Někteří podnikatelé se pokoušejí udělat z Česka smetiště Evropy, protože se v posledních měsících vrhli na mimořádně výnosný dovoz odpadu ze zahraničí. Ekolog a šéf plzeňské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Miroslav Šuta zdůrazňuje, že se nejedná pouze o dovoz odpadů z Německa.
„Byly tady už zaznamenány odpady i z Rakouska. A jakmile dovoz odpadů začali celníci kontrolovat, objevil se například odpad vezený z Itálie nebo z Rakouska do Polska,“ prohlašuje Šuta.
Od začátku roku se o problému s nelegálním dovozem odpadu hodně mluví a píše. První případy se však podařilo najít už v prosinci. „Ale neoficiální zvěsti, že se do Česka odpad začal dovážet, bylo možné zaznamenat od loňského podzimu,“ tvrdí muž, který v Plzni kdysi založil pobočku Dětí Země a později pracoval pro Greenpeace.
* V čem vězí příčiny toho, že se k nám odpady hrnou ve velkém?
Příčin je několik. Když jsme se stali členy EU, celníci opustili stanoviště na hranicích, kde do té doby sice jen namátkově, ale přece jenom dovoz kontrolovali. Další příčina dovozu odpadu jsou dramatické rozdíly v cenách jeho likvidace. V Německu je to mnohem dražší. Nejméně třikrát, někdy až desetkrát. Celkem nedávno přibyla čtvrtá příčina. Je to nový německý zákon o odpadech, který zpřísnil tamní pravidla pro jeho likvidaci. Na skládky tam smí jen odpad, který už před tím prošel nějakou úpravou, tříděním. To producentům odpadu zkomplikovalo situaci a zároveň se tam ukládání na skládky zdražilo.
* Na to zřejmě čeští podnikatelé zareagovali velmi rychle. Je to tak?
Ano. Myslím, že to začalo tím, že se vstupem do EU se uvolnil legální dovoz odpadu, například papíru na recyklaci. Podnikatelé přitom možná zjistili, že stokrát projeli hranice s náklaďákem a nikdo je nekontroloval. To mohlo svádět. Zásadní příčinou je ale rozdíl v cenách za likvidaci odpadů. Kdyby rozdíl nebyl, nevyplácelo by se to.
* Dováží se odpady i do jiných zemí nebo je ochota udělat si z republiky smetiště pouze česká specialita?
Netýká se to jen naší země. Je to problém, který se objevuje tam, kde sousedí bohaté země se zeměmi méně bohatými. Například Portugalsko se také velmi obává přílivu odpadu ze zahraničí. Dovoz odpadů je daný stavem společnosti a zájmy jednotlivých lidí. Pokud vám někdo za vesnici vozí deset, patnáct kamionů s odpadem denně, trvá to dva týdny a nikdo to nehlásí, tak to asi lidem z té vesnice bylo jedno.
* Zmínil jste se o obrovských rozdílech cen za likvidaci odpadu u nás a v Německu. Jak moc se tedy na dovozu dá vydělat?
Na jedné tuně odpadu je možné vydělat mnoho desítek eur. Vynásobte si sto eur deseti tisíci a dostanete asi tři miliony korun.
* V souvislosti s nelegálním dovozem odpadu se nejvíc mluví o firmě BAU 24. Asi ale nebude jediná. Kolik odhadujete, že v tomto oboru podniká firem?
Myslím, že ve velkém moc firem obchody rozjet nestačilo. Ale je možné, že některé to dělaly chytřejším způsobem. Na Liberecku se podařilo odhalit celou síť skládek s nelegálním odpadem. Tamměl systém dovozu odpadu charakter organizovaného zločinu. To znamená, že jakýsi velký boss to celé řídil. Někdo obchodoval v Německu. Někdo si pronajal bývalé kravíny a ty někdo hlídal a někdo vozil odpad v kamionech. Pokud existuje takový řetězec, je pro policii těžší najít viníka.
* V souvislosti s nelegálním dovozem odpadu firmou BAU 24 se mluvilo také o plzeňské spalovně nebezpečného dopadu, kterou provozuje firma T. O. P. Eko. Máte už jasno, jakou roli sehrála?
Variant je několik. Zatím máme v ruce písemné potvrzení pro firmu BAU 24, že firma T. O. P. Eko bude energeticky využívat znečištěné plasty. Firma BAU 24 zase v Německu dokládala, že dováží plasty a bude je v Česku energeticky využívat. Dokonce německý ministr životního prostředí svému českému kolegovi napsal, že německá strana na vývozu odpadu neshledávala nic problematického, pokud česká spalovna hledala v Německu materiál. Asi spíš policii by mělo zajímat, kde došlo k podvodu. Spalovna tvrdí, že nikdy odpad z Německa pálit nechtěla, ale na druhou stranu vydala nějaké potvrzení, že cosi spalovat chce. Tak je evidentní, že se někdo na české straně dopustil podvodu.
* Několik let už se objevují úvahy o vybudování nové velké spalovny v Plzeňské teplárenské. Dá se na základě dnešních zkušeností říct, že pokud by se postavila, fungovala by jako magnet na odpad a kamiony s ním?
Je jasné, že v plzeňském regionu není dost odpadů, které by byly schopny nakrmit velkou spalovnu. A menší spalovny než pro 100 tisíc tun ročně se prakticky nestavějí. Ačkoliv produkujeme v Česku hodně odpadů, pořád ještě Plzeň nemůže takového Otesánka nakrmit. Asi tu někdo počítá s tím, že se uvolní dovoz odpadů z ciziny a bude to legální.
* Jak se lze nyní nelegálnímu dovozu odpadu z jiných zemí bránit?
První krok spočíval v lepším stanovení kompetencí celníků, policie a inspekce životního prostředí. Zástupci těch tří složek se už dohodli na kooperaci. Celníci kontrolují a pokud mají podezření, inspekce životního prostředí rozhodne, zda je dovoz legální či ne. Pokud ne, kamion se pošle hned zpátky. Ministr životního prostředí navíc vyhláškou zpřísnil podmínky pro dovoz odpadů a zpřísnil postihy za nelegální dovoz v novele odpadového zákona.
* Pomohlo to? Téměř každý den se objevují informace, že celníci vrátili z hranic kamion s odpadem.
Daří se kamiony vracet. Ale nefunguje odstrašovací efekt, se kterým ministerstvo počítalo. Existuje tady navíc jedno velké nebezpečí. Podle nové směrnice EU se má stát legální dovážet odpady do spaloven, a to včetně směsného odpadu. To by musel být v celnické uniformě Bůh, aby věděl, kde směsný odpad nakonec skončí. Stačí, když si někdo pořídí potvrzení od nějaké spalovny. V případě plzeňské spalovny se ukázalo, že to není problém. Německé firmy si už podaly žádost o spálení 80 tisíc tun odpadů v Česku. To jsou tisíce kamionů. A představa, že je někdo uhlídá, je naivní.
* Podle toho co říkáte nás nečeká zlepšení, ale zhoršení.
Ano. Pokud se nezmění návrh té směrnice EU. Zatímco v Česku hledáme cestičky, jak zastavit malou lavinu, EU vytvořila podmínky pro velkou lavinu. Pokud by ta směrnice prošla, tak už se to zastavit nedá.
* A už o tom představitelé EU vědí?
Myslím, že jim to začíná docházet. Oni si asi dlouho neuměli představit, co by to mohlo způsobit. Za Českou republiku jsme na to začali poukazovat. Stejnou pozici zaujalo Slovensko, Portugalsko a zřejmě se připojí Poláci. I V Belgii nebo Dánsku si uvědomují, že situace by nebyla dobrá. A Německo by se nerado dostalo do pozice státu, který způsobí v okolních zemích problém.
* Takže to vypadá nadějně?
Doufám. Ale definitivní řešení bude nakonec ekonomické. Znamená to, že by se u nás měly zvýšit ceny za ukládání odpadů u nás.
Regionální mutace Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Autor: JAROSLAV NEDVĚD
Co vlastně zajišťuje Společnost pro trvale udržitelný život?
A jak si stojí město Plzeň?
V Plzni je nedostatek nádob na třídění odpadu. To by se mělo změnit. Veřejné kontejnery jsou přeplněné a lidé nemají svůj odpad kam házet. V rámci našeho projektu chceme Plzeňanům vysvětlit, proč a jak správně třídit. Celou akci rozjedeme, až budeme mít dostatek prostředků. Plánujeme semináře, poradnu, informační letáky nebo podrobnou publikaci. Problémů je ale víc.
Můžete to rozvést? Dost nás trápí i nelegální dovoz německého odpadu a nově zpracovávaná evropská směrnice. Plzeňská teplárenská už několik let vážně uvažuje o výstavbě další spalovny. Nesmíme to nechat dojít tak daleko. Pozice naší země je kritická. Pokud se zákon schválí, celníci už nebudou mít možnost dovoz odpadu zastavit a doplatí na to i Plzeň.
LENKA KOVANDOVÁ
Společnost funguje velice dlouho. Naším cílem je kromě ochrany životního prostředí i snaha sdružit dohromady lidi různých odborností. Plzeňská pobočka vznikla na začátku března. Fungujeme na třech principech, a to ekonomickém, sociálním a ekologickém. Nyní řešíme komunální odpady."Budeme se snažit pomoci lidem konkrétními a praktickými informacemi k tomu, aby se v každodenním životě mohli a uměli chovat odpovědně k životnímu prostředí, ale i ke svému zdraví. Budeme se též vyjadřovat k návrhům nových českých i evropských zákonů, kterým veřejnost obvykle věnuje jen minimální pozornost, ale které náš život mohou v nejbližších letech velice silně ovlivnit, " uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda nově vzniklé regionální pobočky STUŽ.
"Skandály s ilegálním dovozem odpadů jsou příkladem toho, jak vážné důsledky mohou mít zdánlivě banální chyby politiků, v tomto případě českých i německých. STUŽ jako první upozornila na to, že právě projednávaný návrh nové evropské legislativy by bohužel vedl k prakticky nekontrolovatelné lavině stovek tisíců tun zahraničních odpadů do českých spaloven. Německé a rakouské firmy si už podaly žádosti na legální vývoz odpadu do spaloven v Praze, Liberci a Brně, které by mohly z Bavorska proudit právě přes Plzeňský kraj. V budoucnosti by lavinou německých odpadů mohla být ohrožena i samotná Plzeň, neboť firma Plzeňská teplárenská má zpracovánu studii proveditelnosti na vybudování velkospalovny komunálních odpadů v centru města s plánovanou kapacitou 100 000 tun odpadů ročně,"uvedl MUDr. Šuta.
Případné zvýhodnění spalování odpadů ze strany EU na úkor recyklace považuje STUŽ za plýtváním materiálními hodnotami v odpadech obsaženými a za velmi vážné riziko pro životní prostředí. Podle studií Evropské komise může recyklace 10 tisíc tun odpadu ročně vytvořit asi 250 pracovních míst, spalování stejného množství jen 30 a skládkování dokonce pouhých 10. Proto STUŽ prosazuje důraznou politiku prevence vzniku a recyklace odpadů, která může velmi dobře naplnit všechny tři hlavní složky udržitelného rozvoje - ekologickou, ekonomickou i sociální.
STUŽ je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 z iniciativy bývalého federálního ministra životní prostředí Josefa Vavrouška. STUŽ sdružuje odborníky zabývající se ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka a jiných forem života na Zemi.
Členem Východočeské pobočky STUŽ se mohou stát osoby starší 18 let na základě podání písemné přihlášky. Podmínkou vzniku členství je zaplacení zápisného 100,- Kč a ročního členského příspěvků, jehož výše činí 350,- Kč. Nevýdělečně činní platí zápisné 50,- a členský příspěvek 100, Kč.
Zájemcům o naše aktivity, kteří se nechtějí stát členy, nabízíme statut příznivce naší organizace. Příznivci pak budou cestou e-mailu čas od času informováni o našich akcích a o aktivitách souvisejících s naší činností.
Název: Východočeská regionální pobočka STUŽ
Místo působnosti: ČR
Adresa sídla: Milady Horákové 269/28, 500 06 Hradec Králové 6
Peněžní ústav: ČSOB Hradec Králové, č.ú. 267982701/0300
IČO: 62692631
Statutární zástupce (Předseda): Miroslav Petr
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Východočeská regionální pobočka STUŽ je nezisková organizace zabývající se ekologií a navazujícími disciplínami, např. výchovnými a osvětovými.
Stanoviska, podněty
- kritické vyjádření k záměru „Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“ (Rybitví) adresováno MŽP v rámci procesu EIA
- návrhy a podněty pro územní plány pěti obcí ležících západně nedaleko od Hradce Králové (Dobřenice, Káranice, Lhota pod Libčany, Obědovice a Praskačka). Autorem odborných podnětů je M. Říha.
- prosazovaní návrhu Zelené západní clony a zeleného prstenec kolem Hradce Králové, komunikace s novým vedením města
Nejviditelnější změna týkající se našeho pobočkového spolku je vylepšený webový koutek s názvem „Východočeská pobočka STUŽ“ na internetových stránkách STUŽ, a to díky přičinění Ing. Jiřího Dlouhého.
Další nepřehlédnutelnou změnou představujezastoupení naší pobočky v předsednictvu STUŽ, paní RNDr. Annou Poláškovou. Za připomenutí stoji, že, mimo jiné, zorganizovala a moderovala besídku „Stav povrchových vod v ČR – sinice a jiné problémy“ a následně zformulovala Stanovisko předsednictva STUŽ č. 127 ke stavu povrchových vod v ČR, kde se upozorňuje na stav, jež představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, biodiverzitu vodních ekosystémů a funkce krajiny.
Východočeská pobočka STUŽ čítající nyní 24 členů realizovala v loňském roce 12. ročník projektu ekologicko-výukových přednášek na školách. Projekt byl po řadu let financován Nadačním fondem Veolia, ale jeho letošní zajištění je zatím otevřené. Nicméně konečná bilance tohoto posledního ročníků představuje 25 přednášek a 563 oslovených žáků a studentů. Letos dochází k rozšíření přednášek i na půdu hradecké městské knihovny, tedy s určením pro veřejnost.
Značná část naší činnosti je věnována osvětě v ochraně přírody, ale i vlastní praktické péči v rámci ochranářských brigád. Hlavně sem však řadíme naše přírodovědné exkurze vedené odborníky z Muzea východních Čech a České společnosti ornitologické. Cílem těchto exkurzí jsou přírodně zajímavé lokality jednak městské přírody v Hradci Králové, dále pak lokality v cyklisticky dostupné vzdálenosti a v rámci regionu vyrážíme na jednodenní expedici. V červnu minulého roku došlo na nyní již celostátně známou lokalitu, místo s plánovanou přehradou Pěčín na řece Zdobnici. Motto znělo: Příroda nebo přehrada? Dobrodružné výpravy se účastnil i poradce premiéra vlády ČR.
Východočeská regionální pobočka STUŽ si loni připomenula dvacáté výročí své existence. U jejího zrodu stáli profesor Vladimír Srb a Ing. Josef Vavroušek. Ve své činnosti navázala v roce 2014 na svoje předešlé, tedy tradiční periodické aktivity. Ty doplnila dalšími podniky.