Místo, aby byla doprava vedena objízdnými trasami, má být po dva roky vedena po provizorní silnici přímo sady. Více si můžete přečíst v v následujícím článku na iDnes, kvůli výstavbě této provizorní silnice má navíc padnout 16 vzrostlých stromů, jak se můžeme dočíst v dalším článku, který přetiskujeme z MF Dnes:
Mladá fronta DNES, 05.02.2008
Strana: 03, Rubrika: Praha, Autor: PETR ŠVEC
Stromy se kácejí za zády lidí
AUTA MÍSTO STROMŮ Město chce skrz Letenské sady postavit provizorní silnici. Podle návrhu projektantů stojí silnici v cestě šestnáct stromů. O výstavbě objížďky se přitom lidé dozvěděli jen měsíc před jejich plánovaným kácením.
Holešovice - Když magistrát otevírá nový park nebo se chystá výsadbou zeleně zpříjemnit život lidem v okolí jejich obydlí, neopomenou městští radní na takovou akci pozvat zástupce médií i Pražany.
Radní se slavnostním výrazem ve tváři se zpravidla zapřou do rýče a až s přehnanou péčí pokládají do čerstvé jámy mladé stromky. Fotoaparáty v tu chvíli blýskají ostošest a přítomní diváci se jen málokdy ubrání potlesku.
Když se mají naopak v parcích stromy kácet, nikdo pozvánky neposílá. Ba naopak. Spíše se zdá, že chce vedení města takovou akci co nejvíce utajit.
Jak jinak si vysvětlit, že se o plánovaném kácení stromů v Letenských sadech kvůli výstavbě dočasné objízdné silnice Pražané dozvědí jen měsíc předtím, než mají na vzrostlé stromy u tramvajové smyčky na Špejcharu nastoupit zahradníci s motorovými pilami.
„Nemůžeme žít ve vakuu“
„Neprobíhá žádná diskuse a člověk se k takovým informacím dostane jen náhodou,“ zlobí se zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených Ondřej Mirovský, který se angažuje v kampani Zachraňme Letnou.
O materiálu týkajícím se výstavby dvouproudové silnice vedoucí přímo Letenskými sady, jež má umožnit řidičům objet rozkopanou ulici Milady Horákové, se jednalo na magistrátu i na úřadu Prahy 7. Ale co možná nejtišeji. „Doufám, že radnice Prahy 7 nakonec stavbu nepovolí,“ dodal Mirovský.
Podle něj by měly úřady ve spolupráci s Metrostavem vést auta stavbou po provizorních mostech přímo na ulici Milady Horákové.
„To by ale stavbu mohlo prodražit o stovkymilionů korun. Nemůžeme žít ve vakuu. Po dokončení tunelu se všechno dá do původního stavu,“ uvedl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
„Stavba tunelu bude stát asi 30 miliard, takže stále nevidím důvod, proč by nemohli najít způsob, který by byl šetrnější k životnímu prostředí,“ oponoval Ondřej Mirovský.
Magistrát přidal další argument. „Bylo by to složité a silnice by se musela neustále překládat. Nedokážu si představit, že by to řidiči, obyvatelé Prahy 6 a 7 a také cestující meziměstskými autobusy, které končí na Hradčanské, dokázali přejít v klidu,“ uvedl Miroslav Rajchart, vedoucí oddělení silničního správního úřadu magistrátního odboru dopravy.
Tramvaje po Letné nepojedou
Nejen řidiči si musí pomalu zvykat na to, že cestování přes Letnou se zkomplikuje. Také cestující, kteří jezdí po ulici Milady Horákové tramvajemi. Ani těm se totiž nevyhnou výluky a změny trasy. „Provoz tramvají bude přerušen na několik týdnů,“ potvrdil mluvčí stavební firmy Metrostav, jež na Letné pracuje, František Polák.
Tramvajové vozy se budou otáčet couváním u budovy ministerstva vnitra na dočasné otočce. Mezi Hradčanskou a touto provizorní konečnou budou jezdit autobusy náhradní dopravy.
„Tramvajová výluka se dotkne i úseku od Prašného mostu k Hradčanské. Ale je předčasné říkat, kdy to bude. O všem se teprve jedná a neustále se to mění,“ dodal Rajchart.
Doprava na Letné při stavbě tunelu Blanka
Kudy povede objízdná trasa
Nová silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči se na ni dostanou z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes
ulici Na Špejcharu. Za tramvajovou smyčkou budou auta pokračovat napravo a obloukem kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu až na pískovou plochu Letenské pláně. K ulici Milady Horákové se provizorní silnice stočí na úrovni stadionu Sparty.
Proč se postaví nová silnice
Dělníci zde hloubí tunel městského silničního okruhu, který propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Řidiči do něj budou moci vjet na nové křižovatce u Špejcharu. Stavba tunelu omezí provoz na ulici Milady Horákové.
Výhody nové silnice
Nebude docházet k dopravním kolapsům v Praze 1, 6 a 7, kudy by řidiči uzavřenou Letnou objížděli.
Nevýhody nové silnice
Stavba nepotěší návštěvníky Letenských sadů. Za oběť padne i zhruba 16 vzrostlých stromů.
Kdy se silnice začne stavět
Výstavba provizorní silnice by mohla začít v březnu a skončí v červnu. Mezi červencem 2008 a říjnem 2010 po ní budou jezdit auta.
Rizika související s jemným prachem se podílí v ČR na úmrtnosti pěti až 13 procenty. Při počtu zemřelých 104.400 obyvatel se prašnost mohla loni podle zprávy odrazit v úmrtí 1745 až 12.418 lidí.
Podle ročenky životního prostředí za rok 2006 žijí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší téměř dvě třetiny obyvatel Česka. Tyto oblasti přitom představují 29 procent území státu. Stále větší problémy způsobuje doprava, jemný prach se do vzduchu dostává také pálením uhlí v domácích topeništích. Na Ostravsko-Karvinsku přistupují další významné zdroje - hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. "Vysoká hustota osídlení v kombinaci s uvedenými zdroji znečišťování ovzduší má za následek rozsáhlé negativní vlivy na lidské zdraví. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá rovněž regionální přenos ze zdrojů v Polsku, především ze silně industrializované oblasti Katovic," uvádí zpráva.
Plošné limity pro jemné prachové částice dané Evropskou unií překračuje Česko druhým rokem. Limit pro roční průměrnou koncentraci jemného prachu byl loni překročen na 2,3 procenta území, v roce 2005 se tak stalo na 1,5 procenta území.
"Dlouhodobý pobyt v lokalitách se zvýšenými koncentracemi jemných prachových částic vede ke snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zvýšení spotřeby léků a zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic," konstatuje dokument ministerstva životního prostředí, který má ČTK k dispozici.
Zdraví obyvatel Česka negativně ovlivňuje také vysoké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vzduchu. Jejich limity byly loni překročeny na devíti procentech území, na nich ale žijí dvě třetiny obyvatel země.
"Z vypočtených hodnot pro jednotlivé typy městských lokalit lze velmi přibližně odhadnout, že vliv emisí PAU z dopravy kombinovaný v některých lokalitách s emisemi z domácích topenišť, vede v městských aglomeracích k navýšení zdravotních rizik o jeden až dva případy onemocnění z 10.000 populace," hodnotí dopad zpráva s tím, že v lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší než v ostatních městských lokalitách a představuje teoreticky dva až 10 případů na 10.000 obyvatel.
Zprávu o dopadu emisí na zdraví obyvatel Česka ministerstvo vládě předloží v rámci plnění národního programu snižování emisí. Program počítá hlavně s omezením vytápění uhlím a zpřísněním emisních parametrů automobilů. Návrh na omezení spalování tuhých paliv ve vybraných zdrojích a domácnostech k 1. lednu 2014 má úřad připravit příští rok. V dopravě plánuje ministerstvo zpřísnit kontroly stanic technické kontroly (STK).
Náhrada zastaralych a neefektivních žárovek má snížit emise o 700 tisíc tun CO2 ročně a spotřebitelům má ušetřit 185 milionů euro. Ekologické organizace rozhodnutí vítají. Opozice podle REUTERS naopak nařkla vládu z přehnaně ambiciózní a extravagantní politiky.
Od července 2008 budou majitelé nově zaregistrovaných vozidel zdaňováni sedmi různými tarify dle negativního vlivu na životní prostředí. Motoristé s nejnižšími emisemi budou do státní kasy přispívat 100 eury, nejméně ekologičtí řidiči zaplatí 2000 eur ročně.
Ministr financí Brian Cowen považuje ekologizaci rozpočtu za nutnost. a pro REUTERS uvedl: "Bude třeba ještě mnohem více snahy, abychom nastavili ten správný kurz k plnění Kjótského protokolu a limitů EU pro rok 2020."
Lesní závod Židlochovice v oblasti Soutoku kácí každoročně desítky hektarů lužního lesa, pařezy jsou rozfrézovány a půda orbou připravena na strojovou výsadbu. Nenávratně mizí nejen staré stromy, které jsou domovem řady chráněných živočichů, ale i květena lužního lesa. Jednání vědců s vedením Lesů České republiky přinášejí naději na změnu managementu v celé oblasti Biosférické rezervace. Lesům, a to nejen lužním, také může prospět nová verze Národního lesnického programu, který by měla do konce roku schválit vláda.
Pořad je možné si přehrát na internetovém portálu České televize ZDE
"Jde o dobrý a vyvážený dokument," ujistil agenturu AP nizozemský vědec Bert Metz, který se na jeho vypracování podílel. Podle něho je text výsledkem nezbytného kompromisu mezi delegáty všech účastnických zemí.
Zpráva shrnuje vědecké poznatky předcházejícího materiálu o rozsahu tří tisíc stran vypracovaného ještě před nynějším zasedáním. Má být zveřejněna v sobotu na závěr zasedání IPCC, které se ve Valencii konalo od pondělí pod záštitou OSN.
S dokumentem v sobotu seznámí veřejnost generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Do té doby je podle AP obsah materiálu považován za důvěrný, byť zjevně zahrnuje klíčové body tří zpráv, které letos už mezinárodní panel vypracoval. Těmito stěžejními body jsou údaje vycházející ze sledování klimatických změn, pravděpodobné ničivé dopady globálního oteplování a nástroje, které je možné využít ke zpomalení trendu oteplování ovzduší.
Dokument je jasné poselství lidem, kteří mají pravomoc rozhodovat, prohlásil Hans Verolme ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který se spolu s dalšími nezávislými skupinami účastnil zasedání IPCC jako pozorovatel. "Vědci odvedli svou práci. Za to si zasluhují Nobelovu cenu. Teď je ale otázka, co s tím udělají lidé, kteří rozhodují," dodal Verolme.
Podle účastníků jednání americká delegace zpochybnila nejtvrdší stanoviska závěrečné zprávy, zjevně vedena snahou minimalizovat rozsah hrozby plynoucí z globálního oteplování, napsala AP. Hlavní teze ale ve zprávě zůstaly zachovány, včetně varování, že klimatické změny mohou vést k náhlým a nezvratným následkům, jako je úplné vyhynutí druhů.
Nejnovější zpráva poskytuje faktické podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012, kdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu.
Alespoň to tak vypadá v případě přípravy výstavby nové koksárenské baterie v ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. Podle pracovníků České inspekce životního prostředí vybraný typ koksárenské baterie nepatří k tomu nejmodernějšímu, co současný koksárenský průmysl může nabídnout.
Zastaralá konstrukce
Pracovníci České inspekce životního prostředí totiž vypracovali vyjádření ke zveřejnění dokumentace vlivů chystané koksovny na životní prostředí a jejich závěry společnosti ArcelorMittal Ostrava příliš nelichotí.
"Jde o konstrukčně zastaralý a zjevně odlišný typ s překonanými konstrukčními parametry," píší pracovníci inspekce.
Jablkem sváru mezi inspektory a manažery ostravského hutního gigantu je velikost jednotlivých koksovacích komor. Výroba koksu spočívá ve stále opakovaném plnění komor uhlím, jeho zahřátím, vytlačením z komor a následným ochlazením. A právě při vytlačování koksu z baterií uniká do ovzduší nejvíce nečistot.
"Společnost ArcelorMittal pro svou novou koksovnu vybrala typ, který má menší rozměry než stávající koksovna, a tudíž se počet operací nutný k výrobě stejného množství koksu musí logicky zvýšit," předkládá největší výhradu pracovníků inspekce k chystané výstavbě vedoucí odboru ochrany ovzduší ostravské inspekce životního prostředí Radomír Štěrba.
"Nemáme ani tak problém s tím, že jde o třicet let starý typ koksovny, ale hlavně o počet cyklických opakování," dodává Štěrba.
Chmelík: Nebylo by to ekonomické
Za příklad dávají inspektoři životního prostředí moderní koksovnu u Schwelgernu nedaleko německého Duisburgu. Ta je díky svým parametrům pokládána za nejekologičtější na světě.
Podle ředitele pro investice ostravské huti Iva Chmelíka jde při výběru správného typu hlavně o finance. "Oproti Schwelgernu vyrábíme polovinu koksu, a tak by nám mohly plnicí vozy i několik hodin nečinně stát, což by nebylo nejekonomičtější," uvádí hlavní důvod pro výběr koksovny Ivo Chmelík.
Víc než desítka nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a humanitární pomocí uzavřela neformální platformu Česká klimatická koalice, aby vyvolala a vedla debatu o dopadu klimatických změn především na rozvojové země. Provoz stránek je součástí projektu, který podporuje německá Nadace Heinricha Bölla.
"Chceme, aby naši politici přijali nový, právně závazný cíl ve snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku i celou Evropskou unii. A k tomu potřebujeme podporu veřejnosti," uvedla Gabrielová k plánům nevládních organizací na poli klimatických změn.
Webové stránky prezentují názory některých českých vědců a čtenář na nich nalezne i polemiku s některými výroky prezidenta Václava Klause, který hodnotí debatu o klimatických změnách jako hysterickou. V kolonce literatura naleznou uživatelé informace o česky vydaných publikacích, v odkazu dokumenty pak odkazy na další informace, a to i v angličtině, nechybí ani klimablog.
Část webových stránek je zaměřena na spotřebitelské chování. Vybízí například ke snížení produkce emisí při stavbě nového domu či nákupu elektrospotřebičů. Dále nabízí možnosti, jak může jednotlivec snadnými a levnými kroky při úsporách energií snížit svůj příspěvek ke globálním změnám podnebí až o desítky procent.
Výbor ocenil podle agentury AP především jejich snahu šířit povědomí o změnách klimatu, na nichž se podílí i člověk, a položení základů pro opatření k boji proti těmto změnám.
Devětapadesátiletý Gore byl před letošní volbou považován za horkého favorita na zisk letošní Nobelovy ceny za mír.
Český ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík v první reakci uvedl, že "jako viceprezident Spojených států vložil veškerou autoritu do propagace ochrany klimatu a udělal pro prosazení tématu nejvíc ze všech politiků". Udělení ceny vnímá jako zdůraznění tématu.
"Je to skvělý, spolu s ním dostal cenu i mezivládní panel," doplnil ministra Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.
Letošní květen-nelegální skládka hoří tři dny. Obavy místních, že skládku někdo znovu zapálí, se naplnily v srpnu. Tehdy hasiči bojovali s plameny celou noc. Lidé Dolní Řásnice nemohli otevřít okna ani dveře, mnozí stav hodnotili jako neúnosný.
Dnes je areál v dezolátním stavu. Ze dvou hal zbyly trosky. Ohořelé balíky odpadů jsou všude. "Venku je odpad uložený tak, že je velmi dobře přístupný. Esteticky to nevypadá vůbec hezky, jako po druhé světové válce," popisuje situaci na skládce starosta obce Robert Wildner. "Já bych silně pochybovala o tom, že by se dal ten odpad využít, protože už těmi požáry je to značně znehodnoceno, odpad je navíc prolitý vodou," hodnotí současný stav Danuše Hrázská z liberecké České inspekce životního prostředí.
900 tun odpadů vyvezl na skládku do Dolní Řasnice Robert Skákal. Vydělal si tím zhruba 1,5 milionu Kč. Tomu, že zaplatí pokutu a balíky s odpadem do konce roku odveze, ale nikdo nevěří. Sice dostal pokutu, šance na její vymahatelnost je ale minimální. Danuše Hrázská uvažuje v nejhorší variantě i o exekuci.
Lucie Pokorná
Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.
Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.
NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.
"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.
Havlův článek vyšel dva dny poté, co se v New Yorku uskutečnila konference světových představitelů k problematice globálního oteplování. Za Česko na ní vystoupil současný prezident Václav Klaus, který označil zvyšování globálních teplot v historickém kontextu za malé a jeho důsledky na lidskou činnost za zanedbatelné. Potencionální hrozby vyplývající z oteplování se podle něj navíc dosud nepodařily vědecky ověřit.
Klausův předchůdce v úřadě české hlavy státu se naopak domnívá, že "nemůžeme donekonečna klamat sami sebe, že není nic špatně, a nemůžeme si radostně užívat konzumního života a přitom ignorovat klimatické hrozby a odsouvat jejich řešení". Žádná globální katastrofa podle něj pravděpodobně v nejbližší době nehrozí, neměli bychom ale zapomínat na budoucí generace, upozorňuje podle IHT Havel, který se k ekologické tématice veřejně vyjadřuje jen zřídka.
Český státník a dramatik si netroufá odhadnout dopady možných klimatických změn, připomíná ale, že podnebí není "kyvadlo, které se po nějaké době znovu vrátí do původní polohy". Světové klima se podle něj také již nikdy nevrátí do stádia, v němž bylo před 50 nebo 5000 lety, ale změní se do nového stavu. "I když je tato změna pozvolná, neznamená to, že neohrožuje život," upozorňuje exprezident.
Neobává se proto o osud samotné planety, ale lidí, kteří ji budou obývat. "Byla tu před námi a s největší pravděpodobností tu bude i po nás. ... V důsledku naší činnosti a naší nezodpovědnosti ale nemusí pro nás zbýt v tomto klimatickém systému místo," tvrdí Havel, podle něhož by vedle technologické regulace měl být stejný důraz kladen i na vzdělávání a ekologickou výchovu.
Celý text Václava Havla v angličtině je k dispozici na stránkách International Herald Tribune ZDE