku zední, hojné čistce lesní a samozřejmě náprstník velkokvětý. Větší soustředění vyžaduje již krčící se rozrazil lékařský nebo ještě nerozkvetlý zástupce orchidejí kruštík. Botanickou lahůdkou pak je ke skále upnutá kapradina Braunova sdílející stanoviště se sleziníkem a osladičem obecným.

I loudové přírodomilci nakonec k pekelskému občerstvení dorazí. Nepohrdnou samozřejmě voňavou opečenou klobáskou, pivečkem s čepicí nebo vychlazenou malinovkou. Ale tou největší odměnou pro ně jsou objevy všeho toho, co se plazí, leze, co skáče a poletuje, co si prozpěvuje a co alespoň trochu roste. Inu, jsou to exoti.

Poznámka k loudavému odbornému doprovodu: Účastníky přírodovědné exkurze do Pekla provázeli botanička RNDr. Věra Samková Ph. D., entomolog Miroslav Mikát (oba z Muzea východních Čech) a ornitolog Oldřich Forman

 z Česká společnosti ornitologické.

-mp-
Vč. pob. STUŽ
červen 2017