Východočeská pobočka STUŽ

Kalendář akcí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?

Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.

A co že je na zdejší přírodě tak super vzácné? – Jednou větou, příroda si tu excelentně pohrála. Posuďte sami.

Pravda, chybí tu opravdové hory, přesto teplotní rozdíly mezi převýšením pouhých 200 metrů činí až úctyhodných 15 stupňů Celsia. Tohoto jevu pak prospěchářsky využívá fauna a flóra. A to jak ta teplomilná, tak i ta horská. Navíc, Dyje tu tvoří takzvaný ekokoridor, kudy migrují bez ohledu na kvóty od jihovýchodu panonské druhy, od západu zase ty chladnomilné.

Když se řekne strávit odpoledne v hradecké přírodě, mohou být naše představy dosti rozdílné. Někdo dá přednost posezení v parku, někdo krmení labutí u řeky, ti aktivnější nastartují svého čtyřkolového miláčka, aby je „bezbolestně“ dopravil až do lůna městských lesů, kde začíná inlajnový ráj. Zjednodušeně lze rozlišit dvě kategorie konzumentů přírody: Jedněm slouží příroda jako pouhá kulisa a prostředí se zdravým luftem, ti druzí se vydávají do přírody kochat, nebo ji dokonce poznávat.

Akce s názvem „Odpoledne v hradecké přírodě“ je přírodovědná exkurze, tedy podnik rozhodně pro ty druhé.

Ano, to jsou naše představy o lese, a také dva základní požadavky, aby les byl tím pravým lesem. V hradeckých lesích to platí omezeně. Pokud totiž chcete takzvaně dýchat z plných plic, vyhněte se Hradečnici v jejím motorizovaném úseku. A pokud chcete užívat klidu, vyhněte se jí celé. Tento lesní bulvár totiž pulsuje životem, který svým ruchem připomíná průtah slavného newyorkského Central Parku. Zkrátka je to tu „busy“. Člověka v této souvislosti napadá otázka, nakolik je tento stav naplněním vize o moderní úloze městských lesů, anebo naopak, nakolik tu iniciativu již převzal živelný proces, který přerůstá přes hlavu.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License