Otevřený dopis členům STUŽ před valnou hromadou,

Vážení kolegové, členové STUŽ,

v končícím dvouletém funkčním období orgánů STUŽ jsem, jak jistě víte, zastával funkce člena předsednictva a místopředsedy. Na rozdíl od předchozích let řadového členství jsem tedy měl možnost nahlédnout více do fungování organizační struktury, do mechanismů tvorby společné politiky, stanovisek a postojů, vydávaných za společná vyjádření předsednictva či celé STUŽ.

Jako řadový člen jsem se domníval, že nás jednoduše a prostě spojují stejné postoje ke světu a životu, jaké zastával před listopadem i po něm a bez ohledu na postavení Josef Vavroušek. Jeho postup k principu trvalé udržitelnosti života byl takový, že obsahuje nezbytně jak environmentální, tak sociálně-ekonomické aspekty vývoje lidstva a jeho prostředí. Chápal je nikoliv jako antagonistické, konkurenční kategorie, kde úloha “ekologických hnutí” je v tom, aby environmentální nad sociálně-ekonomickými “nabyly vrchu” či dokonce “zvítězily”. Chápal je jako vzájemně provázané, v reálném světě spolupůsobící, vzájemně se doplňující a ovlivňující, takže problémy trvalé udržitelnosti života působí právě narušení této rovnováhy, její vychýlení k jednostranným preferencím buď aspektů sociálně-ekonomických, nebo aspektů environmentálních. Proto byla STUŽ svými zakládajícími členy chápána jako sdružení lidí, které spojuje společné vědomí nezbytnosti nazírat problémy tohoto světa a lidské existence v něm ve všech potřebných souvislostech, rozebírat poctivě každý problém z obecně filozofických, morálních hledisek i dosaženého vědění ve všech oborech lidské činnosti. STUŽ tedy vědomě obsadila mezi nevládními environmentálními hnutími onu “niku”, pro kterou je charakteristická serióznost, profesionální zdatnost, morální bezúhonnost, nestranickost (ovšem nikoliv apolitičnost ve smyslu “nezájmu o věci veřejné”), neokázalost a “nebombastičnost” metod působení na veřejnost, kultivovanost v projevu, seriózní publicistická aktivita a hlavně uplatňování těchto principů ve vlastním životě a práci. Je to jen zdánlivě méně efektivní, ačkoliv je to méně “efektní”, než aktivity a formy jiných hnutí. Jsem přesvědčen, že jen díky těmto zásadám máme sice ne příliš početnou, ale kvalifikačně “exkluzívní” členskou základnu, seriózní pověst u orgánů veřejné správy, u veřejnosti, poměrně stálý okruh sympatizantů.

Udržení a další posilování této pozice považuji za nezbytnou, i když ne postačující podmínku naší další existence, dalšího možného vzájemného ovlivňování, vzdělávání, kultivování a tím i pozitivního “vyzařování” navenek, osvětového a morálního ovlivňování širší veřejnosti.

Při nastávajících volbách nových funkcionářů a ustavování nových složení orgánů STUŽ je jistě příležitost podrobit tuto představu o místě STUŽ mezi občanskými hnutími a aktivitami kritickému zkoumání. Ve STUŽ podle mého mínění začíná být zejména některými mladšími a radikálnějšími členy pociťována umírněnost a serióznost jako slabost. Namísto posilování toho, co nás může spojovat, jsou více zdůrazňovány názory a postoje, které nás rozdělují. Klesá ochota hledat a nacházet společně přijatelná stanoviska. Tlaky na radikalizaci a politizaci STUŽ vnímám na některých společných akcích a přípravách stanovisek i od některých starších členů. Je to sice vysvětlitelné jako reflexe na poměry v celé společnosti, tím se to ovšem nestává více žádoucí a následováníhodné. Pro ty z nás, kdo takový posun orientace STUŽ považují za nevhodný a nebezpečný, by bylo nejsnazší a nejpohodlnější vyklidit pozice a nechat věcem volný průběh. Jsme všichni už unavení, kumulace našich aktivit “které nás živí” s těmito dobrovolnými aktivitami “zájmovými” nám vytváří problémy v práci i v rodinách. Měli bychom asi více klidu, méně stresů a méně kritiků, ne-li nepřátel.

Jenže STUŽ by přestala být tím, čím je, a tak chceme o její charakter a další směřování vést zápas, nevzdávat se, nerezignovat na hájení své představy o cílech a prostředcích našeho usilování.

Chceme v předpokládané diskusi na valné hromadě a svou volbou nových představitelů toto pojetí STUŽ hájit a vyzýváme Vás k témuž. Jen tak lze zjistit, jak silné jsou výše naznačené “odstředivé” tendence, jak na tom vlastně jsme.

S díky těm, se kterými byla spolupráce příjemná, konstruktivní a přinášející uspokojení ze smysluplné práce

Martin Říha,

odstupující člen předsednictva a místopředseda