Jsme účastníky procesu cyklistické renesance v Hradci Králové usilující o zrovnoprávnění tohoto druhu dopravy při vytváření dopravní infrastruktury a ve zlepšení stávajících podmínek pro cyklisty v ulicích města. Více lze nalézt na webových stránkách http://hradec.cyklistesobe.cz/ a www.cyklohradec.cz
Ekologicky šetrné formy dopravy považujeme za důležitý příspěvek do procesu směřování k udržitelnosti rozvoji lidské společnosti. A to jednak proto, že zmiňované úsilí naráží v této oblasti na nemalé překážky tvořené z velké části převažujícím životním stylem a vyznávanými konzumními hodnotami, tak i proto, že negativní vliv současné dopravy zasahuje každého z nás. Vzpomeňme zde především zdravotní a bezpečnostní rizika, poškozování přírody, fragmentaci krajiny, ale také devastující vliv na charakter lidských sídel v jejich přizpůsobování se fenoménu rozpínavého automobilismu. Z globálního pohledu připomeňme plýtvání neobnovitelnými zdroji jako je ropa a přispívání k oteplování planety v podobě produkce CO2.
Podporu šetrné a udržitelné dopravě, tedy dopravě pěší, cyklistické a hromadné, vyjadřujeme na komunální úrovni ať již jejím prosazováním v strategických dokumentech, tak při řešení nejrůznějších konkrétních dopravních situací, kterých se účastníme. Hlásíme se i k minulé organizaci osvětových Dnů bez aut ve městě pod Bílou věží, a to ve spolupráci s kolegy z Dětí Země.
Středoletní setkání Východočeské pobočky STUŽ se tradičně uskuteční v zahradní restauraci Hacienda, Štolbova ul.,
a to ve čtvrtek 23. července 2015 od 17-ti hodin.
Na tomto přátelském společenským setkání členů a přátel Východočeské regionální pobočka STUŽ jsou vítáni všichni, tedy malí i velcí, laici i zasvěcení.
Členem Východočeské pobočky STUŽ se mohou stát osoby starší 18 let na základě podání písemné přihlášky. Podmínkou vzniku členství je zaplacení zápisného 100,- Kč a ročního členského příspěvků, jehož výše činí 350,- Kč. Nevýdělečně činní platí zápisné 50,- a členský příspěvek 100, Kč.
Zájemcům o naše aktivity, kteří se nechtějí stát členy, nabízíme statut příznivce naší organizace. Příznivci pak budou cestou e-mailu čas od času informováni o našich akcích a o aktivitách souvisejících s naší činností.
Východočeská regionální pobočka STUŽ je nezisková organizace zabývající se ekologií a navazujícími disciplínami, např. výchovnými a osvětovými.
Název: Společnost pro trvale udržitelný život, Českolipská regionální pobočka
Místo působnosti: okresy Česká Lípa, Děčín, Liberec
Adresa sídla: náměstí T. G. Masaryka 194/27, Česká Lípa
Korespondenční adresa: Střelnice 2286, 470 01 Česká Lípa
IČ: 70936331
Název: Východočeská regionální pobočka STUŽ
Místo působnosti: ČR
Adresa sídla: Milady Horákové 269/28, 500 06 Hradec Králové 6
Peněžní ústav: ČSOB Hradec Králové, č.ú. 267982701/0300
IČO: 62692631
Statutární zástupce (Předseda): Miroslav Petr
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Východočeská pobočka STUŽ navázala v loňském roce na své předcházející aktivity, které dále ještě rozvinula. Má také na co navazovat. V letošním roce se totiž dožívá zralého věku 20-ti let. U jeho zrodu stáli tehdy Josef Vavroušek a Vladimír Srb.
Východočeská pobočka pokračovala v minulém roce ve svých tradičních aktivitách.
Zveme vás na společnou návštěvu Botanické zahrady léčivých rostlin při Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové.
V úterý 26. 6. 2012 v 15:30 hodin
Ruku na srdce, prožít něco nevšedního v jakoby všedním prostředí, kupříkladu okolo novohradeckých rybníků, je lákavé pro řadu Hradečáků. Potvrdila to i hojná účast na čtvrteční přírodovědné exkurzi.
Besedu pořádá Jihočeská pobočka STUŽ ve středu dne 31. 5. 2012 od 18. hod v malém sále restaurace Střelnice, Tábor.
.
Společnost pro trvale udržitelný život, regionální jihočeská pobočka, ve spolupráci s Týdeníkem Táborsko si Vás dovolují pozvat na veřejnou diskusi v Táboře ve středu 8. června 2011 od 18 hod.
Dobrý den z České Lípy. Myslím, že za tento dopis by mohl dostat pan ministr Fuksa Ropáka, opravdu překrásné. Zřejmě viděl naše lesy na obrázku za první republiky. MY, co chodíme do lesa, víme jak to tam po zásahu lesáků vypadá. Mohli bychom poslat na ministerstvo celou galerii fotek, ale asi by to byla marná práce, nikdo to určitě nečte. Vloni jsem posílala pár fotek STUŽ, jak to vypadá v Lužických horách, mimochodem CHKO, některá místa i v první zóně. Mapovali jsme škody po vichřici v srpnu, některá místa byla k nepoznání i bez zásahu vichřice, jen po těžkých strojích při těžbě před vichřicí. Pod Malým Stožcem například vykáceli asi 200 leté buky, nádhernou kvalitní bučinu a půda byla rozrytá všude do hloubky více než metr. O trochu lépe se hospodaří snad v lesích, které patří obcím, ale jen díky tomu, že nejde o velké společnosti s drahou těžkou technikou a většinou menší území.
Exkurze českolipské pobočky STUŽ do nejsevernější části ČR
V sobotu 26. března 2011 uspořádala českolipská regionální pobočka STUŽ exkurzi na Šluknovsko a Novoborsko se zaměřením na problematiku geologie, geomorfologie a historie této oblasti. Kromě Českolipských se exkurze zúčastnili též členové a příznivci STUŽ ze středních Čech a z Plzeňska.
Vlastivědné muzeum v České Lípě společně s regionální pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život se rozhodlo přispět k aktuální diskusi, týkající se péče o stromy v České republice. Na toto téma, které mnohdy vzbuzuje kontroverzní reakce, připravilo přednášku, která se konala v budově muzea ve čtvrtek 17. března 2011.
Rok 2010 nevybočil z linie, kterou východočeská pobočka sleduje cílevědomě již léta. Také počet a charakter vlastních akcí byl obdobný jako v předcházejících letech. Minulý rok lze tedy hodnotit jako úspěšný.
Pobočka má stále 10 členů, část z nich jsou důchodci, kterým přece jen s věkem ubývá sil, část lidé tak zaměstnaní pracovně i další veřejnou činností, že to aktivity občanského sdružení nemůže neovlivnit. Na druhé straně ale třeba právě členství v místním zastupitelském sboru umožňuje alespoň sporadicky získávat důležitou podporu ze strany samosprávy .
Částečně jsme činnost pobočky zmínili už ve Zpravodaji STUŽ 1/2009, v příspěvku „Masarykovská drobná práce v boji o zeleň". Popsali jsme v něm na konkrétním případu, že i oficiální správní orgány, které leckdy (už zase!) nejsou mírně řečeno nadšeny, když do záležitostí ochrany životního prostředí mluví občané, se z nezbytí s tímto faktem smiřují a nezřídka i jejich stanoviska a požadavky zahrnují do podmínek realizace záměrů, s nimiž přicházejí podnikatelské subjekty.
„Naše aktivity se tématicky týkaly zejména projednávané právní regulace chemických látek a nakládání s odpady. Podíleli jsem se však také na připomínkování návrhů evropských směrnic nebo strategií týkajících se pesticidů, kvality ovzduší a rtuti. Kriticky jsme se vyjádřili např. i k návrhu českého národního alokačního plánu, který zcela absurdně navrhuje povolit vyšší znečištění skleníkovými plyny z českého průmysl a který ministři Říman a Kalaš pokrytecky vydávali za údajný český ´příspěvek k ochraně klimatu´“, uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda regionální pobočky STUŽ.
Pobočka STUŽ získala během prvního roku činnosti také tři granty. První od Nadace Partnerství na projekt týkající se návrhu nové evropské odpadové směrnice. Nadace OSF Praha poskytla grant na projekt týkající se transparentnosti rozhodovacích procesu v oblasti životního prostředí. European Environmental Bureau pak podpořilo aktivity týkající se managementu chemických látek.
„Během prvního roku činnosti jsme poskytli více než 150 bezplatných rad a konzultací. Obraceli se na nás hlavně novináři a lidé z nevládních organizací, ale také pracovníci veřejné správy (hlavně z menších obcí) i řadoví občané. Takový zájem o informace týkající se životního prostředí nás příjemně překvapil. Je signálem toho, že se lidé o ekologické problémy zajímají a že hledají cesty, jak se chovat ohleduplně k životnímu prostředí,“ uvedl Šuta.
Plzeňská STUŽ během posledního roku také spolupracovala s mnoha českými a několika zahraničními novináři na přípravě řady článku a několika rozhlasových a televizní pořadů. Pomáhala též s přípravou diskusních seminářů STUŽ věnovaných problematice odpadů a chemických látek.
„Zatím největším zklamáním bylo pro nás to, že se nám nepodařilo získat podporu pro projekty, které se měly zabývat problematikou znečištění ovzduší a odpadů přímo v plzeňském regionu. Paradoxně jsme sice uspěli v Praze, Brně či Bruselu, ale zatím ne v Plzni. Ale nedáme jsme se odradit a pokusíme se připravit nové projekty, které by pomáhaly přímo v našem regionu,“ uvedl Šuta.
Aneb co dělala naše pobočka v severních Čechách
Východočeská regionální pobočka STUŽ v roce 2006, stručný přehled činnosti
"Předložené návrhy jsou velice rozporné a mohou ochranu zdraví vylepšit (2) nebo zhoršit (3). Zejména doporučení německého poslance Holgera Krahmera (FDP) mohou znamenat vážné ohrožení zdraví lidí. Jde např. o vysoké zákonné limity pro škodliviny, které ignorují doporučení špičkových evropských expertů i Světové zdravotní organizace (WHO). Průmyslovým lobbystům se podařilo prosadit např. předložení návrhů na vyjímky pro určité firmy či odvětví, na odložení platnosti klíčových limitů o řadu let, na vyčlenění ´špinavých zón´, kde by limity nebyly závazné," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.
Důsledky znečištění ovzduší polétavým prachem mají i značně negativní ekonomický dopad, neboť snižují evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně. Přínosy z čistějšího ovzduší mohou být podle odborníků až 4-krát větší než náklady na zlepšení kvality ovzduší (1).
"Organizace pacientů s dýchacími chorobami, zdravotníků i ochránců životního prostředí vyzvaly europoslance, aby hlasovali pro zpřísnění limitů pro polétavý prach a oxidy dusíku. Velký spor se vede hlavně o limit pro jemný polétavý prach (PM 2,5), který Evropská komise navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli WHO doporučuje jen 10 mikrogramů/m3. Eurokomisaři dokonce ignorovali i výsledky vlastního vědeckého programu CAFE (Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu pro jemný prach mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", konstatoval MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Repor
(2) Vybrané pozměňovací návrhy ve prospěch efektivnější ochrany zdraví:
- č. 55 - navrhuje stanovení ročního limitu pro polétavýprachu na 20 mikrogramů/m3
- č- 56 - navrhuje právní závaznost snížení expozice (vystavení) jemnému prachu
- č- 57 - navrhuje limitní hodnotu pro jemný prach na 12 mikrogramů/m3
(3) Vybrané pozměňovací návrhy proti ochraně zdraví
- č. 10 - navrhuje nesystémové výjimky pro jisté obory
- č. 30 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2017/18
- č- 33 - navrhuje výjimky pro jisté firmy a narušuje směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)
- č. 46 - navrhuje oslabit denní a roční limit pro prach
- č. 79 - navrhuje výjimku pro určité oblasti, kde by znečištění mohlo překračovat limity
- č. 81 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2013/14
Příloha
Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM 10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5, a která se v plicích dostává nejhlouběji.
Zdravotní vlivy polétavého prachu
Účinky krátkodobého působení:
· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobé působení:
· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)
"Zatím se o ničem nerozhodlo a spalovnu by stejně musel řešit kraj," řekl technický náměstek primátora Stanislav Hajný. Všechny varianty, včetně skládkování a biologické likvidace, jsou podle něj otevřené a rozhodovat se o nich bude podle ekonomické výhodnosti nejdříve za pět let.
"Přestože plánovaná produkce směsného komunálního odpadu v Plzni je pouze 26.300 tun za rok, bylo rozhodnuto varianty s takto velkou spalovnou v plánu ponechat," uvedl Zábranský. Pokud se takové zařízení postaví, bude se muset minimálně 73.700 tun ročně ke spálení dovézt. Navíc spalováním odpad nezmizí. Vznikne při něm 30.000 tun škváry, jež bude muset jít na skládku.
Známý plzeňský ekolog Jiří Kohout ze Strany zelených je zásadně proti komerční spalovně komunálního odpadu, kde by se svážel odpad dovážený z celého Česka. "Divím se, že tuto možnost zastupitelé dávno neodmítli," řekl. Podle něj má město ještě velké rezervy v třídění i frekvenci svozu a nemá dostatek kontejnerů a popelnic. V mnoha částech Plzně chybí nádoby na biologický odpad, neřeší se svoz kovů a nebezpečného odpadu, dodal.
Další varianty odpadového plánu předpokládají maximální vytřídění odpadu a spalování pouze částí k tomu vhodných, zhruba 7900 tun. Zbytek navrhuje plán skládkovat
"Projekt usiluje o aktivní zapojení české veřejnosti do projednávání návrhu nové odpadové legislativy Evropské unie a o takovou změnu návrhů přeložených Evropskou komisí, které by vedly k efektivnější prevenci vzniku odpadů a jejich materiálovému využití (recyklaci). Součástí projektu je připomínkování návrhu legislativy během projednávání v ad-hoc pracovní skupině expertů členských zemí EU, Radami ministrů a Evropským parlamentem. Kromě spolupráce při vytváření pozice České republiky projektu usiluje také o širokou mezinárodní spolupráci nevládních organizací členských států EU," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda regionální pobočky STUŽ a konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
Evropská komise navrhuje, aby spalovny komunálního odpadu už nebyly zařízením pro likvidaci, ale pro "využití" odpadů, což by podpořilo export odpadů do spaloven. Úprava pohybu odpadů pro jeho využití je totiž mnohem benevolentnější než pro likvidaci. Navíc výrazně nižší ceny za spalovaní odpadů v zemích jako je Česká republika nebo Polsko povzbuzují export odpadů a vedou k eko-dumpingu. Návrh na klasifikaci spalování odpadů jako "energetického využití" je v protikladu s mnohem větším úsporami materiálů a energie v případě alternativních postupů jako je recyklace.
Česká republika proto vyjádřila nesouhlas se stávajícím zněním návrhu Evropské komise (2) a její pozici již podpořili delegace Dánska, Belgie a Portugalska. Počátkem května získal ministr Ambrozek podporu pro český postoj i od svých kolegů z tzv. Visegradské skupiny (kromě ČR i Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Českou pozici v tomto ohledu podporuje dále koalice evropských nevládních ekologických organizací, které žádají, aby Evropská komise přepracovala své návrhy směrem EU k prevenci vzniku a recyklaci odpadů, aby stanovila měřitelné cíle a k nim adekvátní opatření. A zejména, aby zabránila legalizaci eko-dumpingu v podobě exportu odpadů do spaloven tím, že do směrnice zakotví princip soběstačnosti v nakládání s odpady. (3, 4)
Poznámky pro editory:
(1) Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývala se jimi lednová Rada ministru životního prostředí členských států EU, která také ustanovila speciální pracovní skupinu J1, jejíž zasedán probíhá právě dnes v Bruselu.
(2) V Bruselu byla prezentovaná oficiální pozice České republiky vyjadřující vážné výhrady k návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů na jednání pracovní skupiny počátkem února a poté na zasedání evropské Rady ministrů životního prostředí v březnu 2006.
Více ve společné tiskové zprávě českých ekologických a spotřebitelských organizací z 6. února 2006: "Česká republika vyjádřila obavy z návrhu nové odpadové legislativy EU"
(3) Společná tisková zpráva evropských NGO z 24. března 2006: "Nelegalizujte eko-dumping!, Export odpadů do spaloven je nepřijatelný"
(4) Tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB) z 15. května 2006: "The burning issue: Central Europeans challenge Commission on waste incineration"
Spalovny komunálního odpadu s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla způsobují exhalace (průměrně 0,34 tuny na megawatthodinu) srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn (0,38 t/MWh). Předpokládá se přitom, že v příštích desetiletích ještě o něco stoupnou, protože se bude zvyšovat podíl plastů v komunálním odpadu.
Studie přitom kalkuluje pouze s oxidem uhličitým fosilního původu (například ropa ve formě plastů). Nezapočítává tedy spalování odpadní biomasy ze zahrad, parků či kuchyňských zbytků.
Nejčistější ze současných uhelných elektráren ČEZ – Dětmarovice – způsobuje exhalace asi 0,9 tuny na megawatthodinu [2].
Srovnání s elektrárnami ČEZ ovšem není zcela spravedlivé. České uhelné bloky se totiž blíží konci své životnosti a budou nahrazovány novými, čistějšími. Zároveň s rostoucím podílem plastů v odpadu to znamená, že během zhruba patnácti let budou moderní černouhelné elektrárny způsobovat jen asi o 40 % nižší exhalace než spalovny. Plynové zdroje je dokonce překonají.
V propočtu je zahrnut pouze oxid uhličitý, který vzniká přímo spalováním. Nezapočítává například exhalace skleníkových plynů z transportu zemního plynu nebo přepravy odpadků a především ztráty energie, ke kterým dojde vyplýtváním recyklovatelných materiálů, jež se musí opět vyrobit z přírodních surovin.
Podrobnější informační list:
www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/CO2_odpad.pdf
Ivo Kropáček z Hnutí DUHA řekl:
„Takzvané energetické využití odpadu ve spalovnách ve skutečnosti z velké části není nic jiného než spalování fosilních paliv s vysokými exhalacemi oxidu uhličitého. Dokonce i když odpad obsahuje velké množství biomasy, exhalace fosilního oxidu uhličitého jsou srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn. Výstavba spaloven je tedy vysloveně krokem proti snahám o snížení exhalací skleníkových plynů.“
Miroslav Šuta, předseda plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život, řekl:
„Výsledky studie znovu potvrzují, že spalovaní odpadů představuje nejen mrhaní cennými surovinami, ale představuje také značný zdroj skleníkových plynů. Pokud Evropská komise míní dostát svým závazkům v ochranu klimatu, měla by změnit návrh nové odpadové legislativy tak, aby upřednostnila materiálovou recyklaci odpadů před jejich spalováním. Evropská unie by také měla zastavit z subvence evropských fondů pro výstavbu nových spaloven odpadů a přesměrovat je na podporu recyklace a obnovitelných zdrojů energie." [3]
Poznámky:
[1] Studie je výsledkem výzkumu konzultační společnosti Eunomia Research and Consulting, který financovala organizace Friends of the Earth – britský partner Hnutí DUHA. Kompletní analýza (85 stran) je ke stažení na www.foe.co.uk/resource/reports/changing_climate.pdf
[2] Současné hnědouhelné elektrárny ČEZ způsobují exhalace mezi 1–1,7 tuny oxidu uhličitého na megawatthodinu.
[3] Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývá se jimi Rada ministrů ŽP a v brzké době je začne projednávat Evropský parlament.
Oba dokumenty postrádají kontrolovatelné cíle i efektivní nástroje pro prevenci vzniku a recyklaci odpadů. Navíc oslabují koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad. Změna hierarchie v nakládání s odpady zvýhodňuje spalování tím, že ho navrhuje klasifikovat jako využití, ačkoli doposud bylo považováno za likvidaci odpadů. Tím by EU dále uvolnila exportů odpadů z bohatších do chudších regionů Evropy. Více tisková zpráva STUŽ z 26. 1. 2006 "Návrh nové odpadové legislativy EU je vážnou hrozbou pro české životní prostředí"
"Martin Roman si svou nominaci vysloužil zejména za pokus zvrátit politický vývoj po roce 1989 snahou o pokračování devastace severních Čech, o vyhnání tisíců lidí z jejich domovů a o zničení dalších severočeských obcí. ČEZ podporuje oprášený komunistický plán srovnat se zemí Horní Jiřetín a Černice. Vzhledem k bezohlednosti a společenské nebezpečnosti takového plánu rozsáhlé devastace území by měl být Martin Roman velmi horkým kandidátem na Ropáka roku 2005," uvedl Miroslav Šuta, předseda regionální pobočky STUŽ a konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik (2).
Další kandidáti na Ropáka roku 2005 byli navrženi za svou kampaň proti přijetí návrhu na reformu chemické politiky Evropské unie (REACH). Tento systém by měl pomoci ochránit zdraví lidí a životní prostředí před negativním působením chemických látek (3). Náhradou nejnebezpečnějších chemikálií bezpečnějšími alternativami by bylo možné podle odborníků např. předejít každoročně desítkám tisíc nemocí z povolání (4).
"Pavel Švarc nominaci získal především za systematickou lobbyistickou kampaň Svazu chemického průmyslu proti systému REACH a proti náhradě nejnebezpečnějších chemických látek bezpečnějšími alternativami. Dokonce se sám v médiích zapojil do dezinformační kampaně proti návrhu reformy evropské chemické politiky," uvedl Šuta a dodal: "Jan Zahradil bojoval za zachování zisků chemického průmyslu z výroby nejnebezpečnějších chemikálií v Evropském parlamentu i v médiích tak nesmlouvavě, že svou razancí předčil i mnohé profesionální průmyslové lobbyisty. Při svých pokusech o zamítnutí či zmrzačení REACH však bohužel ignoroval skutečnost, že přísnější regulace chemikálií může tisícům jeho voličů zachránit zdraví nebo život."
Do ankety Zelená perla byl Jan Zahradil (ODS) nominován za svůj výrok, kterým systém REACH označil za "jednu z největších zrůdností, kterou EP kdy schválil"(5).
Organizátorem 14. ročníku ankety Ropák roku a 11. ročníku ankety Zelená perla je občanské sdružení Děti Země. Vítěze obou soutěží vybere porota sestavená z odborníků v oblasti životního prostředí i významných společenských osobností. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 28. dubna v brněnském Divadle Bolka Polívky.
Poznámky pro editory:
(1) Více o anketách Ropák roku a Zelená perla naleznete ZDE: http://www.detizeme.cz/ropak/.
(2) Výhrady k plánu na zboření severočeských obcí shrnuje "Stanovisko STUŽ č. 107 ke konceptu Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje a k vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí (SEA)".
(3) Návrh reformy chemické politiky EU (REACH) a její předpokládané dopady.
(4) Nová regulace chemikálií (REACH) může každoročně zabránit desítkám tisíc nemocí z povolání.
(5) Ihned.cz, 17.11.2005 http://ihned.cz/?&p=000000_d&article[id]=17227980.
Příloha:
Návrhy kandidátů na Ropáka roku 2005
Martin Roman - generální ředitel ČEZ a.s
- za vyvíjení tlaku na prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách, které by důlní firmě Mostecká uhelná společnost umožnilo prodloužit dobu těžby uhlí za cenu zničení obcí Horní Jiřetín a Černice
- za prosazování vysokého objemu emisních povolenek pro skleníkové plyny pro firmu ČEZ a tím pádem i pro Českou republiku
- za nezodpovědnou a neudržitelnou rozvojovou strategii firmy orientovanou na neobnovitelné zdroje energie (uhelná a jaderná energetika)
Pavel Švarc - prezident Svazu chemického průmyslu a generální ředitel ČEPRO
- za systematickou lobbyistickou kampaň Svazu chemického průmyslu proti náhradě nejnebezpečnějších chemických látek bezpečnějšími alternativami rámci REACH
- za prosazení vysokého množství emisních povolenek pro skleníkové plyny pro chemický průmysl a tím pádem i pro Českou republiku
- za snahu kriminalizovat své kritiky a zakrýt svou osobní angažovanost při rozhodování o sanaci dioxinového zamoření Spolany Neratovice
- za vedení dezinformační mediální kampaně proti návrhu reformy chemické politiky EU
Jan Zahradil - člen Evropského parlamentu a stínový ministr zahraničních věcí ODS
- za systematické pokusy o zamítnutí nebo zmrzačení návrhu reformy chemické politiky EU
- za bagatelizování negativních vlivů chemických látek na zdraví lidí a životní prostředí
- za nadsazovaní nákladů navrhovaného systému REACH a za ignorování společenských přínosů náhrady nejnebezpečnějších chemických látek bezpečnějšími alternativami
Někteří podnikatelé se pokoušejí udělat z Česka smetiště Evropy, protože se v posledních měsících vrhli na mimořádně výnosný dovoz odpadu ze zahraničí. Ekolog a šéf plzeňské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Miroslav Šuta zdůrazňuje, že se nejedná pouze o dovoz odpadů z Německa.
„Byly tady už zaznamenány odpady i z Rakouska. A jakmile dovoz odpadů začali celníci kontrolovat, objevil se například odpad vezený z Itálie nebo z Rakouska do Polska,“ prohlašuje Šuta.
Od začátku roku se o problému s nelegálním dovozem odpadu hodně mluví a píše. První případy se však podařilo najít už v prosinci. „Ale neoficiální zvěsti, že se do Česka odpad začal dovážet, bylo možné zaznamenat od loňského podzimu,“ tvrdí muž, který v Plzni kdysi založil pobočku Dětí Země a později pracoval pro Greenpeace.
* V čem vězí příčiny toho, že se k nám odpady hrnou ve velkém?
Příčin je několik. Když jsme se stali členy EU, celníci opustili stanoviště na hranicích, kde do té doby sice jen namátkově, ale přece jenom dovoz kontrolovali. Další příčina dovozu odpadu jsou dramatické rozdíly v cenách jeho likvidace. V Německu je to mnohem dražší. Nejméně třikrát, někdy až desetkrát. Celkem nedávno přibyla čtvrtá příčina. Je to nový německý zákon o odpadech, který zpřísnil tamní pravidla pro jeho likvidaci. Na skládky tam smí jen odpad, který už před tím prošel nějakou úpravou, tříděním. To producentům odpadu zkomplikovalo situaci a zároveň se tam ukládání na skládky zdražilo.
* Na to zřejmě čeští podnikatelé zareagovali velmi rychle. Je to tak?
Ano. Myslím, že to začalo tím, že se vstupem do EU se uvolnil legální dovoz odpadu, například papíru na recyklaci. Podnikatelé přitom možná zjistili, že stokrát projeli hranice s náklaďákem a nikdo je nekontroloval. To mohlo svádět. Zásadní příčinou je ale rozdíl v cenách za likvidaci odpadů. Kdyby rozdíl nebyl, nevyplácelo by se to.
* Dováží se odpady i do jiných zemí nebo je ochota udělat si z republiky smetiště pouze česká specialita?
Netýká se to jen naší země. Je to problém, který se objevuje tam, kde sousedí bohaté země se zeměmi méně bohatými. Například Portugalsko se také velmi obává přílivu odpadu ze zahraničí. Dovoz odpadů je daný stavem společnosti a zájmy jednotlivých lidí. Pokud vám někdo za vesnici vozí deset, patnáct kamionů s odpadem denně, trvá to dva týdny a nikdo to nehlásí, tak to asi lidem z té vesnice bylo jedno.
* Zmínil jste se o obrovských rozdílech cen za likvidaci odpadu u nás a v Německu. Jak moc se tedy na dovozu dá vydělat?
Na jedné tuně odpadu je možné vydělat mnoho desítek eur. Vynásobte si sto eur deseti tisíci a dostanete asi tři miliony korun.
* V souvislosti s nelegálním dovozem odpadu se nejvíc mluví o firmě BAU 24. Asi ale nebude jediná. Kolik odhadujete, že v tomto oboru podniká firem?
Myslím, že ve velkém moc firem obchody rozjet nestačilo. Ale je možné, že některé to dělaly chytřejším způsobem. Na Liberecku se podařilo odhalit celou síť skládek s nelegálním odpadem. Tamměl systém dovozu odpadu charakter organizovaného zločinu. To znamená, že jakýsi velký boss to celé řídil. Někdo obchodoval v Německu. Někdo si pronajal bývalé kravíny a ty někdo hlídal a někdo vozil odpad v kamionech. Pokud existuje takový řetězec, je pro policii těžší najít viníka.
* V souvislosti s nelegálním dovozem odpadu firmou BAU 24 se mluvilo také o plzeňské spalovně nebezpečného dopadu, kterou provozuje firma T. O. P. Eko. Máte už jasno, jakou roli sehrála?
Variant je několik. Zatím máme v ruce písemné potvrzení pro firmu BAU 24, že firma T. O. P. Eko bude energeticky využívat znečištěné plasty. Firma BAU 24 zase v Německu dokládala, že dováží plasty a bude je v Česku energeticky využívat. Dokonce německý ministr životního prostředí svému českému kolegovi napsal, že německá strana na vývozu odpadu neshledávala nic problematického, pokud česká spalovna hledala v Německu materiál. Asi spíš policii by mělo zajímat, kde došlo k podvodu. Spalovna tvrdí, že nikdy odpad z Německa pálit nechtěla, ale na druhou stranu vydala nějaké potvrzení, že cosi spalovat chce. Tak je evidentní, že se někdo na české straně dopustil podvodu.
* Několik let už se objevují úvahy o vybudování nové velké spalovny v Plzeňské teplárenské. Dá se na základě dnešních zkušeností říct, že pokud by se postavila, fungovala by jako magnet na odpad a kamiony s ním?
Je jasné, že v plzeňském regionu není dost odpadů, které by byly schopny nakrmit velkou spalovnu. A menší spalovny než pro 100 tisíc tun ročně se prakticky nestavějí. Ačkoliv produkujeme v Česku hodně odpadů, pořád ještě Plzeň nemůže takového Otesánka nakrmit. Asi tu někdo počítá s tím, že se uvolní dovoz odpadů z ciziny a bude to legální.
* Jak se lze nyní nelegálnímu dovozu odpadu z jiných zemí bránit?
První krok spočíval v lepším stanovení kompetencí celníků, policie a inspekce životního prostředí. Zástupci těch tří složek se už dohodli na kooperaci. Celníci kontrolují a pokud mají podezření, inspekce životního prostředí rozhodne, zda je dovoz legální či ne. Pokud ne, kamion se pošle hned zpátky. Ministr životního prostředí navíc vyhláškou zpřísnil podmínky pro dovoz odpadů a zpřísnil postihy za nelegální dovoz v novele odpadového zákona.
* Pomohlo to? Téměř každý den se objevují informace, že celníci vrátili z hranic kamion s odpadem.
Daří se kamiony vracet. Ale nefunguje odstrašovací efekt, se kterým ministerstvo počítalo. Existuje tady navíc jedno velké nebezpečí. Podle nové směrnice EU se má stát legální dovážet odpady do spaloven, a to včetně směsného odpadu. To by musel být v celnické uniformě Bůh, aby věděl, kde směsný odpad nakonec skončí. Stačí, když si někdo pořídí potvrzení od nějaké spalovny. V případě plzeňské spalovny se ukázalo, že to není problém. Německé firmy si už podaly žádost o spálení 80 tisíc tun odpadů v Česku. To jsou tisíce kamionů. A představa, že je někdo uhlídá, je naivní.
* Podle toho co říkáte nás nečeká zlepšení, ale zhoršení.
Ano. Pokud se nezmění návrh té směrnice EU. Zatímco v Česku hledáme cestičky, jak zastavit malou lavinu, EU vytvořila podmínky pro velkou lavinu. Pokud by ta směrnice prošla, tak už se to zastavit nedá.
* A už o tom představitelé EU vědí?
Myslím, že jim to začíná docházet. Oni si asi dlouho neuměli představit, co by to mohlo způsobit. Za Českou republiku jsme na to začali poukazovat. Stejnou pozici zaujalo Slovensko, Portugalsko a zřejmě se připojí Poláci. I V Belgii nebo Dánsku si uvědomují, že situace by nebyla dobrá. A Německo by se nerado dostalo do pozice státu, který způsobí v okolních zemích problém.
* Takže to vypadá nadějně?
Doufám. Ale definitivní řešení bude nakonec ekonomické. Znamená to, že by se u nás měly zvýšit ceny za ukládání odpadů u nás.
Regionální mutace Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Autor: JAROSLAV NEDVĚD
Co vlastně zajišťuje Společnost pro trvale udržitelný život?
A jak si stojí město Plzeň?
V Plzni je nedostatek nádob na třídění odpadu. To by se mělo změnit. Veřejné kontejnery jsou přeplněné a lidé nemají svůj odpad kam házet. V rámci našeho projektu chceme Plzeňanům vysvětlit, proč a jak správně třídit. Celou akci rozjedeme, až budeme mít dostatek prostředků. Plánujeme semináře, poradnu, informační letáky nebo podrobnou publikaci. Problémů je ale víc.
Můžete to rozvést? Dost nás trápí i nelegální dovoz německého odpadu a nově zpracovávaná evropská směrnice. Plzeňská teplárenská už několik let vážně uvažuje o výstavbě další spalovny. Nesmíme to nechat dojít tak daleko. Pozice naší země je kritická. Pokud se zákon schválí, celníci už nebudou mít možnost dovoz odpadu zastavit a doplatí na to i Plzeň.
LENKA KOVANDOVÁ
Společnost funguje velice dlouho. Naším cílem je kromě ochrany životního prostředí i snaha sdružit dohromady lidi různých odborností. Plzeňská pobočka vznikla na začátku března. Fungujeme na třech principech, a to ekonomickém, sociálním a ekologickém. Nyní řešíme komunální odpady."Budeme se snažit pomoci lidem konkrétními a praktickými informacemi k tomu, aby se v každodenním životě mohli a uměli chovat odpovědně k životnímu prostředí, ale i ke svému zdraví. Budeme se též vyjadřovat k návrhům nových českých i evropských zákonů, kterým veřejnost obvykle věnuje jen minimální pozornost, ale které náš život mohou v nejbližších letech velice silně ovlivnit, " uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda nově vzniklé regionální pobočky STUŽ.
"Skandály s ilegálním dovozem odpadů jsou příkladem toho, jak vážné důsledky mohou mít zdánlivě banální chyby politiků, v tomto případě českých i německých. STUŽ jako první upozornila na to, že právě projednávaný návrh nové evropské legislativy by bohužel vedl k prakticky nekontrolovatelné lavině stovek tisíců tun zahraničních odpadů do českých spaloven. Německé a rakouské firmy si už podaly žádosti na legální vývoz odpadu do spaloven v Praze, Liberci a Brně, které by mohly z Bavorska proudit právě přes Plzeňský kraj. V budoucnosti by lavinou německých odpadů mohla být ohrožena i samotná Plzeň, neboť firma Plzeňská teplárenská má zpracovánu studii proveditelnosti na vybudování velkospalovny komunálních odpadů v centru města s plánovanou kapacitou 100 000 tun odpadů ročně,"uvedl MUDr. Šuta.
Případné zvýhodnění spalování odpadů ze strany EU na úkor recyklace považuje STUŽ za plýtváním materiálními hodnotami v odpadech obsaženými a za velmi vážné riziko pro životní prostředí. Podle studií Evropské komise může recyklace 10 tisíc tun odpadu ročně vytvořit asi 250 pracovních míst, spalování stejného množství jen 30 a skládkování dokonce pouhých 10. Proto STUŽ prosazuje důraznou politiku prevence vzniku a recyklace odpadů, která může velmi dobře naplnit všechny tři hlavní složky udržitelného rozvoje - ekologickou, ekonomickou i sociální.
STUŽ je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 z iniciativy bývalého federálního ministra životní prostředí Josefa Vavrouška. STUŽ sdružuje odborníky zabývající se ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka a jiných forem života na Zemi.
„V kraji nejsou žádné neziskové organizace, které by se zabývaly ekologickou výchovou. Je řada organizací, které dělají konkrétní věci, ale není to systémové pro kraj. Je třeba vytvořit informovanou, navzájem propojenou síť a udělat z ní systém,“ říká předseda karlovarské společnosti Pavel Žlebek.
Pokud bude karlovarská pobočka se svým projektem úspěšná, vybuduje z prostředků Evropské unie další v Sokolově a Chebu.
Zdejší pobočka, která vznikla v roce 1998, je neziskovou organizací. Pro veřejnost jsou jejím nejviditelnějším počinem mezinárodní konference o dopravě a technologii k udržitelnému rozvoji. Letos se uskuteční již podeváté.
„V rámci konference jsme začali dělat pořady pro děti předškolního věku. To jsou ekologické pohádky Libora Baláka. Děláme také přednášky pro střední školy. O loňské téma Energie budoucnosti školy projevily tak velký zájem, že jsme museli zájemce i odmítat. Tento rok chceme nabídnout více termínů,“ přiblížil Žlebek.
Mimo to společnost nabízí besedy a přednášky rovněž základním školám a s Hospodářskou komorou organizuje školení pro podnikatele. Disponuje videotékou se stovkami titulů, které si lze půjčit.
„Se středoškoláky děláme besedy v našich prostorách, nemáme kapacity na to, abychom je organizovali v pronajatých prostorách. Velký zájem je ze strany obchodní akademie, některé školy naopak na nabídku nereagují,“ doplnil Žlebek.
Rozloučení se koná ve čtvrtek 22. prosince 2005 ve smuteční obřadní síni v Hradci Králové - Kuklenách.
-
Stručná výroční zpráva východočeské regionální pobočky STUŽ za rok 2004
Dne 9. května 2005 uspořádala Chomutovská pobočka společně se Stranou zelených a Rotary Clubem v Chomutově veřejnou besedu o obnovitelných zdrojích energie. Besedy se zúčastnili jak studenti, tak i široká veřejnost, která se zajímá o energetické problémy zdejšího regionu. Na osmdesát posluchačů vyslechlo zasvěcený úvod od RNDr. Martina Bursíka a v druhé části besedy exministr odpovídal na zvídavé otázky o větrných elektrárnách, slunečních kolektorech i využívání biomasy k získávání energie. Z auditoria se ozvaly i zkušenosti s provozem větrné elektrárny v Loučné v Krušných horách.
Na 8. červen se připravovala další akce pořádaná stejnými organizacemi, beseda o Euroústavě. Besedu vedl dr. Jiří Roth a MUDr. Džamila Stehlíková, předsedkyně krajské rady SZ. Účast byla poznamenaná negativním přijetím ústavy ve Francii a v Holandsku. Ani po dvou hodinách debaty nedospěli její účastníci k jednotnému stanovisku. Na jedné straně se ozývaly hlasy, volající po pokračování ratifikačního procesu bez ohledu na „NE“ Francouzů a Nizozemců. Na straně druhé převládal názor, že návrh ústavy ve stávající podobě je nehlasovatelný, neboť nelze pominout stanovisko občanů dvou zemí. Všichni účastnici debaty by přivítali kroky vlády, která by nejen začala podrobněji informovat o Euroústavě, ale zároveň reflektovat stanoviska občanů jak kladná, tak odmítavá a tlumočit je dál, směrem k evropským institucím. Návrh Ústavy by měl vznikat nejen podle představ úředníků a politiků v Bruselu, ale především podle představ řadových obyvatel jednotlivých zemí. Pak by to byla nejen Ústava pro Evropu, ale Ústava pro občany Evropy.
Členové Chomutovské pobočky z Podkrušnohorského zooparku se podíleli na organizaci tradičního Dne Země a od počátku května hostili studenty umělecké školy z města Bulawayo v africké Zimbabwe. Soubor uspořádal řadu koncertů, na nichž předvedl zpěvy a tance na motivy tradičního afrického umění. Finanční výtěžek koncertu, doplněný o zisky z prodeje upomínkových předmětů a CD, bude věnován dětem v Zimbabwe. Jedná se o sirotky, kterým rodiče zemřeli na AIDS.
PaedDr. Jiří Roth, předseda pobočky v Chomutově
Nedlouho po tom, co povodí Ploučnice navštívil mezinárodní mezioborový tým odborníků, který řeku charakterizoval jako jeden z mála toků se zachovaným přírodním rázem, což „vytváří předpoklady, aby se řeka Ploučnice i její povodí staly vzorovou ukázkou přírodního charakteru řeky a citlivého užívání krajiny“, a doporučil velmi citlivý přístup při případných úpravách, dochází v rozporu s doporučeními k poněkud překotnému zpracování projektu na zásah do tohoto významného krajinného prvku.
Pobočka přihlásila do Fordovy Nadace na podporu životního prostředí projekt „Budování příměstské rekreační oblasti Kamencové jezero – Podkrušnohorský zoopark“. Přestože projekt nedosáhl žádného předního umístění, byla účast oceněna upomínkovým dárkem.
Pro rok 2004 byly připraveny podklady k podání žádosti o dotaci na projekt „Příroda bez hranic“. Výstupem projektu bude obrazová publikace o přírodních zajímavostech Euroregionu Krušnohoří na obou stranách hraničních hor .
Začátek roku byl věnován kampani 30 dnů pro neziskový sektor. Naše pobočka byla pověřena Radou ANOÚK, aby organizovala síť NNO v regionu a tak prostřednictvím internetu předává informace zapojeným neziskovým organizacím, včetně dokumentů vhodných pro jejich činnost. Pobočka zorganizovala výstavku o činnosti NNO a uspořádala tiskovou besedu pro novináře.
Další aktivitou, na kterou se soustředili členové pobočky, byla kampaň k referendu o vstupu do Evropské unie. Podíleli jsme se na projektu koordinovaném Radou Asociace NNO Ústeckého kraje a v okrese zorganizovali několik besed s veřejností, především v klubech důchodců.
Tradičně se pobočka podílela na Dnu Země, pořádaném Podkrušnohorským zooparkem a na Dnu zvířat.
Letos jsme opětovně zahajovali Den vodohospodářského filmu a ekofilmu v Povodí Ohře. Pomohli jsme vybrat vhodné filmy a po oba dny konání jsme provedli vstupní besedu pro návštěvníky, především z řad školní mládeže.
Během celého roku jsme připravili řadu besed o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro občany Chomutova. Besedy se většinou konaly v Podkrušnohorském zooparku v rámci Folkového klubu. Informace podávaná na počátku programu Klubu se setkávala se zájmem návštěvníků především z řad mládeže a střední generace. Kromě těchto besed se ve spolupráci s dalšími organizacemi (Rotary klub, Strana zelených aj.) uskutečnilo několik akcí pro starosty obcí a měst na podporu informovanosti o strukturálních fondech EU.
Pobočka spolupracuje i nadále s pobočkou ICN v městské knihovně, je členem Asociace neziskových organizací v Ústeckém kraji (ANOÚK), má zastoupení ve vedení asociace.
Spolupráci rovněž dobře pokračuje s Hospodářskou a sociální komorou Chomutovska.
Pobočka má podporu města, které finančně dotuje kromě naší pobočky i ostatní organizace ve městě.
Zprávu zpracoval Dr. Jiří Roth, předseda pobočky
Východočeská pobočka STUŽ v roce 2001
Úvod
Jihočeská regionální pobočka STUŽ má sídlo v Táboře. Formálně se zformovala v únoru roku 2001. U jejího zrodu stála skupina lidí, která významnou měrou přispěla k záchraně unikátní botanické zahrady v tomto městě. Po zorganizování příslušného referenda a splnění vytyčeného cíle (80% zúčastněných voličů se vyslovilo proti postavení silniční komunikace skrz tuto zahradu) logicky vyvstala otázka, co dál. Odpovědí byl nakonec vznik této regionální pobočky STUŽ. V současné době má jihočeská regionální pobočka deset členů. V lednu tohoto roku byl pak přijat vlastní organizační řád pobočky. Cílem je vytvoření spolehlivých rozhodovacích a komunikačních kanálů tak, aby došlo k zefektivnění činnosti. V současné době lze činnost STUŽ JČ směrem navenek rozdělit do čtyř skupin: Projekt: Evropská unie – Téma pro každého z nás Projekt: Literárních večerů Projekt: Ekovýchova (ve přípravné fázi) Projekt: Ekologické zemědělství (v přípravné fázi).
Evropská unie - Téma pro každého z nás
V říjnu roku 2001 vznikla myšlenka uskutečnit v jižních Čechách, především pak v okrese Tábor, dlouhodobější osvětový projekt o souvislostech vstupu České republiky do EU as tím spojeného negociačního procesu se zvláštním důrazem na otázky životního prostředí. Tento projekt je načasován na12 měsíců. S realizací se začalo na sklonku měsíce listopadu, přičemž naší snahou bude dosáhnout následujících cílů:
1) Zvýšení povědomí o EU u všech cílových skupin,
2) Posílení viditelnosti EU v přípravném procesu kandidátských zemí na vstup do unie s důrazem na aktivity v ČR,
3) Přiblížení problematiky východního rozšíření z pohledu ČR ale i EU,
4) Přiblížení práva EU z oblasti ochrany životního prostředí a představení nových možností ochrany ŽP po vstupu do EU,
Nové možnosti vynucování veřejných zájmů a ochrany lidských práv v rámci EU.
Projektem „Evropská unie – Téma pro každého z nás“ jsou resp. budou oslovovány celkem čtyři cílové skupiny: Občané okresu Tábor (v případě úspěchu lze uvažovat o rozšíření projektu ina jiná města jižních Čech), Studenti vybraných středních škol na okrese Tábor (zatím celkem čtyři školy), Nestátní neziskové organizace (především z jihočeského regionu). V případě úspěchu snahy o rozšíření počtu grantových zdrojů bude výčet cílových skupin možno doplnit ještě o studenty jihočeských vysokých škol (Jihočeská universita v Českých Budějovicích; fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci),
Základním způsobem realizace projektu jsou opakované informační a diskusní semináře, samozřejmě s jistými modifikacemi co do formy, obsahu a intenzity u každé z cílových skupin. Opakovaná setkání jsou nutností vzhledem k relativně širokému spektru cílů projektu, ale i obsáhlosti tematiky Evropských společenství a jejího rozšíření na východ. Nechceme tedy opakovat chybu nárazových akcí v rámci oficiální komunikační strategie vlády České republiky.
Při postupném realizování tohoto projektu nebudeme samozřejmě spoléhat jenom na vlastní síly, nýbrž využijeme poznatků a zkušeností odborníků ze státní ale i neziskové sféry. U cílové skupiny „řadoví občané“ se na území okresního města uskuteční lokální propagační kampaň, která by měla zaručit větší účast na připravovaných setkáních.
V rámci realizace je pamatováno i na měření dopadu projektu. Nejlépe lze toto s technického hlediska uskutečnit u cílové skupiny žáků středních škol. Toto dotazníkové šetření již zčásti proběhlo a bude zakončeno v březnu tohoto roku. Výzkumu co do zájmuo dané téma a hlavních problémových oblastí se zúčastní i řadoví občané. To by nám mělo pomoci vytvářet takové diskuse, které budou pro občany co nejvíce aktuální.
Výstupy projektu (česky, anglicky a německy) by měli být k dispozici v říjnu nebo nejpozději v listopadu roku 2002. V průběhu projektu budou lokální média informována o jednotlivých dílčích aktivitách. Grantově se na tomto projektu podílí nadace MATRA/KAP při velvyslanectví Nizozemského království v Praze a dále pak nadace Konrada Adenauera z Německa.
Literární večery
Nynější členové STUŽ již v dřívějších letech pořádali v Táboře autorská čtení a diskuse se spisovateli a intelektuály (L. Vaculík, I. Klíma, J. Keller, J. Patočka apod.). V loňském roce se pak již pod hlavičkou STUŽ uskutečnili diskuse mj. o Hnutí revoluční mládeže (s P. Šremerem), o zdravé výživě (se šéfredaktorem Pramenů zdraví R. Žižkou), o biotechnologiích ve vodním hospodářství, o finančním systému LETS, apod. Ve spolupráci s členy STUŽ se uskutečnila iautorská čtení Jakuba Patočky, Karla Kuny a Víta Janoty. V tomto roce budou setkání s umělci a intelektuály pořádány pravidelně 1x měsíčně, a to pod poetickou, byť ne zcela vyčerpávající hlavičkou „Literární večery“.
Ekovýchova
V roce 2001 se do strategického plánu rozvoje táborské aglomerace podařilo na základě iniciativy STUŽ začlenit problematiku ekovýchovy. Na sklonku roku 2001 a začátku roku2002 pak STUŽ vypracovala nástin programové náplně. Projekt by měl -v případě zajištění dostatečného množství finančních prostředků - spočívat v uspořádání seminářů pro učitele pod vedením odborníků, kteří se ekologické výchově dlouhodobě věnují. Pořádány budou také kurzy tradičních řemesel určených široké veřejnosti. Dalším cílem je vytvoření materiálních předpokladů pro dlouhodoběji koncipovanou výuku ekologické výchovy na školách.
Ekologické zemědělství
Jednímz cílů strategického plánu rozvoje táborské aglomerace je i podpora ekologického zemědělství. Odpovědnou organizací za splnění tohoto cíle byla vybrána STUŽ, jihočeská regionální pobočka se svým projektem: „Vytvoření informačního a obchodního mostu mezi ekologicky hospodařícími zemědělci a spotřebitelskou veřejností v okrese Tábor“.
Výstupy budou dle finančních a lidských zdrojů rozpracovány do jednotlivých oblastí – mapa ekologicky hospodařících zemědělců na Táborsku, seznam prodejen potravin vhodných do zapojení do sítě a vytvoření marketingové strategie, prezentace u spotřebitelů a vytvoření informační web stránky na stránkách města Tábora. O grant budeme žádat nadaci Partnerství, dále pořádáme o spolufinancování místní agrární komoru. Cílem je vytvořit na Táborsku lokální trh s ekologickými potravinami případně i s návazností na zpracovatele zemědělských produktů s označením Bio.
Východočeská pobočka STUŽ v roce 2000
Chomutovská pobočka získala pro rok 1999 dva dotační tituly na projekty MŽP:
- Krajina severočeské pánve v novém tisíciletí
-
Strategický rozvoj měst Chomutov – Jirkov a místní Agenda 21
Realizace projektů mohla být započata teprve až v červnu, kdy byly podepsány dohody s MŽP.
Tím se stalo, že Severočeské sdružení obcí (SESO), které rovněž připravovalo konferenci na podobné téma za spolupráce provincie Jižní Holandsko, byla v přípravě konference daleko více vpředu, než naše pobočka. Proto jsme na základě dohody s SESO sdružili finanční prostředky a stali se spolupořadateli konference „Severní Čechy 2030 – Revitalizace začíná komunikací“.
U druhého projektu jsme z výše uvedených důvodů začali o půl roku později. Podstatou projektu je zveřejnit obsah strategického plánu rozvoje měst Chomutova a Jirkova a zvýraznit prvky trvale udržitelného života a současně seznámit širokou veřejnost s Místní Agendou 21.
Kromě osobních vystoupení na zasedání městských zastupitelstev, pobočka se snaží podpořit zájem pracovníků úřadu o semináře a školení k tématům Agendy a trvale udržitelného života, novinovými články a informačními brožurami seznámit veřejnost s jednáním konference v Riu, a s jedním z dokumentů, který se vztahuje k místním podmínkám a k životu občnů v regionu.
U příležitosti tradičních Podkrkonošských podnikatelských dnů v Chomutově byla uspořádána výstavka fotografií z uvedených měst k různým problémům života, které Strategický plán řeší.
Někteří členové pobočky se podílejí na přípravě projektů pro strukturální fondy ve strategickém rozvoji regionu (NUTS II) činností v pracovních skupinách nebo se účastní školení pořádaného Centrem pro komunitní práci, jehož obsahem je získat ucelené informace o přibližování České republiky k Evropské unii.
PaedDr. Jiří Roth předseda Chomutovské pobočky STUŽZpráva o činnosti Chomutovské pobočky za rok 1999
V loňském roce 1999 jsme svou činnost soustředili na plněni dvou grantu z Ministerstva životního prostředí. V souladu s cíli naši pobočky jsme chtěli uspořádat konferenci na téma „Krajina podkrušnohorské pánve ve třetím tisíciletí“ a současně jsme chtěli obyvatele seznámit s Agendou 21 a jejím uplatňováním ve strategickém plánu rozvoje měst Chomutova a Jirkova.
Konferenci jsme neuspořádali, ale zúčastnili jsme se podobné akce, kterou v předstihu připravovalo SESO (Severočeské sdruženi obci) a Ministerstvo životního prostředí provincie Jižní Holandsko na základě vzájemné dohody. Záměr a cíle konference byly téměř shodné s našim záměrem, což bylo dáno i názvem: „Revitalizace začíná komunikací“ a závěrečný dokument byl nazván „Vize 2030“ . Věnovali jsme proto konferenci náš finanční příspěvek, čímž jsme zvýšili kvalitu překladů referátů a přednášek holandských hostů.
Druhý grant byl daleko složitější,neboť jsme se zaměřili na seznamováni s Agendou 21 jak středoškolské mládeže, tak i úředníků městských úřadů a zastupitelů města Chomutova a Jirkova. Za pomoci Sdruženi podnikatelů v Chomutově jsme se mohli zúčastnit Podkrušnohorských podnikatelských dnů, na nichž jsme vystavili fotografie a projektové dokumentace akcí, jež se realizují podle strategického rozvojového plánu obou měst.
Vytvořili jsme brožuru, v niž se občané mohou seznámit se strategickým plánem rozvoje obou měst, a mohou také sledovat jeho plněni. Současně jsou v brožuře informace o Evropské unii, aby měli občané přehled o instituci, jejíž členem se chceme stát.
Kromě práce na grantech jsme pořádali i řadu drobných akci, z nichž oslavy Dne Země se stávají tradiční a velmi pěknou akci v Podkrušnohorském zooparku, kterou navštívili ministr ŽP Miloš Kužvart a místopředseda poslanecké .sněmovny Stanislav Gross.
V příštím roce bychom chtěli zúročit dvouletý přírodovědný průzkum příhraničniho potoka Polava vydáním dvoujazyčné publikace, která by prezentovala zajímavosti zdejší přírody.
Zároveň bychom se chtěli podílet na zpracování námětů pro revitalizaci podkrušnohorské krajiny v regionu NUTS II - severozápad.
Doufáme, že se nám plány podaří splnit a že získáme do našich řad další regionálni nadšence a spolupracovníky.
Dr. Jiří Roth - Chomutovská regionální pobočka
Činnost východočeské pobočky se soustředila v roce 1999 především na lokální otázky a akce místního rozsahu a dosahu. Navázali jsme spolupráci s novým vedením hradecké radnice. Nový a velký prostor se otevřel v loňském roce na poli kooperace neziskových organizací Hradecka. Aktivně jsme přispěli k vytvoření a fungování Královéhradecké kolice neziskových organizací. Vůči státní správě a samosprávě se již vymezujeme jako relativně kompaktní blok připravený hájit své zájmy a pořádat společné akce. První z nich, premiérou ve vzájemné spolupráci, byla listopadová kampaň ke Dni bez aut, kterou STUŽka jako hlavní organizátor pořádala v součinnosti s brněnskou pobočkou Dětí Země. Podrobnosti o tom jste si mohli přečíst v minulém čísle Zpravodaje spolu s přáním, aby naše Společnost letošní kampaň Den bez aut masivně podpořila a dle možností se do ní i přímo zapojila.
Akce východočeské STUŽ z roku 1999
Zpráva o činnosti Východočeské pobočky STUŽ v roce 1998.
Jako cíl své činnosti jsme si vytýčili tři směry: šetření energií, tvorba krajiny ve zdejším regionu a ekologická výchova.
Svou aktivitu začala pobočka v oblasti osvětové výchovy, kdy pobočka zažádala o 2 granty Ministerstva životního prostředí a dostala dotaci na plnění programů osvětové činnosti.
V letošním roce jsme se snažili přihlásit projekt na vytvoření příměstské rekreační oblasti Kamencové jezero - Zoopark v Chomutově do Fordovy Nadace, ale nedostali jsme se do finálního výběru. Bylo nám doporučeno přihlásit se opět do dalšího ročníku.
Za podpory Saského ministerstva ŽP a za spolupráce s vedením Národního parku Erzgebirge/Vogtland v SRN převzala naše pobočka koordinační úlohu při přírodovědném průzkumu potoka Polavy, který tvoří část hranice ČR-SRN. Výsledek průzkumu bude podkladem pro vytvoření přírodního parku Krušné hory, jako protějšek Národnímu parku v SRN.
Územní odbor ministerstva ŽP v Chomutově vyvolal v r. 1996 konferenci o ekologické výchově a naše pobočka se podílí na projektu "Ekologická výchova v severních Čechách", jenž je finančně podporován provincicí Jižní Holandsko.
Pan Březina a dr. Roth se zúčastnili konferencí v Poděbradech a v Hradci Králové, projednávající problematiku indikátorů trvale udržitelného života. Tato tématika je stále aktuální a každý člen naší pobočky se může vyjádřit a podílet se na hledání i formování indikátorů v našem regionu.
Pokud pozorně sledujete Zpravodaj STUŽ, víte, že naše Společnost vydává k ožehavým tématům svá stanoviska, podepřená názory odborníků. Z naší pobočky jsme se k některým tématům vyjádřili, například ke Směrnici Rady ES č. 96/61 nebo k dotazníku Programu na podporu místních iniciativ.
V úterý a ve středu 8.-9.července se v Praze na ministerstvu ŽP ČR konalo zasedání česko-německé komise pro spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a zde ing. Rubeš a dr. Roth zastupovali naši pobočku především pro spolupráci v příhraniční oblasti. Navázali jsme kontakty s nadací Naturerbe a se svazem ochrany přírody. Shodli jsme se na podpoře myšlenky ekologizace malých zdrojů znečišťujících ovzduší a na šetření energií.
Na podzim nás čeká velký úkol, uspořádat konferenci o lesích v Krušných horách. V červnu se konala konference o lesích v Mostě, ale byla určena jen odborníkům, lesníkům. Naším úkolem bude seznámit širokou veřejnost nejen se stavem lesů, ale především bychom se chtěli setkat s potencionálními znečišťovateli, chemickými závody, elektrárnami, šachtami a dalšími a naznačit, nebo se přesvědčit o krocích, které povedou ke zlepšení situace a k záchraně lesních porostů v Krušných horách.
Z vyjmenovaných druhů činnosti se nám dosud nepodařilo realizovat úsilí v oblasti šetření energií, chybí větší informovanost veřejnosti o naší regionální pobočce a především bychom měli získat větší počet členů, abychom měli širší záběr působení a naše činnost byla více vidět.
Naše příjmy tvoří příspěvky členů, dotace a sponzorské dary.
Je třeba především poděkovat Elektrárně Tušimice, která poskytla naší pobočce dotaci a další finanční pomoc přislíbily Severočeské doly Chomutov. Za pomoci těchto prostředků bychom chtěli rozvíjet osvětovou činnost a informovat obyvatelstvo o stavu životního prostředí v našem regionu a zároveň je nabádat ke vhodnému chování ve prospěch trvale udržitelného života.
Chomutovská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život je velice překvapena návrhem Českého báňského úřadu na zrušení dosavadních limitů těžby v hnědouhelných lomech v naší oblasti.
Jednak tím, že s návrhem podaným k vládnímu projednání nebyly řádně seznámeny obce, jichž se zrušení limitů především týká a jednak tím, že se má rozhodovat o zrušení limitů v době, kdy není vůbec jasná koncepce energetického rozvoje naší republiky.
Závazné linie omezení těžby hnědého uhlí, stanovené usnesením vlády č. 444/91, umožnily dotčeným obcím prosperitu a podnítily mnohamiliónové investice do rozvoje regionu.
Přeložka železniční trati v Březně u Chomutova, výstavba rodinných domků, budování kanalizace, veřejného osvětlení, rekonstrukce komunikací a další stavby dávají občanům i podnikatelům v regionu jistotu, že zdejší krajina po skončené těžbě dostane i příjemnější tvář.
Zrušení linií nemůže být navrhováno bez komplexního posouzení situace při absenci státní energetické a surovinové politiky, bez respektování novely Horního zákona, bez územního plánu celé Podkrušnohorské hnědouhelné pánve, ani bez řešení revitalizace tohoto území. Návrh na zrušení limitů připomíná drancování národního nerostného bohatství a je v rozporu s trvale udržitelným rozvojem, jenž je zcela samozřejmý v západních zemích Evropy.
Domníváme se, že pro konečné rozhodnutí o limitech je nutné připravit podrobné podklady, v nichž bude mimo jiné zhodnocena energetická potřeba v příštích alespoň padesáti letech. Bude třeba porovnat finanční náklady na revitalizaci krajiny, náhradu škod vzniklých důlní činností, vybudování nových sídel a jejich infrastruktury s náklady potřebnými pro nákup energetických zdrojů či energie a odpisem uhelných zásob.
Především je třeba již konečně uplatňovat alternativní energetické zdroje, úsporná energetická opatření a využívat energeticky méně náročných technologií výroby včetně druhotných surovin.
Chomutovská pobočka STUŽ proto podporuje stanovisko starostů obcí severočeského regionu i SESO a obrací se na vládu, aby co nejdříve přijala taková opatření, která vrátí obyvatelům regionu jistotu z budoucna a podpoří trvale udržitelný život.
Chomutov, 10.6. 1998
Za Chomutovskou regionální pobočku STUŽ: PaedDr. Jiří Roth, předseda
