Jedním z předpokladů demokratického vývoje naší země bylo vytvoření nové plně transparentní státní správy pojímající svoji práci jako službu občanům i jako poslání. Dík prvním ministrům Josefu Vavrouškovi, Bedřichu Moldanovi a Ivanu Dejmalovi k tomu byly v resortu životního prostředí v krátké době položeny základy. Po smutné epizodě bezkoncepčního vedení dalšího ministra se situace začala opět, byť ne přímočaře, zlepšovat. Zvláště se vstupem do Evropské unie bylo možné předpokládat, že tento trend posílí a dojde k hledání cest, jak co nejefektivněji využít to nejcennější, co resort má - lidské zdroje. Zkušené pracovníky, kteří berou svoji práci jako své poslání.

V protikladu k tomu však v resortu životního prostředí zavládl jiný duch. Postupně jsou ti nejlepší vedoucí pracovníci, působící často v nelehké situaci ochrany životního prostředí před jednostrannými zájmy různých lobby, odstraňováni bez řádného uvedení důvodů. Po Ing. Tylové (nejprve náměstkyni ministra, pak odvolané ředitelce ČIŽP), doc. Sejákovi (řediteli Českého ekologického ústavu) a Ing.arch. Martinovi Říhovi (řediteli strategické EIA MŽP) musela odejít např. i MUDr Eva Rychlíková (vedoucí odboru ochrany ovzduší MŽP). Zvláště citelně dochází nyní k destabilizaci správ chráněných krajinných oblastí, kde byli odvoláni vedoucí CHKO Orlické hory Václav Kánský, vedoucí správy CHKO Poodří RNDr. Hamplová, vedoucí CHKO Bílé Karpaty RNDr. Pavel Bezděčka, vedoucí CHKO České středohoří Ing. Zdeněk Janda, vedoucí správy CHKO Litovelské Pomoraví RNDr Ivo Machar, vedoucí správy CHKO Broumovsko RNDr Jan Piňos a jeho zástupce Jiří Malík, vedoucí CHKO Žďárské vrchy Mgr. Pavel Vaněk a vedoucí správy CHKO Český Kras Mgr. Michael Pondělíček. To již není náhoda, neboť se jedná o pracovníky, kteří v ochraně životního prostředí něco znamenají a mají za sebou mnoho aktivit, které posunuly ochranu životního prostředí v této zemi dopředu. Resort tak zahazuje své nejkoncepčnější pracovníky, dochází k rozpadu celých tvořivých kolektivů a lobbisté si mnou ruce. Tento postup nápadně připomíná metody období normalizace.
Obracíme se na nejvyšší představitele ministerstva životního prostředí, nechť si uvědomí svoji zodpovědnost za stav, který nyní v resortu je a vyvodí z toho závěry. Žádáme poslance o přešetření příčin řetězového odvolávání nejlepších pracovníků resortu a vznikající destabilizace. Taktéž vyzýváme ostatní nevládní organizace, aby vyjádřily odvolaným pracovníkům podporu.

Jde o hodně: buď zvítězí klientelismus, anebo služba občanům a životnímu prostředí.

Jménem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život STUŽ

Pavel Šremer

předseda
V Praze dne 18. února 2005