Ladislav Votruba
Nejen u nás, ale ve všech vyspělých zemích narůstá rozpor mezi těmi, kteří považují výstavbu přehrad za obecně (vše)užitečnou (zásobení vodou, ochrana před povodněmi, závlahy, plavba, využití vodní energie a d.), a těmi, kteří považují přehrady za neštěstí pro krajinu a přírodní prostředí vůbec (ničení říčního fenoménu, vzácné flóry a fauny, kulturních památek, sídlišť atd.). Z obou stran, a zejména ze strany odpůrců
výstavby přehrad, se často vyslovují nekvalifikované soudy prostě proto, že jedna strana nemá potřebné minimální znalosti z oboru strany druhé, aby byla možná věcná diskuse a domluva.Uvedu aspoň tři pokusy o takovou domluvu:
V roce 1936 uspořádala tehdejší Masarykova akademie práce velmi dobře organizované diskusní setkání (dnes bychom určitě řekli workshop) vodohospodářů, zemědělců a přírodovědců, z něhož vzešly konkrétní závěry, které pak jako směrnice vydalo ministerstvo zemědělství.
V roce 1973 a 1976 dala na svých světových kongresech Mezinárodní přehradní komise (CIGB, Paříž) otázku vlivu přehrad na okolí a vlivu okolí na přehrady; v panelu řídícím diskusi zasedalo 5 zástupců z oboru přehrad a 5 zástupců z oboru ochrany přírody. Z obou jednání byly publikovány závěry.
V dubnu 1997 proběhlo ve švýcarském Glandu první diskusní fórum zástupců “pro- a protipřehradářů”, iniciované Světovou bankou a Světovou unií pro zachování přírody. Z jejich iniciativy byla založena světová organizace pro pořádání takových setkání.
Takových akcí bylo mnohem více. Doufejme, že ony i budoucí přispějí k vzájemnému poznání a dorozumění mezi oběma tábory, které oba mají na mysli zachování přírody pro ni samu a pro současné i budoucí blaho lidstva. Jak příčin k rozporům zákonitě ubývá, je zřejmé z tabulky.
Přehled zemí s nejmenším a největším počtem rozestavěných přehrad v roce 1997 (Rapport Annuel de la CIGB, 1998)
| Země | Počet přehrad |
||
| Celkem | Uvedených do provozu v roce 1996 | Rozestavěných v roce 1997 | |
| Finsko | 55 | 0 | 0 |
| Spojené království | 450 | 0 | 0 |
| Švédsko | 190 | 0 | 0 |
| Česká republika | 115 | 1 | 1 |
| Slovensko | 50 | 1 | 1 |
| Švýcarsko | 153 | 1 | 1 |
| Francie | 580 | 6 | 2 |
| Kanada | 780 | 10 | 2 |
| Německo | 311 | 0 | 3 |
| Norsko | 300 | 1 | 3 |
| Rakousko | 143 | 3 | 3 |
| Indie | 3 796 | 0 | 650 |
| ČLR | 24 671 | 72 | 280 |
| Turecko | 435 | 20 | 193 |
| Republika Korea | 765 | 20 | 131 |
| Japonsko | 2 506 | 39 | 90 |
| Brazílie | 730 | 0 | 42 |
| Španělsko | 1 147 | 6 | 37 |
| Thajsko | 218 | 8 | 36 |
| Rumunsko | 208 | 4 | 30 |
| Itálie | 492 | 0 | 24 |
Nejprve uvádím 11 přehradářsky vyspělých zemí, které mají výstavbu přehrad prakticky nasycenu, takže v nich bude stavba dalších nádrží jen ojedinělá a všestranně zdůvodněná. Pak jsou uvedeny země, v nichž je rozestavěno více než 20 nádrží s přehradou vyšší než 15 m. V Evropě jde jen o dvě jižní země a překvapivě i o Ru
munsko. Z USA údaje chybějí.Složme i u nás zbraně a zasvěceně diskutujme!