Potřebujeme celou vesnici, abychom vychovali dítě, praví moudrost přísloví africké vesnice – jak jsem se dozvěděl na posledním Fóru 2000. V přeneseném smyslu to platí i pro STUŽ – naše pospolitost nám umožňuje vzájemné obohacování a vzdělávání a následně i prosazování našich společných cílů. Abychom nezašli na únavu z dlouhé cesty za vzdáleným cílem, musíme hledat, jak nově obohacovat sebe navzájem i širší společnost.
V tomto příspěvku do diskuze jak dále se dotknu některých organizačních otázek. Domnívám se, že je několik nanejvýše aktuálních problémů, které STUŽ musí překonat. V prvé řadě, aby alespoň většina členů a sympatizantů se mohla podílet na diskuzích a pravidelné činnosti a zároveň abychom mohli uplatňovat naše náhledy na budoucí žádoucí vývoj v celé republice, je potřebné dovytvořit síť regionálních poboček. To znamená v každém budoucím velkém územním celku bude potřebné mít či vytvořit alespoň jednu pobočku, která bude sdružovat členy z regionu ( to znamená mít cca 14 poboček, neb sněmovna přijala verzi se 14 VÚSC). Samozřejmě by bylo výhodné mít jejich sídla v centru VÚSC, ale není to podmínkou – důležitější jsou dělné skupina, než centrální lokalizace. Ideální pro prosazování trvale udržitelného vývoje regionů by bylo mít hustší síť, to však je zatím hudbou budoucnosti. Když se podíváme na dnešní situaci, chybí nám pobočky minimálně na severní Moravě a v západních Čechách, odmlčely se nám jižní Čechy a Bílé Karpaty, taktéž pobočka v Brně je víceméně v latentním stavu. V případě většího počtu VÚSC nebudeme mít pobočky na jihlavsku a karlovarsku, na liberecku je jen zárodek pobočky. Zvláštní situace – podsvícnová – je i v Praze. Vyzývám proto všechny členy z regionů, nechť zváží možnosti, naleznou další spřízněné duše a zkusí založit pobočku, či alespoň pracovní skupinu. Taktéž i členy z jiných regionů, pokud znají schopné organizátory naší krevní skupiny, z výše uvedených (případně i dalších) regionů a subregionů, ať je osloví a(nebo) je doporučí předsednictvu STUŽe. Pokud byste potřebovali vědět kontakt na členy STUŽe z toho kterého regionu, ing. Jiří Dlouhý vám takový kontakt vyhledá v naší kartotéce.
Dalším živým problémem je částečná profesionalizace práce STUŽe jako odpověď na nedostatek času většiny činovníků STUŽe. Je jasné, že pokud STUŽ chce být akceschopná, potřebuje byť minimální profesionální aparát. Zároveň, pokud chceme dělat špičkové věci, bude potřebné zaměstnat řešitele projektů ať již na částečný, anebo plný úvazek. K tomu jednoznačně směřuje vývoj nevládních organizací jak ve světě, tak již i u nás. K tomu je potřebné vytvářet předpoklady – např. obstarávat nabídku kvalitních projektů pro nadace, grantové agentury či další sponzory, ale též vybízet naše členy k tvorbě takových projektů. Velmi bude důležité rozšířit okruh lidí, kteří se budou věnovat shánění peněz na projekty a pro organizaci (tzv. fundraisery). Zde má STUŽka oproti některým jiným organizacím značně co dohánět.
Opět vyzývám všechny, kdo by se rádi podíleli na tvorbě projektů či jejich realizaci, nebo na získávání peněz a jiných prostředků pro STUŽ, nechť se ohlásí předsednictvu.
Dalším důležitým bodem je otázka řídících struktur STUŽe, Za současného stavu si vždy zvolíme předsednictvo a revizní komisi, máme též poradní orgán – čestné předsednictvo. Základní problém je v tom, že si většina zvolí předsednictvo podle klíče odborných kvalit a známosti v našich kruzích. Jak je zvykem v našich krajích, od zvolených členů je pak očekáváno, že budou řídit STUŽ, včetně organizování různých aktivit. Protože se jedná obvykle o lidi velmi vytížené, těžko mohou organizovat různé akce, připravovat stanoviska a různé podklady -obvykle je potřebná naše reakce během několika dní, nebo podílet se na projektech apod. Profesionální aparát o jednom či dvou pracovnících též nepostačuje pro organizování větších akcí, nebo několika aktivit současně. Domnívám se, že v nejbližší době si budeme musit zvolit jednu ze dvou cest, které se ovšem nevylučují: Buď začít posilovat aparát a profesionalizaci, a(nebo) začít volit (po změně stanov) i další výbor – jakýsi výkonný výbor, složený z členů kteří nejsou tak vytíženi ve své práci a kteří se budou věnovat organizační práci. Předsednictvo by pak stanovovalo základní směry činnosti a posuzovalo nejdůležitější výstupy STUŽe směrem ven. Též bude nutné rozšířit počet aktivistů, ochotných podílet se na naší mravenčí organizační práci.
Naléhavým problémem začíná být stárnutí členské základny a řídících struktur STUŽe zvlášť. V Praze se sice podařilo úzce spolupracovat s S-Forem, tj. studentským forem, nyní však po vystudování organizátorů hrozí zánik některých jeho aktivit. Pokud chceme, aby se povědomí o trvale udržitelném žití předávalo do budoucna, musíme se snažit tento stav změnit. Mnoho našich členů má přednášky či diskuze s vysokoškolskými studenty. Doporučuji proto oslovit ty nejaktivnější z nich, případně je pozvat do STUŽe, či pomoci jim při organizování obdoby pražského Studentského fóra. Jednou z příležitostí, jak oslovit mladé lidi i školní mládež, je organizování Ekofilmů – promítání vítězných filmů z festivalu ekologických filmů v Českém Krumlově, spojené s diskuzemi s tvůrci filmů, významnými lidmi apod. Máme v plánu po loňské premiéře zorganizovat takový Ekofilm v Praze, ale mohla by z toho být celostužová záležitost, uskutečněná na více místech. Zájemci nechť se přihlásí naší tajemnici Ing. Evě Vavrouškové. Též bychom neměli (zvláště naši členové z regionálních poboček) zanedbat možnost diskuzí s mladými lidmi během letních pracovních táborů Setkávání v krajině, které organizují naši mladí členové z S-Fóra v rámci INEXu (mezinárodních studentských výměn) a na které vždy s nepříliš velkým úspěchem zvou k diskuzním setkáním s místními samosprávami i STUŽ (včetně regionálních poboček v blízkosti tábora). STUŽ se též bude mít možnost podílet na jejich projektu Dům z modrého kamene, tj. projektu komunitního centra, které by bylo příkladem pro oživení českých a moravských vesnic.
Pro zvýšení profesionality práce STUŽe i její operativnosti je velmi důležitá práce odborných pracovních skupin. Vzhledem k počtu špičkových odborníků v našich řadách je činnost i počet těchto skupin nedostatečný. K některým důležitým problémům nemáme skupiny ani založeny. Opět za současné struktury STUŽe je na členech, aby se aktivně předsednictvu přihlásili, že chtějí pracovat, či iniciovat tu kterou skupinu.
Před STUŽí stále stojí velký úkol navázání dostatečné mezinárodní spolupráce s organizacemi podobného typu. Po odchodu Josefa Vavrouška se nám to dostatečně nedaří (s výjimkou projektu NGO a Evropská unie či aktivit RNDr. Pavla Nováčka). Opětovně, zájemci o takovou spolupráci , ozvěte se předsednictvu.
Je věcí další diskuze ve STUŽi, jakou organizaci chceme ze STUŽe mít, byť naše šestiletá činnost o tom hodně napovídá. Pokud bychom chtěli být jen učenou společností, pak by nám asi bohatě stačilo současné organizační uspořádání. Jinak by tomu bylo, pokud bychom se chtěli stát výhradně akční organizací – to bychom však museli mít asi jinou členskou základnu. Soudě podle našich aktivit nejsme prvním, ani druhým typem společnosti, máme daleko širší pole působnosti. Pokud budeme chtít být organizací, sledující určité dlouhodobé perspektivy trvalé udržitelnosti a zároveň reagující na aktuální problémy u nás i ve světě, nezbývá nám nic jiného, než posílit organizační i odborné stránky naší činnosti.
Pavel Šremer