Závěr prvního globálního vědeckého zhodnocení světového klimatu za posledních šest let zní, že oceány a ledovce vykazují nezpochybnitelné známky celkového oteplování klimatu na Zemi.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dále konstatuje, že pokrok, jehož bylo dosaženo na poli modelování chování klimatu a analýzy měřených dat, poskytuje vědcům velmi vysokou míru jistoty (pravděpodobnost 9 z 10, že jejich závěry jsou správné) v chápání toho, jak činnost člověka ovlivňuje oteplování světa. Míra přesvědčení je tudíž mnohem vyšší než tomu bylo v roce 2001, kdy IPCC vydal svou první významnou zprávu o globálním oteplování.
Protestujeme proti agresivní kampani Mostecké uhelné společnosti, zpochybňující další existenci podkrušnohorského městečka Horní Jiřetín a osady Černice. Severozápadní Čechy odvedly za minulého režimu neúnosnou daň v podobě nevratné devastace kulturní krajiny i historického osídlení, vznikajícího již ve 13. století.
Vedle královského města Mostu bylo jen v Podkrušnohoří likvidováno sto obcí a osad. Bezmeznou devastaci doprovázelo nucené stěhování zdejších obyvatel a pohrdání jejich základními lidskými právy. Dlouholeté bezpráví ukončil až listopadový převrat v roce 1989, ale ani demokratický režim nedokázal ochránit občany obce Libkovice a zabránit zbytečné likvidaci jejich obce, naplánované ještě za komunistického režimu.
Demokratický stát se dodnes nevyrovnal s většinou křivd, napáchaných proti svým občanům v období totalitní minulosti a dnes jen přihlíží, jak se oprašují další předlistopadové plány mosteckých těžařů, kteří se opět snaží zasahovat do osudů zdejších lidí.
Rekultivace váznou a vedle toho mají být narušeny poslední ostrůvky ekologické stability pro budoucí obnovu osídlení i krajiny; přísliby jakéhokoliv odškodnění občanů za jejich domy jsou v těchto souvislostech zcela nepatřičné.
Nesouhlasíme se zrušením ekologických těžebních limitů, které mají právě v této době své plné opodstatnění. Jsme občany Evropské unie a nechceme se vracet do období ekologické nevědomosti 70. let.
Chceme, aby zbylé zásoby tak vzácného neobnovitelného zdroje, jako je hnědé uhlí, byly uchovány budoucím generacím, které již budou vědět, jak tuto surovinu vytěžit bezdevastační metodou a zužitkovat tak, aby nebyla barbarsky spalována v kamnech.
Odmítáme, aby bylo osm set pracovníků dolu Československé armády stavěno proti dvěma tisícům občanů Horního Jiřetína, třiceti tisícům občanů Litvínova i čtvrt milionu obyvatel třech „pánevních“ okresů v Podkrušnohoří. Trváme na tom, aby ukončení devastace českého severu, proklamované po listopadu 1989, bylo nezpochybnitelné a definitivní!
Uhájení práva na spokojený domov je věcí všech Severočechů a proto vyzýváme politické strany, aby se společně zasadily o vznik zákonných norem, které budou chránit zdejší osídlení i životní prostředí. Žádáme je, aby z nadcházejícího předvolebního boje vynechaly kontroverze, které mohou našemu společnému zájmu jen ublížit.
Vyzýváme další občanská, společenská, odborná, kulturní a ekologická sdružení, aby projevila svoji solidaritu s obyvateli obcí Horní Jiřetín a Černice a připojila se k této výzvě, která bude v konečné fázi adresována českým politikům (stačí e-mailem či poštou sdělit název sdružení a jméno statutárního zástupce).
S tímto prohlášením souhlasí těchto pět místních občanských sdružení a iniciativ:
1) Společnosti za obnovu Jezeří
2) Společnost za obnovu Libkovic
3) Společnost přátel města Duchcova
4) Šance pro Duchcov
5) Poutníci Českého středohoří
Za správnost ručí: Pavel Koukal, mluvčí Společnosti za obnovu Jezeří
Kontaktní adresa: Pavel Koukal, Náměstí Legií 11, 419 01 Duchcov, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Přehled dalších 32 signatářských občanských sdružení k prohlášení „Ukončení devastace je věcí nás všech“ ze dne 1. 12. 2005:
1) Arnika, Praha – Jindřich Petrlík
2) Ateliér pro životní prostředí, Praha – Petr Kužvart
3) Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice – Edvard Sequens
4) Centrum pro dopravu a energetiku, Praha – Klára Sutlovičová
5) Centrum pro komunitní práci – Plzeň, Tereza Teuschelová
6) Český a Slovenský dopravní klub, Brno – Martin Robeš
7) Děti Země, Plzeň – Miroslav Patrik
8) Ekologický právní servis, Brno – Jiří Nezhyba
9) Greenpeace ČR, Praha – Jan Piňos
10) Hnutí DUHA Ústí nad Labem – Roman Klecker
11) Chaloupky o. p. s., Kněžice – Pavlína Bobková
12) Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec – Pavel Schneider
13) Konopa, Chvaleč – Kateřina Binková
14) Liga energetických alternativ, Praha – Karel Merhaut
15) Metropolitní region - sdružení ochránců přírody, Klecany – Jaromír Bratka
16) Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ, Brno – Milan Štefanec
17) Občanské sdružení Zdravý Rožnov, Rožnov pod Radhoštěm – Jarmila Mikulášková
18) Ochrana vod, Ostrava – Vladimír Burda
19) Oživení, Praha – Jan Bouchal
20) Přátelé Jeseníků – SOJKA, Česká Ves – Aleš Kovář
21) Sdružení amatérského filmu, Plzeň – Miroslav Milsimer
22) Sdružení Jihočeské matky, České Budějovice – Monika Wittingerová
23) Sdružení pro přírodu, Ústí nad Labem – Lenka Dvořáková
24) Spolek Občané za svá práva v Plzeňském kraji, Plzeň – Dalibor Pech
25) Svaz ochránců přírody a krajiny ČR, Praha – Petr Skála
26) WISE Brno, Chytálky – Jan Beránek
27) Zdravý domov Vysočina, Budišov – Jiří Horák 28) Zelený kruh, Praha – Linda Klvaňová
29) ZO ČSOP Jizerka, Jablonec nad Nisou – Radko Kocvera
30) ZO ČSOP Lovosice, Lovosice – Roderick Slavík
31) ZO ČSOP Sázava, Sázava – Bohuslav Vtípil
32) ZO ČSOP Veronica, Brno - Ekologický institut – Yvonna Gaillyová
Stav k 5. 1. 2006, za správnost ručí Miroslav Patrik – předseda Dětí Země.
Vystoupení dr. Peckové na plénu Poslanecké sněmovny PČR vyvolalo mnoho reakcí, většinou negativních. Na přání některých našich členů zveřejňujeme na na našem webu otevřený dopis pana Neuwirtha, poslaný této poslankyni. Své názory můžete vyjádřit v diskusi pod článkem.
Podle Wall Street Journal (WSJ) Microsoft používal PVC převážné v obalech a z větší části ho hodlá nahradit papírovou lepenkou. Částečně také PET folií, která se používá např. k balení potravin a nápojů a která se snadno recykluje.
Rozhodnutí šéfů společnost Microsoft je jednou z mnoha špatných zpráv pro chlórový průmysl a výrobce PVC. Podle WSJ se Microsoft přidal k řadě dalších předních firem, které se rozhodly vyloučit používání PVC jako jsou např. výrobce počítačů Hewlett-Packard, obchodní řetězec Wal-Mart Stores nebo výrobce zdravotnického vybavení Kaiser Permanente.
Amerických firem, které pracuje na vyloučení PVC, je podle americké nevládní organizace Center for Health, Environment and Justice (Centrum pro zdraví, životní prostředí a spravedlnost), která vede kampaň proti používání PVC, mnohem více a patří mezi ně např. výrobce sportovní obuvi NIKE nebo firma Johnson & Johnson.
Zpráva mezinárodní ekologické organizace Greenpeace "Budoucnost bez PVC" (PVC-free future) uvádí, že politiku restrikce používání PVC přijaly už stovky firem, mezi které patří např. Herlitz, H&M, Lego, Peugeot, Opel, BMW, Mercedes, AEG, Fresenius, Otto, Quelle, Honda, Nissan, Toyota. Sharp, Electrolux, IKEA, Migros, ale třeba i londýnské metro.
Sledovaná výsypka Pokrok u Jámy Dolů Bílina už zaměstnala také pracovníky Krajského úřadu z Ústí nad Labem odboru životního prostředí. Ti tuto oblast navštívili minulý týden na podnět Oldřišky Haislerové. Ta poukázala právě na to, že výsypka již přesáhla linii limitů, že si těžaři neoprávněně zabírají pozemky pro dobývací prostor a ničí krajinu.
„Limity jsme nepřekročili, ale je pravda, že se pohybujeme v jejich blízkosti,“ řekl Deníku tiskový mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský a rozšiřování pozemků v majetku dolů potvrdil. „Dlouhodobě dopředu skupujeme pozemky v dobývacím prostoru,“ vysvětlil Budinský.
Podle vyjádření krajského mluvčího Františka Janačíka nepotvrdili tvrzení paní Haislerové ani pracovníci kraje, přesto krajský úřad podstoupil po místním šetření podklady Obvodnímu báňskému úřadu v Mostě.
„Schůzce a prohlídce lokality byli přítomni také členové litvínovského občanského sdružení Kořeny, kteří podle svého tvrzení jednali i jako zástupci organizace Greenpeace.
Právě Greenpeace adresovali bezprostředně po této schůzce České inspekci životního prostředí podnět k zákazu činnosti na předpolí výsypky Pokrok,“ uvedl Janačík. „To mohu potvrdit, výzvu zaslal Jan Rovenský jako vedoucí klimatické kampaně Greenpeace,“ uvedl Karel Dolejší, tiskový mluvčí Greenpeace.
Členové sdružení Kořeny chtějí u výsypky provést měření. „Zatím čekáme na mapy od báňského úřadu, až je budeme mít, rádi bychom měřili i za přítomnosti zástupců Dolů Bílina,“ řekla Deníku Jana Doležalová, členka Kořenů s tím, že určovat hranici limitů budou jak podle významných orientačních bodů, tak pomocí GPS.
„U GPS je ale problém, že je tam odchylka asi dvaceti metrů,“ vysvětlila Doležalová a dodala, že pokud tedy těžaři nepřesáhnou limity výrazněji, tak nebudou mít jistotu.
Jana Doležalová se zaměřila i na obojživelníky, kteří jsou až na jednoho všichni v Česku chránění. „Došlo tam k zasypávání jezírka plného obojživelníků. Snažili jsme se to okamžitě zastavit. Nakonec jsme se s doly dohodli, že než stížnost inspekce vyšetří, tak se v tom místě nebude sypat. I když je z části již jezírko zasypané, přesto je tam odsud ještě kuňkání slyšet, takže ten biotop není zcela ztracený,“ zakončila Doležalová.
Jitka Bakovská
"Systém kontrol je dělba kompetencí a na úseku přeshraniční dopravy odpadů nemá inspekce, bohužel, žádné kompetence. Kompetence na kontrolu má celní správa. Inspekce nemůže zastavovat auta, nemůže je kontrolovat. Inspekce může konat, až když je to už na místě složeno, což už je někdy pozdě."
"Český stát určitě mohl udělat víc, protože odchod celníků z hranic se plánoval velice dlouho. Navíc nevládní organizace upozorňovaly Ministerstvo životního prostředí, že sousední Německo přijalo nový zákon o odpadech, který je přísnější."
Co se s tím ale dnes dá dělat? To zatím nikdo neví. Skládek s nelegálním komunálním a jiným odpadem je už snad několik desítek, někde jsou na nich stovky, jinde tisíce tun. Kraje a obce většinou nemají peníze na likvidaci těchto skládek. Mluví se o miliónech korun. V první řadě by samozřejmě měli skládky likvidovat ti, kdo se o ně zasloužili. Ty firmy ale vesměs jako by neexistovaly, nedostupné telefony, prázdné kanceláře. Ředitel oblastní inspekce Pavel Martan nad tímto jevem vyslovuje údiv.
"Proč vlastně zjišťujeme, že když chceme některou tu firmu kontaktovat, tak narazíme na to, že už třeba dva tři roky neexistuje na příslušné adrese? Takže je s podivem, že je vůbec v obchodním rejstříku. Je s podivem, že jednatel nebo statutární zástupce této firmy někde koná."
Tady je tedy onen příslovečný zakopaný pes. Jak připomíná Miroslav Šuta, ten odpad se k nám přece dostal takříkajíc na pozvání.
"Byly to právě české firmy, které sem ten odpad uložily, a vydělaly na něm velké peníze. Chtěl bych také říci, že v minulosti čeští politici, dokonce naši poslanci v parlamentu opakovaně chtěli změnit zákony tak, aby se do Česka mohly dovážet odpady ze zahraničí právě proto, že byli spojení s určitými spalovnami, které by z toho měly kšeft."
A Miroslav Šuta dodává, že to není Německo, kdo k nám vyváží svůj odpad. "Byl bych rád, kdyby se z toho nedělal nějaký česko-německý problém. Je to prostě problém určitých kriminálních nebo pololegálních aktivit na obou stranách."
Příspěvek Zdeňka Vališe i může také poslechnout na internetové stránce Českého rozhlasu 7 Radia PRAHA, a to ZDE
Potíž je ale podle Martana v tom, že na hranicích dnes nejsou po vstupu do Evropské unie ani celníci. Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný život v této souvislosti říká, že zaspal vlastně celý stát.V Rusku vzbudil vášnivou debatu o bezpečnosti GMO zejména výzkum týmu Dr. Ermakovové z Institutu neurofyziologie a vyšších nervových činností Ruské akademie věd. Ten prováděl pokusy s potkany krmenými GM sójou, která byla firmou Monsanto geneticky modifikována tak, aby byla rezistentní vůči herbicidu Roundup firmy Monsanto. Ermakovová uvádí, že v rámci její studie více než polovina potomstva potkanů krmených GM sójou zemřela v prvních třech týdnech života, což bylo šestkrát častěji než u potomstva potkaních matek krmených konvenční potravou bez GMO.
Článek o výsledky tohoto výzkumu přinesl počátkem ledna 2006 mimo jiné i britský deník Independent, podle kterého jsou výsledky Dr. Ermakovové připravovány k publikovaní ve vědeckém časopise. Podle deníku Independent Americká akademie environmentální medicíny požádala US National Institute of Health, aby sponzoroval studii, která by nezávisle ověřila nález dr. Ermakovové. Pokud by se závěry ruského výzkumného týmu potvrdily i dalšími studiemi, mělo by to v USA patrně dramatické dopady. GM sóju totiž pojídají v potravinách milióny Američanů a jen obtížně se jí mohou vyhnout, protože biotechnologické firmy odmítají připustit jakéhokoli značení potravin obsahujících GMO.
Důraz by spíše kladl na nejrůznější způsoby recyklace a neodsuzuje ani skládkování. „Skládky nejsou tak hrozná věc, za jakou se považují, i když časem budou muset podle nařízení Evropské unie skončit,“ uvedl Moldan.
Výstavbu spalovny v Opatovicích prosazuje Pardubický kraj, který se zatím marně snaží pro svůj záměr získat města a obce regionu. Zařízení by mělo spalovat 96 tisíc tun odpadu ročně, po kterém zbude více než 30 tisíc tun popílku a škváry. Libý zatím jasný názor na výstavbu spalovny nemá. Čeká na stanoviska odborníků, kteří mají posoudit dopady na životní prostředí i ekonomiku projektu. „Musí také nastat stav partnerství, spalovna by měla získat podporu samospráv i lidí, kteří tam žijí. Do té doby se nemohu vyjádřit, zda výstavbu podpořím, či ne,“ řekl Libý. Shoda, kterou požaduje, však zřejmě hned tak nenastane. Petici proti spalovně podepsalo v posledních dvou letech již několik tisíc lidí, nejvíce se bouří obyvatelé nejbližších obcí Opatovice a Čeperka, ale i ekologické organizace a Strana zelených. Spalovnu odmítá rovněž Hradec Králové a solidárně s ním i Královéhradecký kraj.
Stavíme se proto jednoznačně proti novele rámcové směrnice EU o odpadech, která zatím obsahuje ustanovení, které spalování odpadů staví na úroveň jejich recyklace. To by jinými slovy znamenalo, že by se otevřela cesta vývozu odpadů do méně rozvinutých zemí EU za účelem jeho spalování.
My však prosazujeme princip, že odpady se musí likvidovat tam, kde vznikly. Pokud se nám nepodaří v EU tento princip prosadit, jsme připraveni výrazně změnit ekonomické podmínky.
Novelou odpadového zákona bude možné zavést poplatek za spálení a jiné využití odpadu, který bude stanoven podle druhu odpadu, způsobu využití a především vzdálenosti místa původu odpadu od místa jeho zneškodnění. Tím se stane nevýhodné vozit odpad ke zneškodnění na větší vzdálenosti, tedy i přes hranice.
V současné době je situace taková, že legální dovoz odpadů do ČR ke zneškodnění je možný pouze na základě povolení. Zatím byly žádosti o takový dovoz odpadů zamítány.
Co by však povolení dovozů odpadů, za něž se staví předseda ODS, znamenalo, si můžeme představit už jen z toho, že doposud byly podány (a zamítnuty) žádosti na dovoz asi 99 tisíc tun odpadů!
Veškerý objem nelegálních dovozů odpadů do Libčevsi, Sosnové, Arnoltic, na skládky Jirkov, Tušimice, Úholičky atd., které se nedávno řešily, byl přitom asi třikrát menší.
JIŘÍ PAROUBEK, PETR PETRŽÍLEK
(Autoři jsou politici ČSSD: Jiří Paroubek předseda strany a vlády, Petr Petržílek navrhovaný ministr životního prostředí)
Deníky Bohemia, 26.5.2006
Vítězství ekologů, nebo jen předvolební taktika?
Informace přišla v době, kdy ministerstvo životního prostředí vrátilo územnímu odboru českobudějovického krajského úřadu schválené povolení stavby. Proti němu se totiž odvolala občanská sdružení i obec Mydlovary. „O vrácení povolení víme a náš zájem o stavbu dál trvá. Mydlovary ale nejsou jedinou uvažovanou lokalitou pro spalovnu. Nebudeme ji ale prosazovat přes politický odpor jak na místní, tak na regionální úrovni,“ řekl mluvčí společnosti E. ON Energie Vladimír Vácha.
Reakce těch, kteří se proti spalovně odvolávali, je různá. Například starosta Mydlovar Petr Ciglbauer je přesvědčený, že se minimálně prodloužil schvalovací proces a tím i čas na odpor. „Ministerstvo vrátilo řízení zpět kvůli formálním nedostatkům. Například chybí v něm provozní režim budoucí spalovny. Není vyřešena doprava materiálu,“ uvedl starosta.
Členka petičního výboru proti spalovně Hana Chalupská je opatrnější: „Může se stát ještě hodně věcí. Politikové ji sice před volbami odmítli, ale v neděli mohou mluvit jinak.“
Obyvatelka Mydlovar Chalupská se obává, že E. ON může dotáhnout projekt až ke stavebnímu povolení a potom ho prodat jiné firmě. Jihočeský kraj má totiž spalovnu odpadů v územním plánu i v plánu odpadového hospodářství. Jihočeský hejtman Jan Zahradník poznamenal, že jako politik ODS je proti spalovně, jako představitel kraje je ale neutrální, protože kraj ji potřebuje. „Shodujeme se s názorem obyvatel. V Mydlovarech nemá spalovna podporu samosprávy. Podobný postoj máme i k jiným projektům, jako je železnice, dálnice a dostavba Temelína,“ míní hejtman Zahradník. Některá nezisková ekologická sdružení naopak kritizují postoj ministerstva životního prostředí, které se nezabývalo důvody odvolání. Těmi jsou obrovská zátěž v lokalitě už tak devastované po odkalištích bývalé úpravny rudy podniku DIAMO, velká kapacita budoucí spalovny postavené na množství odpadů, které Jihočeský kraj nevyprodukuje. Jsou obavy, že se do Mydlovar bude odpad dovážet ze zahraničí. Spalovna za dvě miliardy korun má mimo jiné zásobovat teplem město Zliv, Agropodnik Mydlovary a firmu vyrábějící bionaftu Sentuza.
Stavbu přitom v poslední době odmítlo i město Hluboká nad Vltavou, které má strach z poškození silnic. Samotné Mydlovary se teď hodlají proti investorovi ještě více opevnit. Obec si najala právníka ekologů.
ANTONÍN PELÍŠEK - Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy