Reakce na Jana Paličku: "Něco k dopravě"
Pan Palička ve svém článku zajímavým způsobem promíchává správné postřehy z pražské dopravy a zcela nesmyslné osobní útoky. Jak se v jistých kruzích stává pochybnou tradicí, útočí hned na dva Kužvarty najednou.
Mnoho jeho řečí a osobních útoků nestojí opravdu za reagování. Budu se proto věnovat racionálnímu jádru textu pana Paličky.
S panem Paličkou souhlasíme v tom, že systém průjezdních diagonál - velkokapacitních magistrál vedených vnitřkem města - je nesmysl. Je totiž známo, že město nelze přizpůsobit obrovským plošným nárokům individuální automobilové dopravy. To platí čtyřnásobně pro historickou Prahu, ležící na dně kotliny. Proto je vymyšlen a v zásadách dopravní politiky schválen princip diferencované regulace přístupu automobilů do centra. Tomu musí odpovídat i odstupňované parametry dopravních okruhů. Čím blíže k centru, tím silnější omezování přístupu a menší kapacita a rychlost na okruzích.
Nejkapacitnější a "nejrychlejší" musí být okruh vnější (silniční), kdežto pro vnitřní I. dopravní okruh v poloze Strahovského tunelu stačí tzv. sběrné ulice, např. na úrovni ul. M. Horákové přes Špejchar. Vysoká dopravní kapacita samotného Strahovského tunelu umožňuje uzavřít pro volný průjezd Malostranské i Křížovnické náměstí a využít tunel i pro autobus MHD. Zcela jiná velkokapacitní okružní trasa Barrandovský most - Krč - Štěrboholy je ve střední poloze a slouží jako II. dopravní okruh, který již nemá žádná dopravní omezení.
Charakter i poloha dnešních dopravních okruhů I. a II. jsou zcela odlišné. Nelze je proto spojit do jediné trasy tzv. městského okruhu, jak je tomu v návrhu nového územního plánu hl.m. Prahy. Ten využívá dnes již zastaralou koncepci ZÁKOS z počátku 70. let, kde tento excentricky umístěný velkokapacitní okruh v severozápadní polovině využívá nepřijatelný princip diagonál (levobřežní severojižní magistrála Chuchle – Dejvice a severní tangenta Dejvice – Libeň). Úsek Barrandovský most – Strahovský tunel by se tak ve skutečnosti měl stát velkokapacitní “strahovskou radiálou” mezi II. a I. dopravním okruhem.
Je vidět, že autor naprosto nepostřehl, že trasa Zlíchov – tunely Mrázovka – Strahovský automobilový tunel - Malovanka nepůsobí jako městský okruh. Nová radiála by nutně zaváděla masivní tranzitní dopravu do centra města, do špatně větraného a vysoce environmentálně zatíženého prostoru Smíchova, Košířského údolí a do prostoru Malovanky, tedy až na dohled Pražského hradu, na dotek k památkové rezervaci. Tím se bezprostředně po dokončení tunelů a zlíchovského úseku otevře velmi zajímavá "nová severojižní magistrála", od prodloužené prosecké radiály z Pelc Tyrolky pod Letnou a od karlovarské výpadovky středem Břevnova, které se setkají na Malovance u severního portálu Strahovského tunelu až na Strakonickou a předmostí Barrandovského mostu.
Kdo dnes jede od severu přes Prahu do jižních Čech na Strakonice, jede kolem Národního muzea, ale v budoucnu pojede kolem Pražského hradu a přes Smíchov. Kdo pojede z Karlových Varů do jižních Čech , nebo na dálnici D 1, nebo třeba i na východ - na Hradec Králové nebo Kutnou Horu, pojede rovněž kolem Pražského hradu a přes Smíchov. To nelze připustit. Pokud se severojižní magistrála ukázala jako katastrofální řešení, není to důvodem zopakovat totéž na levém břehu Vltavy.
Záměr na výstavbu "strahovské radiály" je drahý a stojí mnoho zbytečných peněz daňové poplatníky, tedy nás všechny. Má i jiná rizika: připravuje se kapacitní východozápadní průraz městem přes Letnou a Holešovice na Pelc Tyrolku. Uskutečnění tohoto propojení by znamenalo další zavedení průjezdné dopravy do centra, na kapacitní komunikace typu severojižní magistrály.
Proto STUŽ i řada dalších organizací (mohutná koalice "Spojená občanská sdružení Praha") i nezávislí dopravní odborníci navrhují:
- redukovat kapacitu tunelu Mrázovka,
- nestavět technicky obtížné a dopravně nebezpečné větvení tunelů,
- stavebním řešením a dopravními opatřeními snížit atraktivitu "strahovské radiály" pro tranzitní dopravu, ponechat ji jen jako přímou obsluhu centra,
- masivnímu náporu tranzitní dopravy, který dnes od Jižní spojky přes Barrandovský most míří ke Slivenci nenabízet radiálu k Pražskému hradu, ale jiné řešení, např. radlickou spojku, tunel pod Dívčími hrady a tudy na dnešní Rozvadovskou spojku a na silniční (vnější) okruh.
My se opakovaně vyslovujeme pro urychlenou výstavbu zejména některých významnějších úseků silničního okruhu na severu (Řepy – Ruzyně – Suchdol - Březiněves), jež mohou městu výrazněji ulevit. Na druhé straně jsme si vědomi environmentální závažnosti tak obrovských zásahů do území. Proto STUŽ i jiná sdružení pečlivě sledují přípravu těchto staveb a pamatují na to, že jde o trvalé zásahy do území, které by měly být v rámci možností uspokojivě řešeny. Pro úsek Slivenec - Lahovice jsme vyjednali posouzení variant z hlediska vlivů na životní prostředí. Jde o mimořádný zásah do údolí Berounky těsně před soutokem s Vltavou.
Řešení pražské dopravy je problematické, v tom má pan Palička pravdu. Je málo peněz a reliéf pražské kotliny a jejího bezprostředního okolí představuje pro dopravní stavby opravdový problém. A tak si Praha vypomáhá provizorii, jež jako dočasná řešení zpravidla plně nevyhovují. Čeho se však nesmíme dopouštět, je příprava trvalých katastrofálních řešení. To nám příští generace neodpustí. Jako my svým předchůdcům, pokud jde o autostrádu u Muzea.
Z výše uvedeného je zřejmé, že právník "pan doktor Kužvart" není proti městskému okruhu paušálně. Může pana Paličku ujistit, že nepatří mezi "peníze hraboucí právníky", když řadu prací pro STUŽ provádí bez nároku na odměnu. Může autora ujistit, že v oblasti environmentálního práva jej drží přesvědčení, nikoli hubené výdělky. A pokud jde o ministra životního prostředí, pan Palička patrně dosud neopustil představu slabých a nevýrazných ministrů Klausovy vlády. Bursík a Kužvart nám předvádějí, jak mají ve standardních poměrech ministři odpovědní za životní prostředí vypadat a jednat.
O “právnických aktivistech teroristech a občanech nevidících dál než na konec svého balkónu” nehodlám s autorem polemizovat. Tyto výlevy jsou pod důstojnost jakékoli rozumné debaty.
Petr Kužvart