Jako dlouholetý člen a stoupenec STUŽ bych si dovolil předložit výboru i členstvu několik heslovitých a dílčích, leč snad klíčových, postřehů, otázek a zlepšovacích námětů. A to z interdisciplinárních a systémových hledisek mně nejbližšího vědního oboru (politické antropologie současného člověka) a zkušeností jiné spolkové činnosti:
a) K cílům a preferencím činnosti
I. Zužovat ekologii setrvačně a fakticky na institucionální ochranu přírody a expertní poradenství, nebo postupně také rozvíjet základní aspekty udržitelného rozvoje života každého člověka jako jednotlivce u nás?
II. Potenciálně vycházet ze zastaraného modelu člověka, rozparcelovaného odborníka či laika, nebo z modernějšího vztahového pojetí člověka jako stoupence života a hledače komplexních životních hodnot a vztahů?
III. Počítat s neměnnými východisky uvažování a chování stoupenců sdružení a rozšiřování jejich informačního obzoru a kapacity, a nebo také usilovat o transformaci jejich všudypřítomné mentality a motivační kapacity a angažovaného ekologického chování?
b) K některým slabinám či mezerám v činnosti
I. Máme si nechat nepřímo vnucovat priority vlastní činnosti pouze aktuálními zřeteli situačními a bezprostředně situačně žádoucími, anebo zároveň si vymezovat dlouhodobější priority vlastními situačními rozbory naší organizace a jejího prostředí a poslání a nad to nabízet různá řešení či postupy širší veřejnosti?
II. Máme se spokojit se strukturováním členstva v rámci udržitelnosti pozic na menšinový rozhodující aktiv a většinové stoupence či zájemce, anebo soustavněji směřovat nejen k rozšiřování členstva, ale také k vytváření aktivizujících spojnic a mostů mezi aktivisty a sympatizanty?
III. Máme různé kritické a zlepšovatelské snahy některých členů (Johanisová, Kužvart, Zeman a další) posuzovat spíše z hlediska rivalizace a reprezentace anebo také a především vyhledávat signalizované jádro problémů volajících po řešení?
IV.Máme nedostatečné plánování společných, aktuálních i výhledových aktivit s jinými nám blízkými občanskými sdruženími svalovat pouze na nezájem či nechuť druhých anebo směřovat ke společnému plánování a postupné realizaci kroků pro lepší fungování občanské společnosti?
V. Pro překlenutí malého zájmu o STUŹ mezi mládeží snad by pomohlo pomoci pravidelné a soustavné vysílání našich mluvčích na některé školy a do některých učitelských a mládežnických organizací.
VI.Pro překlenutí nedostatečného uplatňování spojnic mezi zdravotními a ekologickými zřeteli vývoje by snad mohlo pomoci navázání a intenzivnější rozvíjení kontaktů s profesními a svépomocnými organizacemi či orgány zdravotní péče.
VII. Není obvyklá a častá stížnost na „nedostatek lidí“ vlastně přiznáním zanedbání či nezvládnutí motivace ze strany čelných odpovědných činitelů? A není „spánek“ mnoha pracovních skupin vlastně otázkou malé resortní atraktivity a problémové naléhavosti jejich zaměření a nezájmu výboru o jejich aktivizaci?
VIII. Proto by zdokonalování kartotéky členstva mělo směřovat nejen k selekci doposud vyžadovaných odborníků, ale také k vytváření a růstu kádrových rezerv a možnému výhledovému uplatnění každého člena (Pro počátek nejlépe v některé jemu přiměřené problémové pracovní skupině)
IX. Abych neapeloval jen na druhé, ale sám šel alespoň trochu příkladem k intenzivnějšímu zapojení do směřování a aktivit STUŽ, už jsem se zapojil do práce skupiny pro ekogramotnost a mohl bych se i nějak uplatnit ve skupině pro ekologickou výchovu. Již jsem nabídl účast v panelu o Ekologii v životě jednotlivce a mohl bych nabídnout seminář na téma „Ekologie jako nepolitická (nestranická) politika“ nebo spoluúčast na semináři „Ekologické a zdravotní souvislosti trvale udržitelného života“ spolu s doc. Kubíčkovou.
doc. Jindřich Fibich