Fritjof Capra – referát, přednesený v Karolinu a na FORU 2000

Já bych chtěl pohovořit z hlediska ekologického a vlastně vycházím ze svého třetího úkolu tak, jak o něm hovořil Jeffrey Sachs. Tak jak se naše století blíží ke svému konci, stojí před námi celá řada globálních problémů, které mají negativní dopad na biosféru a na lidský život a to způsoby, které by se mohly stát nezvratnými. Starost o životní prostředí už nemůžeme chápat jako jeden z problémů. Musíme ho zabudovat do kontextu všeho ostatního, do každodenního života, do podnikání, do politiky. Velkým úkolem naší doby je vybudovat a udržet v udržitelné společnosti sociální, kulturní a fyzická prostředí, ve kterých budeme moci naplnit své potřeby a své touhy, aniž bychom tak snižovali šance pro budoucí generace. Již od začátku 80. let koncepce udržitelnosti často byla deformována, byla jaksi zahrnována do jiných teorií, byla trivializována a velice často prezentována bez ekologického kontextu, který dodává skutečný smysl. To, co by se mělo udržet v udržitelné společnosti, není jen ekonomický růst nebo rozvoj, ale celá struktura, celá textura života, na které závisí dlouhodobé přežití. Jinými slovy udržitelná společnost musí být vystavena tak, aby život, podnikání, ekonomika, fyzikální struktury, technologie atd. nebyly v rozporu s inherentní schopností přírody udržet život.

Prvním krokem musí být to, že všichni se staneme ekologicky gramotnými, tzn. že budeme chápat principy organizací, které si vyvinuly ekosystémy tak, aby udržely život. Abychom něčeho takového dosáhli, musíme se nejprve naučit myslet systematicky, tzn. ve všech souvislostech v rámci daných kontextů a procesů. Když takovéto systémové uvažování potom aplikujeme na studii tzv. domácnosti země, což je vlastně význam slova ekologie, zjistíme, že principy organizace ekosystémů jsou základními principy organizace všech živoucích systémů. Jsou jakousi základní šablonou života. Například zjistíme, že ekosystém negeneruje žádný odpad, protože odpad jednoho druhu se stává potravou pro jiný druh. Hmota se cyklicky pohybuje celým životem. Energie, která pohání tyto ekologické cykly, přichází ze slunce. Rozmanitost zvyšuje schopnost přežití. Život od samého začátku tzn. před třemi miliardami let nikdy nezískal pro sebe prostor na planetě nějakým zápasem nebo bojem, ale vždy na základě spolupráce, partnerství a vytváření sítí. Toto jsou principy nejen ekologie, ale jsou to principy komunity. Ekologická udržitelnost je samotným základem pro bezpečnost a zajištění lidských práv. Hlavním úkolem v příštím století bude aplikovat ekologické znalosti a systémové uvažování, abychom novým způsobem naplánovali a skonstruovali technologie a sociální instituce tak, aby se mohly přizpůsobit nově vzniklé situaci. Naštěstí je třeba říci, že k tomu již dochází. V několika posledních letech jsme byli svědky optimistických předpovědí, které vycházejí z toho, že ekologické vnímání světa je dnes již zakořeněno. Návrh, záměr nebo konstrukce v tom nejširším slova smyslu v podstatě vychází z určitého utváření proudu energie a materiálu pro lidské účely. Ekonávrh, ekoplán je jakýsi proces, kde splývají nejrůznější toky přírodního světa. Jinými slovy, tyto ekonávrhy a jejich principy berou v úvahu principy organizace přírody tak, jak si je příroda vyvinula, aby uchovala život. Například princip odpad  = potrava znamená, že veškeré výrobky a všechny materiály jsou vyráběny v rámci průmyslové činnosti tak, jako i odpady, které jsou tímto generovány, se musí přeměnit na potravu pro něco nového. Udržitelný podnik by vlastně byl součástí jakési ekologie organizací, kde odpad jedné organizace by se stal zdrojem pro další organizaci. V takovém udržitelném průmyslovém systému všechno co by odcházelo z jedné organizace, ať už se jedná o produkty nebo odpad, který je generován, by potom bylo vnímáno a také tak používáno jako zdroj, který cyklickým způsobem prochází celým systémem. Takovéto ekologické shluky v průmyslu již vznikly v několika částech světa a je to skutečně ten nejlepší způsob, jak můžeme také pomoci těm vzdáleným periferiím, jak o tom hovořil pan profesor Sachs.

Ekokonstruktéři v současné době hovoří o dvou druzích metabolismu. O takzvaném biologickém metabolismu a o technickém metabolismu. Věci, které jsou součástí biologického metabolismu, tzn, zemědělství, potravinové systémy, oblečení, kosmetika atd. by neměly obsahovat toxické látky. Věci, které naopak jsou určeny pro technický metabolismus, stroje, fyzikální konstrukce atd. by měly být izolovány od biologického metabolismu. Nakonec by to znamenalo, že všechny výrobky, materiály a veškerý odpad by byl čistě biologický anebo by byl jakousi technickou živinou. Biologické živiny by se potom vracely do ekologického cyklu, kde by živily mikroorganismy a další tvory, kteří žijí v půdě. Technické živiny by se vracely do technického cyklu. To by znamenalo, že vlastně spotřebitelé by nevlastnili tyto produkty, ale pouze by si kupovali službu. Výrobce by potom takový produkt od zákazníka dostal zpátky a použil ho pro výrobu nového produktu. V současné době překážky, které stojí na cestě k ekologické udržitelnosti, již nejsou koncepční ani technické. Spočívají v dominantních hodnotách naší společnosti, hlavně pak v dominantních i korporativních hodnotách.  Tyto korporativní hodnoty a volby, které s nimi souvisejí, jsou v současné době určovány do značné míry toky informací, toky moci a bohatství globálních finančních sítí, které vytvářejí dnešní společnosti. S tím se dostávám k otázce, která se vlastně objevuje znovu a znovu v naší konverzaci a přitom jsme se jí zatím nezabývali přímo. Během posledních tří desetiletí informační technologie a revoluce, která ji přinesla, vedla k vytvoření nového typu globálního kapitalismu, který je strukturován v rámci sítí finančních toků. Manuel Castel, profesor sociologie na universitě v Bercley, analyzoval a dokumentoval tento nový ekonomický systém, kterému říká informační kapitalismus.

Vzhledem k tomu, že je dnes možné jaksi scanovat celou planetu a hledat nové možnosti pro financování, dochází k tomu, že právě v rámci finančních trhů jsou generovány daleko větší zisky než jinde a proto tyto zisky nakonec konvergují do určité metasítě finančních toků. Pohyb tohoto elektronicky operovaného globálního kasina se vůbec neřídí logikou trhu. Trh je deformovaný, manipulovaný a transformovaný v důsledku kombinace nejrůznějších manévrů, které jsou řízeny počítači a které vycházejí z velice složitých interakcí mezi kapitálovými toky a vysoce nelineárním systémem. Informační technologie sehrála velice významnou úlohu při vývoji nových sítí a tyto sítě jsou dnes vnímány jako nová forma organizace lidské činnosti a to nejen v oblasti ekonomické. V naší společnosti sítí, jak ji Castel říká "Network Society", ty základní procesy generování znalostí ekonomické produktivity, politické a vojenské moci, komunikace prostřednictvím sdělovacích prostředků, ty všechny byly transformovány touto informační technologií a v současné době jsou přímo napojeny na globální sítě bohatství a moci. Dominantní sociální funkce a procesy jsou organizovány právě kolem a v rámci těchto sítí. Přítomnost nebo absence v této síti představuje kritický zdroj nebo nedostatek moci. V globální síti finančních toků peníze jsou téměř vždy nezávislé na produkci, na výrobě a na službách a proto pracovní síla zde není zahrnuta. Organizace práce je fragmentovaná a kolektivní akce tím pádem jsou rozdělené. Nárůst informačního kapitalismu souvisí s rostoucí sociální nerovností, polarizací a sociální exkluzí, tzn. vyčleňování lidí ze společnosti.

Na konci tohoto století jsme svědky dvou vývojů, kterou budou mít oba obrovský dopad na život v příštím století. Oba tyto vývoje přímo souvisí s těmito sítěmi a oba se také týkají radikálně nových technologií. Jeden z nich, z těchto vývojů, představuje růst globálního kapitalismu a této společnosti sítí. Druhý vývoj souvisí s vytvořením udržitelných společností, které by byly ekogramotné a které by vycházely právě z těch návrhů nebo plánů, které by bylo možné nazývat ekoplánem. Globální kapitalismus v současné době využívá elektronických sítí  a cílem globální ekonomiky je i nadále maximalizovat bohatství a moc elit v této společnosti sítí  - network society. Naopak cílem ekoinženýrů je maximalizovat udržitelnost života. Tyto dva scénáře, z nichž každý vychází z existence složitých sítí a velice moderních technologií, se blíží k bodu, kdy dojde ke kolizi. Společnost sítí - network society - ničí místní komunity a proto je neudržitelná. Je založená na základní hodnotě kapitalismu, tzn. dělání peněz jen pro peníze a jaksi odstraňuje z této rovnice všechny ostatní ceny. Přesto si ale myslím, že lidské hodnoty se mohou změnit. Nejedná se o přírodní zákony. Stejné elektronické sítě, které umožňují finanční a informační toky mohou mít přece i jiné hodnoty. A tyto jiné hodnoty mohou tvořit tyto sítě. Problémem a úkolem pro nás, pro 21. století, je právě změnit tento hodnotový systém a přenést ho do společnosti sítí pro potřeby lidské spravedlnosti a ekologické udržitelnosti. Děkuji.