Společnost pro trvale udržitelný život přijala dne 3. 6. 1997 stanovisko č. 56, kterým jednoznačně podpořila umístění haly na Maninách a vyjádřila důrazný nesouhlas s lokalitou Hagibor. Stanovisko bylo předáno Magistrátu hl.m. Prahy, resp. členům zastupitelstva. Považujeme za potřebné o jeho důvodech informovat co nejširší veřejnost ve snaze přispět k odvrácení chyby v utváření hlavního města Prahy a rozvíjení jeho kulturního, společenského a tělovýchovného potenciálu.
Důvody pro toto stanovisko jsou následující:
Víceúčelová hala tohoto pojetí s kapacitou hlediště 12-18 tis. diváků se v Praze, ale pravděpodobně v celé ČR, postaví a ekonomicky "uživí" jen jedna. Za těchto okolností je nesporně správné, že je umisťována do Prahy. Tím spíše musí být dobře dostupná nejen pro Pražany, ale i pro mimopražské návštěvníky. Pro ně skýtá lepší dopravní přístupnost prostor Manin. Je dobře dostupný ze 4 nádraží Českých drah (Libeň, Vysočany, Masarykovo, Holešovice), zatímco Hagibor v takové blízkosti ze žádného, a také z autobusových nádraží (Palmovka a Florenc), zatímco Hagibor jen ze Želivského, s menší kapacitou. Lokalita Maniny poskytuje lepší prostorové možnosti pro parkování aut i autobusů návštěvníků a pro rozptyl dopravních proudů do okolí na městskou uliční i páteřovou silniční síť. Hagibor tyto prostorové možnosti nemá, resp. bylo by nutné je řešit na úkor bližších i vzdálenějších zařízení a funkcí, jinak by dopravní obsluha připadla na jedinou páteřní komunikaci - Vinohradskou a Černokosteleckou, už tak dost zatíženou.
Lokalita Maniny je lepší a méně zranitelná i pro "místní" obsluhu MHD. V dostupné vzdálenosti jsou 2 linky metra (B, C) a 5 jeho stanic (Vltavská, Holešovice na "C", Křižíkova, Invalidovna a Palmovka na "B"), zatímco u Hagiboru jen 1 linka "A" se 2 stanicemi (Želivského, Strašnická). Bohatší je i nabídka Manin na tramvajové linky v okolí.
Lokalita Hagibor má lepší spojení jen na letiště Ruzyně (linkou metra "A") bez přestupu v centru. Tím je ovšem nutno projet s přestupem na všechna vlaková i autobusová nádraží, a to přes nejzatíženější přestupní stanici metra Muzeum.
Lokalita Maniny navíc může být dopravně napojena i osobní lodní dopravou. To sice nyní vypadá poněkud odtažitě, ale po kultivaci celého území se prostor Manin může stát atraktivním oddechovým územím snadno dostupným z centra, zastávkou na trase k ZOO a k Botanické zahradě po vodě. Lodní doprava po Vltavě může být součástí bohaté nabídky pro relaxaci obyvatel i návštěvníků Prahy v této části města.
Prostor Manin poskytuje konečně i dostatek ploch pro zeleň a pro rozptyl pěších. Totéž nelze říci o prostoru Hagibor, s uvažovanou vysokou hustotou zástavby dle studií IPB Real, zejména když pro rozptyl nelze využít ploch vyhrazené zeleně hřbitovů ani vilové zástavby svahů k Žižkovu.
Lokalita Maniny dovoluje umístit nejen kulturně-společenskou a sportovní halu, ale mnohá další sportovní, oddechová a kulturní zařízení. Tím umožňuje pořádání komplexnějších sportovních a společenských událostí. Zajišťuje dostatek místa pro snadné umístění dalších potřebných skladových, dílenských a jiných "servisních" provozů, které lze na Hagiboru umístit jen na úkor venkovních hřišť nebo zástavby okolí. Prostorová nedostatečnost Hagiboru by jinak zakládala další nároky na dopravu a tím rušila okolí. Nepříznivý je u ní i rozptyl vícedisciplinárních sportovních akcí do více lokalit v Praze, což znesnadňuje setkávání a komunikaci jejich účastníků.
Provozně zcela nevyhovující by bylo umístění haly s plánovaným využitím pro "divácké" sporty a masovou kulturu do sousedství pietních míst Olšanských, Vinohradských a Strašnických hřbitovů a krematorií a také rezidenční vilové čtvrti svahů Žižkova a navazujících Strašnic. Zejména "projevy" sportovních fanoušků a ctitelů populární hudby, přicházejících a odcházejících z akcí v hale, jsou neslučitelné s nároky místa na klid a bezpečí návštěvníků pietních míst, ochranu hřbitovů a k nim nezbytných parkovišť. Vnesením takovéhoto zařízení do území Hagiboru by si město způsobilo značný bezpečnostní problém nejen z hlediska dopravní obsluhy. Jen naprostý nedostatek představivosti může vést k úvaze, že tato lokalizace může dobře fungovat bez újmy okolí.
V organismu města Prahy působí na Vinohradské a Černokostelecké třídě příznivě střídání intenzity využití území a "proložení" husté zástavby Žižkova, Vinohrad a Strašnic "zelenými cézurami" a volnými, dobře provětrávanými plochami. Má to na závětrné straně města značný mikroklimatický i hygienický význam a tlumí to negativní vlivy dopravy na Vinohradské a Černokostelecké ulici na okolní zástavbu, vč. nemocnic v okolí.
Přílišným zahuštěním zástavby na Hagiboru by byl tento příznivý stav a vliv přinejmenším snížen. Zvýšila by se zátěž hlukem, emisemi z dopravy, zhoršilo provětrávání vlastní lokality Hagiboru i okolních čtvrtí. Plánovaná zátěž by měla být rozhodně snížena.
Dnešní využití prostoru Manin naopak neodpovídá hodnotě území a jeho cenné poloze. Směs skladovacích a průmyslových staveb, dočasných stavebních dvorů a skládek, manipulačních ploch a rumištní zeleně volá po kultivaci a po důstojném využití ve prospěch města. Tím by došlo k odstranění značného objemu nákladní dopravy z blízkosti centra města, ke zlepšení vzhledu okolí hotelů Atrium - Hilton a Olympic, IBC, sídliště Solidarita, ke zhodnocení atraktivity říční nivy a vlastního toku Vltavy v dalším, dosud nevyužitém úseku. Také k odstranění hrozby záplav území a vyplavení uskladněných materiálů do Vltavy změnou využití na sportovně rekreační a kulturní zařízení by přispěla přestavba území životnímu prostředí Prahy a vltavské kotlině i vlastnímu toku Vltavy po jejím proudu. Novou zástavbu území a modelaci terénu lze koncipovat tak, aby zaplavováním netrpěla.
Lokalita Hagibor je nesporně méně náročná na vyvolané a související investice do technické infrastruktury, což je její přednost proti Maninám. Podstatně menší nároky klade na koncepční a koordinační aktivity orgánů veřejné správy, zejména Magistrátu hl.m. Prahy a jeho investorských útvarů. Lokalita Maniny naopak vyžaduje koncepční územně-plánovací a projektovou přípravu a systematická technická opatření pro protipovodňovou ochranu a pro vybavení celého území technickou infrastrukturou (i když realizace pak může postupovat po etapách), tedy aktivní angažování Magistrátu hl.m. Prahy a jeho útvarů. Lze se obávat, že větší jednoduchost lokality Hagibor bude zastupitelstvo i aparát města svádět k prosazování tohoto místa, zejména když starosti o zainvestování je na sebe ochotná vzít společnost IPB Real, silná a zkušená v přípravě velkých investic a propojená s bankovním světem a kapitálem.
I když zástupci IBP Real si to zatím nepřipouštějí, mohou se značným problémem stát majetkové poměry k pozemkům. Nárok na část ploch na Hagiboru uplatňuje pražská židovská obec. I když z hlediska současného stavu "práva" v ČR nedokázal restituční nárok židovské obce jako právnického subjektu zatím obstát, morální převaha je na straně židovské obce a lze předpokládat a doufat, že se dříve či později prosadí, jak bude ubývat bolševických zákonů a postojů v našem právním systému. Podobně by mohl způsobit "potíže" spíše etického, morálního, ale odvozeně i politického charakteru záměr zapojit starý německý luteránský hřbitov do "rozptylových a nástupních" ploch na jedné z přístupových os k hale od budoucího obchodního a společenského centra Strašnic.
Ani na Maninách nebudou majetkové poměry k pozemkům a stavbám jednoduché. Jde však zatím o málo hodnotné plochy a nemovitosti, ve značné míře staré nebo dočasného charakteru, zatím v nechráněném inundačním území, které by nemělo být obtížné vykoupit, pokud už nejsou majetkem města či státu.
Pokud by Magistrát města vstoupil do přípravy využití území dostatečně aktivně a energicky na straně Manin, nemusela by být časová ztráta ve výstavbě na Maninách oproti Hagiboru větší, než dejme tomu 2-3 roky. Co to je proti věčnosti, zejména když výsledek by byl alespoň co do urbanistických kvalit, městotvorných i environmentálních efektů mnohem příznivější.
Proto žádáme veřejnost o podporu lokalizace haly na Maninách a její vypuštění ze stavebního programu IPB Real na Hagiboru. Prospělo by to oběma lokalitám.
Ing. arch. Martin Říha, autorizovaný architekt, místopředseda STUŽ