Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně otevírá
další ročník magisterského i doktorského studijního programu
Humanitní environmentalistika
Studium se na pozadí přírodovědných oborů věnuje společenskovědním aspektům ekologické krize a snaží se hledat možná východiska v konkrétních sociálních podmínkách.
Doktorský studijní program zdůrazňuje sociologické souvislosti environmentální problematiky.
Do magisterského programu se mohou přihlásit studenti, kteří absolvovali bakalářský (magisterský) stupeň na některém z humanitních oborů nebo z oborů přírodovědných a zemědělských. Doktorský studijní program je určen pro magistry Humanitní environmentalistiky, počítáme však také s přijímáním absolventů příbuzných oborů, relevantních pro environmentální problematiku.
Humanitní environmentalistika - informace o magisterském a doktorském studiu na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně:
Věda donedávna reagovala na ekologické problémy především přírodovědným monitorováním škod a hledáním ekologicky příznivých technologií. Postupně však badatelé dospěli víceméně shodně k názoru: příznivý obrat je podmíněný změnou životního způsobu, která vyplývá z dalekosáhlé reorientace lidských hodnot a ze zásadně odlišného chápání místa člověka ve světě. K řešení ekologických problémů jsou čím dál tím častěji volány společenské vědy.
Cílem studia humanitní environmentalistiky je pochopit, na pozadí základních znalostí přírodovědných, historické a kulturní zdroje ekologické krize, a hledat možná východiska v konkrétních souvislostech sociálních, ekonomických, právních, politických, religionistických a dalších.
Magisterský stupeň studia Humanitní environmentalistiky navazuje na bakalářský stupeň humanitních i přírodovědných oborů. Výuka je proto organizována tak, aby si studenti mohli doplnit látku, s níž se v dosavadním studiu neseznámili. Přijatý bakalář filozofie, sociologie, historie, práv, ekonomie, teologie si osvojuje nezbytné znalosti přírodovědné. A student, který se jako bakalář věnoval vědám přírodovědným resp. zemědělským, doplňuje své vědomosti pomocí oborů společenských a humanitních. Společnou kmenovou součástí studia je speciální vzdělávání v environmentální problematice.
Studium humanitní environmentalistiky je jednooborové a je koncipováno na tři roky. Je organizováno na bázi kreditního systému. Ten studentům umožňuje volit si vlastní strategii studia.
Doktorský studijní program Humanitní environmentalistiky navazuje na studium magisterské, hlouběji se zabývá společenskovědními, především sociologickými, souvislostmi environmentální problematiky.
Výuku oboru zajišťuje Katedra enviromentálních studií.
Jako ilustraci náplně studia přinášíme anotace některých kurzů
Základy ekologie
Prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc., Katedra ekologie PřF UP, Olomouc
Přednáška seznámí posluchače s principy fungování přírody podle Haeckelovy definice ekologie (nauka o vztahu mezi organismy a prostředím, resp. nauka o hospodářství přírody).
Kurz bude směřovat k objasnění pojmu ekosystém, budou v něm probrány všechny hlavní struktury i funkce, které jsou významné pro jeho fungování. Bude zde demonstrován princip souvislostí struktur i procesů v přírodě, princip dynamiky všech dějů, které v ekosystémech probíhají, a nebude opomenut ani výklad o lidské aktivitě a jejím vlivu na fungování ekologických systémů. Na příkladu světových biomů budou demonstrovány adaptace a ekologické strategie producentů, konzumentů i rozkladačů, koloběhy prvků, energetické vstupy a výstupy. Závěrem bude pojednáno o ekologické rovnováze a jejích hlavních atributech.
Úvod do humanitní environmentalistiky
Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., Katedra environmentálních studií, FSS MU, Brno
Kurz má naznačit vnitřní logiku oboru Humanitní environmentalistika, souvislosti mezi jednotlivými kurzy curricula. Na příkladech sdělí studentům ve stručné zkratce i konkrétněji, co mohou čekat ve stěžejních kurzech.
Přednáška bude stručně charakterizovat tzv. naturalistické proudy v dějinách společenských věd, bude informovat o základních myšlenkových proudech evolučních teorií, o konceptech etologie a biosociologie. V diskusním duchu shrneme některé názory na hlavní zdroje ekologické krize z hlediska antropologického, demografického, technologického, ekonomického a hodnotového a stěžejní představy o možných cestách nápravy.
Přehled environmentálních rizik
Ing. Zbyněk Ulčák, Katedra environmentálních studií FSS MU, Brno
Kurz v úvodu seznamuje posluchače s nároky člověka na energii a zdroje. Podává informace o mechanismu znečišťování vzduchu, vody a půdy a jeho dopadech na organismy. Pozornost je také věnována znečištění hlukem, vibracemi, teplem, světlem a radiací. Součástí kurzu je stručný přehled ekotoxikologie. Jsou analyzována rizika energetiky, těžby surovin, průmyslu, zemědělství, lesnictví, dopravy a turismu. Specifická pozornost je věnována problematice odpadů, zejména komunálních.
Globální environmentální problémy
RNDr. Pavel Nováček, CSc., Centrum interdisciplinárních studií UP, Olomouc
Kurz je orientován na globální problémy, kterým lidstvo čelí na prahu 21. století (problém násilí a válek, populační růst v rozvojových zemích, potravinový problém, zdravotní problémy, růst měst, příčiny tenzí mezi tzv. rozvojovým Jihem a industrializovaným Severem aj.). Podrobněji budou zmíněny globální environmentální problémy, zejména ohrožení biodiverzity, ohrožení lesů, desertifikace, ohrožení kvantity a kvality vody a půdy, změny klimatu.
Právo a ekologické problémy
doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc., Právnická fakulta MU, Brno
Po seznámení s obecnými otázkami, souvisejícími zejména s tzv. ekologizací právního řádu, budě těžiště výuky spočívat v analýze základních právních institutů a prostředků využitelných k řešení ekologických problémů, a to jak v rovině hmotněprávní, tak v rovině procesněprávní.
Prostřednictvím řízené diskuse k vybraným modelovým situacím budou studenti vedeni k získání schopnosti správné aplikace a interpretace předmětné právní úpravy.
Environmentální ekonomie
Doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc., Univerzita J.E.
Purkyně, Ústí nad Labem
Doc. Ing. Petr Šauer, CSc., Katedra životního prostředí VŠE, Praha
RNDr. Naďa Johanisová, Pedagogická fakulta JČU, České Budějovice
Kurz je úvodem do problematiky ekonomických souvislostí ochrany životního prostředí. Zabývá se především otázkami, jak ovlivňuje stav a ochrana životního prostředí hlavní ekonomické problémy na makro i mikroúrovni a jak ovlivňují hlavní ekonomické aktivity životní prostředí.
Budou zmíněny následující problémové okruhy: hlavní interakce mezi ekonomikou a životním prostředím, příčiny vzniku environmentálních problémů v tržní ekonomice, potřeba státní politiky životního prostředí, ekonomické nástroje politiky životního prostředí, ekonomické aspekty ochrany životního prostředí na makroúrovni a mikroúrovni, přístupy k financování ochrany životního prostředí, právní rámec ochrany životního prostředí.
Co je ekologická ekonomie, kritika skrytých předpokladů ekonomie (jak vidí ekonomie člověka a přírodu, neplacená práce lidí a přírody, GDP a blahobyt). Úrok, mechanismy růstu, principy nestability. Možnosti systémových řešení (ekologické daně, občanský příjem, právní nástroje, alternativní indikátory). Alternativní ekonomické struktury (systémy místních měny, etické a sociální investování, zemědělské kluby a další).
Dějiny biologie a přehled evolučních teorií
doc.
PhDr. Luboš Bělka, CSc., Ústav religionistiky FF MU, Brno
PhDr. Jiří Sekerák, Mendelianum, Brno
Kurz seznamuje posluchače s přehledem novověkého a současného biologického myšlení. Zvláštní pozornost je věnována genetickým a evolučním koncepcím, tj. zejména pohledům založeným na tradici fyziologického strukturalismu a jemu opozičního konceptu založeného na dědičnosti jako toku genetických informací v živých systémech. Zásadní pojmy: dědičnost získaných vlastností, elementy dědičnosti, (pojem genu), zárodečná linie, plodivá a zárodečná plazma, adaptace, přírodní výběr atp.
Životní způsob na sklonku Říma
PhDr.
Jarmila Bednaříková, CSc., Ústav klasických studií, FF MU, Brno
PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., Katedra environmentálních studií FSS MU
Zánik antické (římské) civilizace představuje jednu z modelových situací civilizační krize. Tvůrcové přednášky i semináře si budou všímat základních charakteristik dobového vývoje, který představuje sociální předobraz a určitou obdobu soudobé globální krize (vývoj ekonomiky, úpadek občanské společnosti, prohlubování rozdílů mezi bohatými a chudými, vztah státu k chudým a bohatým, konzumní životní styl, krize tradičního náboženství, nové náboženské směry a nové životní hodnoty, kosmopolitismus a xenofobie, střetávání různých kultur a jejich vzájemné prolínání). Pozornost bude věnována i návrhům na řešení krize antické společnosti a jejich inspirativní hodnotě pro současnost. V semináři budou čtena a rozebírána svědectví antických autorů a promítnuty k tématu se vztahující videoprogramy.
Hodnotová řešení ekologické krize
Prof. PhDr. Hana Librová, CSc., Katedra environmentálních studií, FSS MU, Brno
Prof. Erazim Kohák, PhD., Katedra filozofie, FF UK, Praha
Kurz se zabývá rozborem tzv. hodnotových příčin ekologické krize a hledáním řešení, která jsou založena na změně lidských hodnot a způsobu života. Budeme rozebírat "panský" pohled na přírodu v evropských dějinách, podíl křesťanství na vzniku ekologické krize a pátrat po historickém zrodu ekologického vědomí. Kurz informuje o možnostech a omezeních empirických výzkumů tzv. ekologického vědomí. V konkrétnější rovině se budeme věnovat některým projevům hodnotových proměn v každodenním životním způsobu: změnám v oblasti trávení volného času, v dopravě, v pojetí mužské a ženské role. Budeme se zabývat fenoménem dobrovolné skromnosti. Součástí kurzu bude tematika ekologické etiky. Základem seminárních diskusí bude kniha Erazima Koháka ”Zelená svatozář” (Slon 1998). Jejím prostřednictvím se seznámíme s hlavními současnými koncepty ekologické etiky.
Environmentální problémy starověkých civlizací
PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., Katedra environmentálních studií FSS MU, Brno
Devastace životního prostředí a s ní spojené ekonomické a sociální krize přispěly k zániku řady vyspělých civlizací. Seminář bude sledovat dějiny environmentálních krizí (zejména těch antropogenních) a jejich dopad na stabilitu starověkých civilizací (Egypt, Přední východ, Dálný východ, Řecko, Řím, předkolumbovské civilizace Latinské Ameriky). Pozornost bude věnována zároveň dobovým pokusům o ochranu přírody (náboženská tabu, environmentální zákonodárství). Základ seminární práce bude představovat studium dobových písemných i archeologických pramenů.
Globální ekosystémy a biotické krize v historii Země
Prof. RNDr. Rostislav Brzobohatý, CSc., Katedra geologie a paleontologie, PřF MU, Brno
Geologická minulost Země nabízí nepřeberný zápis planetárních informací během plných 4 miliard let. Neživá i živá složka se v něm vzájemně ovlivňují v obdivuhodném prolínání svých kroků. Jejich společným výtvorem je jedinečný obraz litosféry, hdydrosféry, atmosféry, biosféry a noosféry jak jej známe dnes. Kurz ukáže proměnlivost globálních ekosystémů v čase a roli biotických krizí v nich, dotkne se i problematiky vymírání. Z geologického záznamu se pokusí odvodit závěry pro pojetí evoluce jako nelineárního tvůrčího procesu a diskutovat antropocentrický pohled na tento proces.
Blok expertů
Garant kurzu: Ing. Zbyněk Ulčák, Katedra environmentálních studií FSS MU, Brno
V kurzu se vystřídají ve dvouhodinových vstupech mimobrněnští vysokoškolští učitelé, kteří se nemohou účastnit pravidelných kurzů, a zvláště odborníci z praxe. Ti studentům sdělují své každodenní zkušenosti s řešením environmentálních problémů.
Blok expertů je vnitřně strukturován tak, aby jednotlivá vystoupení byla podle obsahového zaměření seskupena do širších logických celků.
Bližší informace lze získat na internetových stránkách http://www.fss.muni.cz/he/
Adresa: Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 Brno