DSC8103m

V sobotu 28. dubna proběhla exkurze STUŽ do CHKO České středohoří. Měli jsme možnost na vlastní oči vidět, jaké úsilí dá náprava škod, které v krajině kolem Milešovky způsobil socialistický způsob hospodaření, ale i to, že do takto zdevastované krajiny lze postupně navracet původní druhovou skladbu a hospodařit v ní udržitelně. To vše s výkladem místního usedlíka a realizátora těchto hlubokých proměn krajiny - lesníka a soukromého zemědělce Daniela Pitka, nositele Ceny Josefa Vavrouška za rok 2016.

Ačkoliv odjezd na exkurzi byl z Prahy již v brzkých ranních hodinách, sešlo se nakonec ve vlaku 10 účastníků a další 4 a průvodce jsme potom přibrali přímo v lesích na zastávce Pod Březinou.  Zde se ujal slova náš průvodce Daniel Pitek, který nám postupně ukázal dobré a špatné způsoby hospodaření v lesích - ty první jako velmi často jednodušší a levnější způsob ovlivňování skladby lesa, a to pouze minimálními zásahy. Území, které jsme procházeli, bylo v osmdesátých letech minulého století velmi silně poškozeno emisemi z elektráren a prakticky všechen původní smrkový les byl vykácen. Socialistické pokusy s výsadbou smrku pichlavého a modřínů se ukázaly jako nesprávné, a přes náročné lesnické postupy území nakonec obsadily pionýrské dřeviny, především bříza bělokorá. Protože bříza není dlouhověký strom, postupně ji nahrazují další listnaté druhy, které se již teď prosazují v podrostu - buky, duby, javory, lípy a další. Stromy tak stačí dosazovat pouze na některých místech, kde k zmlazování nedošlo. Ve svém souhrnu pak tyto snahy vedou k postupné obnově přirozené skladby lesa ve Středohoří.

Pomalou chůzí jsme došli až k Nebeskému (Vojenskému) rybníku, kde jsme si mohli prohlédnout jak vlastní rybník, bývalou hájovnu, ale také budky pro netopýry, plazník pro podporu výskytu plazů, louku s výskytem modrásků (a náležitým systémem senoseče, který nebrání vývoji jednotlivých stadií), a také jsme se dozvěděli o výskytu jednotlivých druhů zvěře v okolních lokalitách. Následovala cesta na okraj přírodní rezervace Březina a sestup k rešeliništi Březina.

Odpoledně jsme se přesunuli k obci Černčice, v jejímž okolí Daniel Pitek skoupil zemědělské pozemky a postupně napravuje škody, které způsobil komunistický režim naprosto nevhodnou proměnou sadů v obdělávaná pole. Tento experiment ukázal jako zcela nevhodný už v době vlády totalitní, a tak pole byla ponechána ladem a začala silně zarůstat různými křovinami. Ty bylo potřeba vysekat, ale náš průvodce to činil selektivně - různorodé dřeviny ponechal a někde obnovil původní sady. Dosáhl tak v okolí obce návrat krajiny k původní kulturní krajině - široké pastviny spásané početným stádem ovcí, kde místy rostou stromy, především ovocné. Také se postupně daří napravovat škody způsobené socialistickými melioracemi a tak na pozemcích Daniela Pitka už vzniklo přes 40 malých vodních ploch a další čekají na schválení na úřadech - jsou využívány jak ovečkami, které sem chodí pít, tak i dalšími mnohdy vzácnými druhy, jež se sem postupně vracejí. Určitě je to daleko lepší přístup k boji s nastávajícím suchem, než plány na výstavbu řady betonových přehrad, které se nám snaží vnutit různí budovatelé.

Po celodenní exkurzi zakončené v Milešově marně přemýšlím, kde náš průvodce bere všechen čas pro starost o krajinu, aktivity dobrovolného strážce přírody, a také aktivismus - velmi často vystupuje na odborných fórech, v Parlamentu i jinde; prosazuje zde myšlenky udržitelné péče o krajinu tentokrát ve sféře politiky. A navíc najde energii se po celý den mile věnovat naší malé skupince z Prahy. Myslím si, že v roce 2016 měla porota velmi šťastnou ruku, když Danielu Pitkovi udělila Cenu Josefa Vavrouška.

Fotografie z výletu si můžete prohlédnout zde.