Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Odůvodněné n e s o u h l a s n é vyjádření do zjišťovacího řízení k záměru MZP216 – „Výstavba golfového hřiště Praha – Klánovice“

V Praze dne 15. 6. 2008

Věc:  Odůvodněné    n e s o u h l a s n é   vyjádření  do  zjišťovacího  řízení  k  záměru
          MZP216 – „Výstavba golfového hřiště Praha – Klánovice“

            K oznámení záměru „Výstavby golfového hřiště Praha – Klánovice“ k projednání posouzení vlivů na životní prostředí se v zákonné lhůtě vyjadřujeme

takto:

  • Oznámení a jeho přílohy předložené k záměru nejsou, dle našeho názoru, zpracovány objektivně a řada vlivů je bagatelizována nebo zcela opomenuta: 
  •  
    • nesouhlasíme s názorem, že nulová varianta (tedy zachování lesa v současné podobě) zhorší stav více než golfové hřiště. Pokud je nejlepší ochranou chráněných oblastí jejich v tomto případě vyjmutí z PUPFL a vykácení, nemá smysl žádné chráněné oblasti vyhlašovat ani hodnotit vliv projektů na životní prostředí,
  •  
    • za přeceňované naopak považujeme funkce nařízených opatření, která by investorovi ukládala povinnosti k eliminaci nevhodných zásahů do ŽP, jež v budoucnosti lze jen těžko vymáhat a zajistit jejich realizaci. Stejně tak je přeceňován příslib a záruky investora, že převezme garanci nad ochranou životního prostředí v řešené oblasti – toto je zcela vágní a nevymahatelná formulace.

S ohledem na fakt, že při přestavbě "klubovny" v Klánovickém lese bylo, podle našich informací, postupováno v rozporu se stavebním zákonem i dalšími předpisy, nepovažujeme takovéto přísliby za seriózní.

  •  
    • zdá se, že veškeré propočty jsou podhodnoceny: spotřeba vody na závlahy, zátěže při stavbě, odvoz a dodávky materiálů, hluk, v propočtech záboru lesa se uvádí pouze čisté plochy hřišť – chybí potřebný ochranný pás okolo vykácené plochy, jako ochrany před zničením kořenů dalších stromů, chybí zábory lesa: pro spojovací cesty, výkopy pro rozvody energie, vody, kabelů, zpevnění terénu pro těžkou techniku atd. Potřeba vody je navrhována částečně z odkalovacích nádrží, část z vodovodního řadu. Současná kapacita vodojemu je přitom vyčerpána, rozšíření kapacity není zatím plánována a projekt tuto skutečnost neřeší.
  • Výstavba golfového hřiště uprostřed lesa zvláštního určení není ve veřejném zájmu
  •  
    • golfové hřiště je svým charakterem exkluzivní záležitostí pro relativně úzkou skupinu členů klubu a jejich hostů na úkor obecného užívání a zachování průchodnosti lesa pro ostatní obyvatele. I když investor v záměru slibuje zachování průchodnosti pro všechny, ze zkušeností z jiných areálů je zřejmé, že by hrozily střety a že k významným omezením průchodnosti zajisté v reálu dojde. Přitom rekreační funkce Klánovického lesa právě jeho rozsahem a dosavadní neporušeností přesahuje lokální význam a má význam celopražský - takových lesních komplexů není v přímém předpolí velkoměsta mnoho, tím však vzrůstá jejich hodnota a důvody k důsledné ochraně ve veřejném zájmu!
  •  
    • Praha má nedostatek ploch pro neorganizovaný sport a rekreaci v přírodě všech obyvatel. Nelze proto připustit „privatizaci“ takto obecně užívaných ploch přírodě blízkých, kde lze provádět neorganizovanou denní rekreaci, a to včetně obecně dostupných forem  - procházky, cyklistika, běh, soutěže pro děti apod.,
  •  
    • na území hlavního města Prahy není ani 10 % ploch vedených jako lesní půda, navíc jde vesměs o lesy zvláštního určení s mnoha dalšími funkcemi, jež převrstvují produkční funkci a každý funkční ar lesa je tu nesmírně cenný a rozloha lesů by měla spíše vzrůstat, nežli být redukována.
  •  
    • Golfová hřiště jsou místy intenzivní aplikace velmi nebezpečných pesticidů, která do rekreačních a chráněných oblastí nepatří. Navíc v blízké budoucnosti hrozí, že budou zdrojem šíření velmi nepříjemných plevelů z důvodu plánované aplikace trav geneticky manipulovaných s cílem zajistit jejich rezistenci vůči pesticidům.
  • Požadujeme plné provedení celé procedury EIA včetně kvalitního nezávislého posudkářského posouzení a veřejného projednání dokumentace i posudku: 
  •  
    • Tak významný zásah do Klánovického lesa nemůže být řešen pouze oznámením podle přílohy č. 3 zákona č.100/2001 Sb., tak složitou problematiku nelze řešit pouze oznámením podle § 6 přílohy č. 3, ale žádáme  záměr dále posuzovat podle zákona č.100/2001 Sb., tj. zpracovat dokumentaci podle přílohy č.4 k zákonu č.100/2001 Sb., následný posudek nezávislou a autorizovanou osobou a veřejné projednání záměru.
  •  
    • neřešená nebo nedostatečně řešená rizika jakými jsou vlivy na ŽP, krajinu, les, Naturu  2000, VKP, živočichy, rostliny, občany včetně vyloučení lokality z veřejných ploch obecně užívaných, synergických a kumulativních vlivů vyžadují dokumentaci řádně a na odpovídající úrovni podrobnosti dopracovat,
  •  
    • požadujeme veřejné projednání záměru výstavby golfového areálu v Klánovickém lese, z důvodů zvláštního zřetele a významu záměru požadujeme, aby se konalo mimo dobu dovolených či svátků a bylo oznámeno alespoň 4 týdny předem.
  • Požadujeme zpracování dokumentace a záměru pro celý areál, ne pouze pro golfové greeny: 
  •  
    • podaný záměr "obnovy" golfového hřiště neobsahuje vše, co se týká celého záměru. Dle stanoviska MŽP, sděleného opakovaně FGRP, nesmí dojít k „salámování„ požadavků a podklad pro posouzení v EIA má být úplný tj. zahrnující všechny požadavky, potřeby a vlivy, související s celkovým záměrem. FGRP podaný záměr pro EIA-MZP216 je podán v rámci nepřípustné a nezákonné účelové fragmentarizace a v rozporu s požadavky orgánu EIA,
  •  
    • záměr nezahrnuje zejména:
  •  
    •  
      • celkovou rekonstrukci klubovny včetně rozšíření zastavěné plochy na  pozemku 1103/7 - bez povolení výjimky v rámci PP Klánovice- Čihadla a stavební uzávěry dle vyhlášky ve smyslu vyhl. 3/1991 Sb. HMP, rozšíření stavby klubovny o nejméně dalších 500 m2 mimo původní půdorys, dále o přípojku na kanalizace a vybudování jímek, přípojku elektrické energie, Caddie House, přístřešek u cvičné louky, provozní objekt, parkoviště, odstavnou plochu pro techniku,
  •  
    •  
      • rozšíření podnikání v klubovně o veřejnou restauraci, která nebyla nikým schválena. Záměr by měl řešit i vliv předpokládaných hromadných akcí (večírky, svatby, podnikové akce a další oslavy) na klidovou zónu
  •  
    •  
      • požadavek na tzv. dětské hřiště – zatím bez udání rozlohy a umístění, nutno specifikovat a zahrnout do posuzování,
  •  
    •  
      • požadavek na další sportoviště (tenis, volejbal, nohejbal, baseball atd.) dle jiných projednávaných úvah v rámci zřízení tzv. společensko-sportovního areálu,
  •  
    •  
      • podstatné rozšiřování parkovací plochy u klubovny na úkor zeleně a stromů a úvahy o provozu veřejné restaurace včetně podnikových akcí, jsou jasným signálem značného zvýšení počtu průjezdu aut do areálu, což představuje pro okolí značné zhoršení životních podmínek, těžko čekat, že návštěvníci golfu budou přicházet pěšky.
  •  
    •  
      • v současnosti se na stavebním odboru MČ Praha 21 vede řízení ke cvičné louce, která má parametry odlišné od v dokumentaci uváděných variant. Investor požádal orgány ochrany životního prostředí na MHMP a Praze 21 o závazné vyjádření k dětskému hřišti a to v situaci, kdy bylo rozhodnuto o nutnosti zpracování procesu EIA. Všechna uvedená řízení by měla být v souladu a směřovat k jedinému společnému záměru - opět riziko fragmentarizace, projednávání a odsouhlasování postupně po částech.
  • Požadujeme vypracování posudků autorů vyhlášení NATURA

Požadujeme podrobnější dokumentaci vyjasňující skutečnost, že odborníci z oblasti biologie ve svých posouzeních zlehčují (respektive uvádějí, že zmíněné porosty jsou nepůvodní, málo hodnotné, způsobují degradaci půdy, jejich smýcení bude mít příznivý vliv atd.) míru ovlivnění lesních porostů a živočichů, ale přitom na druhé straně se jiní odborníci zasadili o to, aby bylo území v nedávné minulosti zařazeno do soustavy evropsky významných lokalit poté, kdy zde byla nejprve vyhlášena přírodní rezervace.
Požadujeme podrobné odborné posouzení, provedené na základě podkladů pro vyhlášení zmíněných chráněných přírodních prvků. Rozpory a rozdíly v hodnocení téhož území musejí být přesvědčivě odstraněny. Nelze vyloučit ani nařízení nezávislé expertizy znalcem na věci nijak nezúčastněným, kterého určí orgán EIA.

  • Požadujeme zpracování variantního řešení pro umístění golfového hřiště mimo les a prokázání, že neexistuje varianta mimo les, která je výhodnější: 
  •  
    • v oznámení není uvedena žádná varianta hřiště, která by nezasahovala do přírodního parku, přírodní rezervace, oblasti NATURA2000 nebo významného krajinného prvku, která by se lišila umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení. Požadujeme prokázat, že neexistuje na jiném místě varianta výhodnější, která by do těchto oblastí nezasahovala a zmíněné oblasti neovlivňovala. Existence klubovny nezakládá žádnou nutnost realizovat projekt golfového hřiště právě na tomto místě,
  •  
    • jedná se o typ záměru, který oproti jiným záměrům není vázaný na specifické podmínky, může být realizován téměř kdekoli a navíc není ani veřejně prospěšný. Je Pro tyto účely lze s úspěchem využívat plochy jiné, zcela nepřírodní, jejichž rekultivací na golfové hřiště se hodnota např. v minulosti antropogenně devastovaných území po všech stránkách zvýší,
  •  
    • mimo uváděné varianty řešení golfu v Klánovickém lese (var.1,2,2a) požadujeme zpracovat variantní návrhy umístění v jiných lokalitách mimo Klánovický les, např. v prostoru na severozápad od klánovické zástavby, okolí Šestajovic a Úval. Měly by být zvažovány i varianty v dalších lokalitách,
  •  
    • dalším argumentem pro zpracování variant mimo les je fakt, že golfové hřiště může být vybudováno během několika měsíců na každém poli, ale les jako takový (lesní ekosystém) se tvoří velmi dlouhou dobu a nevratný zásah do něj by měl být výjimkou, zvláště v příměstském území,
  •  
    • požadujeme rozpracování nulové varianty, která je zde sice zcela bagatelizovaná, z hlediska veřejných zájmů je však zjevně optimálním řešením - s tím, že záměrný management lesa by měl postupně navracet přírodě blízkou druhovou skladbu dřevin.
  • Požadujeme vypracování rizikové analýzy se zaměřením na stabilitu navrhovaného projektu v dlouhodobém časovém horizontu 
  •  
    • 9ti jamkové hřiště nemusí být ekonomicky udržitelné a v budoucnu zvýší tlak na jeho rozšíření na 18 jamek,
  •  
    • dokumentace neřeší rizika spojená s možným ekonomickým neúspěchem projektu, kdy může být areál opuštěn a dojde k jeho devastaci a ruderalizaci - požadujeme zpracování řešení pro případ nedokončení výstavby nebo ukončení provozu areálu, zejména s ohledem na regeneraci vykácených ploch, rezidua hnojiv a odpadů v území.

_________________________________________ 

            Vzhledem k uvedenému požadujeme provedení posouzení vlivů na životní prostředí záměru v plném rozsahu, tedy závěr zjišťovacího řízení navrhujeme v tom smyslu, aby byl záměr dále posuzován a aby dokumentace zahrnovala podrobné a objektivní zpracování otázek výše uvedených. 

            ing. Jiří Dlouhý - předseda

 

                                                                                    Ministerstvu životního prostředí
                                                                                    odboru posuzování vlivů na životní
                                                                                     prostředí a IPPC
                                                                                     Vršovická 65
                                                                                     100 10   P r a h a   1 0

 

Společná tisková zpráva Arniky, Hnutí Duha, Zeleného kruhu, Ateliéru pro životní prostředí, Oživení, Auto*Matu, Pražských matek, Společnosti pro trvale udržitelný život a Ústavu pro ekopolitiku ze dne 14. 2. 2008

Nevládní organizace vyzývají primátora Béma: neničte Letnou

PRAHA – Silnice napříč Letenskými sady? V žádném případě! Proti záměru pražského magistrátu se ohradilo devět významných pražských nevládních organizací (1) a vyzvalo primátora Pavla Béma (2), aby nepřipustil devastaci oblíbeného parku. Magistrát chce napříč sady vybudovat přeložku kvůli stavbě Městského okruhu. Právě primátor Bém přitom sliboval, že okruh bude „čistě podzemní stavbou“ a nijak nepoškodí parky ani ulice Prahy (3). Nevládní organizace chtějí ničení Letné zabránit. Zároveň vyzývají všechny obyvatele Prahy, aby psali primátorovi a parku se zastali. Návod pro občany, je dostupný na internetu (4).

„Letenské sady jsou tradičním výletním místem, sloužícím k odpočinku, procházkám i sportování. Plní také nezastupitelné funkce z hlediska životního prostředí celé Prahy. Je zcela nepřijatelné, aby tisíce automobilů projížděly v těsné blízkosti dětských hřišť a bruslařských tratí. Pro park by to znamenalo katastrofu,“ řekla ředitelka Zeleného kruhu Kateřina Ptáčková. Podle ní je tristní, že se veřejnost o záměru přeložit do parku dopravu z třídy Milady Horákové dozvěděla až z tisku.

Martin Skalský z Arniky připomíná, že magistrát odmítnul posoudit vliv stavby Městského okruhu na životní prostředí podle zákona (tzv. EIA). „Magistrát vydal územní rozhodnutí v době, kdy se měnila legislativa, a vyhnul se tak nezávislému expertnímu posouzení i projednání s občany. Nyní sklízíme hořké plody silového řešení města. Špatně připravená stavba si vyžádala příjezd bagrů do Stromovky, nyní máme obětovat část Letenských sadů. S čím přijde magistrát příště?“ klade si otázku Skalský.

Nevládní organizace důrazně odmítají argument, že jiná řešení automobilové dopravy po dobu výstavby tunelu Blanka na Letné by byla příliš drahá. „U stavby s rozpočtem třiceti miliard nelze akceptovat šetření na opatřeních, která mají chránit životní prostředí. Ta musí být v každé vyspělé zemi nedílnou součástí vlastního projektu,“ říká Pavel Přibyl z Hnutí Duha. „Magistrát nezveřejnil žádné cenové srovnání různých variant. Stavbaři chtějí vést náhradní trasu přes rekreační zónu jednoduše proto, že je to technicky nejsnadnější a protože stromy se samy nemohou bránit,“ doplnil Přibyl.

Zprávu o tom, že magistrát chce převést automobilovou dopravu z třídy Milady Horákové po dobu výstavby tunelu Blanka do Letenských sadů, se obyvatelé Prahy dozvěděli z novin před týdnem. Auta by měla parkem projíždět podle plánu více než dva roky. Podle původního projektu se měla třída Horákové zúžit a silnice měla vést dále v původní trase na provizorních mostech. To se ale nyní zdá magistrátu drahé. V Letenských sadech by silnici muselo ustoupit šestnáct zdravých stromů.

Příloha:

(1) Nevládní organizace, které odmítají silnici napříč Letenskými sady

Arnika – Centrum pro podporu občanů, http://www.arnika.org, Martin Skalský
Ateliér pro životní prostředí, http://atelier.ecn.cz, Petr Kužvart
Auto*Mat – iniciativa pro lepší život ve městě, http://auto-mat.cz, Tereza Vohryzková
Hnutí DUHA Praha, http://www.hnutiduha.cz, Pavel Přibyl
Oživení, http://oziveni.cz, Štěpán Rattay
Pražské matky, http://prazskematky.cz, Jarmila Johnová
Zelený kruh – Asociace nevládních organizací, http://www.zelenykruh.cz, Kateřina Ptáčková
Společnost pro trvale udržitelný život, http://www.stuz.cz, Jiří Dlouhý
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., www.ekopolitika.cz, Tomáš Gremlica

(2) Otevřený dopis nevládních organizací primátoru Prahy Pavlu Bémovi

Vážený pane primátore Béme,

dovolujeme si obrátit se na Vás se zásadní výhradou proti záměru vést automobilovou dopravu Letenskými sady během výstavby tamní části Městského okruhu, tzv. tunelu Blanka.

Letenské sady jsou tradičním výletním místem. Vzhledem ke své výhodné poloze v centru města je obyvatelé i návštěvníci Prahy využívají k setkávání, odpočinku, procházkám i sportování. Jako souvislá zelená plocha plní také významné a nezastupitelné funkce z hlediska životního prostředí Prahy. Letenské sady jsou zvláště chráněným územím a svým významem přesahují rámec města.

Letenský park je již dnes poznamenán výstavbou tunelu Blanka a bude výrazně poznamenán i jeho provozem. Současný záměr řešit sníženou průjezdnost ulice Milady Horákové výstavbou objízdné komunikace přímo prostorem parku však považujeme za naprosto nepřípustný. Negativní vliv výstavby na prostor Letné by tím drasticky narostl. Tisíce automobilů projíždějící denně po dobu více než dvou let v těsné blízkosti dětských hřišť, bruslařských tratí a volně přístupných travnatých ploch by pro letenský park znamenaly katastrofu. Zásadním způsobem by narušily jeho dnešní charakter a funkci, a to nejen po dobu výstavby tunelu, ale na další dlouhá léta.

O takto devastujícím způsobu řešení dopravy v průběhu stavby na Letné ještě donedávna nikdo nevěděl. Hlavní město Praha prezentovalo Městský okruh jako „čistě podzemní stavbu“, která se nijak negativně nedotkne povrchových prostranství. Podle původního projektu, pokud je nám známo, měly automobily i po dobu výstavby Blanky projíždět ulicí Milady Horákové, jen ve zúženém profilu. Není nám tedy jasné, kdo, kdy a proč přišel s nápadem na převedení hustého provozu přímo do parku.

Veřejnost se o tomto záměru dozvěděla z médií jen několik týdnů před jeho zamýšlenou realizací. Veřejně se o něm nijak nediskutovalo, a to ani v souvislosti s výstavbou Městského okruhu, ani v souvislosti se zadáním urbanistické studie na řešení Letenské pláně. Opět se ukazuje, jak velkou chybou bylo to, že jste se Vy a Vaši předchůdci rozhodli nevyhodnocovat vliv stavby Městského okruhu na životní prostředí (proces EIA). Tím jste znemožnili, aby se stavba posuzovala komplexně, tedy včetně dočasných řešení v průběhu stavby, a aby byla do hledání nejvhodnějšího řešení zapojena veřejnost.

Vedení silnice skrz letenský park rezolutně odmítáme. Trváme na tom, že je nezbytné se vrátit k původnímu řešení a vést automobilovou dopravu po dobu výstavby tunelu Blanka třídou Milady Horákové, ať už na provizorních mostech v místě staveniště, nebo jiným způsobem. Investor může hledat i jiná řešení, jeho povinností je však v každém případě hledat řešení šetrné k životnímu prostředí.

V kontextu třicetimiliardových nákladů na tunel Blanka není možné brát vážně argument, že vedení provozu ulicí Milady Horákové po dobu výstavby by bylo drahé. Spíše řečnickou otázkou pak zůstává, jakou cenu bychom nakonec zaplatili za silnici vedoucí napříč letenským parkem. Významně znehodnoceny by byly mimo jiné investice města do údržby parku v řádu desítek milionů korun ročně. Má ale vůbec smysl vyjadřovat míru tak závažného poškození jednoho z nejnavštěvovanějších pražských parků v penězích?

Požadujeme, aby Hlavní město Praha a magistrát odmítli řešení, které by zásadním způsobem snížilo kvalitu života obyvatel našeho města. Tím spíše, že slova o zajištění rovnováhy mezi přírodním prostředím a sídelními strukturami města a dokončení oprav Letenských sadů veřejnila pražská ODS ve svých vizích pro Prahu 2010. Věříme, že šestnáct vzrostlých stromů, které deset metrů široké zamýšlené provizorní silnici stojí v cestě, bude v Letenských sadech stát dál. Chceme, aby letenský park zůstal především místem aktivního odpočinku Pražanů a nepřeměnil se v další přeplněnou silniční komunikaci.

Vážený pane primátore, vyzýváme Vás, abyste popsanému problému věnoval bezodkladně náležitou pozornost a osobně se zasadil o takové řešení automobilové dopravy během výstavby tunelu Blanka, které negativně neovlivní Letenské sady. Zároveň Vás žádáme o Vaši písemnou odpověď na tento náš dopis.

(3) Sliby primátora Pavla Béma

„… Podle primátora Prahy Pavla Béma (ODS) jde o jednu z klíčových dopravních staveb. „Nechceme, aby se za pár let Pražané udusili výfukovými plyny, auta musí v moderním městě pod zem,“ připomněl Bém předvolební heslo své mateřské strany. Součástí Městského okruhu mají v tomto úseku být i tři nové křižovatky, největší se už staví na Malovance, další podzemní vjezdy budou i na Prašném mostu a na kraji Letenské pláně, kde auta definitivně zmizí pod zemí, a z tunelu vyjedou až v Troji, kde vznikne i nový most.“

Právo, 27. 12. 2007

„Mojí další prioritou na následující čtyři roky je maximální možné zvýšení investic do... městské zeleně. V našich programových prioritách se objevují nové městské parky v samotném srdci města... Já toto považuji za zcela zásadní pro kvalitu života ve městě, za integrální součást budoucnosti a spokojenosti života každého Pražana, ale i návštěvníka naší metropole.“

Krajské noviny, 13. 10. 2006

„Já věřím, že do čtyřech, maximálně pěti let se nám podaří výstavbu městského okruhu dokončit jako celek.“

ČT 1, 28. 8. 2004

(4) Návod pro občany, jak se připojit ke snaze zachránit Letenské sady je dostupný na internetových stránkách Zeleného kruhu:

http://www.zelenykruh.cz/cz/aktuality/silnice-napric-letenskymi-sady/ /.
Vědci už – po několika desetiletích výzkumu – mají hodně přesné propočty, jak by se globální podnebí měnilo, pokud budou pokračovat exhalace skleníkových plynů. Vyplývá to z publikované souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu.

Podle českých ekologických organizací zpráva pomůže i domácí politické debatě, protože shrnuje nejnižšího společného jmenovatele odborníků: uvádí pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita.

Nová zpráva potvrdila především, že:

· Vědci už umí s devadesátiprocentní statistickou pravděpodobností spočítat rozpětí růstu teplot, ke kterému při současném tempu exhalací dojde ve druhé polovině 21. století. Velikostí odpovídá zhruba polovině rozdílu mezi dneškem a poslední dobou ledovou – samozřejmě opačným směrem.

· Globální změny podnebí by postihly hlavně chudé lidi v rozvojových zemích. Zejména úbytek deště, větší sucho a méně vody v řekách nebo silnější nebo častější výkyvy počasí – hurikány, povodně nebo vlny horka – postihnou stamiliony zemědělců v Africe, Asii a jinde.

· Už současné technologie umožňují snížit exhalace skleníkových plynů o desítky procent. Nejvyšší odhad nákladů odpovídá snížení růstu HDP asi o 0,12 procentního bodu ročně – a taková investice zabrání enormním ekonomickým škodám z globálních změn podnebí.

Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého. Příčinou je hlavně zastaralý, málo efektivní průmysl.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Hlavním bodem je vlastně dobrá zpráva – snížit exhalace jde, technologie na to máme, ještě se tak stihneme vyhnout vážným výkyvům podnebí a není to moc drahé. Důležité je, že zpráva představuje nejnižšího společného jmenovatele odborné komunity. Obsahuje pouze věci, na kterých se vědci kompletně shodli. Vědci v poslední době především velmi upřesnili propočty. Kde ještě před šesti lety měli jen přibližné kalkulace a před šestnácti roky spíše odhadovali, jsou dnes výsledky platné s devadesátiprocentní pravděpodobností. Zpráva dobře ilustruje propast mezi skutečnou současnou vědou a představami některých českých politiků.“

Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl:
„Zpráva nejenže varuje před následky změn klimatu, ale zvláště důležité je, že nabízí i řešení, jak globální změny klimatu zmírnit. Dokument představuje dvacetistránkové shrnutí pro politické představitele a ti by si jej bezpochyby měli za domácí úkol přečíst. Vědci jasně popsali vážnost a urgentnost problému a teď je řada na politicích, aby konečně začali odpovídajícím způsobem jednat.“

Kontakt:
Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku, telefon  775 692 169 , email jiri.jerabek (zavináč) ecn.cz
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon  604 202 470 , email vojtech.kotecky (zavináč) hnutiduha.cz

Ministr životního prostředí Martin Bursík od představitelů Hnutí DUHA a herce Jaroslava Duška převzal krabici s více než šesti tisíci korespondenčních lístků, na nichž lidé žádají zlepšení třídění odpadu v České republice. „Děkuji Hnutí DUHA i všem, kdo petici podepsali. Její požadavky jsou přesně to, co chystáme v nové odpadové legislativě. Je to pro nás velká podpora,“ reagoval bezprostředně po předání petičních lístků ministr Bursík.

Petice požaduje zajištění možnosti třídit více druhů komunálního odpadu, včetně bioodpadů, či zvýšení poplatků za skládkování a spalování odpadů. Češi vyprodukují ročně zhruba čtyři miliony tun komunálního odpadu – tedy 400 kg na každého obyvatele republiky. Recyklace se dnes ovšem dočká pouhá pětina z tohoto množství. „Podle Plánu odpadového hospodářství bychom se měli dostat k 50 % recyklace do roku 2010,“ říká Martin Bursík. „To není možné bez zásadních změn v legislativě a zlepšení současných systémů nakládání s odpady, jako je třídění elektrošrotu, apod.,“ dodává ministr.

V roce 2006 bylo do systému třídění odpadů zapojeno 97 % populace ČR. Systém funguje v 5 484 obcích, občané mají k dispozici 146 000 barevných kontejnerů, 660 000 pytlů a více než 800 sběrných dvorů a výkupen. Průměrná vzdálenost, kterou má občan ČR ke sběrnému místu, je 145 metrů.

Novela zákona o odpadech, kterou MŽP předloží k veřejné diskusi do měsíce, zavede pro všechny obce v ČR povinnost zajistit od roku 2010 lidem možnost třídit pětici základních druhů komunálního odpadu: skla, plastů, papíru, nápojových krabic a bioodpadu.

Novela zákona o odpadech zvýší zároveň poplatky za skládkování odpadu i jeho spalování. „Jde o ekonomickou motivaci, která ukazuje, že prioritou je využití odpadu jako suroviny. Jakýkoli způsob likvidace přichází v úvahu až u toho odpadu, který není možné dále zpracovat,“ vysvětluje ministr Bursík. Část příjmu z těchto poplatků dostanou obce a kraje, část Státní fond životního prostředí, který je vrátí do systému jako kofinancování odpadářských projektů v Operačním programu Životní prostředí.

V úterý 30. října skončila lhůta, daná zákonem o integrované prevenci [1], do které měli provozovatelé zhruba 1850 průmyslových a zemědělských zařízení povinnost získat integrované povolení, nutné k jejich další činnosti. Platnými integrovanými povoleními dnes disponuje zhruba 75 % těch, kterých se tato povinnost týká (tj. bylo vydáno 1150 vydaných povolení).

Na území České republiky se nachází cca 1850 technologických jednotek spadajících pod režim integrované prevence, protože však lze povolit více jednotek najednou, počet potřebných povolení je nižší – asi 1500. Povolující institucí je většinou krajský úřad, vrchní státní dozor provádí MŽP, které je i odvolacím orgánem. Odbornou pomoc, zejména k hodnocení technologií (zda splňují požadavek na tzv. nejlepší dostupnou techniku – BAT [2]), ministerstvem zřízená instituce CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Žádost o integrované povolení podala naprostá většina provozovatelů. Ovšem část z nich tak, přesto že o této povinnosti věděli čtyři roky, učinila pozdě. O jejich integrovaných povolení se tedy stále vedou řízení na krajských úřadech. To se týká cca 21 % podniků. Malá skupina provozovatelů (zhruba 4 %) nepodala žádost o integrované povolení na krajské úřady vůbec. Provozovatelům hrozí za nedodržení zákonné povinnosti sankce až do výše 7 milionů korun od České inspekce životního prostředí či Krajské hygienické stanice. V případě, že ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví, pak hrozí dokonce nejvyšší sankce, kterou je uzavření provozu.

Situace v povolovacím procesu se liší podle krajů, protože distribuce zařízení není v ČR rovnoměrně rozložena. Nejméně zařízení je v Praze a nejvíce ve Středočeském kraji, za ním následují Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejvíce povolení zbývá vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji (na Ústecký kraj připadá v rámci státu nejvíce chemických zařízení, u nichž je povolování časově a odborně nejnáročnější).

Účelem integrované prevence je snížení průmyslových emisí, ochrana životního prostředí jako celku, ochrana veřejného zdraví a zjednodušení povinností v oblasti životního prostředí pro provozovatele významných průmyslových (a zemědělských) činností. Integrované povolení nahrazuje provozovateli řadu dílčích povolení (například v oblasti vod, odpadů a ochrany ovzduší) povolením jediným.

Více informací:
http://www.ippc.cz
http://www.env.cz/ippc

Podrobnější informace poskytnou:
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD. – vedoucí oddělení IPPC MŽP, tel.:  267 122 974 , e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jan Slavík – oddělení IPPC MŽP, tel.:  267 122 808 , e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poznámky:
[1] V roce 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová evropská směrnice v oblasti snižování průmyslových emisí – směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice IPPC). Zákon uložil provozovatelům průmyslových a zemědělských činností (vymezených zákonem) získat do 30. 10. 2007 tzv. integrované povolení, kterým jsou stanoveny komplexní závazné podmínky provozu zařízení. Závazné podmínky provozu jsou souborem pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím), v rámci kterých musí být zařízení provozováno. Závazné podmínky provozu by měly vycházet z nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques – BAT), které představují nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a způsobu jejich provozování. Vydání integrovaného povolení je veřejně přístupný proces, ve kterém může veřejnost podmínky provozu zařízení svými připomínkami ovlivnit.
[2] Pojem nejlepší dostupné techniky pochází z anglického Best Available Techniques (BAT). BAT představuje nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobu jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení a, pokud to není možné, k omezení emisí a jejich dopadů na životní prostředí. Jednotlivé části termínu „nejlepší dostupná technika“ jsou definovány v zákoně o integrované prevenci.

Přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí skoro polovinu nově vysazených stromků. K šokujícímu číslu došla nová studie, kterou sestavil Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v Jílovém u Prahy [1].

Hnutí DUHA proto napsalo ministrům zemědělství a životního prostředí, aby stát urychleně změnil legislativu tak, že zajistí snížení stavu jelenů, srnců a muflonů na počet, který les uživí.

Podle studie:
· V roce 2005 byla poškozena téměř polovina mladých vysazených stromků (44 %).
· Pro listnáče a jedle stejné číslo činí dokonce 60 %. Proto ačkoli vlastníci a správci lesů sází povinné procento těchto stromů, zvěř skoro dvě třetiny z nich zase spase, takže v nových porostech zůstává zase skoro jen smrk.
· V dospělých porostech smrku je poškozeno 16 % stromů zvěří a 15 % stromů mechanizací, tedy bezmála každý třetí. Stromy pak napadá hniloba a po čase odumírají – nejčastěji je zlomí vítr nebo napadne kůrovec. Navíc hniloba znehodnocuje dřevo.
· Škody soustavně rostou. Oproti předchozím rokům se poškození okusem spárkatou zvěří zvýšilo ve všech zkoumaných skupinách lesů.

Příčinou kalamitního přemnožení zvěře je podle Hnutí DUHA hlavně špatná legislativa, kvůli které státní správa nevykonává své pravomoci. Ekologická organizace proto v dopise žádá ministry Petra Gandaloviče a Martina Bursíka, aby ministerstvo zemědělství urychleně novelizovalo takzvanou mysliveckou vyhlášku a v dalším kroku vláda navrhla změnu mysliveckého zákona.

Ekologická organizace připomněla, že stačí stanovit nástroje, které přimějí myslivce, aby udržovali takový stav zvířat, jaký les uživí. Musí také vzniknout účinná kontrola.

Podle výpočtů z poloviny devadesátých let tehdy činily celkové škody způsobené přemnoženou zvěří 1,2 miliardy korun ročně [2]. Od té doby ale dramaticky stouply. Hnutí DUHA odhaduje, že ekonomické ztráty aktuálně dosahují 1,5 miliardy korun ročně [3].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Výsledky ukazují, že přemnožení zvěře je pro české lesy větší kalamitou než orkán Kyrill. Kalamitně přemnožená zvěř nejenže doslova spásá lesy a způsobuje škody za více než miliardu korun ročně. Navíc účinně brání návratu listnáčů, které jsou nutné kvůli ozdravění našich lesů. V mnoha oblastech nemohou mladé stromky vůbec odrůstat bez nákladné ochrany. Výrazné snížení počtů jelenů a srnců je prvním krokem k ozdravění českých lesů. Problém by přitom šlo docela snadno řešit, stačí politická vůle. Hlavní odpovědnost nese ministr zemědělství. Prvním krokem je změna myslivecké vyhlášky, poté musí následovat novela mysliveckého zákona.“

Kontakt: Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, jaromir.blaha (zavinac) hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Apltauer, J., Beranová, J., Havránek, F., Roubalová, M., Zatloukal, V., et Henžlík, V.: Inventarizace škod zvěří na lesních a zemědělských porostech (lesnická část), IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, Jílové u Prahy 2007

[2] Mrkva, R.: Nové směry v pojetí myslivosti. In: Sborník referátů z konference “Škody zvěří - jejich příčiny a prevence“, Zlaté Hory 1995

Mrkva, R.: Myslivost, ochrana živočichů a ochrana lesa v podmínkách trvale udržitelného spravování lesních ekosystémů. In: Zborník referátov z konferencie “Biodiverzita z aspektu ochrany lesa a polovníctva“, Zvolen 1996

[3] Do výpočtu jsou zahrnuty: přímé škody (zničené stromky), vynucené náklady na umělou ochranu vysázených stromků (oplocenky, plastové obaly a podobně), ztráty na přírůstu stromů a na kvalitě dřeva. Ministerstvo zemědělství ve svých statistikách uvádí pouze přímé škody, které jsou v celkovém objemu peněz nejmenší položkou.

Změny klimatu, rychlé vymírání rostlinných i živočišných druhů, otázka, jak uživit rostoucí lidskou populaci, aniž by byly vyčerpány zdroje planety – tyto zásadní problémy světového životního prostředí stále zůstávají nevyřešené a znamenají významné riziko pro lidstvo. Konstatuje to čtvrtá hodnotící zpráva OSN nazývaná Globální environmentální výhled 4 (Global Environmental Outlook 4, GEO-4), která byla včera zveřejněna v New Yorku, hlavním sídle OSN, a v Nairobi, sídle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Pracovalo na ní 390 vědců z celého světa a recenzovala ji další tisícovka expertů.

„Na začátku října jsme zveřejnili zprávu o českém životním prostředí, v polovině října byla v Bělehradě publikována zpráva, hodnotící stav v celé Evropě a dnes je tu zpráva, hodnotící stav životního prostředí na celé planetě. Všechny se shodují: stav životního prostředí je alarmující a reakce světového společenství nedostatečná. Prioritou číslo jedna je jednoznačně ovzduší a klimatická změna,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

GEO-4 je nejnovější ze série zpráv UNEP, které hodnotí aktuální stav světové přírody a životního prostředí již od roku 1987. Navrhuje také, co je třeba udělat, aby se situace začala měnit k lepšímu.

“Na všechny závažné problémy životního prostředí upozornila už v osmdesátých letech minulého století studie Naše společná budoucnost [1]. Dodnes o žádném z nich nelze říci, že by se vyvíjel pozitivním směrem,“ konstatuje GEO-4. Pokud nenajdeme způsob, jak tyto problémy řešit, mohou dlouhodobě ohrozit samo přežití lidstva. „Světoví politici často reagují pomalu a omezují se jen na drobnosti,“ shrnuje výkonný ředitel UNEP Achim Steiner.

“V posledních dvaceti letech mezinárodní společenství dokázalo o 95 % snížit emise ozón ničících látek, shodlo se na snižování emisí skleníkových plynů, zavedlo emisní obchodování, zřídilo chráněná území, která dnes pokrývají zhruba 12 % planety a našlo řadu nástrojů, jak chránit biodiverzitu či nakládat s nebezpečnými odpady,“ dodává Steiner. „Přesto, jak ukazuje GEO-4, zůstávají hlavní problémy stále nevyřešené a přibývají nové,“ varuje Steiner.

Zpráva GEO-4 konstatuje, že svět nadále čelí ekologické, energetické a rozvojové krizi zároveň. Tedy nejen změna klimatu, vymírání druhů a nedostatek potravin, ale také pokles rybích populací, degradace půd a nižší úrodnost, neudržitelný tlak na využívání přírodních zdrojů nebo snižující se zásoby pitné vody.

Změny klimatu jsou podle GEO-4 globální prioritou číslo jedna, což se projevuje na aktivitách světových lídrů absolutně nedostatečně. Přitom do poloviny tohoto století je nutné dosáhnout zásadního snížení emisí skleníkových plynů. Klíčový summit OSN se sejde v polovině prosince na Bali, kde by měla být oficiálně zahájena jednání o nové globální dohodě o redukci skleníkových plynů po skončení platnosti Kjótského protokolu. Debata se povede o zapojení zemí jako je Čína či Indie do závazků na snižování skleníkových emisí. Globální průměrná teplota vzrostla od roku 1906 o 0,74 oC a vědecké prognózy hovoří o dalším růstu o 2 – 4 oC do konce století, přičemž zvýšení globální teploty o 2 oC by už mohlo znamenat nevratné změny. Pokračuje rychlé tání ledovců, zejména arktických a horských, což jednak ohrožuje zásoby pitné vody v řadě regionů a znamená riziko zvýšení hladiny oceánů. Přitom zhruba 100 milionů lidí žije do výše jediného metru nad mořem.

Ačkoli se (zejména v ekonomicky vyspělejších státech) kvalita ovzduší v posledních 20 letech zlepšila, v rozvinutých zemích je stále velmi špatná. Problémem jsou zejména prachové částicice a troposférický ozónu. Tyto látky mají navíc významný vliv na lidské zdraví i ekosystémy. Odhady hovoří o tom, že ročně umírá v důsledku znečištění ovzduší po celém světě předčasně 2,4 milionu lidí. Zhruba 800 000 úmrtí mají na svědomí právě prachové částice, dalších 1,6 milionů lidí se stává oběťmi znečištění vnitřního ovzduší. Škody způsobené troposférickým ozonem na zemědělských plodinách se pohybují v řádu 6 – 12 bilionů USD ročně jen v Evropě. Také ČR má s prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a troposférickým ozonem značný problém. Nadlimitním koncentracím těchto látek je vystavena velká část populace ve městech i na venkově (78 % populace vystaveno nadlimitním koncentracím troposférického ozonu, 29 % populace nadlimitním koncentracím prachových částic a 69% populace nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu).

Zavlažování zemědělské půdy už dnes odebírá 70 % dostupných zásob vody. Pokud by se podařilo dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí, bude to znamenat nutnost zdvojnásobení světové produkce potravin do roku 2050. Přitom stále klesají zásoby pitné vody. Zpráva konstatuje, že v rozvojových zemích jí bude v roce 2025 k dispozici o 50 % méně, v průmyslových zemích o 18 %. V rozvojovém světě přitom už dnes zemřou ročně na choroby spojené s nekvalitní vodou 3 miliony lidí, z nichž většina jsou děti mladší pěti let. Nedostatečné hygienické podmínky se dnes týkají 2,6 miliardy lidí na Zemi.

Současné změny v biodiverzitě, tedy rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů a ekosystémů, jsou nejrychlejší v celé lidské historii. Druhy vymírají stokrát rychleji než kdykoli v mapovatelné minulosti. Vymřením je bezprostředně ohroženo 23 % savců, 12 % ptáků a 30 % obojživelníků. Rostoucím problémem jsou také šířící se invazní rostlinné i živočišné druhy, likvidující přirozené populace. Spotřeba ryb se mezi léty 1961 a 2001 více než ztrojnásobila. Dnes se loví dva a půlkrát více ryb, než dokáže oceán „vyprodukovat“.

GEO-4 je první zprávou UNEP, která se zaměřila také na sedm velkých světových regionů. Hlavními problémy Evropy jsou podle ní rostoucí počet domácností a s tím spojená stále rostoucí výroba a spotřeba, vysoká energetická spotřeba, špatná kvalita ovzduší, zejména ve městech, problémy spojené s dopravou a ztráta biodiverzity.

Budoucnost je podle GEO-4 závislá na individuálních, politických i společenských rozhodnutích, která uděláme nyní. Některé problémy mohou pomoci vyřešit nové technologie, ovšem musí být energeticky úsporné a environmentálně šetrné. „Jedinou cestou je dostat ekologickou politiku z okraje do centra rozhodování,“ konstatuje zpráva UNEP.

Další informace:
http://www.unep.org/geo
http://www.unep.org/geo/geo4

Poznámky:
[1] Naše společná budoucnost je první zprávou tohoto druhu. V roce 1987 ji připravila expertní komise OSN pod vedením norské premiérky Gro Harlem Brundtlandové.

Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, kterou ve středu projednala vláda.

„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech [1]. Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr životního prostředí Martin Bursík.

„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních (ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.

Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o odpadech i obalech.

Zpráva například uvádí, že:

* Ovzduší: Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic [2]. 29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem troposférického ozonu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou překračovány na rozsáhlém území ČR. Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69% populace.

* Narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.

* Energetická náročnost: I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy energetických surovin a nižší konkurenceschopnost.

* Změny klimatu: Emise skleníkových plynů neklesají. Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4 t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25.

* Obnovitelné zdroje energie: Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010.

* Lesy: Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 % lesů je postiženo z více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické faktory (klimatické výkyvy). Lesy mají i přes postupné zlepšování nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům.

* Odpady: Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu recyklace dosáhli již před několika lety.

Jakub Kašpar

O Praze se právem říká, že je jedním z nejkrásnějších měst světa. Při přebíhání přechodů, kde svítí zelená sotva pár vteřin, nebezpečném kličkování na kole mezi kolonami aut kvůli neexistenci cyklistických pruhů, nebo složitém obcházení vozů zaparkovaných už i na chodníku ale člověk sotva věří, že se nachází v obdivovaném srdci Evropy. Praha utrácí miliardy ročně za silnice a tunely. Pro chodce, cyklisty, maminky s kočárky, seniory a lidi s handicapem jsou ale ulice pořád stejně málo přívětivé. Podnikaná opatření jsou nedostatečná. Proměna města přitom nemusí být drahá. Spíše než utrácení dalších miliard z veřejných rozpočtů by pomohly promyšlené kroky a inspirace zeměmi, které už pochopily, že město musí být především prostorem pro lidi.

Vyzýváme vedení Prahy, aby do září 2008 - během následujícího roku - přistoupilo ke konkrétním krokům, jež nastartují pozitivní proměnu města:
  • Vypracovat dlouhodobou koncepci pro podporu pěší a cyklistické dopravy (za účasti veřejnosti). Vedení města tak získá přehled o tom, co chodce a cyklisty v Praze nejvíce trápí a jaká jsou možná řešení. Problémy budou jasnější.
  • Umožnit obousměrný průjezd cyklistů v 5 jednosměrných ulicích (Pařížské, Šeříkové, Opletalově, Křižíkově, Na vrstvách). Město bude průjezdnější.
  • Zřídit představená stání cyklistů před automobily v 5 křižovatkách (U Bulhara, Dukelských Hrdinů x Veletržní, náměstí Kinských, Na Slupi x Albertov, Těšnov x Florenc). Křižovatky budou bezpečnější.
  • Optimalizovat interval zelené na 5 frekventovaných přechodech pro chodce v centru města (Náměstí Jana Palacha, Smetanovo nábřeží před Národním divadlem, I.P. Pavlova, Jana Želivského x Vinohradská, Vršovická u Vršovického nádraží). Přechody budou kulturnější.
  • Zahrnout prvky cyklistické infrastruktury do všech rekonstrukcí a nové výstavby komunikací (zejména: Štefánikův most, Kaprova ulice, Libeňský most, Hlávkův most, Letenská pláň). Praha bude modernější.

Praha je dnes na 73. místě z 215 světových měst, v nichž se hodnotí kvalita života. Využije Praha své příležitosti a přiblíží se Curychu, Ženevě či Vídni? Bude bezpečnější, klidnější a přátelštější k chodcům a cyklistům? Pomozte nám přesvědčit politiky, že to za to stojí!

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License