STUŽ a změny

Při přípravě zprávy o činnosti STUŽe za poslední rok, , kdy jsme vyhledávali jednotlivé aktivity a řadili podobné k sobě, jsme byli překvapeni počtem i rozsahem našich aktivit. O tom se ostatně čtenář může přesvědčit v samotné zprávě, publikované v tomto čísle Zpravodaje. Pokud si ještě představíme všechnu organizační práci s každou aktivitou spojenou a též to, že máme jen minimální placený aparát, vyplyne nám z toho, že patříme mezi nejaktivnější nevládní organizace našeho sektoru. Zároveň se změnilo i postavení STUŽe, dnes jsme dokonce některými ministerstvy žádáni o spolupráci. Při někdy hektickém tempu, v kterém jsou žádány výstupy ( nejnovější požadavek MŽP na základě našich kritických připomínek k návrhu tezí státní politiky životního prostředí /s kterými se máte možnost obeznámit v tomto čísle též/ zněl: vypracujte váš návrh dvou kapitol- věc měla ovšem jeden háček: termín odevzdání do šesti dnů...) vyvstává potřeba zvýšení operační schopnosti STUŽe. Již si nevystačíme s několika skupinkami funkcionářů a aktivistů. Protože se změnil i celkový společenský vývoj v České republice, je potřebné reagovat i na tyto změny. Reagovat minimálně ve čtyřech oblastech: ideové, organizační, finanční a v oblasti mezinárodní spolupráce. Přestože jsem se některými těmito otázkami snažil zabývat v minulém úvodníku, pokusím se o další odpovědi na tyto výzvy, které před námi stojí.

K té první: Bude potřebné daleko konkrétněji rozpracovávat koncepce, vedoucí k trvale udržitelnému způsobu života. Ať už se jedná např. o informační a poradenská centra, lokální agendy 21 pro města, rozvojové plány regionů, problematiku jednotlivých sektorů či práci na důležitých celostátních strategiích. Důležité pro skupiny či pobočky STUŽe, je začít připravovat konkrétní projekty a ucházet se s nimi u sponzorů. Nemusí se nám podařit vždy prosadit naše projekty-konkurence po odchodu některých zahraničních sponzorů je kritická, ale chybami se učíme a příště se nám to už podařit může, anebo nalezneme jiného sponzora. Navíce STUŽ už disponuje určitou zkušeností s přípravou a realizací projektů. Ti, kdo už zkušenost mají se samozřejmě rádi podělí s dalšími, kteří chtějí začít.

Změněné situaci musí odpovídat i změna organizační, změna struktury organizace.

V současné době diskutujeme na předsednictvu otázku, kterou posléze předložíme valné hromadě. Týká se možnosti zakládat regionální skupiny, které by na rozdíl od regionálních poboček nemuseli mít právní subjektivitu, bylo by snazší je zakládat. Je velmi důležité, tak jak pokračují práce na přípravě čtrnácti vyšších územně-správních celků, významném prvku decentralizace rozhodování, mít připravenu v každém z celků alespoň jednu skupinu, případně pobočku. Jinak STUŽ do značné míry ztratí možnost významněji ovlivňovat dění v celých regionech. O tom jsem se zmiňoval již posledně. Vývoj byl rychlejší: Už nyní nám např. uniká téměř ve všech regionech příprava regionálních rozvojových plánů, důležitých pro podporu ze strukturních fondů EU (bohužel nejen nám, v regionálních výborech, které takovou práci koordinují, nejsou NGOs zastoupeny!). Proto vyzývám každého člena STUŽe, aby pomohl najít schopné organizátory, kteří by mohli založit nové regionální skupiny, případně i pobočky (stačilo by upozornit předsednictvo na takové potenciální organizátory, další už by se předsednictvo snažilo zařídit). Mnohokrát můžeme získat členy a organizátory, pokud zorganizujeme byť sebemenší akci. Někdy je tomu i naopak, na základě určité akce vzniklé původně mimo STUŽ můžeme získat nové kolegy. Příkladem může být nyní vznik pobočky na Broumovsku, která vznikla z akce za zachování nemocnice. Ti, kteří vytvořili akceschopnou skupinu k jedné aktivitě, by rádi pokračovali dále v činnosti pro rozvoj Broumovska a proto se obrátili na předsednictvo STUŽe. Samozřejmě předsednictvo souhlasilo-zvláště když víme, o jak schopného organizátora se v případě J. Piňose, vedoucího Správy CHKO Broumovsko, jedná.

Pro pružnou a včasnou reakci na jednotlivé problémy, případně i žádosti o spolupráci, potřebujeme mít akceschopnější odborné pracovní skupiny, zaměřené na jednotlivé okruhy problémů. V této souvislosti je podnětný návrh Nadi Johanisové, aby si v zájmu zlepšení práce každá skupina zvolila nejen předsedu, který bude odpovídat za koordinaci po odborné stránce, ale též tajemníka, zodpovědného za organizační práci-nejlépe znalého managementu. To ostatně lze doporučit i regionálním pobočkám a skupinám. Zatím naše odborné skupiny povětšinou pracují jen nepravidelně, k jednotlivým problémům. Bude potřebné je posílit, aby práce nespočívala jen na 2-3 členech. Vyzývám naše členy a příznivce, nechť se poohlédnou po dobrých odbornících, ať už z vědeckých pracovišť, univerzit, či jiných organizací a osloví je, zda by nechtěli s pracovními skupinami spolupracovat, případně se stát našimi členy. Je až překvapivé, jak v některých celých oborech nemáme členy, natož pak aktivní členy. Což je další problém-získat k pravidelnější spolupráci naše členy, kterým zatím stačí jen pasivní placení členských příspěvků, odebírání Zpravodaje a tím jejich aktivita končí. Pokud jsme společenstvím lidí, kteří něčeho chtějí dlouhodobě dosáhnout, musíme tomu věnovat alespoň nějaký čas. Je jasné, že většina z nás, značně vytížených v zaměstnání, toho času má málo. Na druhé straně dík našemu cíli-trvale udržitelnému způsobu života této společnosti, téměř každý může spojit svoji profesní práci v zaměstnání s tímto cílem a tudíž i nabídnout STUŽi své náhledy a výsledky, při minimální časové ztrátě. Naopak, každý z nás se společnými diskusemi, prací na společných stanoviscích či projektech obohacuje.

Samozřejmě velmi důležitá bude práce nového předsednictva. Jako člen odstupujícího předsednictva bych rád doporučil následující: je třeba volit do předsednictva ty z nás, které znáte po odborné stránce a jsou ochotni a schopni věnovat část svého času práci pro STUŽ ( ze starého předsednictva budeme navrhovat všechny členy, kteří měli větší než 50ti % účast na zasedáních předsednictva, byť si uvědomujeme, že někteří členové jsou pro STUŽ užiteční i jinak. Nějaké měřítko jsme však potřebovali - a velmi obtížně může předsednictvo pracovat bez účasti nadpoloviční většiny členů. Ostatně, pokud někdo z těch, kteří nejsou navrhováni, ví, že bude mít lepší příležitost se práce předsednictva účastnit, má možnost, tak jako každý jiný člen STUŽe kandidovat). Prosím, abyste tomuto požadavku navrhování dostatečného počtu kandidátů věnovali pozornost. Z čerstvé zkušenosti víme, jaké jsou problémy, když odstoupí postupně několik členů předsednictva. Pak dle stanov nastupuje náhradník, t.j. další z pořadí volební listiny. Nyní ke konci funkčního období předsednictva se nám však již stalo, že jsme vyčerpali poslední jméno na listině. Nezbývá proto nic jiného, než mít pro příští období více náhradníků (nemá smysl kvůli jednomu členovi organizovat nové volby). Ke struktuře též patří profesionální aparát. Nyní z úsporných důvodů je minimální. Dokonce již nemáme ani pracovníka na civilní službě, což citelně pociťujeme. (Pro čtenářovu představu: např. tento Zpravodaj na základě vašich příspěvků připraví Naďa Johanisová, dodá ho do Prahy Evě Vavrouškové, ta zařídí vytištění. Pak ale nastává fáze lepení adres a třídění pro poštu, abychom poštu měli lacinější - obvykle u Evy Vavrouškové, na což jsou potřeba 2-4 dobrovolníci). V této fázi avizuji potřebu dobrovolníků na administrativní práce. Do budoucna je však jasné, že budeme potřebovat pracovníka na civilní službě a dlouhodoběji asi profesionálního pracovníka.To bude závislé na tom, jaké projekty vypracujeme a jaké sponzory seženeme.

Finanční zabezpečení: Velkou část prostředků máme za práci na projektech a tak to bude i v nejbližší budoucnosti. Proto se obracím na Vás, členy STUŽe, s výzvou popřemýšlet, jaké aktivity, jaké projekty na naplnění našich cílů navrhujete a hlavně zda se chcete účastnit přípravy a uskutečnění těchto projektů. Věřím, že se i v Praze, kde máme velkou základnu členů, najdou i další, kteří pomohou. Obdobně i v dalších regionálních pobočkách a odborných skupinách. Protože vzhledem k povinnosti platit nájem za Domeček v Podolí jsme se ocitli ve svízelné finanční situaci (jen nájem činí 150.000,- Kč ročně), je potřebné hledat i další možnosti. Pokud nedojde v blízké budoucnosti ke zlepšení, budeme muset Domeček opustit. Ještě je možné zachránit situaci, pokud např. najdeme pro Domeček dostatečně nosné programy (je naší velkou chybou, že jsme ho nedokázali lépe využívat), a/nebo sponzory.

Je snad možné (budeme k tomu hlasovat na valné hromadě) zvýšit členské příspěvky, to nám ale situaci nevyřeší. Takže nezbývá, než hledat další sponzory, tak jak to již mnoho nevládních organizací dělá -např. banky, pojišťovny, velké společnosti (samozřejmě ne ty, které poškozují životní prostředí, nebo jejichž činnost je namířena proti našemu cíli trvale udržitelného způsobu života). Nevyhneme se i tomu, najít ze svých řad (případně i mimo) schopného sháněče peněz - fundraisera. Zatím hodně pomáhá Eva Vavroušková, je to však při jejích povinnostech tajemnice nad její síly. Najde se někdo další ?

Poslední oblastí, kterou považuji též za klíčovou, je mezinárodní spolupráce. Zde máme některé úspěchy, např. široce rozpracovaný projekt EU a NGOs, občas mezinárodní konference, zúčastnění se na Aarhuské konferenci apod. . To je však na organizaci, jejímž zakladatelem byl Josef Vavroušek, organizátor celoevropské dobříšské konference, poněkud málo. Pavel Nováček přišel s návrhem uspořádání velké mezinárodní konference v roce 2000, týkající se perspektiv trvale udržitelného života, Eva Vavroušková předjednala již finanční podporu. Bude však nutné, aby vznikla celá skupina, zabývající se přípravou této konference.

Vzhledem k našim cílům si samozřejmě nevystačíme sami, navíce je zde obrovská problematika připojení k Evropské unii, se kterou se zatím potýká ze STUŽe a pro STUŽ jen Jirka Dlouhý a Karel Jech. Opětně volám po ustavení pracovní skupiny pro mezinárodní spolupráci. Práce v ní se nemusí účastnit jen odborníci na mezinárodní problematiku, ale každý, kdo by chtěl začít sbírat zkušenosti a účastnit se práce, kontaktů. I dobrá znalost jazyka(ů) je pro nás důležitá.

Na závěr bych se rád dotknul nejpodstatnější otázky, která nám vyvstala nedávno, při diskusi o vedení či nevedení dálnice přes České Středohoří. Došlo k vyhranění dvou názorů, které byly dlouhou dobu naprosto neslučitelné. Až teprve když jsme si uvědomili, co jsou naše největší priority, došlo nakonec k vytvoření textu, byť značně kompromisního, s kterým nejsme úplně spokojeni-ale takový je do značné míry život (čtenář si stanovisko může přečíst na jiném místě tohoto Zpravodaje). V takových situacích věřím, že i nadále budeme postupovat podle měřítka cíle, kterým je trvale udržitelný způsob života a princip tolerance k názorům druhého-byť má odlišný názor, není nepřítelem: může mít jiný názor, podložený jiným úhlem pohledu (jinak problém vnímá ochránce přírody, jinak dopravní inženýr a jinak územní plánovač) a z toho vyplývajícími prioritami. Mnohokráte je to i otázka penza informací, které o problému má jeden či druhý. Proto je velmi důležité ve STUŽi rozdiskutovávat základní problémy. Jsme si vědomi toho, že STUŽ není názorový monolit, ale je to pospolitost lidí, jimž o něco jde a to něco - udržení života na této Zemi - stojí i za ty diskuse, kompromisy a hledání největšího společného jmenovatele.

 

Pavel Šremer