Skalní scenerie Broumovska, území s bohatou turistickou tradicí, láká stále více návštěvníků. Zatímco takové Jiráskovy skály, Ostaš, Hvězda a Slavný vykazují roční návštěvnost řádově několik desítek tisíc, hlavní atrakce regionu s přesnou registrací platících turistů dosahují v Teplickém prohlídkovém okruhu přes 160 tisíc a u toho adršpašského dokonce přes půl milionu. Přitom, uvedené údaje jsou z roku 2024, relativně nedávno se tyto hodnoty pohybovaly na úrovni 70 respektive 300 tisíc.
Co je příčinou tohoto nárůstu?
Tento jev odráží, jak se dá očekávat, růst životní úrovně obyvatelstva. Z minulosti zaznamenáváme i skokové nárůsty návštěvnosti. Například v roce 1939, tedy v období po přičlenění Sudet k Němec- ké říši, a z doby docela nedávné po vstupu Česka a Polska do Schengenského prostoru. V součas- nosti je tu výrazně akcelerujícím faktorem zvýšená mobilita, tedy autoturistika spojená s komfor- tem a pohodlností motoristů, kteří se tak dostávají až na samý práh vstupu do skal.
Co tento nadměrný turismus způsobuje?
Problémy s overturismem jsou kritické především v tzv. náporové dny. Bývají to období státních svátků, a to jak u nás, tak i u sousedů, prázdnin a dovolených. V uvedených dnech dochází ke stovkám přestupků za den, což představuje úředně nezvladatelnou agendu pro pracovníky Správy CHKO Broumovsko i místní pořádkové složky. Ani zapojení policie nedokáže vzniklé situ- ace celkově řešit. Dochází k masivnímu nelegálnímu parkování, poškozování terénu, vegetace, vzhledu krajiny. K tomu přistupují stížnosti domorodců, zejména pak majitelů pozemků. Mezi další negativní jevy patří nevratné škody na živé i neživé přírodě, ale i znečišťování okolí turis- tických stezek fekáliemi apod. Pracovníci zdejší CHKO zaznamenávají rovněž změny chování při zvýšeném počtu návštěvníků, hovoří pak o davovém efektu, provázeném bezohledností a agresivitou. Dá se předpokládat, že tento pokles kulturnosti se odráží i v narušených zážitcích některých turistů. Se zmiňovanými situacemi souvisí rovněž další problémy, jako jsou nedostatečné personální kapa- city provozovatelů turistických zařízení i dozorových institucí, pochopitelně ještě více vyhrocené právě o svátcích. Samostatnou kapitolou je pak složitost vymáhání nařízení a zákonů a omezené možnosti operativních řešení.
Jaká (systémová) opatření ke zvládnutí se přijímají?
Omezíme-li se ve stručnosti na obec Adršpach, tak zde bylo na přelomu tisíciletí otevřeno velké parkoviště. V roce 2015 zaznamenáváme spolupráci s městskou policií Trutnov a zastavování silniční dopravy již v Teplicích nad Metují a na hraničním přechodu Zdoňov. Dohodnuty byly také náhradní parkovací plochy dále od obce. O rok později se instaluje dopravní systém informující o obsazenosti parkovišť. Další rok dochází k zakazování parkování mimo oficiální parkoviště a poku- tování těch, kteří toto organizují. V roce 2019 je zavedena taktová vlaková doprava z Teplic do Adršpachu v intervalu 30 minut a automatický placený parkovací systém.
Díky pokročilým telekomunikačním technologiím, včetně rozšíření chytrých mobilních telefonů, ale také po složitějších jednáních, se v Adršpachu v roce 2021 spustil moderní rezervační systém umožňující jak online nákup vstupenek, tak i zajištění parkovacího místa v určitý čas. Plovoucí ceny mají přispívat k rozložení návštěvnosti v rámci roku. Hodinový limit je 400 návštěvníků. Je to nezbytné. Pro představu, denní rekord v návštěvnosti na prohlídkovém okruhu Adršpach z května 2019 činí 6345 osob.
A ještě dodejme, že získané finanční prostředky slouží k údržbě, webové stránky informují v něko- lika jazykových mutacích a po roce fungování byl tento rezervační projekt oceněn druhým místem Velké ceny cestovního ruchu na veletrhu Holiday World.
Takže, řeklo by se, problém s overturismem je, alespoň v Adršpachu, vyřešen. Bohužel, na toto atraktivní území Broumovska je nutné se dívat jako na celek. Napovídají tomu i reakce na zmíněný rezervační systém - z jedné strany stížnosti, že omezuje množství turistů a tím i ekonomické výnosy, z druhé strany zase, že v jeho důsledku „přetékají“ parkoviště na Ostaši a jinde.
Situaci by prospělo, kdyby obdobný rezervační mechanismus zavedly i sousední Teplice a kdyby se přistoupilo k dalším návazným regulačním opatřením v regionu. To však předpokládá jistý koordi- nační management.
Takže, co na to správa Královéhradeckého kraje?
V roce 2020 vznikla územní studie, která měla dle zadání krajského úřadu vypracovat „návrh řešení problematiky negativních dopadů zvýšené turistické atraktivity území Broumovska“. Studie boří po desetiletí zakořeněné zvykové právo přijet vlastním automobilem až do skal a navrhuje osvobodit lokalitu označenou v ní jako „Lázně Metuje“ od „všudypřítomných automobilů degradujících nástupní prostory do skal na utilitární dopravní uzly“ jejich záchytem mimo dané území a zajiš- těním pohodlné obsluhy primárně vlaky. Navrhuje postupně vytvořit kaskádu odstavných návštěv- nických parkovišť u vlakových stanic např. až v polském Mieroszówě, v Meziměstí a v Broumově. A již předvídá i další navýšení počtu turistů po zprovoznění dálnice D11 a po jejím propojení s polskou autostrádou A3. V této souvislosti počítá se zřízením záchytného parkoviště u železniční stanice Trutnov střed.
Autoři studie se odvolávají na pozitivní zkušenosti z Moravského krasu, konkrétně se zrušením (od roku 1993) příjezdu motoristů Punkevním a Pustým žlebem až k vlastním Punkevním jeskyním.
Studii lze tedy označit za revoluční. A to je nejspíše také důvod, proč ji místní, zasvěcení i jistá část širší veřejnosti, považují za příliš odvážnou, resp. za nerealizovatelnou.
Každopádně role krajské správy by tu mohla být podstatně větší a pozitivnější.
Jestli vám tyto problémy s overturismem na Broumovsku připomínají boj s větrnými mlýny, pak za to ani nemusíte vinit příliš bujnou fantazii. Tady však onu necitlivou setrvačnost neroztáčí vítr, ale naše touha po pohodlných zážitcích a také snaha vydělávat. A s tím spojená i tvrdá reklama, jež nebere ohled na přeexponovaná místa, ani na kontraproduktivní lákání návštěvníků i v té nejsil- nější sezóně. Zkrátka snaha ekonomicky těžit z přírodního potenciálu území bez ohledu na jeho limity je neudržitelná. Aktuálně se k ní v Adršpachu řadí i záměr výstavby naddimenzovaného hotelového komplexu Lázně Pramen Adršpach.
-m. petr-
P. S. Základem textu je obsah besedy „Turismus dvakrát jinak“ pořádané vč. STUŽ v říjnu 2025 s účastí Ing. Petra Kuny, zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko a Ing. arch. Kateřiny Profousové, ředitelky Společnosti pro destinační management Broumovska o. p. s.