Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

V českých médiích se v současné době objevují informace o tom, jak by měl v tuzemsku fungovat způsob zálohování obalů na nápoje (viz Ekonom č. 40/2007). Připravuje ho Ministerstvo životního prostředí. Prezentovat a oponovat náklady zálohového systému je podle zástupců ministerstva poněkud absurdní. Taková snaha je podobná pokusu spočítat náklady na stavbu domu ve chvíli, kdy ještě neznáte jeho půdorys a počet podlaží. Návrh zálohového systému na nápojové obaly není dokončen, žádnou jeho konkrétní podobu resort životního prostředí ještě k diskusi nepředstavil: dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, jakých typů obalů se zálohování bude týkat a jaké vlastnosti bude systém mít. Zda se Česko vydá cestou nákladnějšího německého modelu, lacinějšího skandinávského či nejlevnější cestou postupných kroků jako v Estonsku, kde začali téměř bez automatů a technologie dokupují postupně. Rozdíly v nákladech mezi těmito variantami jsou zásadní.

PŘÍJMY A VÝDAJE. V ekonomických debatách se často argumentuje studií společnosti Ireas. Ta ovšem obsahuje řadu chyb. Například podle závěrů této studie je u nás 1500 hypermarketů, ve skutečnosti jich loni bylo 219, supermarketů vidí Ireas 7500, realita: 724 (1170 včetně diskontů). Z toho Ireasu vychází údajná potřeba až 12 000 automatů na odběr zálohovaných lahví. Pro srovnání, na Slovensku tamní Svaz obchodu ve svých vlastních studiích kalkuloval s 536 automaty. Švédsko, počtem obyvatel prakticky stejně velké jako Česko, vystačí s 6000 automaty.

Studie ale hlavně nepočítá s příjmy systému, kalkuluje pouze s výdaji. Pokud bychom takto přistupovali třeba k analýze efektivity obchodů, vyšel by supermarket jako naprostý ekonomický nesmysl ve srovnání s malými obchody - jeho provozní i investiční náklady jsou nesrovnatelně vyšší. Zálohování má jistě o něco vyšší náklady, ale také příjmy - především díky tzv. nevyžádaným zálohám. Vždy se najde malá část spotřebitelů (může se pohybovat mezi 5-20 %), která prostě obaly do obchodu nevrátí. Záloha pak zůstává v systému a pomáhá jej samofinancovat. O to méně musí přispívat průmysl a o to méně se náklady promítnou do konečné ceny pro spotřebitele.

Těžko na světě najdeme zálohový systém, který by zvýšil ceny nápojů tak, jak straší někteří naši výrobci. Například v Norsku se zálohování promítá v konečné ceně výrobku 0,1-2 %. Ve Švédsku zase bylo v případě nápojových plechovek navýšení nulové - systém se samofinancuje úplně z nevyžádaných záloh a prodeje sebrané druhotné suroviny. Nápojový průmysl tedy plní zákonem uložené vyšší recyklační kvóty, aniž by se na nákladech musel výrazněji podílet. S kouzlením s čísly ve studii Ireasu, který straší sedmiprocentním zdražením nápojů, ovšem nemá realita nic společného.

Obavy výrobců nápojů ze snížení odbytu, a tedy i produkce a zaměstnanosti, jsou zcela liché - a opět se lze podívat na zkušenosti ze zahraničí. Ve Skandinávii nedošlo k žádnému snížení nákupu, v Německu bylo počáteční mírné snížení způsobeno nedostatečnou přípravou ze strany průmyslu, vzápětí se trend obrátil.

VE ŠVÉDSKU TO FUNGUJE UŽ DVACET LET. Zaměstnanost díky zálohování standardně o něco vzroste. Samozřejmě to přinese určitou změnu ve struktuře pracovních míst, nově vytvořených bude ale jistě více než zrušených. Stalo se to dosud ve většině zemí, kde zálohový systém zavedli, není důvod, aby tomu v Česku bylo jinak.

Také často používané tvrzení o údajných námitkách a výhradách Evropské komise vůči zálohování je mylné. Ve skutečnosti oponenti zálohování v Německu prohráli téměř všechny soudní spory. Evropská komise i soudy, které šetřily tento spor, uvedly, že zálohování samotné není v rozporu s principem volného trhu. Zálohování jednorázových nápojových obalů funguje ve Švédsku přes dvacet let, kratší dobu i v dalších zemích Evropské unie a Evropská komise proti tomu nikdy žádné výhrady neměla.

OBCHODY KRACHOVAT NEBUDOU. Nikdo také nenavrhuje, aby měli obchodníci povinnost si pro odběr použitých obalů pořídit nákladné automaty. Ať už jde o malé obchody nebo supermarkety. Je výhradně věcí svobodného rozhodnutí obchodníka, zda se mu investice do automatu vyplatí nebo se obejde výhodněji bez něj. Malým obchodníkům se nepochybně vyplatí manuální odběr. V zálohujících státech většinu obalů vracejí spotřebitelé do velkých obchodních řetězců (v Norsku například 85 %). Nikde na světě neexistuje doložitelný případ obchodu, který by zkrachoval kvůli zálohování. V ČR dnes naopak zaniká množství malých obchodů z úplně jiných důvodů - pod tlakem ekonomické síly řetězců.

Plán odpadového hospodářství ČR ukládá dosažení recyklace poloviny komunálních odpadů do roku 2010. Od tohoto cíle jsme nyní příliš daleko. Ministerstvo životního prostředí navrhne v zákoně o odpadech opatření pro jednotlivé součásti komunálního odpadu. Nemůžeme přitom vynechat ani oblast nápojových obalů. I zde chceme nasadit vysoké recyklační cíle, zachránit cenné suroviny a zároveň zásadně snížit znečišťování volné krajiny. Zkušenosti a data ze světa ukazují, že doplnění stávajícího tříděného sběru o zálohový systém na jednorázové nápojové obaly je nejefektivnější cesta ke splnění těchto cílů. Tvrzení, že by to bylo možné pouze rozvojem současného systému dobrovolného třídění, bohužel nikdo nedokázal hodnověrně doložit.

Jako nejúčinnější způsob sběru surovin pro recyklaci vychází ve srovnání zálohový systém. Vysbírá v průměru 80-95 % nápojových obalů. Dobrovolné třídění se už zhruba polovinou sebraných PET lahví bohužel dostalo pravděpodobně k horní hranici svých možností.

Zálohový systém výrazně snižuje znečištění krajiny pohozenými odpadky. Nápojové obaly tvoří často největší podíl z těchto odpadků, které se povalují v příkopech, lesích a na ulicích měst. V USA analýzy opakovaně ukázaly, že nápojové obaly tvoří 20-60 % odpadků v přírodě.

PŘÍPRAVA ZÁKONŮ FINIŠUJE. Ministerstvo právě dokončuje odpadový zákon a pracuje na odborných podkladech, na jejichž základě bude moci představit konkrétní návrh zákona o obalech včetně základních parametrů zálohového systému. Oba návrhy budou postupně zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí, aby k nim mohla být rozsáhlá veřejná debata. Nynější systém tříděného sběru považují představitelé ministerstva za úspěšný. Resort životního prostředí ho chce zkvalitnit, více podpořit a rozšířit o třídění bioodpadu a nápojových kartonů. Dohlédne také na naplňování zákona tak, aby převedení PET lahví do zálohového systému neohrozilo tříděný sběr. Tuto obavu ovšem vyvrací sama společnost Ekokom - potvrdila, že případné výpadky příjmů obcím dorovná tak, aby tříděný sběr úspěšně fungoval. Kombinace obou systémů se jeví jako vhodný nástroj pro dosažení cílů.

Je naprosto legitimní, že výrobci hájí svůj zájem na co nejnižších nákladech. Ministerstvo životního prostředí naopak přirozeně usiluje o maximální zvýšení recyklace, o vyčištění přírody a silničních příkopů od pohozených odpadků a o uchránění našeho zdraví před jedovatým kouřem vznikajícím ze spalování PET lahví v domácích topeništích.

DANIEL VONDROUŠ, vedoucí poradců ministra životního prostředí

Živé vysílání besedy si můžete prohlédnout na na webu ČT
V tomto článku najdete přepis besedy

Autor1:

Dálniční strategie českého státu vznikala v průběhu třicátých až šedesátých let. Od té doby nedoznala přes všechna poznání v logistice dopravních systémů a následků ničení přírody podstatných změn a pomalu se naplňuje. Ministerstvo dopravy do dnešních dnů prosazuje stavby dálnic podle starého střihu, který je v rozporu s ochranou přírody a potřebami občanů České republiky.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/

----------------------------

Živým příkladem toho je vedení dálnice D8, kdy byla promarněna šance vést tuto dálnici přes oblast Mostecka, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. Dálnice by do této oblasti přivedla zaměstnanost a zároveň by nepoškodila životní prostředí.

Autor1:

Přitom tato možnost změny výběru trasy byla ještě před začátkem budování dálnice D8 přes chráněné České středohoří známa. Řešení tehdy nabídla nevládní organizace Děti Země

RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země

--------------------------

Nechali jsme zpracovat odbornou studii, která jednoznačně prokázala, že existuje reálné silniční mezinárodní řešení obejitím CHKO České středohoří. Na naší straně by se jednalo o Mostecký koridor. Využili bychom stávající silnice R7 přes Slaný, Louny až na Chomutov, která by se v Postoloprtech odklonila na dost a ke státní hranici by se dostala přes Krušné hory.

Autor1:

--------------------------

A vystavět takovou dálnici bylo možné, protože nás pro vedení D8 přímo přes České středohoří v té době nevázaly žádné mezinárodní smlouvy.

Ing. Jaromír Šling, Ministr dopravy a spojů, natočeno r. 2000:

--------------------------

Neváží se k ní konkrétní závazky. Je tady obecný závazek a obecný zájem České republiky napojit se i dálnicemi na Evropu.

RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země

--------------------------

Trasa silnice R28 Postoloprty - Most - státní hranice je stejně dlouhá jako úsek dálnice D8 z Lovosic ke státní hranici. Finanční náklady jsou o třicet procent nižší, než je potřeba na dálnici D8. Vyhýbáme se chráněným oblastem České středohoří, přírodní park Krušné hory. Stavíme pouze jeden tunel v Krušných horách, kdežto zde máme dva tunely, zde další dva tunely. Pro automobilisty to bude výhodné i v tom, že ušetří na palivu, protože naše trasa jde po rovině a pouze jedno pohoří překonává, kdežto varianta dálnice překonává dvě pohoří. Pro Mostecko samotné je tato trasa výhodná v tom, že dojde k přímému silničnímu napojení na Prahu, které dnes chybí. Za druhé bude mít mezinárodní silniční přechod do Německa, který zde také není. Je nepochopitelné, že stát jako investor, se brání rozpracovat tuto myšlenku obejití CHKO a vybudovat nové silniční spojení na zanedbané Mostecko a propojit ho s německou dálniční sítí.

Autor1:

--------------------------

Ve světle těchto faktů nás tehdy zajímalo, jaký veřejný zájem žene dálnici právě přes chráněné České středohoří.

Ing. Jaroslav Čipera, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR:

--------------------------

Veřejný zájem neprokazují ekologové. Veřejný zájem je něco vyššího.

Veřejný zájem prokazuje vláda tím, že schválí rozvoj sítě a jednotlivé tahy ve svém usnesení. To udělala loni v usnesení 741. Tam je to takto schváleno.

Autor1:

--------------------------

Jenomže již tehdy nezávislí právníci upozorňovali na chybu takového postupu.

Mgr. Petr Svoboda, právník:

--------------------------

Je nesprávné argumentovat usnesením vlády a dovozovat z něj automaticky existenci jiného veřejného zájmu.

Autor1:

--------------------------

A to platilo především o usnesení vlády z 10. listopadu 1993. V něm je totiž úsek dálnice Lovosice - Řehlovice pojímán jako samostatná silniční stavba 0805 mezi těmito obcemi. Tu ovšem nelze vést jinak než přes chráněnou krajinnou oblast. Z toho bylo vyvozeno, že právě mezi těmito dvěma obcemi je stavba dálnice skutečně ve veřejném zájmu. Jenže jaký je veřejný zájem na tom, aby byly právě Lovosice a Řehlovice spojeny dálnicí? Nejenom s touto námitkou uspěly nevládní organizace u Nejvyššího správního soudu, a to nikoli proto, že by veřejný zájem určovali ekologové, ale hlavně proto, že byla dálnice prosazena mocenskými prostředky bez ohledu na platné právo. Pro politický podvod není dálnice D8 přes České středohoří dodnes propojena. A takový osud potkal i další dálniční stavby.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/:

--------------------------

Měli jsme zde například trasování dálnice D47, které skončilo politickým skandálem z důvodů podezření z korupce. Dalším problémem je vedení dálnice D11, která byla vybudována až k Hradci bez ohledu na to, že po deset let už se ví, že zde nejsou vypořádány vlastnické vztahy. Dalším příkladem bezkoncepčnosti vedení dálnice a rozhodování krajských zastupitelstev proti vůli občanů je návrh vést rychlostní komunikaci R35 přes Český ráj. Tato kulturně, historicky i přírodně cenná oblast má být rozetnuta rychlostní komunikací.

Markéta Kovaříková, Koalice OS SOS Český Ráj:

--------------------------

Dvanáct obcí Českého ráje vyslovilo kategorický nesouhlas s vedením silnice R35 kdekoliv v Českém ráji a tento nesouhlas stvrdily i podepsáním smlouvy, ve které se dohodly, že budou postupovat tak, že nebudou vytlačovat silnici ze své obce do obce druhé, ale že budou chránit celé území Českého ráje jako jednolité území a nikdy nevydají jakýkoliv souhlas k tomu, aby kdekoliv, přes jakoukoliv obec Českého ráje taková stavba byla realizována. My v žádném případě nesouhlasíme, aby tato komunikace zničila historicky danou oblast Českého ráje a přepůlila ji středem tak, že by se stala neprůchodná pro turisty, pro místní a úplně zničila nejen život místním obyvatelům, ale i rekreační účel, pro který sem jezdí turisté z celého světa. Toto jsou hodně navštěvovaná místa Českého ráje. Jsou tam rozhledny a podobně, pokud postavíme dálnici, nechápu, proč stavíme rozhledny, opravujeme Hrubou Skálu, Valdštejn, když stejně z nich nikdo neuvidí nic jiného než beton v krajině.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj, /SZ/:

--------------------------

V současné době probíhá další problematická příprava dálnice. Je to dálnice D3 přes Posázaví. Krajský úřad připravil a zastupitelstvo Středočeského kraje v prosinci loňského roku schválilo územní plány dvou územních celků, Benešovsko a Pražský region, které zakotvily trasu dálnice D3 přes Posázaví v té nejproblematičtější variantě, takzvané stabilizované.

Mgr. Michal Bernard, právník, Ekologický právní servis:

--------------------------

Odpor obcí proti variantě, kterou nastoluje kraj a ministerstvo pro místní rozvoj, je už letitý. My jsme pomáhali už těm obcím v rámci územního plánování. Problém je v tom, že kraj ani stát vůbec nerespektuje názory těch obcí a zcela ignoruje jejich námitky. A nastoluje takovou variantu, která je kontroverzní a může způsobit likvidaci těch obcí.

Autor1:

--------------------------

Dialog státu a krajského úřadu se starosty obcí, který tento názor potvrzuje, sledujeme už dva roky.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský kraj -

--------------------------

Já s tímhle názorem nesouhlasím a zcela zásadně nesouhlasím. To je subjektivní názor starostů a představitelů samosprávy předmětné lokality.

Je to přesně názor, já tu dálnici ctím, já ji respektuji, my ji potřebujeme, ale ať jde za vraty souseda.

Ing. Jiří Janata, starosta obce Psáry:

--------------------------

Občané mají vážnější důvody a jeden z nich je ještě zde, na území obce.

Jak vidíte, velkou část a nejvýznamnějším podnikem naší obce je cihelna Tondach. Okolo ní ta celá prázdná část, to je pouze část ložiska cihlářské hlíny, největšího v republice. A nemusím říkat, že Tondach je daleko největším zaměstnavatelem v naší obci, dává zde nejvíc pracovních míst a nyní hrozí to, že by prostředkem toho chráněného území měla procházet dálnice.

Jana Valášková, současná starostka obce Psáry:

--------------------------

My se toho obáváme, aby nebyl znemožněna těžba suroviny výrobnímu závodu, který by potom musel omezit výrobu, případně i ukončit. Tím pádem by ztratila řada našich občanů pracovní příležitost.

Ing. Jiří Novák, Státní fond dopravní infrastruktury:

--------------------------

Cihlářské hlíny je možno řešit tím, že se dopředu vytěží, udělá se deponie. Podle odborníků cihlářská hlína takto uložená je kvalitnější než cihlářská hlína, která se těží přímo a nenechá se odležet.

Autor1:

--------------------------

Tolik tedy úředník ze státního fondu dopravní infrastruktury. Jak ovšem návrhy hodnotí samotný výrobce?

Ing. Petr Dušek, ředitel provozu, Tondach Jirčany:

--------------------------

To je samozřejmě užitečný. My musíme deponovat surovinu minimálně na půl roku. Optimum je pro nás aspoň jeden rok, ale určitě je to jenom s tím, že máme selektivně vytěženou surovinu. Pokud by byla neselektivně vytěžená a hromadně zavezená, tak je to bezcenná surovina, z které by se nedalo vyrábět.

Autor1:

--------------------------

Přitom ložiska cihlářských hlín musí stát povinně chránit. Dohledem je pověřeno ministerstvo životního prostředí.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

My jsme tato stanoviska uplatnili na ministerstvu životního prostředí a z tohoto připomínkového řízení vzešel konečný elaborát k navrhované trase, čili kladné stanovisko ministerstva životního prostředí k vedení trasy dálnice D3 i v Posázaví.

Jarmila Krebsová, tiskový odbor, Ministerstvo životního prostředí:

--------------------------

Po všech nesouhlasech, které ministerstvo vyslovilo v minulosti, nás vláda svým usnesením z prosince 2005 zavázala, abychom byli pro variantu tzv. stabilizovanou.

Autor2:

--------------------------

Znamená to tedy, že ptát se teď na ministerstvu životního prostředí, zda bude chránit krajinu Posázaví, je asi zbytečné?

Jarmila Krebsová, tiskový odbor, Ministerstvo životního prostředí:

--------------------------

Bez komentáře.

Autor1:

--------------------------

A znovu tady máme usnesení vlády, které by si zasloužilo přinejmenším revizi. Mohlo by být totiž, stejně jako kdysi v případě D8, příčinou úspěšných žalob na způsob schválení dálniční trasy. Stát opět zlomil svým usnesením odpor ministerstva životního prostředí a krajský úřad následně v poklidu přes masivní nesouhlas občanů v regionu schválil variantu dálnice D3, která krajinu, a to nejen v Posázaví, nenávratně poškodí. Však se pojďme podívat, jaké protesty starostů obcí kabinet Jiřího Paroubka zamítl, co bude znamenat koridor třeba pro obec Libeř na Jesenicku.

Otakar Beck, starosta obce Libeř - Libeň:

--------------------------

Koridor, který by měl vést západním systémem, by měl vést přes zastavěné části obce. A teď si vezměte, že tady stojí baráky, tady stojí všechny baráky, tady stojí barák, který paní loni zkolaudovala. 50 metrů za barákem ve výšce 15 metrů má už začínat most.

Miroslav Hrubý, současný starosta obce Libeř - Libeň:

--------------------------

Pro nás, pro obec Libeř - Libeň, vybralo krajské zastupitelstvo svým rozhodnutím tu nejhorší variantu dálnice D3. Pohybuje se 50 až 100 metrů od rodinných domků a překlenuje mostem celé toto krásné údolí Záhořanského potoka směrem k Jílovému u Prahy. My jsme říkali předtím, že žádnou dálnici, pak jsme přistoupili na to, že by tady ta varianta jedna mohla být. Na základě toho jsme vyhlásili referendum obce Libeř - Libeň, kde jsme nechali rozhodnout občany, kterou variantu by si přáli. Občané si nejvíc přáli variantu východní, která vede za těmito lesy, je vlastně lesy krytá a obci by neměla tolik škodit z hlediska dopadu hluku a spadu všech možných emisí, které to přináší. To je ovšem v rozporu s usnesením zastupitelstva krajského úřadu Středočeského kraje. My vlastně v této době nejsme schopni se dopracovat k dokončení územního plánu. Zbývá nám souhlas krajského úřadu, aby tento územní plán byl platný. My máme v obci, co se týče rozvoje, v současné době plánovanou kanalizaci v Libni, rekonstrukci komunikací v obou obcích, případně ještě rekonstrukci starších budov, které jsou dominantami obou obcí. Za náš odpor vůči dálnici D3 jsme trestáni tím, že nedostáváme žádné dotace na údržbu komunikací. Můžete se sami přesvědčit, v jakém žalostném stavu komunikace obou obcí jsou.

Autor1:

--------------------------

Jenomže krajský úřad je přesvědčen, že stavba dálnice všechny problémy v regionu vyřeší.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

Klady této stavby jsou v ekologičnosti. Já stále tvrdím a budu tvrdit, a to není jenom můj názor, že svedení této dopravy po dálnici na budoucí pražský silniční okruh této stávající infrastruktuře v lokalitě Jesenicka odlehčí.

Ing. Otakar Šmíd, sdružení Krajina 2000:

--------------------------

Jedna věc je namalovaná dálnice na mapě, druhá věc je, když vidíme, kudy má skutečně procházet. Tam z toho lesa přes to pole protne chatovou osadu Kamenná vrata tím způsobem, že zde má být hloubený tunel. To znamená, že ta skála, kterou tady vidíme, se odtěží, pak se tam dají tubusy, a ty se opět zahrnou. Jestli tady pro nás udělají opět umělou skálu jako pro lední medvědy, to nevím. Asi nemáme tak velkou cenu.

Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro dopravu, Středočeský Kraj -

--------------------------

Mě zaráží jedna skutečnost, že všichni bijí na ekologii, ale nikdo nezmiňuje ony černé stavby v této lokalitě, ony černé suché toalety, které tam vyrostly, ale každý má plná ústa ekologie až za hrob.

Autor1:

--------------------------

Argumentace, která přivedla starosty v Posázaví i na Benešovsku k zoufalství. Připomíná rozhovor hluchého s němým.

Eva Tylová, místopředsedkyně Společnosti pro trvalé udržitelný rozvoj,

/SZ/:

--------------------------

Obce aby obhájily zájmy svých občanů i zájmy území, které spravují, tak se uchýlily až k nástroji stavebních uzávěr, kterému již musí organizace, jako je Ředitelství silnic a dálnic a další, naslouchat. Protože tyto jsou hluché k potřebám občanů. Proto byl použit tento nástroj - stavební uzávěra, která zaručuje obci, že vedení stavby na jejím území bude splňovat určité požadavky, které neomezí ani zájmy občanů, ani hodnoty tohoto území.

Autor1:

--------------------------

Jakou mají obce naději na úspěch svého odporu Dorazí konečně principy zastupitelské demokracie i na krajský úřad? O tom 3. dubna. Sledujte pořad Nedej se!

Podkategorie

Články v této kategorii vyjadřují pouze osobní názory jednotlivých autorů a nemusí se shodovat s postojem Společnosti pro trvale udržitelný život.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License