Naše organizace se jmenuje CEE Bankwatch Network. Protože většina z Vás se s námi ještě nepotkala, tak bych na začátek řekl, kdo jsme a co děláme. Jsme síť nevládních organizací primárně ekologických, ale i sociálních, která funguje v 11 zemích střední a východní Evropy. Tady v České republice je členem Hnutí duha a moje vlastní organizace - Centrum pro dopravu a energetiku. Bankwatch zprostředkovává zkušenosti z projektů Světové banky i EBRD, EIB z investic z EU mezi jednotlivými zeměmi východní Evropy. Snažíme se pomáhat místním iniciativám vésti kampaně na změnu těch projektů, zpracováváme řadu publikací, věnujeme se také vlastně aktivní komunikaci s institucemi jako Světová banka tím, že komentujeme jejich politiku, kritizujeme jejich projekty atd. Pokud chcete najít něco víc o nás, tak se můžete podívat na web stránku www.bankwatch.org.
Když mě sem Honza Wünsch pozval a řekl mi název diskuse, tak jsem mu řekl, že si vybral špatného člověka. Já si myslím, že já tady nemám co dělat v diskusi o globalizaci, protože já tady toto téma považuji za bytostně filosofické, tudíž pánové filosofové jsou ti oprávnění o něm diskutovat. Já se věnuji těmto věcem v rovině velice zúžené - věnuji se totiž jen mezinárodním finančním institucím. Samozřejmě důvody nejsou postaveny pouze na filosofii, jsou postaveny na jednotlivých projektech, zkušenostech s těmito institucemi. Proč se těm institucím věnovat? Jednou z klíčových otázek je problém s rostoucím zadlužením rozvojových zemí, včetně zemí z východní Evropy. Když se podíváte na východ za hranice bývalého Československa, tak najdete Ukrajinu, která během deseti let se stala hluboce zadluženým státem, který před tím neměl ani dolar dluhu, který závisí na rozhodnutích MMF a WB, který musí konzultovat veškerou legislativu. Toto se událo vlastně v celé východní Evropě od začátku 90. let, samozřejmě s určitými výjimkami –Polskem, Slovenskem a Maďarskem, ostatní země spadly do té propasti zadlužování. Dalším důvodem, proč se nám zdá důležité věnovat se těmto mezinárodním institucím, je jejich vliv na politiku v zemích. Banky diktují podmínky půjček, velmi často tyto podmínky nejsou veřejné, neexistuje tedy možnost kontroly. Ovlivňují legislativu, dobrým příkladem je Bulharsko, kde WB v podstatě zpracovávala energetický zákon, který samozřejmě neprosazoval úspory energie a obnovitelné zdroje, naopak udržení fosilních paliv a jaderné energetiky. Další velkým problémem je malá transparentnost v rozhodování o těch investicích. Sami dobře víte, jak je těžké ovlivnit rozhodování v České republice, kontrolovat investice , které plynou ze státního rozpočtu. Toto se ještě zhoršuje, pokud investice plynou z těchto mezinárodních institucí, když ne kvůli něčemu jinému, tak alespoň kvůli jazykové bariéře, kvůli tomu, že WB sedí ve Washingtonu. Je velice obtížné najít informace. Tyto instituce velmi často stojí za mezinárodními dohodami, jakou byla Mezinárodní dohoda o investicích, která se připravovala a která nakonec naštěstí nebyla přijata a v podstatě jejich zájem je z velké části diktován tím, jak jsou postaveny na těch hlavních investorských zemích, což jsou primárně země G7 a EU a Japonska. Jejich zájem je otevřít co nejvíce trhů pro firmy z těchto zemí. Samozřejmě jakékoliv překážky, ať už sociální zákony, životní prostředí, se staví do cesty a tyto instituce vytvářejí tlak na odstraňování těchto „překážek“. Poslední bod, který bych podotkl: Světová banka, ale především MMF zplošťují ty debat na čistou ekonomiku. I když v poslední době nastává posun, WB se chce více zabývat i sociálními otázkami, bohužel ten problém je v tom, že zůstává pouze u rétoriky, nikoliv u praktických kroků.
Pokusil bych se ukázat jeden příklad, co dělá Světová banka pro ochranu klimatu. Můžete vidět citát od presidenta Wolfensona: „Nikdo nemá zájem na pokračování globálního oteplování, faktem však zůstává, že rozvojové země budou zasaženy jeho následky nejvíce a chudí v těchto zemích budou nejpostiženější“ President banky tady byl tento týden a vykládal, jaké dobré věci Světová banka dělá a jak je užitečná, jak odstraňuje chudobu, bojuje s globálním oteplováním. Pokusil jsem se vytáhnout nějaké informace právě ohledně toho boje Světové banky s globálním oteplováním, abych Vám ukázal rozpor mezi slovy a realitou. Před dvěma lety zpracovala skupina organizací, která byla vedena Institute for Policy Studies z Washingtonu, přehled, co vlastně Světová banka udělala od roku 1992, kdy byla přijata klimatická konvence o snížení emisí CO2. Výsledky byly více než bizarní. Od roku 1992 do roku 1997 bylo investováno 9,4 mld. USD do projektů na spalování nebo těžbu fosilních paliv. Tyhle projekty jsou zodpovědné po dobu své životnosti zhruba za emise 35 gigatun CO2. Jen pro porovnání: celosvětové roční emise v roce 1995 byly 28 Gt CO2. Tyto investice v průběhu pěti let měly velmi podstatný vliv na zvyšování emisí CO2, samozřejmě srovnáváme emise za dobu životnosti, ale Světová banka nedělala nic nebo téměř nic pro snížení emisí CO2. Tady ve východní Evropě z vlastních peněz investovali pouhý jeden projekt na úsporu energie ve výši 6,7 mil. USD, který byl v Litvě. Jinak mají ještě v seznamu řadu projektů, ovšem ty jsou financovány z grantových peněz GEF a samozřejmě ve všech brožurách to uvádějí jako své vlastní projekty. Ten další problém je, že přestože banka mluví o odstraňování chudoby 80 – 90 %, to záleží na roce. U investic do fosilních paliv skončila u nadnárodních společností typu Shell, Exxon. Ty peníze rozhodně nejdou přímo do těch zemí, ale jdou přes tyto nadnárodní společnosti a je krajně sporné, jestli vedou k odstraňování chudoby. Z mnoha příkladů projektů je evidentní, že místní obyvatelstvo je poškozeno následky těžby, přesídlováním, ovšem jejich příjmy se sníží po začátku nebo realizaci těchto projektů.Možná poslední údaj z loňského roku, abyste neměli pocit, že Vám tu ukazuji zastaralá čísla. Vloni utratila Světová banka 25krát více na projekty, které využívají fosilní paliva, než na projekty obnovitelných zdrojů. Možná jeden příklad z východní Evropy. Jedná se o stavbu ropovodu a těžbu ropy v Kaspickém moři, kde bylo asi nejzajímavější to, jak Světová banka a EBRD pomohly stabilizovat ten region. Jedna část toho projektu, takzvaná severní větev, byla rekonstrukce a dostavba ropovodu mezi Azerbajdžánem a ruskými hranicemi, dále ropovod vedl po ruském území, ten už pak nebyl zahrnut do projektu, nicméně vedl v Rusku přes Čečnu. Tenhle projekt byl schválen v roce 1996, kdy nebyla Čečna pod kontrolou Ruské federace a jestli si vzpomenete, tak první, co se začalo bombardovat ruskou armádou, byly rafinerie na tomto ropovodu. Pomíjím záležitosti kolem toho, že u ropovodu byly prokázány trhliny, takže tím, že se začalo pumpovat do této zrekonstruované části, tak v Rusku začala unikat ropa. Takže tohle byla taková jedna ilustrace.
Na závěr bych řekl něco o tom, co plánujeme na září. Bankwatch společně s Přáteli Země a Milostivým létem, což je křesťanská organizace, která usiluje o oddlužení těch nejchudších zemí světa, připravuje několik věcí. Ta první je setkání a výměna zkušeností nevládních organizací z východní Evropy a z globálního Jihu a stejně tak i globálního Severu, které proběhne před zasedáním Světové banky. Potom plánujeme diskusní forum, které ponese název Jiná zpráva. Hlavním tématem tohoto fóra je dluh, oddlužení a my jsme se na to pokusili podívat z několika úhlů pohledu. Tím prvním je dluh samotný a jakým způsobem snižovat zadlužení v těch nejzadluženějších a nejchudších zemích světa. Druhé téma je vliv Světové banky a MMF na životní prostředí. Třetím tématem je Světová banka a její činnost tady ve východní Evropě. My bychom se zvlášť chtěli zaměřit na válkou postižený region Balkánu a transformaci a investice, které tam v současnosti začínají plynout, z nichž řada je krajně problematická. A čtvrté téma je budoucnost Světové banky a MMF. Už teď máme přislíbenou účast dvou laureátů Nobelovy ceny, Rigobertu Menschu, která získala Nobelovu cenu za mír, a Wole Soynka, který je lauréatem Nobelovy ceny za literaturu. Předpokládáme účast Konrada Reisra, který je generálním sekretářem Světové rady církví. Tohoto fóra se zúčastní celá řada lidí z toho globálního Jihu a bude to dobrá příležitost dozvědět se více o těch problémech, které jsou spojeny se Světovou bankou. Na závěr by měla proběhnout vlastní diskuse, kde se objeví závěry z jednotlivých tématických bloků, která bude trochu více konfrontační, kde bude i Světová banka, takže budeme mít možnost konfrontovat názory s tím, co si myslí o těchto problémech Světová banka a MMF. Paralelně s tímto diskusním fórem poběží video festival filmů s tématikou Světové banky a MMF, který bude zase doplněn povídáním lidí z globálního Jihu nebo z východní Evropy, kteří žijí v místech postižených projekty Světové banky. Děkuji Vám za pozornost.