Společná tisková zpráva Mezinárodního sekretariátu pro chemické látky (ChemSec), Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) a Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ)

Stockholm/Plzeň/Praha, 14. září 2011 – Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) společně s dalšími nevládními organizacemi analyzoval prach z ložnic v řadě zemí Afriky, Asie a Evropské unie, včetně České republiky (1). Dnes byla zveřejněna výsledná zpráva „Domov, sladký domov - překvapení v prachu pod postelí“ (2), která ukazuje, že nebezpečný mix látek narušujících hormonální systém leží utajen pod postelemi po celém světě, a to ve vyšších koncentracích, než byly nalezeny dříve. Látky narušující endokrinní systém (tzv. endokrinní disruptory) jsou stále více spojovány s celou škálou zdravotních problémů, včetně narušení plodnosti, rakoviny a poruch pozornosti.

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ)¹ dnes vyzvala předsedy koaličních stran² k uvážlivému rozhodování o osobě nového ministra či ministryně životního prostředí.

STUŽ považuje současnou situaci průjezdu individuální osobní dopravy po Smetanově nábřeží kolem Karlova mostu za zcela nepřijatelnou a je velmi zklamána tím, že v rámci rekonstrukce nábřeží v letošním roce nebyl uděláno vůbec žádné opatření ke zklidnění tohoto brutálního průrazu individuální dopravy historickým centrem města. Z tohoto důvodu velmi podporuje snahu iniciativy Auto*Mat k proměně této komunikace na pěší zónu.

Vážená redakce,

nepříjemné překvapení mne včera čekalo na serveru „Týden.cz" při čtení článku „Letenští bojují za stromořadí, odstartovali petici" od Kryštofa Kubína. Článek je zčásti založen na telefonických rozhovorech a e-mailové korespondenci, které se mnou vedl jiný redaktor Lukáš Werner, a to na obecnější téma úbytků či přírůstků zeleně vPraze vdůsledku výstavby dopravních investic, nikoliv o této konkrétní stavbě. On se sdotazem obrátil na mne, nikoliv že já jsem psala do redakce Týdne.

Na jaře 1990 – několik měsíců po pádu Berlínské zdi a po konci komunizmu ve střední Evropě- začínají na setkání ministrů životního prostředí v Dublinu a v Bergenu vznikat základy systematické celoevropské spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí jak na oficiální (vládní a mezivládní), tak i na nevládní úrovni. Pouhý rok později – 21.–23. června 1991 dostává tato ambice konkrétní podobu: koná se první pan-evropská konference ministrů životního prostředí na zámku Dobříš nedaleko Prahy. Paralelně je organizována také konference zástupců nevládních organizací. Vzniká proces Životní prostředí pro Evropu, který pod patronací EHK OSN pokračuje dodnes.

Milý pane Foglare !

Blahopřejeme Vám k Vašemu vzácnému jubileu jako členové organizace, na jejímž vzniku máte velkou zásluhu.

Devadesáté narozeniny jsou vhodnou příležitostí, abychom Vám prozradili naše tajemství.

Společnost pro trvale udržitelný život založil v roce 1992 Josef Vavroušek, Váš věrný čtenář, skaut, horolezec, ekolog, první československý ministr životního prostředí. Také díky němu byly v letech 1990 až 1992 přijaty ekologické zákony, z nichž některé nám závidí celá Evropa.

Dopis, zaslaný jménem STUŽ ministru Chalupovi u příležitosti jeho ustavení do funkce

S pohnutím a v úctě jsme přijali zprávu, že po vrchovatě naplněném životě opustil tento svět náš velký učitel a blízký přítel, kapitán Cousteau.

Jacques-Yves Cousteau se narodil v roce 1910 v Saint-André-de-Cubzac ve Francii. Lidem celé planety je znám jako oceánograf a ekolog, proslulý pro své rozsáhlé podmořské výzkumy. Jeho aktivita v ochraně životního prostředí pramenila z hlubokého vědeckého poznání i výjimečné lidské moudrosti.

V roce 1948 se Jacques-Yves Cousteau stal korvetním kapitánem a presidentem Francouzských oceánografických výprav, v roce 1950 velitelem lodi Calypso.

Radek John, předseda VV - Petr Nečas, předseda ODS - Karel Schwarzenberg - předseda TOP 09

Vážení pánové předsedové,

naše Společnost, založená v roce 1992 prvním československým ministrem životního prostředí Josefem Vavrouškem, je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace sdružující odborníky, zabývající se problematikou udržitelného rozvoje, ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka i všech jiných forem života na Zemi.