Na počátku října byla v Jižní Koreji zveřejněna přelomová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o udržení globálního oteplení v limitu 1,5 °C. Ukazuje dramatické rozdíly v dopadech na lidskou společnost, ekonomiku a životní prostředí mezi variantami zvýšení globální teploty o 1,5 °C a o 2 °C. Scénáře obsažené ve zprávě ukazují, že podmínkou zastavení oteplování na 1,5 °C je razantní snížení emisí od roku 2020 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Období mezi lety 2020 a 2030 má být zásadní a ukáže, zda jsme schopni dopady změny klimatu alespoň omezit.
O obsahu zprávy si můžete pročíst informační leták, který připravilo CDE a najdete ho zde, případně si můžete v originále přečíst celu zprávu, kterou najdete zde.
Tématu globálního oteplování bude věnována také naše prosincová beseda, která proběhne v tradičním termínu první úterý v měsíci, tedy 4. prosince od 16 hodin v Klubu techniků na Novotnéh lávce v Praze.
V minulých dnech jsme dostali velmi smutnou zprávu - 2. března zemřel prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., emertiní profesor Univerzity Palackého a také panelista našich besed v počátcích působení STUŽ. Prof. Štěrba byl vědec, obětavý učitel, spisovatel, objevitel Bathynelly natans, spoluzakladatel horské nemocnice pod K2, autor pojmu říční krajina, horolezec a vodák, který v součtu svých říčních sjezdů objel zeměkouli.
Eva Vavroušková na něj vzpomíná slovy: "Já jsem ho poprvé poznala v šedesátých létech při lezení na Pálavě, pak jsme se vídali hlavně v horách, s Pepíkem Vavrouškem spolupracovali, když ministroval. Pořádal úžasné přednášky, např. o tom, jak sjížděl na vlastnoručně předělané osmiveslici řeku Pripjať Černobylem. S Mirkem Štětinou zkonstruovali nafukovací plavidlo Matyldu a s ní sjeli v roce 1975 řeku Indus (Kniha a televizní seriál S Matyldou po Indu). Byl to vědec hydrolog, dobrodruh a fajn chlapík. Jeho manželka Dina vylezla jako první žena na Čo Oju v Himálajích."
Texty publikované v novém čísle Envigogiky vychází z různých pohledů a přístupů svých autorů, všechny ale svědčí o potřebě určitého zanícení. V hlubším, zaujatějším pohledu se teprve ukazují nečekané souvislosti, otevírají nové možnosti. Vidíme zde, že environmentální výchova může být čistou vodou proudící v korytech suchopárných didaktických teorií; a každá rutina jí naopak škodí. Je potřeba se umět čerstvě dívat, hodnotit, a také nově spatřené bránit před nároky všední každodennosti, která uspává naši ostražitost. Bez soustavné obnovy a konfrontace našeho pohledu se skutečností, či s pohledy odlišnými, lze snadno podlehnout manipulaci a různým typům ideologie, které ohrožují přirozený svět člověka i jeho lidské určení.
Když se Josef Vavroušek s dcerou Petrou před dvaceti lety nevrací z Tater, píše bývalý předseda české vlády Petr Pithart osobní dopis předsedovi slovenské vlády Vladimíru Mečiarovi, v němž ho prosí, aby vyslal do hor „stovky mužů“ zachránit „jednoho z nejlepších lidí české země“.
Reakce města Horního Jiřetína na vyjádření předsedy ČKMOS Josefa Středuly
Předseda ČMKOS Josef Středula v minulých dnech v Právu a Radiožurnálu vytáhl do boje za zbourání Horního Jiřetína a Černic. Pokusil se přitom zaštítit i údajnými zájmy obyvatel Horního Jiřetína.
Předvánoční čas je časem vzpomínání a tak vám přinášíme on-line verzi jedné zajímavé publikace - sborníku semináře Ekologické sekce Československé biologické společnosti při ČSAV, který se konal ve dnech 3.-5. listopadu 1986. Sborník má určitě zajímavé autory - Moldan, Jeník, Vavroušek, Miltová, Petrusek, Mezřický, Klaus, Ježek, Tříska, Mlčoch, Musil, Illner. Pdf verze sborníku je dostupná zde.
Také na stránkách partnerství můžete najít k nedožitým sedmdesátinám Josefa Vavrouška zajímavé stránky:
K 70. výročí narození Josefa Vavrouška připravil Český rozhlas Plus a v pátek 12. 9. odvysílal pořad, který je k poslechu i ke stažení -
Je tam řada velmi zajímavých nahrávek z rozhlasového archivu, určitě obsahujé mnoho dodnes platných myšlenek.
motto: "Mám na mysli ta různá ekologická hnutí. Ale my potřebujeme, aby vzali, prostě, aby se sebrali, řekněme, a šli vyčistit ten potok! A pomohli, a né dělali demonstrace, chodili po náměstí a křičeli prostě udělejte spalovnu, jinou spalovnu v Plzni nebo něco jiného takového." (Milouš Jakeš - z projevu na Hrádku, léto 1989)
Vystoupení dr. Peckové na plénu Poslanecké sněmovny PČR vyvolalo mnoho reakcí, většinou negativních. Na přání některých našich členů zveřejňujeme na na našem webu otevřený dopis pana Neuwirtha, poslaný této poslankyni. Své názory můžete vyjádřit v diskusi pod článkem.
Z Ministerstva dopravy přišla odpověď na podnět "Zpoplatnění kamionů - podnět ministru dopravy", který zaslal předseda STUŽ ministrovi dopravy.
Asi tak od roku 2000 se často setkáváme s obavami o národní park Šumava (NPŠ).
Argumentuje se různě. Obvykle ti, co zjevně nereálnou politikou nezasahování proti kůrovci v druhotných stejnověkých, převážně nepůvodních smrkových monokulturách prvních zón NPŠ způsobili bezprecedentní ekologickou katastrofu, skandalizují ty, kteří takový avanturismus odmítali a odmítají.
Málo úspěšný či spíš zjevně neúspěšný boj s narůstajícími klimatickými změnami ve světě, viz zkrachovalá světová konference o klimatických změnách v mexickém Cancúnu, zvyšuje význam tzv. adaptačních opatření, tj. opatření přizpůsobení se na stále razantnější změny klimatu. Když neodpovědně se chovající lidstvo vyvolává se vší patrností stále větší klimatické změny a není s to tento trend zvrátit, musí realizovat množství opatření k přizpůsobení se rychle se měnícímu klimatu. Právem existují pochybnosti, zda to bude stačit.
Podkategorie
Články členů Počet článků: 240
Články v této kategorii vyjadřují pouze osobní názory jednotlivých autorů a nemusí se shodovat s postojem Společnosti pro trvale udržitelný život.