Ve dnech 19. – 21. září 2014 se konalo v penzionu Jurika v Bobrovci už 20. setkání členů české i slovenské Společnosti pro trvale udržitelný život v Západních Tatrách, kde před 19 lety zahynuli pod lavinou v dolině Parichvost Josef Vavroušek s dcerou Petrou (první setkání se konalo již v roce tragédie, proto nesouhlasí počet let a počet setkání). Josef by se letos v září dožil 70 let a za rok to bude už 20 let, co ho postrádáme. Po několika letech nižší účasti se letos řady návštěvníků opět rozrostly na 19 lidí, po letech zdravotních problémů se opět zúčastnila a statečně došla až k mohyle a zpět Eva Vavroušková, slavící narozeniny v září stejně, jako je slavil Pepík.
Tradiční setkání členů české a slovenské STUŽ, které letos proběhne již po dvacáté se zařadilo mezi tisíce celosvětových akcí hnutí "People´s Climate March", které vyzývá politiky k účinným opatřením k ochraně klimatu. Hlavní akcí tohoto hnutí je velký pochod New Yorkem v neděli 21. 9. - v předvečer tzv. "Klimatického Summitu", který svolal na 23. září generální tejemník OSN Pan Ki-Mon.
Pokud se někdo pod dojmem událostí z Listopadu 1989 a následujících cca 3 let po něm v České republice domníval, že česká společnost směřuje k naplnění nějaké jednotící ideje svobody, demokracie a sociálního smíru, přehlížel symptomy trvajícího latentního příkopu mezi vyznavači liberalismu, svobody jedince jako nejvyšší hodnoty, kterou nesmí omezovat ani nějaká výsadní politická skupina, ale dokonce ani stát ve „veřejném zájmu“, a mezi zastánci sociálního, v jejich pojetí ovšem spíše „socialistického“ státu, který lidem poskytuje bezpečí a sociální jistoty, ale za cenu určitých omezení svobody a přerozdělování vytvářeného národního bohatství.
Ředitel Správy KRNAP Ing. Hřebačka, autor projektu Ing. arch. Petr Hájek a starosta Vrchlabí Ing. Sobotka za účasti desítek hostí slavnostně otevřeli nové Středisko ekologické výchovy Správy KRNAP ve Vrchlabí. Pozoruhodný objekt, zapuštěný hluboko pod původním povrchem terénu v místě zdemolovaných garáží Správy KRNAP na okraji zámeckého parku, evokuje zastřešením a vegetačním pokryvem tvarosloví horského terénu...
Každý, kdo v předvolební kampani a včera po sečtení hlasů v návazných publicistických pořadech v rozhlase či v televizi sledoval chování představitelů politických stran a hnutí, ucházejících se o čest spravovat v příštím funkčním období veřejné záležitosti, musel chvílemi podléhat malomyslnosti. Je totiž zjevné, že ač se nám „zavedené“ a donedávna střídavě vládnoucí strany snaží namluvit opak, „nic z minulého (zlého) nezapomněly a nic nového (dobrého) se nenaučily“.
Vodní doprava patří k nejstarším druhům dopravy vůbec. Vodní cesty nebylo třeba náročně budovat jako cesty nebo železnice, stačilo odstraňovat překážky splavnosti, trasy byly přirozeně energeticky nenáročné, jejich optimalizaci provedla příroda. Výtlak plavidel a tím i jejich nosnost po tisíciletí odpovídaly charakteru a mocnosti toku a jeho sezónním proměnám – od jednoduchých vorů po skutečná plavidla...
V sobotu 22. září proběhla v Praze akce, koordinovaná iniciativou Auto*Mat s názvem "Zažít město jinak", která se v rámci Týdne mobility EU snažila ukázat, jak by mohly vypadat ulice města, kdyby o nich nebylo uvažováno jen jako o dopravních tepnách a parkovištích. Nejmasověji navštívená byla "Velká podzimní cyklojízda", při které projelo desetikilometrový okruh centrem Prahy, Novým Městem, Karlínem pestrý peleton 4000 cyklistů.
Laudatio na Pavla Šremera, které, jménem slovenské STUŽ přednesl její předseda, Mikuláš Huba.
Tomáš Munzi v rubrice Diskuse v pátečních Lidových novinách odsoudil regulaci funkčního využití a prostorového uspořádání území a regulační podmínky pro výstavbu, dané stavebním zákonem jako „mysticismus“ a brzdu ekonomického rozvoje.
Skupina více jak dvaceti Hradečáků, milovníků přírody, využila v sobotu 2. června příležitost navštívit v rámci přírodovědné exkurze pořádané Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ), východočeskou pobočkou, Stanici pro zraněné a handicapované volně žijící živočichy v Jaroměři a nedalekou ornitologickou lokalitu Josefovské louky. A tady se ihned vnucuje otázka, proč jezdit za přírodou až do Jaroměře. A také, co vlastně spojuje obyvatele krajského města s těmito dvěma místy?
Skauti mají několik Bobříků. Jeden z nich je Bobřík dobrých skutků,
který se získá po provedení sta dobrých skutků. Podobnou možnost mají
nyní i ostatní občané a mají to dokonce snadnější. Stačí dobrých skutků
udělat jen 23, a to do konce roku 2023. Proto akce 23/23.
Lidé na dobré skutky zatím nejsou příliš zvyklí, někdy jsou podezřívaví
a hledají za skutkem nějaký skrytý úmysl. Je to i vlivem působnosti
„šmejdů“, kteří nabídkou naoko levného zboží podváděli - hlavně seniory.
Udělám-li dobrý skutek pro druhé, je i malá šance, že někdo někdy zase
udělá dobrý skutek pro mne. Počítat však s tím je příliš optimistické.
Přínosný je však dobrý pocit, který člověk po vykonání dobrého skutku
má. Albert Einstein dokonce tvrdil, že vidí smysl života v práci pro
společnost.V přírodě viz mravenci, včely atd. Říká se také, že dobrý
skutek bývá často potrestán. Nebo také existuje rčení: Za dobrotu na
žebrotu. To by nás však nemělo odradit, neboť jde jen o občasné případy.
Problémem bývá, zda dělat dobré skutky také pro grázly. I toto někdo –
například křesťané - dělá. Konání dobrých skutků pro slušné lidi by mělo
mít zřejmě přednost. Vhodné je také dodržování pravidel slušného
chování.
Věřím, že akce 23/23 pomůže, alespoň částečně, u nás překonat současnou
„blbou náladu“.
23/23
Je to celkem nasnadě,
proti blbé náladě
nejsou vhodné půtky,
ale dobré skutky !
Zdeněk Joukl, praktický sociolog, Senior roku, člen STUŽ, ČSOP a Sokola.
Podkategorie
Články členů Počet článků: 192
Články v této kategorii vyjadřují pouze osobní názory jednotlivých autorů a nemusí se shodovat s postojem Společnosti pro trvale udržitelný život.