Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Každý, kdo v předvolební kampani a včera po sečtení hlasů v návazných publicistických pořadech v rozhlase či v televizi sledoval chování představitelů politických stran a hnutí, ucházejících se o čest spravovat v příštím funkčním období veřejné záležitosti, musel chvílemi podléhat malomyslnosti. Je totiž zjevné, že ač se nám „zavedené“ a donedávna střídavě vládnoucí strany snaží namluvit opak, „nic z minulého (zlého) nezapomněly a nic nového (dobrého) se nenaučily“.

A co je horší, už daly ve včerejších povolebních projevech najevo, že v tom hodlají pokračovat – že sliby o očistě a nápravě poměrů uvnitř stran i v komunikaci s jinými a s veřejností jsou zase jen Potěmkiády – snahy skrýt za novými fasádami „programová nic“ nebo stará a prohnilá stavení. Ani strany hrající si na „pravicové“, ač se tak v reálu nechovaly, jakými jsou ODS a TOP 09, ale ani ČSSD nepochopily, že podruhé už voliči nenaletí snaze nastrčit do čela kandidátek jen s malými obměnami zase nějaké zdánlivě „čisté“ tváře bez afér a prodat to jako nějakou „zásadní změnu“, jako se to úspěšně pokusila udělat před minulými volbami ODS nastrčením Petra Nečase a v těch současných Miroslavu Němcovou, TOP 09 Karla Schwarzenberga nebo ČSSD Bohuslava Sobotku, Davida Ratha či Michala Haška, do čela kandidátek. Voliči si totiž pamatují, že tyto relikvie byly v těchto nebo jiných stranách po celou dobu jejich polistopadové existence, byly dokonce ve vedeních stran, ale lumpárnám svých spolustraníků (např. Drobil v ODS, Drábek v TOP 09, Rath a Palas v ČSSD) nejen nijak zjevně nebránili, ale byli pasivní a fakticky je kryli. Voliči ODS v Praze opětovným zvolením pochybného absolventa plzeňských práv, který netknut jakoukoliv praxí přestoupil ze školy rovnou do Poslanecké sněmovny - Marka Bendy, tedy toho, který po léta pomáhal vytvářet „díry“ v zákonech a nepostižitelnost lumpáren, projevili rovněž pohrdání veřejným míněním. Nebožtík Václav Benda se musí točit v hrobě jako vrtule hospodského větráku. Je to jako v tom starém vtipu, že „neprosperující nevěstinec nelze změnit na prosperující výměnou postelí s ponecháním starých děvek“.

Jak ODS, tak TOP 09 i ČSSD už daly opět jasně najevo, „s kým se rozhodně nebudou bavit o složení nové vlády“. Kromě starých třídních nenávistí si našly nového společného nepřítele v nově se o podíl na moci ucházejících, prý ideově a programově nečitelných politických subjektech, jako jsou Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury a hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Předem z nich dělají strašáka podobného Věcem veřejným a LIDEM. Nadále se hodlají chovat jako nesnášenlivé, uzavřené sekty a nechápou, že jim občané a voliči vzkázali mimo jiné, že právě to už nehodlají trpět. Kdyby projevily dost soudnosti a poučili se z voleb, budou se s KSČM, s KDU-ČSL, s ANO 2011 a Úsvitem bavit nejen o složení sněmovních orgánů, což připustily, ale i o složení vlády (byť tam ANO ani Úsvit mít ministry nechtějí), obsazení NKÚ a některých dalších správních úřadů, o struktuře vlády, o počtech a kompetencích ministerstev. Je smutné, i když symptomatické, že nejlépe se chovali v předvolební kampani a mluvili po vyhlášení výsledků voleb v besedách uspořádaných rozhlasem i televizí ze „zavedených“ stran představitelé KSČM a KDU-ČSL.

Co tedy, po lopatě řečeno, vzkázali voliči politikům? Připomněli jim, že do Poslanecké sněmovny je posílají v souladu s Ústavou proto, aby tuto zemi vedli ku prospěchu všech jejích občanů, nikoliv aby „urvali, co se dá“, jen pro sebe a svou skupinu fandů. Vzkázali jim, že aby toho byli schopní, musejí pochopit, že naše společnost je názorově, zájmově, věkově, ekonomicky, nábožensky velmi pestrá a je to dobře, takže ji nelze stěsnat do jednotící formy či ideologie. Že právní řád i výkon správy musí tuto pestrost chránit a přiměřeně podporovat, ne stavět její součásti proti sobě nebo některé protěžovat na úkor jiných. Vzkázali politikům, že mají-li skutečně naplňovat veřejné zájmy, musejí spolu komunikovat a nikoho z těch, za kterými stojí víc než 5 % voličů, z debaty o vládě, o složení parlamentních orgánů a o budoucím směřování a správě země nevylučovat. Musejí být trpěliví a hledat jednáním se všemi přijatelná řešení – musí být schopní kompromisů. „Politika je umění možného“ není prázdným sloganem. Všichni se navzájem potřebujeme a sociální, náboženský, mezigenerační smír je žádoucí, je veřejným zájmem. Dělník potřebuje podnikatele a podnikatel dělníka, všichni potřebují zemědělce, inteligentní a výkonnou veřejnou správu, záruku spravedlivého a rychlého domožení se práva.

V zemi, kde bývalý president po neobhajitelné amnestii velkozlodějů ještě přilévá oleje do ohně prohlášením, že tzv. „kmotři“ jsou jediní, kdo v této zemi komunikují, posouvají věci dopředu a suplují tak neschopnou výkonnou moc, se lidé opravdu nemohou cítit komfortně a frustrace z politiky a politiků je už nesnesitelná. Tím, že ANO 2011 Andreje Babiše získalo téměř stejně hlasů, jako pyrrhovsky vítězná ČSSD a zhruba tolik, kolik ODS s TOP 09 dohromady, a spolu s Úsvitem Tomio Okamury vlastně nejvíc hlasů ze všech, dali voliči stávající politické věrchušce jasně najevo, že ona už své příležitosti dostatečně promarnila, že je třeba přepřahat a najít nové, čerstvé koně, protože „staré psy novým kouskům nenaučíš“ a vládnutí už tu nemůže být horší, než dosud. Vzkázali politikům, že vysmívání se novým politickým subjektům není důstojným programem a pokud se hodlají nadále vyhýbat jednání s KSČM, s Úsvitem, s ANO 2011, ač zastupují řádově srovnatelná množství voličů a zájmů, a pokud hodlají nadále uplatňovat „politiku nulové tolerance“ jak v koalici, tak v opozici, nic nepochopili a příště už nemusí být v Poslanecké sněmovně vůbec.

Voliči také svými 1,5 % hlasů pro Stranu práv občanů – Zemanovce vzkázali jasné poselství prezidentu Zemanovi a jeho suitě, že bude-li se nadále chovat tak, jak to předvádí od svého zvolení, bude-li něco jiného deklarovat a něco jiného činit, bude-li zjevně lhát, opakovaně „vypadávat z role“ nestranného reprezentanta celé země a všech, dovnitř i navenek, a dělat nám ostudu, bude-li arogantní, urážející politiky i novináře, bude-li se chovat víc jako soukromá osoba, vnášet do veřejné funkce emoce a osobní animozity, nepochopí-li, že „úřad se neuráží“, pak se do paměti mnohých a do historie zapíše podobně ostudně, jako Václav Klaus.

Voliči bohužel „vyškolili“ i některé politické strany a subjekty, které se do Poslanecké sněmovny nedostaly, ač by tam jejich účast byla prospěšná, protože zájmy, které reprezentují, tam nikdo ze zvolených nemá za prioritní. Myslím tím především Stranu zelených a Změnu, které kladou důraz na ochranu životního prostředí a lidsko-právní problematiku, ale i některé další. Nedokážou-li najít společná témata a sdružit se do společných kandidátek, ale budou-li se nadále štěpit, jako to předvádějí dosud, do Poslanecké sněmovny se nedostanou ani příště. Nebudou moci ovlivňovat ani tvorbu zákonů, ani kontrolovat výkonnou moc. Budou více nebo méně úspěšně svým působením ovlivňovat veřejnost coby nevládní hnutí, konat spektakulární akce, přitahující pozornost veřejnosti a sdělovacích prostředků, publikovat, lobovat za tyto zájmy u politiků, ale to je tak vše. A to je běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem až ve vzdálené budoucnosti. Více rozkročení, více empatie a tolerance k odlišným názorům, od sektářství a „brčálové zeleně“ k chápání i jiných zájmů a souvislostí, jako jsou pro dlouhodobou udržitelnost života zájmy a souvislosti politické, ekonomické a sociální, by jim prospělo. Nepopuzovaly by proti sobě důležité skupiny voličů a získaly by širší podporu. Třeba se to povede příště.

Voliči také vzali svou volbou na vědomí, že ANO 2011 a Úsvit se jako nové, nezkušené politické subjekty zatím nechtějí podílet rovnou na moci výkonné, ale jen na moci zákonodárné, na kontrolních funkcích Parlamentu vůči dodržování pravidel exekutivou a že se budou učit vládnout tak, aby mohly poučeně vstoupit do exekutivy po příštích volbách a nedopadly jako po předminulých volbách zelení a po minulých volbách Věci veřejné. Přesto zejména oněch víc než 18 % hlasů pro ANO 2011 znamená také, že toto hnutí bude pod tlakem alespoň k nějaké podpoře jakékoliv smysluplné koalice se, třeba jako konstruktivní opozice, podmínečně přihlásit.

Nedomnívám se, že voliči rozdali karty tak, že se s tím nedá vládnout a pracovat v Poslanecké sněmovně, a že jsme tím zamířili k dalším předčasným volbám. Jen se politické strany a hnutí, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, musejí dovtípit, že když nelze vyměnit voliče, je nutné vyměnit politiky a politický styl, začít spolu jednat o společných zájmech a ne hledat a zdůrazňovat, co je rozděluje a na tom se zasekávat, neschopní kompromisu. A ono to půjde.

V Hradci Králové 27. října 2013

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License