Kdybych měl činnost pobočky za minulý rok shrnout do jedné, dvou vět, zněly by dost nezajímavě, skoro šedivě: Pobočka pokračovala ve svých běžných aktivitách jako v předchozích rocích. Věnovala se ochraně zeleně v České Lípě a v jejích místních částech a spolu s dalšími občanskými sdruženími a dokonce i spolu s některými obcemi bránila zdejší krajinu, přírodu a životní prostředí před devastací projekty podle našeho názoru zbytečnými a megalomanskými.

Jenže jsou za těmi větami stovky hodin práce členů, pochůzek v terénu, pořizování dokumentace včetně fotografické, studia odborných a úředních podkladů, desítky stran různých vyjádření, množství schůzek a setkání.

Pobočka má stále 10 členů, část z nich jsou důchodci, kterým přece jen s věkem ubývá sil, část lidé tak zaměstnaní pracovně i další veřejnou činností, že to aktivity občanského sdružení nemůže neovlivnit. Na druhé straně ale třeba právě členství v místním zastupitelském sboru umožňuje  alespoň sporadicky získávat důležitou podporu ze strany samosprávy .

Částečně jsme činnost pobočky zmínili už ve Zpravodaji  STUŽ 1/2009, v příspěvku „Masarykovská drobná práce v boji o zeleň". Popsali jsme v něm na konkrétním případu, že i oficiální správní orgány, které leckdy (už zase!) nejsou mírně řečeno nadšeny, když  do záležitostí ochrany životního prostředí mluví občané, se z nezbytí s tímto faktem smiřují a nezřídka i jejich stanoviska a požadavky zahrnují do podmínek realizace záměrů, s nimiž přicházejí podnikatelské subjekty. 

Aneb co dělala naše pobočka v severních Čechách