Zvolte jazyk
Takto mělo laudation zaznít na předávání cen Josefa Vavrouška dne 7. 6. 2012. S ohledem na to, že přijel také Mikuláš Huba za STUŽ/Slovensko, bylo přednesené laudation operativně upraveno.
Stačí otevřít noviny, pustit si rádio nebo televizi a na čtenáře, posluchače či diváka začnou útočit špatné zprávy, způsobující pověstnou „blbou náladu“. Nejen jižní křídlo Evropy, ale už i někteří lidé v Irsku, Německu a u nás odmítají další úsporná opatření a pod hesly jako „nelze se proškrtat k prosperitě“ odmítají vládní programy úspor, rozpočtové odpovědnosti, šetření ve veřejném sektoru i v domácnostech a začínají opět vzývat „růst“, byť znovu a nepoučitelně tím myslí růst výroby a spotřeby, opětovné bezstarostné plýtvání surovinami, potravinami, energií a žití na dluh. Dluh vůči životodárným systémům přírody, vůči nejchudším doma i na naší společné planetě, dluh vůči dalším generacím nejen lidstva, ale všeho živého.
Vyhlášení Ropáka roku a současně autora Zelené perly v osobě ředitele Správy NP a CHKO Šumava PhDr. Jana Stráského obrátilo po čase opět pozornost sdělovacích prostředků i veřejnosti ke sporům o žádoucí management tohoto velkoplošného chráněného území přírody a krajiny a zejména lesů v něm. Pokračuje však bohužel stav, ve kterém jak u hlavních sporných stran, tak u sdělovacích prostředků hrají čím dál menší roli věcné argumenty, opřené o historii a vývoj problému zasahování nebo nezasahování proti kůrovci v čase, ale vybírá se z nich, jen co se oběma hlavním sporným stranám hodí do černobílého obrazu jejich pojetí pravdy a viny za současný tristní stav velké rozlohy lesů na Šumavě.
Je povzbudivé, že námětem příští konference Asociace pro urbanismus a územní plánování je Koncepce krajiny. Snad bude krokem k žádoucí vyšší pozornosti státních úřadů, měst a obcí, projektantů i veřejnosti k problematice vývoje naší krajiny jako stejně důležité součásti práce územních plánovačů, jakou přikládají urbanismu v zastavěném území sídel. I toto území je ostatně součástí krajiny. Geologické podloží a terénní morfologie, vodní toky, plochy a vegetační pokryv jsou i v zastavěném území měst a obcí dominantní prostorotvorné a funkční prvky, jejichž spolupůsobení na fungování a výraz obcí nelze podceňovat.
Jako bývalý pracovník Útvaru rozvoje hlavního města Prahy sleduji vývoj v hlavním městě a kolem jeho nového územního plánu. Z toho, co čtu v tisku a v jiných veřejných zdrojích nevycházím z údivu.
Vystoupení Martina Říhy na kulatém stole pořádaném IURS a Stavební fakultou ČVUT dne 13. prosince 2011.
-obnovená výzva obecním a městským zastupitelstvům i občanským komunitám sídel
Text vystoupení ing. arch Martina Říhy 23. 3. 2012 na úvod semináře Kvalita veřejného prostoru, pořádaného Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu jako doprovodnou akci veletrhu For Greenery na Výstavišti PVA v Praze - Letňanech
Ak spätne rozmýšľam nad tým, prečo som prijal ponuku Krás Slovenska robiť rozhovory so známymi ľuďmi s blízkym vzťahom k Slovensku a jeho ohrozeným hodnotám, a to napriek tomu, že dosiaľ som sa nezvykol pýtať, ale skôr odpovedať na otázky iných (zväčša novinárov a v minulosti tiež súdruhov zo Štátnej bezpečnosti) zisťujem, že dôvody môjho odvážneho súhlasu a zároveň kritériá výberu „respondentov“ boli najmä tieto:
Dlouhodobou udržitelností venkovského osídlení se nelze zabývat jen z hlediska stavu a vnitřního rozvojového potenciálu samotných venkovských obcí, krajiny, kterou jsou obklopeny a ve které hospodaří dnes už jen malá část jejich obyvatel. Je nutné brát v potaz kontext struktury osídlení a jejího fungování v okolí včetně středisek osídlení - měst - s jejich obyvateli a vzájemné toky energie, surovin, lidí i informací, potřebami vody, potravin, služeb a rekreačních možností, ale také s jejich pracovními příležitostmi, občanskou a technickou vybaveností, sloužící i okolním venkovským obcím a rovněž kvalitu dopravní infrastruktury a dostupnosti obou.
Vystoupení ing. arch. Martina Říhy na semináři Školy obnovy venkova v Třanovicích o Udržitelnosti rozvoje venkova 23. 2. 2012
Vážené dámy, vážení pánové,
byl jsem požádán organizátory dnešního setkání, abych se podělil o své zkušenosti ze zavádění Místní agendy 21 a hnutí Zdravá města v naší zemi a z práce na metodice hodnocení měst ucházejících se o přiznání kategorie „A“. Je to pro mne příležitost pro rekapitulaci mého působení v této agendě v posledním dvacetiletí.
Ještě není dost dobře možné vyhodnotit účinnost zvýšení náhrad za zábory ZPF po loňské novelizaci zákona č. 334/1992 Sb. a navazující vyhlášky v reálných dopadech v území, a už jsme svědky snah oslabit toto žádoucí zpřísnění výjimkami pro průmyslové zóny a podniky a možná i další zájmy v souladu se zavedenou českou praxí, že s každým novým předpisem, chránícím celospolečenské dlouhodobé zájmy, musí vzniknout také ulička, jak jej obejít a učinit jej jen prázdnou deklarací, jakousi právní „Potěmkinovou vesnicí“.
Závěry a doporučení konference pořádané naši sesterskou STUŽ /SR v Bratislavě za účasti mj. i několika členů naší organizace.
Na semináři Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, o. s. u kulatého stolu na Stavební fakultě ČVUT v Praze, konaném 14. 12. 2011, jsem svým kritickým vystoupením k pojetí územního plánování podle současného stavebního zákona vyvolal polemiku. Text mého vystoupení je veřejně přístupný na webu Společnosti pro trvale udržitelný život, takže své výhrady zde nebudu opakovat. Abych nemohl být nařčen, že jen kritizuji a nemám vlastní pozitivní vizi, přikládám následující text, který se ji snaží v krátkosti formulovat.
Na konci 80. let minulého století se nespokojenost občanů s vládnoucím režimem spojila s nespokojeností se zhoršujícím se stavem životního prostředí a étos tohoto poselství sametové revoluce vydržel až do rozdělení ČSFR a vzniku samostatné České republiky. V období let 1990 - 1992 se podařilo položit základ nové environmentální legislativy a státní správy a realizovat některé programy, které životní prostředí, zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, výrazně zlepšily.
Články v této kategorii vyjadřují pouze osobní názory jednotlivých autorů a nemusí se shodovat s postojem Společnosti pro trvale udržitelný život.