Kůrovec tu byl odjakživa. Oslabený les vznikl "odbornou péčí" lidí. Nemocný les vykazuje řadu znaků - jedním z mnoha je náchylnost k epidemii kůrovce. Kácení lesa z tohoto důvodu je čin podobné povahy, jako úmyslné zabití nemocného nakažlivou nemocí ze strachu, aby se nenakazili další lidé (lidé by si měli uvědomit, že ten les zabíjejí již po dlouhá desetiletí sami- exhalacemi, chybným pěstováním lesa, nadměrným stavem vysoké zvěře, apod.). Nemocný les je živý organismus, ne mrtvá věc. Vyrostou stromky, které budou poněkud více odolnější proti kůrovci, neboť v genech budou mít již zakódovánu tuto zkušenost po svých rodičích. Do zdravého lesa budou mít ale ještě hodně hodně daleko. Chce to totiž úplně jiný přístup k lesu než jaký "lesníci" (rozuměj dřevaři) zkoušeli na naše lesy v uplynulých staletích (chce to více listnáčů, věkově různý les, ponechat některé staré stromy, vrátit dravce do přírody - vlky, rysy, žádné stromy v řadách a tomu podobné pitomosti - zase se tu projevuje ekonomická zrůda. Lidé pláčou, že společnost nebude v budoucnosti díky kůrovci mít užitek z lesa. Vždyť je to k smíchu. Užitek z lesa lidé nebudou mít díky sobě, ne kůrovci. Nejsme nic jiného než ignoranti, kteří máme tu drzost nazývat se pány tvorstva a neustále máme chuť poroučet větru dešti. Dokladem naší nadutosti je "vědecký" název homo sapiens sapiens, tj. "člověk rozumný rozumný" (jako by jednou rozumný nestačilo). Do svéprávnosti máme coby lidstvo pěkně daleko. Naučme se pokoře, učme se od přírody, především změňme sami sebe. PS: Přírodě blízký les je rozhodně krásnější než nudná smrková monokultura, kde neuslyšíte ptáčka, kde není pro živočichy nic k jídlu, neboť úživný potenciál lesa tzv. "ozdravnými zásahy" se drasticky snížil, kde ani oko neuvidí nic hezkého. Karel Březina
Pane Říha náhodou jsem objevil tuto vaši reakci na moji anketu o mrakodrapech, co se odehrála v diskuzi na archiwebu a následně byla prezentovaná na konferenci Výškové budovy v historických centrech Evropy . Na jednu stranu mám radost, že vzbudila vaši pozornost, na druhou stranu jsem vlastně nevyčetl, co si myslíte o výškových stavbách v Praze Vy, než že je vše relativní. Dle vašeho rozboru to vypadá, že jedinou nevýhodou mrakodrapu je zvýšená dopravní zátěž a že nějaké estetické, sociální, psychologické, bezpečnostní a kontexuální limity v Praze vlastně neexistují? že jsou nereálné?
Začínám psát tyto neumělé řádky jako prvé vyprávění o poznávání mnou dosud neobjevené země. Přicestoval jsem na Nový Zéland 4. 2. 2009 a do dnešního dne - 1. 3. 2009, jsem se rozhlížel, aby mé poznatky byly objektivní.
Emilka v neděli 8. března zemřela! Byla to smutná zpráva, která se od pondělka 9. března šířila po emailu i po telefonu. I když jsme všichni věděli, že je Emilka těžce nemocná, tak jsme tomu stěží uvěřili. Vždyť i na nemocničním lůžku v Motole, i doma, kde byla trvale upoutána na lůžku, měla stále zapnutý notebook a pracovala. Byli jsme s ní po celou dobu v kontaktu, z nemocnice také zorganizovala seminář STUŽ „Skleníkové děti", kam pozvala tak věhlasné panelisty, jakými jsou MUDr. František Koukolík, Ing. Mnislav Atapama Zelený, Doc. PhDr. Petr Sak, CSc., Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Lidé z nějakých důvodů neuvěřili našemu presidentovi a vládním představitelům, že se nás netýká bankovní a navazující hospodářská krize, řádící ve světě a že i kdyby, tak sama brzy přejde jako chřipka. Řeší ji, místo aby se věnovali problémům daleko podstatnějším a dlouhodobějším, např. globálním klimatickým změnám.
Stromy i lidé jsou součástí ekosystému navzdory tomu, co si o tom myslí.
Stromy čerpají energii a kyslík z prostředí města a tam ji také navracejí za současné evapotranspirace a výměny tepla s okolím a nezbytného zásobení vodou, slunečním zářením a minerály.
Stromy ve městech žijí v areálech městských aglomerací a nevynikají druhovou pestrostí, kterou by měly jinde, protože ji určuje člověk.
Pan poslanec Vojíř chce znovu rušit těžební limity („Vojíř navrhne zrušit těžební limity“, Právo 24.2.). Je to podle mého návrh asi stejně aktuální jako návrh nové pětiletky socialistické výstavby předložený 17.listopadu 1989.
Text, připravený původně jako podklad k besedě „Klubu přátel šestky" s Karlem Hvížďalou v Českém rozhlase 6 dne 6. prosince 2008, a doplněný podle reflexe z průběhu této besedy.
Poznámky k porovnání hodnot zemědělské půdy, pozemků určených k plnění funkcí lesa a ploch nelesní zeleně ve městě a v nezastavěném území okolí města z hlediska obecných zájmů na vytváření zdravého a harmonického prostředí v hlavním městě Praze
