S blížícím se valným shromážděním bude více než potřebné zamyslet se nad organizačním uspořádáním STUŽe a s tím spojenými úpravami stanov.
Do určitého počtu členů a organizačních jednotek naše struktura postačovala. Kladu otázku, zda už jsme nepřekročili počet, nad nímž je nutné strukturu modifikovat, aby naše práce byla účinnější při co největším zachování účasti členů na zásadních rozhodováních. Samozřejmě určujícím problémem u dobrovolné organizace, sdružující převážně již lidi s plnou angažovaností v zaměstnání i dalších aktivitách, je časový faktor-nikdo z nás nemá času nazbyt a proto o to více bychom měli mít adekvátní organizační strukturu. Pokusím se rozebrat její jednotlivé stupně, přičemž si nečiním nárok na úplnost, natož na ten jedině správný pohled:
Nejvyšší stupeň: Valné shromáždění- je vlastně určujícím, demokratickým prvkem pro zásadní rozhodování ve STUŽi. Problémem je jeho reprezentativnost-de facto jen pražští členové mají možnost se ho zúčastnit, z poboček většinou jen jeden zástupce s více či méně hlasy, které je někdy zavazují, někdy ne (ne o všem je jasné napřed, že se bude hlasovat). Vlastní jednání, leckdy o zásadních záležitostech, probíhá hekticky, během dvou, maximálně tří hodin jedenkrát za rok. Navrhuji popřemýšlet o následujících změnách (z nichž každá může být učiněna nezávisle na druhé): Varianta A: Valné shromáždění se bude konat buď celý volný den, nebo alespoň od brzkého odpoledne do večera (aby mimopražští stihli spojení). Varianta B: Volit delegáty na valné shromáždění (v tom případě vlastně na kongres, sjezd či jak si takové sezení nazveme) podle určitého klíče-např. 1 delegát na 5 či více členů pobočky resp. skupiny. To bude vyžadovat lepší a zodpovědnější přípravnou práci - uskutečnění „valných shromáždění“ poboček a skupin, kde by delegáti byli voleni a eventuelní přihlášení nezařazených členů k nějakým pobočkám či skupinám.
Na těchto shromážděních by byly diskutovány otázky, o nichž by pak delegáti jednali na kongresu. Zároveň by to znamenalo založení pražské pobočky či poboček, resp. skupin k zvolení delegátů za Prahu. Je na zvážení, jak často kongres svolávat - pro schvalování zprávy o činnosti, o hospodaření a revizní zprávy by bylo potřebné každoroční rokování, anebo svěřit tyto pravomoci jeden – nevolební - rok předsednictvu a druhý rok kongresu.
Předsednictvo: Valné shromáždění (v případě varianty A), nebo kongres ( varianta B) by volily předsednictvo. Je nutné, aby byli vybíráni vskutku ti, kteří to přijmou jako morální závazek vůči svým kolegům - ostatním členům a budou organizovat aktivity STUŽe. A je více než nutné mít připraven dostatek náhradníků, neboť za dva roky se vždy někomu změní situace, přehodnotí priority, apod.
Zásadní otázkou je, zda má předsednictvo a) projednávat jen důležité otázky, anebo b) má se zabývat i operativními otázkami. V případě a) by to znamenalo jen méně časté schůzky, kterých by se mohli účastnit i mimopražští členové (v tomto případě by se více jednalo o radu, než pracovní předsednictvo), avšak pro operativu by buď byl vytvořen nový výkonný výbor z členů z Prahy a okolí (jako je tomu víceméně u současného předsednictva), anebo by byl přijat do sekretariátu pracovník, který by byl mezi zasedáními předsednictva (rady) řízen předsedou, místopředsedy a tajemníkem, v závažnějších případech by nastoupily e-mailové konzultace s členy rady. V případě b) by zůstalo zachováno předsednictvo současného typu-tj. s velkou většinou členů z Prahy a okolí. V obou případech je nutné, aby každý člen předsednictva do něj šel s představou, jakou práci v něm bude zastávat. Bezpodmínečně nutné je zavést větší dělbu práce mezi členy předsednictva (ostatně i ostatními organizačními jednotkami).
Předseda STUŽe by měl být i nadále volen přímo na kongresu či valném shromáždění. Snad bude možné do budoucna, dík elektronické komunikaci, aby se předsedou stal nepražák. Čestné předsednictvo by mohlo zůstat v současném složení, měli bychom nalézt možnost častější komunikace, např. i elektronické. Podpůrný sekretariát by vedle tajemnice a administrativního pracovníka potřeboval fundraizera. Manažeři projektů (alespoň těch velkých) budou muset být též-ať již částečně, anebo úplně profesionalizováni, nezávisle na tom, ať se jedná o celostužkové, či projekty poboček, resp. skupin.
K organizačnímu uspořádání regionálních poboček a regionálních skupin nemám větších návrhů - ty musejí přijít odtud. Opětovně však volám po založení dalších poboček a skupin, abychom se stali regionálními partnery všech krajů. Co je však nutné do budoucna zlepšit, je výměna informací o činnosti s ústředím ( a naopak) a koordinaci, která je za současného předsednictva, složeného z většiny Pražáků, minimální. Abychom nezaspali dobu, je nutné vybudovat e-mailovou síť mezi jednotlivými organizačními jednotkami STUŽe-i z důvodu daleko větší akceschopnosti.
Další zanedbanou možností aktivně se účastnit práce STUŽe jsou pracovní skupiny. Kde jinde, než v nich by měla probíhat strukturovaná diskuse k různým aktuálním problémům. Bude nutné propojit pracovní skupiny s prací předsednictva, resp. rady či výkonného výboru tak, že někteří členové předsednictva/výboru dostanou za úkol koordinaci s tou kterou skupinou (samozřejmě dle svého zájmu), resp. její oživení.
O těchto organizačních otázkách je právě teď před valným shromážděním doba na diskusi. Věřím, že kolektivní rozum posune STUŽ i v tomto směru. Pokud se dokážeme dohodnout na změnách stanov, které budou vycházet z nově dohodnutého organizačního uspořádání, bude možné od příštího valného shromáždění (možná kongresu) už začít novou organizační strukturu naplňovat.
P.S. OSN vyhlásilo tento rok rokem dobrovolníků, ostatně k tomu se - bohužel zatím víceméně formálně - připojila i česká vláda. Změníme na rok dobrovolníků naši dobrovolnickou strukturu?
Pavel Šremer