Společnost pro trvale udržitelný život

Autor1:

Dálniční strategie českého státu vznikala v průběhu třicátých až šedesátých let. Od té doby nedoznala přes všechna poznání v logistice dopravních systémů a následků ničení přírody podstatných změn a pomalu se naplňuje. Ministerstvo dopravy do dnešních dnů prosazuje stavby dálnic podle starého střihu, který je v rozporu s ochranou přírody a potřebami občanů České republiky.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/

----------------------------

Živým příkladem toho je vedení dálnice D8, kdy byla promarněna šance vést tuto dálnici přes oblast Mostecka, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. Dálnice by do této oblasti přivedla zaměstnanost a zároveň by nepoškodila životní prostředí.

Autor1:

Přitom tato možnost změny výběru trasy byla ještě před začátkem budování dálnice D8 přes chráněné České středohoří známa. Řešení tehdy nabídla nevládní organizace Děti Země

RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země

--------------------------

Nechali jsme zpracovat odbornou studii, která jednoznačně prokázala, že existuje reálné silniční mezinárodní řešení obejitím CHKO České středohoří. Na naší straně by se jednalo o Mostecký koridor. Využili bychom stávající silnice R7 přes Slaný, Louny až na Chomutov, která by se v Postoloprtech odklonila na dost a ke státní hranici by se dostala přes Krušné hory.

Autor1:

--------------------------

A vystavět takovou dálnici bylo možné, protože nás pro vedení D8 přímo přes České středohoří v té době nevázaly žádné mezinárodní smlouvy.

Ing. Jaromír Šling, Ministr dopravy a spojů, natočeno r. 2000:

--------------------------

Neváží se k ní konkrétní závazky. Je tady obecný závazek a obecný zájem České republiky napojit se i dálnicemi na Evropu.

RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země

--------------------------

Trasa silnice R28 Postoloprty - Most - státní hranice je stejně dlouhá jako úsek dálnice D8 z Lovosic ke státní hranici. Finanční náklady jsou o třicet procent nižší, než je potřeba na dálnici D8. Vyhýbáme se chráněným oblastem České středohoří, přírodní park Krušné hory. Stavíme pouze jeden tunel v Krušných horách, kdežto zde máme dva tunely, zde další dva tunely. Pro automobilisty to bude výhodné i v tom, že ušetří na palivu, protože naše trasa jde po rovině a pouze jedno pohoří překonává, kdežto varianta dálnice překonává dvě pohoří. Pro Mostecko samotné je tato trasa výhodná v tom, že dojde k přímému silničnímu napojení na Prahu, které dnes chybí. Za druhé bude mít mezinárodní silniční přechod do Německa, který zde také není. Je nepochopitelné, že stát jako investor, se brání rozpracovat tuto myšlenku obejití CHKO a vybudovat nové silniční spojení na zanedbané Mostecko a propojit ho s německou dálniční sítí.

Autor1:

--------------------------

Ve světle těchto faktů nás tehdy zajímalo, jaký veřejný zájem žene dálnici právě přes chráněné České středohoří.

Ing. Jaroslav Čipera, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR:

--------------------------

Veřejný zájem neprokazují ekologové. Veřejný zájem je něco vyššího.

Veřejný zájem prokazuje vláda tím, že schválí rozvoj sítě a jednotlivé tahy ve svém usnesení. To udělala loni v usnesení 741. Tam je to takto schváleno.

Autor1:

--------------------------

Jenomže již tehdy nezávislí právníci upozorňovali na chybu takového postupu.

Mgr. Petr Svoboda, právník:

--------------------------

Je nesprávné argumentovat usnesením vlády a dovozovat z něj automaticky existenci jiného veřejného zájmu.

Autor1:

--------------------------

A to platilo především o usnesení vlády z 10. listopadu 1993. V něm je totiž úsek dálnice Lovosice - Řehlovice pojímán jako samostatná silniční stavba 0805 mezi těmito obcemi. Tu ovšem nelze vést jinak než přes chráněnou krajinnou oblast. Z toho bylo vyvozeno, že právě mezi těmito dvěma obcemi je stavba dálnice skutečně ve veřejném zájmu. Jenže jaký je veřejný zájem na tom, aby byly právě Lovosice a Řehlovice spojeny dálnicí? Nejenom s touto námitkou uspěly nevládní organizace u Nejvyššího správního soudu, a to nikoli proto, že by veřejný zájem určovali ekologové, ale hlavně proto, že byla dálnice prosazena mocenskými prostředky bez ohledu na platné právo. Pro politický podvod není dálnice D8 přes České středohoří dodnes propojena. A takový osud potkal i další dálniční stavby.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/:

--------------------------

Měli jsme zde například trasování dálnice D47, které skončilo politickým skandálem z důvodů podezření z korupce. Dalším problémem je vedení dálnice D11, která byla vybudována až k Hradci bez ohledu na to, že po deset let už se ví, že zde nejsou vypořádány vlastnické vztahy. Dalším příkladem bezkoncepčnosti vedení dálnice a rozhodování krajských zastupitelstev proti vůli občanů je návrh vést rychlostní komunikaci R35 přes Český ráj. Tato kulturně, historicky i přírodně cenná oblast má být rozetnuta rychlostní komunikací.

Markéta Kovaříková, Koalice OS SOS Český Ráj:

--------------------------

Dvanáct obcí Českého ráje vyslovilo kategorický nesouhlas s vedením silnice R35 kdekoliv v Českém ráji a tento nesouhlas stvrdily i podepsáním smlouvy, ve které se dohodly, že budou postupovat tak, že nebudou vytlačovat silnici ze své obce do obce druhé, ale že budou chránit celé území Českého ráje jako jednolité území a nikdy nevydají jakýkoliv souhlas k tomu, aby kdekoliv, přes jakoukoliv obec Českého ráje taková stavba byla realizována. My v žádném případě nesouhlasíme, aby tato komunikace zničila historicky danou oblast Českého ráje a přepůlila ji středem tak, že by se stala neprůchodná pro turisty, pro místní a úplně zničila nejen život místním obyvatelům, ale i rekreační účel, pro který sem jezdí turisté z celého světa. Toto jsou hodně navštěvovaná místa Českého ráje. Jsou tam rozhledny a podobně, pokud postavíme dálnici, nechápu, proč stavíme rozhledny, opravujeme Hrubou Skálu, Valdštejn, když stejně z nich nikdo neuvidí nic jiného než beton v krajině.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/:

--------------------------

V současné době probíhá další problematická příprava dálnice. Je to dálnice D3 přes Posázaví. Krajský úřad připravil a zastupitelstvo Středočeského kraje v prosinci loňského roku schválilo územní plány dvou územních celků, Benešovsko a Pražský region, které zakotvily trasu dálnice D3 přes Posázaví v té nejproblematičtější variantě, takzvané stabilizované.

Mgr. Michal Bernard, právník, Ekologický právní servis:

--------------------------

Odpor obcí proti variantě, kterou nastoluje kraj a ministerstvo pro místní rozvoj, je už letitý. My jsme pomáhali už těm obcím v rámci územního plánování. Problém je v tom, že kraj ani stát vůbec nerespektuje názory těch obcí a zcela ignoruje jejich námitky. A nastoluje takovou variantu, která je kontroverzní a může způsobit likvidaci těch obcí.

Autor1:

--------------------------

Dialog státu a krajského úřadu se starosty obcí, který tento názor potvrzuje, sledujeme už dva roky.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský kraj -

--------------------------

Já s tímhle názorem nesouhlasím a zcela zásadně nesouhlasím. To je subjektivní názor starostů a představitelů samosprávy předmětné lokality.

Je to přesně názor, já tu dálnici ctím, já ji respektuji, my ji potřebujeme, ale ať jde za vraty souseda.

Ing. Jiří Janata, starosta obce Psáry:

--------------------------

Občané mají vážnější důvody a jeden z nich je ještě zde, na území obce.

Jak vidíte, velkou část a nejvýznamnějším podnikem naší obce je cihelna Tondach. Okolo ní ta celá prázdná část, to je pouze část ložiska cihlářské hlíny, největšího v republice. A nemusím říkat, že Tondach je daleko největším zaměstnavatelem v naší obci, dává zde nejvíc pracovních míst a nyní hrozí to, že by prostředkem toho chráněného území měla procházet dálnice.

Jana Valášková, současná starostka obce Psáry:

--------------------------

My se toho obáváme, aby nebyl znemožněna těžba suroviny výrobnímu závodu, který by potom musel omezit výrobu, případně i ukončit. Tím pádem by ztratila řada našich občanů pracovní příležitost.

Ing. Jiří Novák, Státní fond dopravní infrastruktury:

--------------------------

Cihlářské hlíny je možno řešit tím, že se dopředu vytěží, udělá se deponie. Podle odborníků cihlářská hlína takto uložená je kvalitnější než cihlářská hlína, která se těží přímo a nenechá se odležet.

Autor1:

--------------------------

Tolik tedy úředník ze státního fondu dopravní infrastruktury. Jak ovšem návrhy hodnotí samotný výrobce?

Ing. Petr Dušek, ředitel provozu, Tondach Jirčany:

--------------------------

To je samozřejmě užitečný. My musíme deponovat surovinu minimálně na půl roku. Optimum je pro nás aspoň jeden rok, ale určitě je to jenom s tím, že máme selektivně vytěženou surovinu. Pokud by byla neselektivně vytěžená a hromadně zavezená, tak je to bezcenná surovina, z které by se nedalo vyrábět.

Autor1:

--------------------------

Přitom ložiska cihlářských hlín musí stát povinně chránit. Dohledem je pověřeno ministerstvo životního prostředí.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

My jsme tato stanoviska uplatnili na ministerstvu životního prostředí a z tohoto připomínkového řízení vzešel konečný elaborát k navrhované trase, čili kladné stanovisko ministerstva životního prostředí k vedení trasy dálnice D3 i v Posázaví.

Jarmila Krebsová, tiskový odbor, Ministerstvo životního prostředí:

--------------------------

Po všech nesouhlasech, které ministerstvo vyslovilo v minulosti, nás vláda svým usnesením z prosince 2005 zavázala, abychom byli pro variantu tzv. stabilizovanou.

Autor2:

--------------------------

Znamená to tedy, že ptát se teď na ministerstvu životního prostředí, zda bude chránit krajinu Posázaví, je asi zbytečné?

Jarmila Krebsová, tiskový odbor, Ministerstvo životního prostředí:

--------------------------

Bez komentáře.

Autor1:

--------------------------

A znovu tady máme usnesení vlády, které by si zasloužilo přinejmenším revizi. Mohlo by být totiž, stejně jako kdysi v případě D8, příčinou úspěšných žalob na způsob schválení dálniční trasy. Stát opět zlomil svým usnesením odpor ministerstva životního prostředí a krajský úřad následně v poklidu přes masivní nesouhlas občanů v regionu schválil variantu dálnice D3, která krajinu, a to nejen v Posázaví, nenávratně poškodí. Však se pojďme podívat, jaké protesty starostů obcí kabinet Jiřího Paroubka zamítl, co bude znamenat koridor třeba pro obec Libeř na Jesenicku.

Otakar Beck, starosta obce Libeř - Libeň:

--------------------------

Koridor, který by měl vést západním systémem, by měl vést přes zastavěné části obce. A teď si vezměte, že tady stojí baráky, tady stojí všechny baráky, tady stojí barák, který paní loni zkolaudovala. 50 metrů za barákem ve výšce 15 metrů má už začínat most.

Miroslav Hrubý, současný starosta obce Libeř - Libeň:

--------------------------

Pro nás, pro obec Libeř - Libeň, vybralo krajské zastupitelstvo svým rozhodnutím tu nejhorší variantu dálnice D3. Pohybuje se 50 až 100 metrů od rodinných domků a překlenuje mostem celé toto krásné údolí Záhořanského potoka směrem k Jílovému u Prahy. My jsme říkali předtím, že žádnou dálnici, pak jsme přistoupili na to, že by tady ta varianta jedna mohla být. Na základě toho jsme vyhlásili referendum obce Libeř - Libeň, kde jsme nechali rozhodnout občany, kterou variantu by si přáli. Občané si nejvíc přáli variantu východní, která vede za těmito lesy, je vlastně lesy krytá a obci by neměla tolik škodit z hlediska dopadu hluku a spadu všech možných emisí, které to přináší. To je ovšem v rozporu s usnesením zastupitelstva krajského úřadu Středočeského kraje. My vlastně v této době nejsme schopni se dopracovat k dokončení územního plánu. Zbývá nám souhlas krajského úřadu, aby tento územní plán byl platný. My máme v obci, co se týče rozvoje, v současné době plánovanou kanalizaci v Libni, rekonstrukci komunikací v obou obcích, případně ještě rekonstrukci starších budov, které jsou dominantami obou obcí. Za náš odpor vůči dálnici D3 jsme trestáni tím, že nedostáváme žádné dotace na údržbu komunikací. Můžete se sami přesvědčit, v jakém žalostném stavu komunikace obou obcí jsou.

Autor1:

--------------------------

Jenomže krajský úřad je přesvědčen, že stavba dálnice všechny problémy v regionu vyřeší.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

Klady této stavby jsou v ekologičnosti. Já stále tvrdím a budu tvrdit, a to není jenom můj názor, že svedení této dopravy po dálnici na budoucí pražský silniční okruh této stávající infrastruktuře v lokalitě Jesenicka odlehčí.

Ing. Otakar Šmíd, sdružení Krajina 2000:

--------------------------

Jedna věc je namalovaná dálnice na mapě, druhá věc je, když vidíme, kudy má skutečně procházet. Tam z toho lesa přes to pole protne chatovou osadu Kamenná vrata tím způsobem, že zde má být hloubený tunel. To znamená, že ta skála, kterou tady vidíme, se odtěží, pak se tam dají tubusy, a ty se opět zahrnou. Jestli tady pro nás udělají opět umělou skálu jako pro lední medvědy, to nevím. Asi nemáme tak velkou cenu.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

Mě zaráží jedna skutečnost, že všichni bijí na ekologii, ale nikdo nezmiňuje ony černé stavby v této lokalitě, ony černé suché toalety, které tam vyrostly, ale každý má plná ústa ekologie až za hrob.

Autor1:

--------------------------

Argumentace, která přivedla starosty v Posázaví i na Benešovsku k zoufalství. Připomíná rozhovor hluchého s němým.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj,

/SZ/:

--------------------------

Obce aby obhájily zájmy svých občanů i zájmy území, které spravují, tak se uchýlily až k nástroji stavebních uzávěr, kterému již musí organizace, jako je Ředitelství silnic a dálnic a další, naslouchat. Protože tyto jsou hluché k potřebám občanů. Proto byl použit tento nástroj - stavební uzávěra, která zaručuje obci, že vedení stavby na jejím území bude splňovat určité požadavky, které neomezí ani zájmy občanů, ani hodnoty tohoto území.

Autor1:

--------------------------

Jakou mají obce naději na úspěch svého odporu Dorazí konečně principy zastupitelské demokracie i na krajský úřad? O tom 3. dubna. Sledujte pořad Nedej se!