Dne 6.4. jsem na předsednictvu oznámila a dne 4.5. potvrdila svou rezignaci z funkce člena předsednictva STUŽ. Chci se omluvit těm, kdo mě volili, a v následujícím textu vysvětlit, co mě k tomuto kroku vedlo formou, která snad bude přínosem pro ty, komu na STUŽ záleží a chtějí, aby byla respektovanou, dobře fungující a smysluplnou nevládní ekologickou organizací.
Takový cíl vyžaduje v první řadě vizi, jak by organizace vůbec měla vypadat. Postupně jsem si takovou vizi vytvořila a v následujícím textu ji chci nabídnout k diskusi a srovnat se současným stavem - skutečností ve STUŽ hic et nunc. Rozdíl mezi obojím nedokážu akceptovat ani výrazněji změnit. Hlavně proto jsem se rozhodla v předsednictvu skončit, i když bezprostřední příčiny mého odchodu (tzv. poslední kapka) souvisely s přípravou a průběhem (prvních) voleb nových místopředsedů.
I když počet členů STUŽ klesá, stále ještě sdružuje impozantní množství odborníků z různých sfér problematiky životního prostředí. STUŽ se definuje jako sdružení těchto odborníků a jeho prioritou by mělo být usnadnění komunikace mezi těmito lidmi tak, aby o sobě navzájem věděli, aby měli možnost kontaktu a aby se k nim včas dostávaly relevantní informace z centra.
V praxi to znamená např.:
Funkční, aktuální, dostupný a využívaný adresář členů, který by byl členům plně k dispozici. | ||
Pravidelná a častá komunikace centra s členy. Namísto současného Zpravodaje by to např. mohlo znamenat list papíru s aktuálními informacemi jednou měsíčně, posílanou členům e-mailem nebo poštou. Zde by se dozvídali o možnostech grantů, zahraničních cest a školení, besedách a akcích STUŽ, i o návrzích zákonů, k nimž je možné se vyjádřit apod. Jednou za rok by pak mohl vyjít adresář, sborník stanovisek a zajímavých článků z úterních besed. | ||
Restrukturalizace jednání předsednictva. Předsednictvo by se mělo scházet jednou měsíčně a rozhodovat o podstatných věcech, které se týkají všech členů. | ||
Profesionální aparát, který je tu pro členy. Stačil by jeden pracovník na půl úvazku ve funkční kanceláři se stabilními úředními hodinami. Člen (pražský a zejména mimopražský) by zde měl získat rychlou a spolehlivou informaci, týkající se STUŽ, neměl by být odkazován jinam. | ||
Funkční knihovna, dostupná pro členy. |
Podařilo se prosadit "odtajnění" adresáře pro členy. (Je možné si o něj napsat členu předsednictva Jiřímu Dlouhému a měl by být k dispozici v Domečku.) Adresáři však podle mého názoru není věnována dostatečná pozornost a proto není dostatečně aktualizován, zatím, pokud vím, není členěn podle regionů či podle odborností a zájmů členů. Není k dispozici ve funkční kanceláři, protože funkční kancelář neexistuje (blíže o nutnosti funkční kanceláře viz Zpravodaj 1/99, str. 25!). | ||
Centrum s členy nekomunikuje dostatečně pružně. Funguje trochu jako "černá díra" na informace. Přichází jich sem velké množství: velmi často je třeba vyjádřit se k nějakému problému, návrhu zákona, koncepci, kauze, chodí pozvánky na semináře, školení a další akce, objevují se různé projekty a informace o zdrojích peněz. O těchto podnětech se dozvídají z převážné většiny pouze členové předsednictva, případně ti členové, kteří jsou členům předsednictva osobně známi (resp. na které si členové předsednictva v souvislosti s daným podnětem vzpomenou a domnívají se, že by dotyčného zajímaly.) Adresář, pokud vím, v těchto okamžicích využíván není. To znevýhodňuje především mladé, nové a mimopražské členy a vede ke špatné informovanosti řadových členů a přetížení předsednictva. | ||
Předsednictvo se zatím schází dvakrát měsíčně. O obsahu jednání se dočtete v rubrice Z činnosti předsednictva. | ||
STUŽ sice má tajemnici, její náplň práce však nebyla na žádném předsednictvu za mé éry specifikována. Domnívám se, že dělá především fundraising. | ||
Knihovna příliš funkční a dostupná pro členy není. |
Tomu by se měla přizpůsobit koncepce i program. Svou představu priorit STUŽ v programové oblasti jsem nastínila ve Zpravodaji 1/99 (str. 26, zájemcům zašlu)
REALITA: Koncepční diskuse se na předsednictvu za mého působení (od března 1997) konaly minimálně. Poslední koncepce, plán činnosti a rozpočet byly členům pouze rozdány s tím, že se mohou vyjádřit písemně. Moje poznámky k prioritám STUŽ ve Zpravodaji 1/99 nebyly předsedou reflektovány a v poslední koncepci se vůbec neobjevily. Samotná koncepce velmi připomíná koncepci minulou. V plánu chybí to nejdůležitější - odpovědné osoby a data plnění! Na tvorbě kvalitního plánu by se ovšem museli podílet všichni činovníci (kteří by ideálně vnesli do plánu i vstupy z poboček). Trvala by jistě nejméně jednu schůzi předsednictva. Byl by to ovšem čas smysluplně stráveny.
STUŽ by měla být hluboce demokratickou organizací, která poskytuje svým členům prostor pro rozhodování, a jejíž rozhodovací mechanismy jsou pro členy srozumitelné a čitelné. To znamená např.
Kvalitní a demokratické vedení schůzí předsednictva. Ten, kdo řídí schůzi (předsedající) by měl především hlídat, aby se všichni dostali ke slovu, shrnovat diskusi a jasně formulovat, co přijde do zápisu. Svoje názory by měl prosazovat minimálně. Nemusí být nutně totožný s předsedou, předsedající se mohou střídat. Na začátku by měl nechat dost prostoru pro náměty ostatních pro agendu (program) schůze. Dopředu je třeba předvídat, v kterých bodech dojde k diskusi (tam, kde je třeba přijmout nějaké rozhodnutí) a s ostatními se dohodnout, kolik času jsme ochotni dané diskusi věnovat. Domluvené časy je třeba dodržovat. Pokud je celková agenda příliš dlouhá, kolektiv se musí dohodnout, co vypustit. Předsedající by měl dbát na to, aby se neprobíraly věci, které lze prodiskutovat na jiné platformě (např. dohoda o tom, kdo opraví kopírku a další provozní věci by se měly odbývat mimo schůze předsednictva). Je velmi důležité, kdo dělá zápis - zapisující by se měli buď střídat, nebo by zapisující měl mít důvěru všech. | ||
Řešení skutečných problémů na poradách. Pokud chceme mít v předsednictvu skutečně kvalitní lidi, musíme jim dát možnost rozhodovat, ne jim jen dávat úkoly. Předsednictvo by se mělo aktivně podílet na rozhodování např. v následujících otázkách: |
kdo je/bude zaměstnancem STUŽ, v jaké kapacitě a rozsahu, jaká bude jeho náplň práce a komu bude odpovídat, | ||
na jaké projekty STUŽ podává žádosti o peníze, | ||
jak se průběžně čerpá rozpočet, | ||
jaké jsou priority STUŽ, které chce v každém případě zachovat, a bude se tedy snažit je zajistit za každou cenu, co je méně důležité a lze to v případě nutnosti vypustit. |
Jasně definované role zaměstnanců a činovníků. Předsednictvo je po valném shromáždění nejvyšším orgánem STUŽ. Mělo by kontrolovat kvalitu činnosti zaměstnanců STUŽ, ale to může dělat jen velmi těžko, pokud nezná jejich náplň práce. Zaměstnanec organizace, jako je naše, je klíčová osoba, která do velké míry rozhoduje o akceschopnosti organizace. Pokud chceme mít průhlednou organizaci, musíme se snažit o jasné organizační oddělení zaměstnanců od činovníků. Hlavní rozdíl je v tom, že činovník dělá to, co ho baví (protože pracuje zadarmo), zaměstnanec by měl dělat i to, co ho nebaví. Musí být jasné, kdo jeho náplň práce určuje a komu odpovídá. I činovníci by měli mít jasné role (o tom blíže viz opět Zpravodaj 1/99, str. 25-26). | ||
Demokratické volby jak členů předsednictva, tak místopředsedů. V prvním případě to znamená představení kandidátů do předsednictva členům (o tom viz též Zpravodaj 1/99, str. 25), v druhém demokratický způsob volby místopředsedů. V každém případě by měli být nově zvolení členové předsednictva alespoň 14 dní předem informováni, kde a kdy se volba bude konat. Do té doby může být zastupováním organizace pověřen předseda. |
REALITA:
V této oblasti má STUŽ snad největší rezervy. Podle mého názoru, který jsem přednesla i na schůzi předsednictva dne 6.4., nejsou schůze dobře vedené a nedaří se na nich mluvit o skutečně důležitých věcech. Např. o tom, že od začátku roku nejsou peníze na platy zaměstnanců, se předsednictvo dozvědělo v březnu a dubnu 1999 (viz rubriku Z činnosti předsednictva). V současné době se činí určité kroky k jasnější definici role činovníků, zdá se však, že nikoliv zaměstnanců. Podařilo se představit kandidáty do zastupitelstva, ale (první) volby místopředsedů dne 9.3. neproběhly podle demokratických zásad. Bezprostřední příčinou mé rezignace byla mimo jiné skutečnost, že jsem se o jejich konání dozvěděla den předem, a přitom se nekonaly v obvyklém termínu schůzí předsednictva, a že dva ze třech tehdy zvolených místopředsedů byli zároveň zaměstnanci STUŽ (byť v té době bez smlouvy, to jsem se však dozvěděla až dodatečně).
ZÁVĚR
Pokud jste dočetli až sem, snad vás napadne, že vidím STUŽ velmi kriticky a negativně. Ve skutečnosti je mi ve STUŽ řada lidí blízkých a velmi si vážím jejich práce i názorů (včetně některých současných členů předsednictva, jako je Karel Čapek, Jiří Kulich, Petr Kužvart, Martin Říha a další) , mimo předsednictvo dělá STUŽ, zejména v pobočkách, také jistě spoustu užitečného. Jako organizace je podle mě v současné době nenahraditelná. Právě proto, že mi na STUŽ záleží (i kvůli osobě jejího zakladatele) se snažím konstruktivně poukázat na některé problémy. Byla by velká škoda, kdyby STUŽ skončila jako neprůhledná organizace, která existuje bez jasné koncepce a pouze pro úzký okruh několika pražských členů.
Na závěr se chci znovu omluvit, že končím v předsednictvu a končím také jako redaktorka Zpravodaje. Chci poděkovat všem, kteří mě morálně podpořili a zejména členům skupiny pro vnitřní komunikaci a ad hoc skupiny pro organizační změny, kteří přispěli k definování problémů STUŽ a pomohli mi vyjasnit si "vizi". Postupně jsem však dospěla k názoru, že nestačí definovat problémy, ba nestačí mít ani vizi. To hlavní se mi nepodařilo - přesvědčit odpovědné osoby, zejména předsedu a tajemnici, že situace v pořádku není a že změny jsou nutné. V současné době mi připadá, že z jejich strany zatím chybí skutečná vůle nejen ke změně, ale k hlubší reflexi situace.
Naďa Johanisová