Dne 16. 7. 2015 rozeslalo MPO omezenému počtu adresátů podkladový materiál pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody, připravený pracovní skupinou, shrnující názory na další možný postup vlády ČR ve věci (ne-)prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Materiál, obsahující text s grafy a tabulkami o 89 stranách a mapovou přílohu s návrhem posunu hranic těžby za limity na velkolomu Bílina, má být projednán v RHSD už 20. 7. 2015. Adresáti, včetně Odboru územního plánu MMR, se proto měli dle průvodního e-mailu vyjádřit tentýž den do konce pracovní doby (!). Vzhledem k rozsahu a závažnosti materiálu je takový požadavek nehorázný.
Obecní samospráva nemá mnoho nástrojů pro snížení znečištění ovzduší. Velká většina kompetencí dle zákona o ochraně ovzduší je totiž v rukách státní správy. Ekonomické možnosti obcí jsou v současné době, kdy pokulhává výběr daní, velmi omezené. Proto je možnost masivní finanční podpory přechodu domácností na zásobování centrálním zdrojem tepla či plynofikace (která by omezila např. emise částic PM10 z místních topenišť) velmi omezená. Totéž platí o možné podpoře MHD, cyklistické a pěší dopravy, která by konkurovala individuálním automobilům, které jsou dalším výrazným zdrojem imisí. O to větší důraz by měl být dle mého názoru kladen na možnost omezení znečištění ovzduší právní regulací nejhorších, resp. nejzastaralejších zdrojů znečišťování.
Letošní laureát Ceny Josefa Vavrouška se narodil v roce 1931. Když mu bylo zhruba jedenatřicet let, dostal obtížný úkol – naplnit jeden z cílů tehdejšího Územního plánu rajonu Krkonoš a splnit sen a přání mnoha dřívějších ochránců přírody nejvyšších českých hor – Augusta Bayera, Františka Schustlera, Aloise Zlatníka, Karla Kaviny, Zdeňka Pilouse, Josefa Mařana, Jaroslava Veselého nebo Zdeňka Vulterina – zřídit v Krkonoších první český národní park.
