Ve dnech 27. –29. prosince 2000 se v Bratislavě uskutečnila konference Trvalo udržateľný rozvoj - výzva nového tisícročia. Cílem konference bylo:
· prezentace globálních souvislostí a významu konceptu trvale udržitelného rozvoje
· představit čerstvou Národní strategii trvale udržitelného rozvoje Slovenské republiky širší veřejnosti
· prezentace Regionální Agendy 21 pro Stredné Pohronie
· prezentace projektů místních správ a nevládních organizací zaměřených na UR
· uvést příklady a zkušenosti na národní, regionální a místní úrovni v oblasti trvale udržitelného rozvoje.
Konference byla pojata jako mezinárodní: vedle úředníků z DG Environment a UNDP se jí zúčastnila řada zahraničních hostů, kteří zastupovali různé „velké skupiny“, tedy akademickou obec, nevládní organizace, ministerstva, atd. Všechny prezentace byly zajímavé a především poučné – vždyť Česká republika na přípravě podobné strategie také pracuje. O to zarážející bylo, že se konference nezúčastnil ani jediný český zástupce ze státní správy. Já jsem byl pozván prezentovat postup v UNDP-financovaném projektu K udržitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek a kolegyně Z.Tancošová z Českého ekologického ústavu poskytla velmi přehlednou informaci o aktivitách ČEÚ v podpoře Místní agendy 21 (MA21).
Oba projekty – tedy český a slovenský – mají shodné základní rysy: oba financuje z velké míry Rozvojový program OSN (UNDP) a oba mají za hlavní cíl posílit a podporovat strategii udržitelného rozvoje na národní úrovni. Zde ale shoda končí – pracovní postupy i organizační struktura obou projektů se dost podstatně liší, což vyplývá z dílčích cílů obou projektů i společensko politické situace v každé zemi. O projektu UNDP v ČR se nadále nebudu zmiňovat – byl již podrobně prezentován na besídce STUŹe i ve Zpravodaji, navíc se o něm bude ještě hovořit na lednové besídce.
Dvouletý projekt Podpora trvalo udržateľného rozvoja v Slovenskej republike (1999-2000) byl zahájen v listopadu 1998. UNDP na něj vyčlenilo částku 450 tis. USD, MŽP jej spolufinancovalo částkou přes 1,2 mil. SKK. Garantem projektu je MŽP SR, realizátorem pak Regionální environmentální centrum pro SR (REC Slovensko). Ředitelem projektu byl jmenován Ing. Pavel Toma, ředitel odboru environmentálních koncepcí a plánování MŽP SR. Hlavním smyslem projektu je naplnit požadavek z Ria, aby všechny členské státy OSN vypracovaly své národní strategie udržitelného rozvoje do r. 2002. Strategie by měla dát do souladu možnosti ekonomického a sociálního rozvoje se současným přihlédnutím k udržitelnému stavu životního prostředí na všech úrovních. Jedním z hlavních úkolů projektu je přispět k většímu pochopení udržitelného rozvoje jako procesu, který má ve svých rukou celá společnost. Všechny zájmové skupiny se tedy mají pokusit o formulaci takové strategie, která je celospolečensky přijatelná a prospěšná.
Procedurální a organizační aspekty projektu považuji za klíčové – sednout si a napsat slušnou strategii udržitelného rozvoje považuji za téměř triviální záležitost (zvláště pokud si mohu najmout odborníky na jednotlivé otázky). Koncipovat a řídit však celý projekt tak, aby do tvorby strategii byly zapojeny hlavní skupiny obyvatel, aby sporné body byly co nejvíce řešeny konsensuální cestou, aby byla vytvořena strategie vskutku realizovatelná, aby se nikdo necítil poškozen do té míry, že by takovou strategii odmítl, atd. atd. – to je úkol přetěžký.
Projekt má jasně definovanou organizační strukturu: vedle Rady projektu (zástupci MŽP, UNDP a REC) je zde dále Řídicí komise (cca 25 osob), která je složena ze zástupců oslovených organizací (státní správa, sdružení měst, neziskové organizace, univerzity, odbory ad.). Na přípravě odborných podkladů se podílí velké množství odborníků (asi 200), kteří tvoří Vědeckou komisi. STUŹ se na Strategii výrazně podílela: pánové Ira a Huba jsou hlavními řešiteli (Maňo Huba zpracoval úvodní kapitolu a Vlado Ira kapitolu o sociálním rozměru udržitelného rozvoje).
Na základě osnovy (ta byla schválena Radou projektu a ministrem ŽP, který se do velké míry podílel na její přípravě), která představuje otevřený modifikovatelný rámcový dokument, byly pracovány jednotlivé kapitoly pod vedením hlavním řešitelů. Dokument je rámcově rozdělen do celků:
· Environmentální aspekty
· Sociálnì-humanitní aspekty
· Kulturně-historické aspekty
· Ekonomické aspekty
· Institucionální aspekty.
Od 6.prosince 2000 je na webu uveřejněna Národna strategia trvalo udržateľného rozvoja Slovenskej republiky. Je to asi 50ti stránkový dokument, který je doplněn cca 300 stránkovou přílohou (http://www.rec.sk/tur/navrh/index.htm). Zajímavostí je, že Strategie byla podrobena proceduře Strategického hodnocení vlivu na životní prostředí (SEIA). Vzhledem k tomu, že u nás se podobná metodika pro hodnocení rozvojových plánů teprve rodí (byly již zpracovány SEIA na některé resortní politiky, např. energetickou, dopravní, ad., v současnosti se pracuje na metodice pro hodnocení Regionálních rozvojových programů), bylo by jistě užitečné o těchto věcech vědět a dobré prvky přebrat. Současná podoba Strategie již obsahuje zapracované připomínky z veřejných slyšení (prý nevalně navštěvovaných) i strategického hodnocení. V této podobě bude předložena začátkem příštího roku do meziresortního připomínkovacího řízení. Po jeho skončení bude upravený dokument předložen do Rady vlády SR pre trvalo udržateľný rozvoj a nakonec do vlády Slovenské republiky.
Kromě tvorby Národní strategie má projekt Podpora trvalo udržateľného rozvoja v Slovenskej republike ještě dvě další části:
· ukázkovou realizaci Agendy 21 ve vybraném regionu
· malý grantový program pro neziskové organizace s místní správy na podporu aktivit zaměřených na udržitelný rozvoj.
Závěrem chci podotknout, že tvorba tak komplexního dokumentu jako je strategie udržitelného rozvoje vyžaduje velmi dobrý management – jak v oblasti denních úkolů, tak při strategických úvahách a rozhodováních. I na Slovensku projekt měl problémy: např. ministru ŽP se Národní strategie zdá příliš „nevládní“, přitom záměrem řešitelů projektu bylo zapojit do přípravy co nejvíce zástupců všech hlavních společenských skupin a co nejvíce odborníků (ti byli do projektu nominováni Řídícím výborem, nikoliv tedy jedním ministerstvem). Role MŽP byla (a ještě bude při předkládání Strategie do vlády) velmi důležitá, nicméně ne majoritní, což je zřejmě ku prospěchu věci. Myslím, že zkušenosti kolegů ze Slovenska jak z fáze přípravy Strategie, tak z různých schvalovacích procesů, pro nás mohou být velmi poučné (neboť Quam semel errare, melius bis terve rogare). Zdali je využijeme, záleží jen na nás.
Tomáš Hák