Společnost pro trvale udržitelný život

Kalendář akcí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Evropská unie zahájila přípravu strategie eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.

Přípravě strategie předcházela zpráva Evropská komise (EK) z roku 2002 o rtuti z chlorového průmyslu, který plánuje postupné vyřazení zastaralé technologie výroby chlóru amalgámovou elektrolýzou solanky, při níž se uvolňuje 12 až 15 tisíc tun rtuti. Evropská rada si proto vyžádala od EK předložení strategie s opatřeními na ochranu a životní prostředí a lidského zdraví před vlivy rtuti, která by vycházela z hodnocení životního cyklu výroby, užití a emisích rtuti, včetně nakládání s odpady.

Zatímco ve vysokých dávkách je rtuť schopna člověka zabít, vystavení nízkým dávkám může způsobit vážné poškození nervového systému. V přírodě se kovová rtuť přeměňuje na ještě toxičtější methylrtuť, která snadno proniká placentární i mozkovou bariérou a která může narušit vývoj nervového systému dítěte již v těle matky. Proto je za významný problém považována konzumace potravin obsahujících methylrtuť ženami v produktivním věku a dětmi.

Pro většinu obyvatel rozvinutých zemích je největším zdrojem rtuti vdechování par rtuti uvolňujících se ze zubních výplní (amalgamových plomb). V přímořských oblastech je však hlavní cestou expozice potrava obsahující methylrtuť, která se hromadí ve vodních ekosystémech. Většina lidí ve střední a severní Evropě je podle dostupných dat methylrtuti vystavena v přijatelné míře, ale expozice středomořských rybářských komunit či arktického obyvatelstva bezpečností limity mnohdy i dramaticky přesahuje.

STRATEGIE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Cílem připravované evropské strategie je snížit emise rtuti a její vstup do oběhu redukcí nabídky i poptávky, řešit přebytky a společenské zásoby (v používaných výrobách a uskladněných výrobcích atd).

Návrh strategie zahrnuje využití IPPC, možné zpřísnění emisních limitů pro velké zdroje znečištění, zpracování studie o možnostech snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v malém rozsahu atd. Jelikož některé země EU považují amalgámy v zubních výplních (včetně následné kremace lidských těl) za významných zdroj úniků rtuti, během roku 2005 bude přezkoumána účinnost stávající právní úpravy nakládání s odpady ze zubních amalgamů.

Celosvětově se spotřebuje asi tři tisíce tun rtuti ročně, z toho 15 "starých" členských zemí EU spotřebovává asi jednu desetinu. Většina spotřeby v globálním měřítku připadá na těžbu zlata, průmyslovou výrobu chlóru a baterií (viz tab. 1). Hlavním světovým dodavatelem rtuti je firma MAYASA, jež je v rukou španělského státu a která na základě dohody se sdružením evropských výrobců chlóru EUROCHLOR nakupuje od roku 2001 rtuť z likvidovaných amalgámových elektrolýz. Vzhledem k významným negativním ekologickým a zdravotním rizikům tohoto využití rtuti doporučuje analýza přijetí zákazu vývozu rtuti ze zemí EU od roku 2011. Tento zákaz exportu by měl mimo jiné přispět k zastavení zpětného uvádění přebytků rtuti na trh.

Nejvýznamnějším evropským spotřebitelem rtuti je dnes chlórový průmysl. Výroba chlóru amalgamovou elektrolýzou solanky však není ve smyslu směrnice IPPC považována za nejlepší dostupnou technologii (referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích, BAT, v chlorovém průmyslu, prosinec 2001, http://eippcb.jrc.es.

Sdružení EUROCHLOR proto ohlásilo plán na postupnou likvidaci těchto zastaralých provozů. Použití rtuti v bateriích pak omezuje směrnice 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky. V EU bude patrně v dohledné době hlavním použitím rtuti zubní lékařství. Proto si Evropská komise vyžádala stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika k vhodnosti zavedení regulačních opatření v této oblasti.

Jelikož doposud v EU neregulovanou oblast významného využití rtuti představují kontrolní a měřicí přístroje (např. teploměry, barometry), chystá EK ještě letos navrhnout změnu směrnice 76/796/EHS (směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků), která by upravila obchodování s těmito přístroji. Přezkoumány mají být i další výrobky a aplikace rtuti, které by v dohledné době mohly být upraveny právě projednávanou reformou chemické politiky EU - REACH (viz Odpady 1 a 4/2005).

PŘEBYTKY A ZÁSOBY RTUTI

V EU se největší zásoby rtuti nacházejí v provozech výroby chlóru amalgamovou elektrolýzou, jejichž postupná likvidace povedení k uvolnění tisíců tun rtuti, kterou bude třeba uskladnit či zlikvidovat. Španělská vláda navrhuje uložit veškeré evropské zbytky rtuti stažené z oběhu v areálu bývalého rumělkového dole ve městě Almaden, který spravuje státem vlastněná důlní společnost MAYASA. Švédsko plánuje stabilizaci a ukládání rtuti v hlubinných skalních masivech. Německo zvažuje možnost skladování kovové rtuti v bývalých solných dolech.

České republika zatím nezaujala jednoznačné stanovisko, ačkoli se nás tento problém bezprostředně dotýká vzhledem ke stovkám tun rtuti v amalgamových elektrolýzách Spolany a Spolchemie. Dalšími stovkami tun rtuti jsou bohužel kontaminovány zeminy v areálech obou chemiček. Výsledkem připravované sanace starých zátěží v obou podnicích budou další desítky až stovky tun rtuti, jejichž osud by měl být odpovědně řešen.

Dosavadní akce EU emise rtuti podstatně snížily. Stále však i v uvnitř EU existují velké rezervy, zejména při nakládání s odpady, ale i v energetickém, hutním a cementářském průmyslu a ve výrobě chlóru.

Evropská komise zvažuje také ustavení speciálních programů na financování výzkumných a pilotních projektů pro snižování emisí rtuti ze spalování uhlí, zejména pro země s velkou mírou využívání fosilních paliv (např. Čína, Indie, Rusko).

Evropská agentura životního prostředí 27.11. 2007 zveřejnila zprávu o trendech v emisích skleníkových plynů v Evropě a jejich výhledech pro budoucnost. Zpráva uvádí, že EU může dosáhnout vytyčených cílů ochrany klimatu, pokud efektivně zavede do praxe dostupné nástroje ke snižování emisí, včetně obchodování s emisemi

Patnáctka "starých" členských státu EU se zavázalo v období do roku 2012 snížít emise skleníkových plynů v průměru o 8% (v porovnání s rokem 1990).

Text zprávy "Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2007" v angličtině k dispozici ke staženi ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Greenhouse_gas_emission_trends_and_projections_in_Europe_2007.pdf

Kapitola věnovaná České republice je v angličitně ve formatu PDF k dispozici na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Czech_Republic.pdf

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v 13. listopadu rozsáhlou studii o kvalitě ovzduší nazvanou „Air quality in Europe", která analyzovala množství vypouštěných škodlivin do ovzduší a jejich pravděpodobný vliv na zdraví lidí a ekosystémy. Odborníky nepřekvapilo, že Česko nedopadlo v hodnocení dobře.

Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.

Podrobnější informace:

Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě

EEA: Air quality in Europe - zpráva EEA v angličtině ke stažení ve formátu PDF [15779 KB]

Koncem října bude Evropský parlament hlasovat o nové regulaci v oblasti pesticidů pro země EU. I na českých europoslancích bude záležet, v jaké podobě bude přijata a zda se podaří prosadit konkrétní opatření pro minimalizaci používání alespoň těch nejnebezpečnějších pesticidů v EU.

Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.

Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.

Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:

- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí

- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?

- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání

Evropská komise od soboty 28.7. zakáže používat v potravinách potenciálně karcinogenní barvivo E128 červeň 2G. Příslušné nařízení EK vstoupí v platnost ve všech členských státech unie, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Toto barvivo bylo podle úřadu doposud povoleno pouze pro masné výrobky s minimálním obsahem obilné složky šest procent a pro hamburgerové maso s minimálním obsahem rostlinné nebo obilné složky čtyři procenta. Nyní bude zakázáno použití E128 v potravinářských výrobcích i dovoz potravin, které toto barvivo obsahují.

Před jeho používáním počátkem července varoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin s tím, že podle nových zjištění může E128 vyvolávat rakovinu.

Server Aktuálně cz. dříve uvedl, že podle ministerstva neexistují přesné statistiky všech druhů masných výrobků, ve kterých se barvivo používá. Běžně prý však E128 nepoužívají Svaz drůbežářských podniků ani Český svaz zpracovatelů masa.

Související články: Miroslav Šuta: Velký párkový švindl s rakovinotvorným barvivem

Několik občanských sdružení si u Evropské komise stěžuje na Českou republiku, respektive na ministerstvo zdravotnictví, které podle nich nestihlo včas vypracovat takzvané hlukové mapy. Novinářům to dnes řekl Pavel Doucha z Ekologického právního servisu (EPS).

Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít ale ČTK řekl, že ke stížnosti není žádný důvod. Termín, který požaduje EU, podle něj český stát splní.

Doucha uvedl, že stížnost poslalo sedm organizací v úterý. Nejde jim prý o to, aby stát platil pokutu, chtějí touto cestou úřady přimět, aby hlukové mapy co nejrychleji připravily.

Hlukové mapy mají na základě měření vyznačit místa, kde jsou překročeny hlukové limity, měly by také odpovědět na otázku, kolik v takových oblastech žije lidí. Na mapy, s nimiž počítá evropská směrnice, mají navázat plány konkrétních opatření proti hluku. Mapy pro Prahu, Brno a Ostravu, pro nejrušnější pozemní komunikace a pro obdobné železniční trasy měly být podle EPS hotové do 30. června. Ministerstvo ale stihlo jen tu železniční, uvedl Doucha.

"Ale to přece není pravda... My máme dneska železniční mapy, máme hlavní komunikace... před dokončením jsou všechny ty ostatní aplikace, které budou dokončeny do září," uvedl Vít. EU chce podle něj zaslat mapy do konce roku. "To je termín, který stoprocentně bude dodržen," dodal. ČR je podle něj v boji proti hluku v některých ohledech dál než EU. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nesmysl," uvedl.

Zástupci několika občanských sdružení ale vidí situaci jinak. "Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90.000 lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo," uvedla Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadlimitním hlukem, který škodí zdraví, trpí podle materiálů rozdaných novinářům kolem půl milionu lidí v tuzemsku, v celé EU je to prý zhruba 80 milionů. Přibližně 60 procent celkové zátěže tvoří doprava.

Doucha uvedl, že Evropská komise nejprve požádá Českou republiku, aby se ke stížnosti vyjádřila, potom komisaři zváží argumenty obou stran sporu. Pokud dospějí k závěru, že český stát pochybil, vyzvou ho k nápravě a vyměří mu k tomu nějakou lhůtu. Teprve v případě, že ČR by eventuální nedostatky nenapravila, dostal by věc k posouzení Evropský soudní dvůr, který může uložit pokutu.

Občanská sdružení si stěžují nejen u Evropské komise. Některá se podle Douchy rozhodla podat k českým soudům žaloby na Ředitelství silnic a dálnic, kraje či obce, podle toho, kdo je vlastníkem hlučící komunikace, o niž zrovna jde. Žalobu připravuje i sdružení EKO Břevnov, které na tiskové konferenci zastupoval Aleš Ohrablo. Úřady podle něj stále odkazují na různé výjimky a nedělají s hlukem nic. "Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," řekl. Dodal, že nadměrný hluk je nejen zdraví škodlivý, ale narušuje i mezilidskou komunikaci. O tom se vzápětí mohli přesvědčit i všichni účastníci tiskové konference, protože ve vedlejší místnosti začal někdo vrtat do zdi a chvílemi nebylo slyšet vlastního slova.

Kvůli neplnění protihlukové směrnice z roku 2002 Evropská komise napomínala Česko už v roce 2005. Poslala tehdy poslední písemné varování kvůli zpoždění přijetí zákona a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. To se i stalo, později bylo nicméně stíhání zastaveno. Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky směrnice vyhláškou o hlukovém mapování, vydanou koncem loňského listopadu.

ČTK/Jan Hrdlička

V následujících letech by měly z obchodů v Evropské unii zmizet veškeré měřící a kontrolní přístroje obsahující toxickou rtuť. Zákaz, který schválili evropští poslanci, by se měl týkat například klasických lékařských teploměrů nebo tlakoměrů. Výjimka by se vztahovala pouze na rtuťové barometry, které by z trhu měly zmizet s dvouletým odkladem.

Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.

Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.

Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.

Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.

Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.

Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.

Text usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 o zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010 (2006/2233(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise "Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech: zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo" (KOM(2006)0216),

- s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 1998 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii ochrany biologické rozmanitosti Evropského společenství(1),

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčních plánech pro biologickou rozmanitost v oblasti zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu a rozvojové a hospodářské spolupráce(2),

- s ohledem na své stanovisko ze dne 25. června 1993 k návrhu Komise na přijetí rozhodnutí Rady týkajícího se uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti(3),

- s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích)(4) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2001 o provádění směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5) ,

- s ohledem na svůj postoj ze dne 31. května 2001 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí (2001–2010)(6) ,

- s ohledem na Hodnocení strategie udržitelného rozvoje EU (EUSDS) – aktualizovaná strategie(7) ,

- s ohledem na výsledky osmého jednání konference stran (COP 8) Úmluvy o biologické rozmanitosti a třetího zasedání stran (MOP 3) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0089/2007),

A. vzhledem k tomu, že současné znepokojivé tempo ztráty biologické rozmanitosti se bude bez rozsáhlých opatření pravděpodobně ještě zvyšovat,

B. vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek odpovídajících ukazatelů pro účinné měření míry, do které jsou při provádění různých politik plněny požadavky na biologickou rozmanitost, z nichž jako jeden z hlavních můžeme uvést společný index ptactva žijícího na zemědělské půdě,

C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost hraje zásadní roli pro zachování života a rozličných způsobů obživy, hospodářského a sociálního rozvoje, dobrých životních podmínek pro lidstvo i pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015,

D. vzhledem k tomu, že podle hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí, které vypracovalo v roce 2005 OSN, došlo od začátku 60. let k poškození 2/3 všech ekosystémů,

E. vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, používání metod intenzivního zemědělství a nevhodné hospodaření s lesními a vodními zdroji;

F. vzhledem k tomu, že zemědělství, které využívá biologickou rozmanitost, hraje při hospodaření s ní a jejím udržování zásadní roli a vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) musí v budoucnu podporovat modely trvale udržitelné produkce, které kromě toho, že budou životaschopné z ekonomického hlediska, umožní působit na životní prostředí a zlepšit a obnovit biologickou rozmanitost v případě většího množství druhů, zvířat, rostlin a mikroorganizmů;

G. vzhledem k tomu, že k zastavení ztráty biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2010 je naléhavě zapotřebí intenzivního a koordinovaného úsilí,

1. vítá výše uvedené sdělení Komise (KOM(2006)0216) pro jeho koncepční přístup, prioritní cíle pro období 2007–2008 a klíčová podpůrná opatření a spatřuje v něm vhodný výchozí impulz k cílevědomějšímu přístupu k dosažení cíle, kterým je zachování biologické rozmanitosti do roku 2010; podporuje také její rozhodnutí klást důraz na provádění stávající politiky a stávající opatření;

2. vítá Postupimskou iniciativu, kterou dne 17. března 2007 odsouhlasily země G8 spolu s 5 dalšími zeměmi (G8+5) (s Čínou, Indií, Mexikem, Jihoafrickou republikou a Brazílií), s cílem přispět k omezení hromadné ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010; vyzývá G8+5, aby začaly schválenou iniciativu neodkladně uplatňovat a poskytly finanční prostředky na ochranu oceánů, na podporu výzkumu a na zlepšení monitorování druhů ohrožených vyhynutím;

3. zdůrazňuje skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a naléhavost její ochrany před dalším znehodnocováním lidskými vlivy a zásahy, včetně mj. hospodářského využívání, změny klimatu a ztráty biotopů;

4. vyslovuje vážné obavy z pokračující ztráty biologické rozmanitosti a s ní spojeným úbytkem ekosystémových služeb;

5. je si vědom toho, že zdravé ekosystémy jsou naprosto nezbytné pro prosperitu a dobré životní podmínky v EU i na celém světě;

6. zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí a jsou stejně významné;

7. opakovaně zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba usilovat o splnění závazků týkajících se zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, které byly přijaty na göteborském zasedání Evropské rady v roce 2001 v rámci strategie udržitelného rozvoje a šestého akčního programu pro životní prostředí; zdůrazňuje, že k zastavení tohoto trendu je naléhavě třeba intenzivního a koordinovaného úsilí, zejména vzhledem k tomu, že na splnění závazků do roku 2010 nezbývá mnoho času; podporuje integrovaný přístup navržený ve sdělení Komise, podle něhož by zastavení úbytku přírodní rozmanitosti mělo tvořit součást všech příslušných politik EU;

8. uznává možný zásadní význam nového konceptu ekosystémových služeb, který razí sdělení Komise jakožto nástroj pro začlenění hospodářské hodnoty biologické rozmanitosti do dalších oblastí politiky, a navrhuje, aby se zachování ekosystémových služeb stalo jedním ze základních cílů všech horizontálních a odvětvových politik EU; varuje však před tím, aby byla hodnota biologické rozmanitosti omezena jen na prospěch, který z ní lidé mohou vytěžit, nebo před vnímáním ztráty biologické rozmanitosti jako čistě hospodářského problému;

9. vítá akční plán EU do roku 2010 a na další léta, který je připojen ke sdělení Komise a uznává, že jde o nezbytný nástroj a poslední možnost, jak přimět aktéry na úrovni Společenství i členských států, aby se shodli na klíčových opatřeních pro splnění závazků do roku 2010; jelikož však na jejich splnění zbývá málo času, naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila nezbytné struktury pro okamžité a účinné plnění těchto závazků na úrovni Společenství i členských států;

10. je si vědom toho, že pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti a udržení ekosystémových služeb nebude tento akční plán stačit; vítá všechny návrhy na zahájení diskuse na úrovni EU o dlouhodobé vizi jako rámci pro dlouhodobou politiku; vyzývá Komisi, aby zahájila proces přípravy dlouhodobé vize EU pro biologickou rozmanitost jako rámce pro další vývoj politiky;

11. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prostudovala a předložila návrhy na praktická opatření s cílem internalizovat náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti v rámci činností, které mají významný negativní dopad na biologickou rozmanitost;

12. je toho názoru, že procesu ochrany biologické rozmanitosti se musí aktivně účastnit celá společnost EU včetně podnikatelského sektoru a školství;

Oblast politiky 1 – biologická rozmanitost a EU

Nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy (Cíl 1)

13. zdůrazňuje zásadní roli, kterou hraje směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích při ochraně biologické rozmanitosti EU; uznává, že je důležité dokončit síť Natura 2000 (založena podle směrnice o přírodních stanovištích) na souši i na moři, účinně tuto síť řídit a dostatečně financovat, zohledňovat ji při územním plánování a posilovat její koherenci, odolnost a propojení, zejména s ohledem na změnu klimatu;

14. zdůrazňuje význam začlenění zámořských oblastí a území pod svrchovaností členských států mezi oblasti sítě Natura 2000;

15. zdůrazňuje význam dodatečných opatření zaměřených na ohrožené druhy a uznává, že v tomto ohledu je přínosné rozšířit používání akčních plánů zaměřených na konkrétní druhy; zdůrazňuje, že stav ochrany stanovišť a druhů, jejichž ochranu vyžaduje směrnice o přírodních stanovištích, by měly být pravidelně podrobovány vědeckému přezkumu;

16. upozorňuje na potřebu zavést opatření uzpůsobená k podpoře biologické rozmanitosti v nových členských státech a zdůrazňuje, že ekosystémové služby, jako např. udržování krajiny, a hospodářská činnost, jako např. cestovní ruch, jsou vzájemně závislé;

17. poukazuje na to, že podpora metod selektivního rybolovu je prioritou, protože tyto metody přispějí k udržitelnosti v oblasti rybolovu a k zachování biologické rozmanitosti snižováním vedlejších úlovků;

18. zdůrazňuje význam vysoké biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších oblastech a za účelem její zachování a udržitelného využití vyzývá k přijetí legislativních opatření;

19. uznává, že i když odchyt živých zvířat a obchod s nimi nadále představuje ohrožení biologické rozmanitosti, existuje v Evropě také řada zoologických zařízení a dalších organizací, které prostřednictvím chovatelských programů a opatření pro zachování ohrožených druhů "in situ" dokládají, že mohou sehrát významnou úlohu při záchraně určitých ohrožených druhů;

20. vítá záměr Komise zavést společnou mořskou politiku založenou na holistickém přístupu k oceánům a upozorňuje, že je nutná environmentální a ekologická ochrana oceánů jako záruka ekonomického rozvoje odvětví, jako je rybolov, cestovní ruch a další;

Širší území venkovských oblastí a široké území mořského prostředí (Cíle 2 a 3)

21. uznává, že klíčovými faktory, které ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, je územní plánování a hospodářské využívání divoce žijících druhů (neudržitelný lov zvěře a rybolov); zdůrazňuje zejména, že z důvodu intenzifikace zemědělské výroby i opouštění půdy je ohrožena zemědělská půda a lesy s vysokou přírodní hodnotou; uznává, že z důvodu ekologicky neudržitelného rybolovu včetně nezákonného rybolovu a rybolovu používajícího destruktivní a neselektivní technologie jsou ohroženy rybí populace, necílové druhy a mořská stanoviště;

22. poukazuje na to, že zachování rozmanitosti evropské venkovské krajiny je nezbytné nejen k tomu, aby mohly pokračovat služby poskytované udržitelným zemědělstvím, ale i k tomu, aby nadále docházelo k přenosu genů mezi populacemi volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

23. zdůrazňuje význam provádění reformované společné rybářské politiky (SRP) vzhledem k tomu, že zajišťuje udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a odrazuje od nadměrného rybolovu, který ohrožuje život v mořích;

24. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní akční program na boj proti nelegálnímu, neoznámenému a neregulovanému rybolovu (IUU), který rozhodujícím způsobem ohrožuje obnovu stavu populací ryb;

25. vítá návrh Evropské unie a členských států zařadit mořské a říční ekosystémy mezi chráněná místa v rámci sítě NATURA 2000 a vyzývá k tomu, aby byl rovněž kladen důraz na oblasti, kde dochází k rozmnožování rybích populací;

26. vyzývá Komisi, aby dále upevnila síť NATURA 2000 tím, že ji rozšíří o deset členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, a o Bulharsko a Rumunsko, jelikož po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k EU je nyní Černé moře součástí vod Společenství;

27. naléhá na členské státy, aby využily všechny možnosti v rámci SZP a SRP k podpoře úkolů spojených se zachováním biologické rozmanitosti na širším území venkovských oblastí a širokém území mořského prostředí (tj. mimo oblasti sítě Natura 2000); vyzývá, aby se zvážilo další zapojení problematiky biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do SZP a SRP, a zejména stanovily možnosti, které v tomto ohledu poskytuje přezkum rozpočtu v období 2008–2009;

28. vyslovuje své obavy z možných dopadů na biologickou rozmanitost, které jsou spojeny se zanesením exotických druhů a s pravděpodobným únikem geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů, a vyzývá Komisi, aby tato nebezpečí dále studovala;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala provádění studií týkajících se chovu nových druhů v zajetí, zejména druhů postižených nadměrným odlovem, a reagovala tak na potřeby trhu, které mohou být ohroženy snížením úlovků;

30. je znepokojen zmenšující se rozmanitostí zemědělských zvířat a plodin; vyzývá proto k bezodkladnému provedení směrnice Rady 98/95/ES(8) , která v rámci právní úpravy o obchodu s osivy tvoří základ pro udělování povolení k zachování odrůd ohrožených genetickou erozí jejich využitím in situ a v zemědělských podnicích, ve vnitrostátním právu;

31. zdůrazňuje, že SZP ve spojení s dynamickým rozvojem vedla na jedné straně ke specializaci a intenzifikaci a na druhé straně k marginalizaci a nedostatečnému využití půdy, což v posledních desetiletích přispělo ke značné ztrátě biologické rozmanitosti;

32. poukazuje na velkou bohatost druhů a genetickou rozmanitost zemědělských plodin a zvířat a argumentuje ve prospěch zachování a posílení této rozmanitosti;

33. naléhavě žádá Komisi, aby zrevidovala plány hospodaření s některými druhy ryb a plány jejich obnovy, které jsou často v rozporu se správným monitorováním těchto druhů; naléhavě žádá Komisi, aby použila specifičtější opatření, která by byla slučitelná s rybářskou výzbrojí a výstrojí a metodami používanými v dotyčných biogeografických oblastech;

34. zdůrazňuje význam včasného a účinného provádění rámcové směrnice o vodě(9) s cílem dosáhnout "dobrého ekologického stavu" a "žádného dalšího zhoršování" sladkých vod a doporučení k integrované správě pobřežních zón; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské nástroje, které ustavují články 5 a 9 rámcové směrnice o vodě s cílem vytvořit pobídky k šetrnému využívání tohoto vzácného zdroje a nabídnout kvalitní finanční základ pro provádění plánů povodí; zdůrazňuje význam zavedení ambiciózní rámcové mořské směrnice zaměřené na dosažení "dobrých environmentálních podmínek" mořského prostředí; považuje za mimořádně významné, že nadcházející mořská strategie si za prvořadý cíl klade udržení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladněji ověřovala dodržování právních předpisů Společenství týkajících se boje proti znečišťování a znehodnocování mořských ekosystémů;

36. uznává, že ekosystémům EU nesmírně škodí znečišťující látky, zejména rozptýlené látky způsobující acidifikaci a eutrofizaci včetně čpavku ze zemědělských zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zatížení způsobené těmito znečišťujícími látkami, zejména v oblastech uvnitř a v okolí sítě Natura 2000 a v dalších lokalitách vysoké přírodní hodnoty; poukazuje na příležitost vyřešit tyto otázky při nadcházející revizi směrnice o národních emisních stropech a také včasnou realizací tematické strategie pro kvalitu ovzduší;

37. uznává, že ekosystémy jsou ohroženy určitými pesticidy, látkami zpomalujícími hoření a jinými perzistentními, bioakumulativními a toxickými chemickými látkami; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného provádění směrnice REACH; zdůrazňuje, že je třeba sledovat bioakumulaci takových znečišťujících látek s využitím hlavních predátorů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí; domnívá se navíc, že by měla být věnována zvláštní pozornost rizikům používání pesticidů, neboť principem těchto látek je, že jsou toxické, a jsou používány v životním prostředí; zdůrazňuje, že evropská právní úprava o pesticidech – návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)0388); návrh rámcové směrnice o udržitelném používání pesticidů (KOM(2006)0372); tematická strategie udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)0373) – by měla zajistit, aby se ztráta biologické rozmanitosti v Evropě vlivem používání pesticidů neprohlubovala;

38. poukazuje na to, že podpora chráněných označení původu a chráněných geografických označení má klíčovou úlohu při ochraně regionálních zvláštností, celé kultury venkova, která se s nimi pojí, a souvisejících zemědělských postupů zděděných po předcích, které umožňují zachování venkova a venkovských zemědělských systémů jako přírodních biotopů mnoha volně žijících druhů;

39. poukazuje na to, že v roce 1992 byl dán výchozí impulz k zařazení ochrany biologické rozmanitosti do SZP a že reforma z roku 2003 následně zavedla opatření jako např. podmíněnost plateb či křížovou shodu (tzv. cross-compliance), jednotnou platbu pro zemědělský podnik (oddělení plateb od produkce, tzv. decoupling) a rozvoj venkova, jež jsou prospěšné pro zachování biologické rozmanitosti;

40. navrhuje, aby byla biologická rozmanitost jedním z hlavních principů "kontroly" SZP, která má být provedena v roce 2008, a domnívá se, že je nezbytné tuto kontrolu v roce 2008 využít k hodnocení účinnosti různých opatření týkajících se biodiverzity, zejména opatření v oblasti lesnictví, a k vhodnému řešení nedostatků v této oblasti;

41. upozorňuje na nové nařízení pro rozvoj venkova (plánovací období 2007–2013), které mj. stanovuje financování programu Natura 2000, obsahuje agro-environmentální opatření a opatření k zachování genetických zdrojů v zemědělství a ve prospěch udržitelného lesního hospodaření a zachovává platby v oblastech, které jsou z hlediska přírody znevýhodněné;

42. vyslovuje se ve prospěch podpory (místního / regionálního) partnerství mezi vlastníky a uživateli půdy, organizacemi na ochranu přírody, vládou a odbornými středisky, aby mohly spolupracovat při hledání místních řešení problémů týkajících se biologické rozmanitosti, a to za použití přístupu "zdola nahoru";

43. požaduje, aby bylo pěstování a využívání biomasy k výrobě energie a jako paliva bráno jako příležitost ke zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství; domnívá se, že tento aspekt by mělo zohlednit i financování výzkumu v eedmém rámcovém programu pro výzkum a že by se nemělo připustit, aby pěstování biomasy vedlo ke snížení biologické rozmanitosti, ať už v rámci Evropské unie či mimo ni;

Regionální a územní rozvoj (Cíl 4)

44. uznává, že následkem rozšiřování infrastruktury, průmyslu a bytové výstavby dochází k rostoucí roztříštěnosti ekosystémů; tvrdí, že při pečlivém plánování je možno škody na ekosystémech výrazně snížit a nalézt příležitosti, jak přinést ekosystémům užitek; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že projekty financované z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů nebudou škodit biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám, ale budou naopak optimalizovat užitek z hlediska biologické rozmanitosti; naléhavě žádá členské státy, aby při územním plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni prosazovaly údržbu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zajistily náležité zohlednění biologické rozmanitosti v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování dopadu na životní prostředí (EIA);

Invazivní cizí druhy a cizí genotypy (Cíl 5)

45. uznává, že jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost představují invazivní cizí druhy, které se rychle šíří následkem rostoucího pohybu osob a zboží; naléhavě žádá, aby Společenství na tento problém komplexně reagovalo, včetně vyvinutí včasného varovného systému, napravení nedostatků v legislativním rámci a vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy;

46. zdůrazňuje, že imunitní antikoncepce by mohla sehrát rozhodující úlohu v kontrole invazních nepůvodních druhů savců, a konstatuje, že v této oblasti se nyní provádí důležitý výzkum; naléhavě žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na evropský výzkum imunitní antikoncepce a aby vydala výzvu k předkládání návrhů projektů; konstatuje, že program LIFE + je jedním z existujících rámců, který by mohl být lépe využíván k podpoře akcí proti invazním nepůvodním druhům;

47. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by vedla k navržení právní úpravy omezující zavádění nepůvodních druhů v Evropské unii a k monitorování plnění úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin);

48. upozorňuje na někdy ničivý dopad exotických organizmů na mořský ekosystém; vyzývá k bezodkladnému přijetí opatření na zabránění přepravy organizmů v balastové vodě a naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní úmluvu Mezinárodní námořní organizace o kontrole a nakládání s balastovou vodou a sedimenty z lodí;

49. vyzývá ES, aby zavedlo účinné kontroly vypouštění balastové vody do vod EU;

50. zdůrazňuje, že je důležité důsledně provádět legislativní rámec EU pro geneticky modifikované organizmy; zdůrazňuje možné riziko průmyslové výroby geneticky modifikovaných plodin pro biologickou rozmanitost a žádá Komisi, aby zhodnotila její dopad na evropské ekosystémy;

51. vyslovuje své obavy z možnosti úniku geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů a z pravděpodobného množení s místními rybami, což může narušit biologickou rozmanitost těchto ekosystémů, vyzývá ES, aby zakázalo vstup geneticky modifikovaných ryb určených pro potravinový řetězec EU do EU;

52. vítá oznámený záměr Komise zavést specifické právní předpisy o ekologické certifikaci ryb, a naléhavě Komisi žádá, aby legislativní návrh za tímto účelem předložila v co nejkratším termínu;

Oblast politiky 2 – EU a celosvětová biologická rozmanitost

Mezinárodní správa (Cíl 6)

53. rozhodně podporuje účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a naléhavě žádá EU, aby v tomto ohledu převzala vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se týkají i chráněných oblastí; zdůrazňuje potřebu dokončit práci na vytvoření mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje; domnívá se, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd by se měly uchovávat pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla zlepšit vzájemná podpora a součinnost mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, a navrhuje, aby třetí země, které dostávají dotace z EU, musely respektovat politiky EU týkající se biologické rozmanitosti;

54. uznává ohrožení biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá, aby byla v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vypracována dohoda o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá EU, aby nadále hrála vedoucí úlohu v této záležitosti;

55. považuje za životně důležité, aby byly podporovány dohody a vzájemně sladěné akční plány mezi EU a třetími zeměmi zaměřené na ochranu společných mořských oblastí;

56. poukazuje na ohrožení biologické rozmanitosti, které představuje používání hloubkových vlečných sítí a další neudržitelné metody rybolovu; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Valného shromáždění OSN v této věci; naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila legislativní návrhy týkající se problematiky používání hloubkových vlečných sítí na volném moři; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s OSN a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde existují, a přijala a provedla opatření, jež by řídila veškerý rybolov, který se provádí na volném moři, včetně rybolovu, při němž se používá vlečných sítí; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky zaměřené na urychlené uplatňování opatření, která by chránila významná hlubokomořská stanoviště ve vodách volného moře před používáním ničivých metod rybolovu včetně hloubkových vlečných sítí;

57. plně podporuje "poselství z Paříže" se závěry z pařížské konference (konané ve dnech 19.–21. září 2006) o biologické rozmanitosti v evropské rozvojové spolupráci; naléhavě žádá Komisi a příslušné členské státy, aby ve spolupráci s místními orgány zajistily odpovídající finanční prostředky pro otázky životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích EU a lepší přístup místních institucí a nevládních organizací k evropským programům;

58. lituje toho, že ve dvoustranných a vícestranných obchodních dohodách je aspektům biologické rozmanitosti věnována malá pozornost; obhajuje začlenění dimenze biologické rozmanitosti do mezinárodního obchodu a do celosvětového úsilí o změnu neudržitelných výrobních a spotřebitelských vzorců; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících jednání ve Světové obchodní organizaci upřednostnily uznání neobchodních zájmů;

Vnější pomoc (Cíl 7)

59. sdílí vážnou obavu, kterou vyjadřuje zpráva Účetního dvora o začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a závěry přezkoumání politiky biologické rozmanitosti EU (2004) týkající se nízké úrovně provádění akčního plánu pro hospodářskou a rozvojovou spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti; vítá výzvu Konsenzu EU o rozvoji k vyčlenění většího množství prostředků na biologickou rozmanitost a k širšímu začlenění biologické rozmanitosti do rozvojové spolupráce;

60. zdůrazňuje, že navzdory tomuto úsilí je množství vyčleněných prostředků na biologickou rozmanitost v programech vnější pomoci Společenství a členských států značně omezeno; vítá nedávné čtvrté doplnění Světového fondu životního prostředí, lituje však, že toto doplnění reálně nezvyšuje prostředky pro biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné použít omezené vyčleněné prostředky na nejdůležitější otázky biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

61. zdůrazňuje zásadní význam účinného začlenění problémů biologické rozmanitosti do programů vnější pomoci Společenství a členských států (včetně rozpočtových podpůrných opatření) s cílem zajistit, aby tyto problémy neuškodily biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření prostoru pro začlenění problémů biologické rozmanitosti do národních strategií rozvoje v přijímajících zemích (včetně strategií pro omezení chudoby);

62. vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že navzdory úsilí politiky existuje ve skutečnosti vysoké riziko, že příští strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony budou i nadále přehlížet potřeby biologické rozmanitosti a že v tomto ohledu nedojde k proaktivnějšímu přístupu Komise k přijímajícím zemím;

Obchod (Cíl 8)

63. uznává, že obchod EU zanechává na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ve třetích zemích "ekologickou stopu"; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby identifikovaly hlavní dopady obchodu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména posouzením vlivů na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření pro snížení ekologického dopadu globalizace v rámci mnohostranných, regionálních a dvoustranných smluv o volném obchodu; zdůrazňuje, že evropské politiky nesmějí vést k omezení biologické rozmanitosti ve třetích zemích;

64. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se do EU dováží zboží, mj. dřevo, palmový olej a sójové boby, jehož odbyt vede k ničení tropických lesů; vyjadřuje obavu nad skutečností, že rostoucí poptávka po biopalivech může zvýšit negativní tlaky na tropické lesy; vyzývá Komisi a členské státy k zahájení okamžité iniciativy s cílem přijmout opatření, která by zabránila negativním vlivům takového obchodu na tropické lesy nebo je minimalizovala, včetně dvoustranných dohod v rámci programu prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila analýzu možností přijmout další právní předpisy, které by omezily dovoz nezákonně těženého dřeva;

65. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nezákonnému obchodování s druhy uvedenými v úmluvě CITES, a vyzývá členské státy a Komisi k navržení koordinované reakce a akcí na podporu vymáhání úmluvy CITES;

66. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dohody o partnerství v odvětví rybolovu v minulosti zvýšily negativní tlaky na populace ryb, necílené druhy a mořská stanoviště ve vodách třetích zemí; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu zaručily zachování populací ryb na takové úrovni, která podporuje maximální udržitelný výnos a minimalizuje dopad na necílené druhy a mořská stanoviště; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybářské flotily EU budou tyto dohody dodržovat;

Oblast politiky 3 – biologická rozmanitost a změna klimatu

Změna klimatu (Cíl 9)

67. je si vědom, že již nastalo období nevyhnutelné změny klimatu, která bude mít významný dopad na ekosystémy v EU a na celém světě; zdůrazňuje, že změna klimatu citelně ovlivní lidskou společnost a hospodářství ve formě změny ekosystému; uznává, že změny ekosystémů a dopad na druhy jsou už vidět; zdůrazňuje proto zásadní význam ekosystémového přístupu k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o politiky, které se týkají využití půdy, vody a moří; žádá EU, aby nadále rozhodným způsobem vedla mezinárodní úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů;

68. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité posouzení opatření ke snížení následků změny klimatu, jako je vývoj obnovitelných zdrojů energie, z hlediska jejich potenciálních negativních vlivů na biologickou rozmanitost, a že je třeba vyhnout se takovým vlivům nebo je minimalizovat, zejména pokud jde o farmy větrných elektráren, vodní energii a biopaliva;

69. uznává, že změna klimatu způsobí další silné tlaky na ekosystémy EU; zdůrazňuje zásadní význam sítě velkých, souvislých chráněných oblastí (především oblastí sítě Natura 2000) a zdravého rozsáhlého životního prostředí pro posílení odolnosti ekosystémů vůči změně klimatu; zdůrazňuje proto potřebu snížit "konvenční" tlaky na ekosystémy (roztříštěnost, nadměrné využívání, znečištění, cizí invazivní druhy); zdůrazňuje nutnost zavést dodatečná opatření přímo zaměřená na další tlaky způsobené změnou klimatu a také nutnost urychleného posouzení přírodních stanovišť a druhů, které změna klimatu nejvíce ohrožuje;

Oblast politiky 4 – vědomostní základna

Vědomosti (Cíl 10)

70. uvědomuje si obrovský problém, který představuje nutnost rozumět biologické rozmanitosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že úroveň prostředků věnovaných na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů je s ohledem na zásadní význam této problematiky pro naši prosperitu a dobré životní podmínky velmi nízká; naléhavě žádá, aby ze zvýšily finanční prostředky na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti ve Společenství (RP7) a národních výzkumných programech;

71. uznává nutnost vytvoření účinnějších mechanizmů, které by způsobily, že faktická základna týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vyvine tlak na politiku na úrovni Společenství, členských států a na mezinárodní úrovni; podporuje návrh na zavedení nového mechanizmu EU pro nezávislé, autoritativní poradenství pro tento účel, který by zohledňoval stávající ustanovení; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie a posouzení dopadu výroby energie z obnovitelných zdrojů na biologickou rozmanitost a na změny biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně pozitivního i negativního dopadu výskytu nových druhů v městských oblastech;

72. je znepokojen úbytkem mnoha druhů ryb a tím, že vědecké zprávy Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) jsou při stanovování celkového přípustného odlovu zohledňovány jen částečně, pokud vůbec; uznává, že vědecké zprávy nejsou politickým diktátem, domnívá se však, že pro nevyhovění vědeckým doporučením musejí existovat pádné důvody a dobré argumenty; domnívá se, že v takovém případě musí Komise a Rada rovněž předložit argumenty, které doloží, že v EU je skutečně dodržována zásada maximálního udržitelného výnosu (MSY – Maximum Sustainable Yield);

73. vyzývá Komisi k financování studií mořských ekosystémů, zejména v oblastech s bohatou biologickou rozmanitostí a intenzívní rybolovnou činností;

Podpůrná opatření

Financování

74. vyjadřuje vážné znepokojení nad finančními překážkami pro podporu sítě Natura 2000 a dalších kroků v oblasti biologické rozmanitosti v akčním plánu EU do roku 2010 a na další léta, které vznikly v důsledku rozhodnutí o finančním rámci;

75. zdůrazňuje odpovědnost členských států za využití všech příležitostí v rámci SZP, SRP, Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, finančního nástroje pro životní prostředí Life+ a sedmého rámcového programu a za přidělení vnitrostátních zdrojů; důrazně žádá, aby byly při přezkumu rozpočtu v období 2008–09, kdy by se měla zhodnotit přiměřenost a dostupnost finančních prostředků pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o síť Natura 2000, více zohledněny finanční potřeby;

76. je zklamán tím, že Rada nepřijala návrh Komise podporovaný Parlamentem poskytnout na politiku rozvoje venkova v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 o 20 miliard EUR více, tím spíše, že tyto finanční prostředky mohly být konkrétně použity na další rozšíření a prohloubení opatření k podpoře biologické rozmanitosti;

77. lituje toho, že financování, které je k dispozici z Evropského fondu pro rozvoj venkova, má žalostný nedostatek prostředků, které by byly nutné k dosažení žádoucího vlivu na správu sítě Natura 2000 z hlediska zemědělství a lesnictví, přičemž nedostatečná je zejména podpora navržená ke zlepšování znalostí a monitorování;

78. upozorňuje na to, že je potřeba poskytnout finanční kompenzace místním společenstvím, jejichž příjmy byly nepříznivě ovlivněny konkrétními činnostmi, jejichž cílem je ochrana mořského prostředí;

79. upozorňuje na možnosti uplatňování zásady "znečišťovatel platí", které nabízí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí(10) , a naléhavě žádá členské státy, aby těchto možností využívaly k financování opatření, která jim pomohou lépe dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů uvedených ve směrnicích o stanovištích a ptácích;

Posílení rozhodování

80. vítá návrh na diskuzi EU o dlouhodobější vizi týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, která by tvořila rámec pro politiku; zdůrazňuje, že tato diskuze by měla být výslovně spojena s diskuzí o budoucnosti Evropy; naléhavě žádá, aby tato diskuze byla co nejkomplexnější a zejména aby se odehrávala v regionech; důrazně žádá, aby se evropské hodnoty týkající se přírody (v rámci EU i na celém světě) staly nedílnou součástí navrhovaného prohlášení o evropských hodnotách za německého předsednictví;

81. uznává vysokou úroveň posouzení dopadu politiky, která se týkají iniciativ politiky životního prostředí Společenství; lituje, že environmentální rozměr v posouzeních dopadu politiky, která se týkají politických iniciativ v ostatních odvětvích, je často malý; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prověřily všechny nové politické iniciativy v souvislosti s potenciálními závažnými škodami na biologické rozmanitosti a aby zajistily, že v případech, kdy budou zjištěny takové potenciální škody, dojde během procesu posuzování dopadu k patřičnému zohlednění biologické rozmanitosti včetně vlivů na ekosystémové služby;

82. zdůrazňuje význam vzájemné doplňkovosti mezi opatřeními na úrovni Společenství a členských států; uznává jedinečnou hodnotu akčního plánu EU do roku 2010 a v dalších letech jako nástroje pro zvyšování vzájemné doplňkovosti; naléhavě proto žádá členské státy, aby svá opatření přizpůsobily opatřením akčního plánu; naléhavě žádá členské státy, aby toto přizpůsobení rozšířily na regionální a místní úroveň;

83. zdůrazňuje význam úplného a důsledného provádění a vymáhání směrnic o stanovištích a ptácích; trvá na tom, aby Komise a členské státy tomuto úkolu věnovaly dostatečné prostředky a pozornost;

84. zdůrazňuje význam územního plánování ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; naléhavě žádá členské státy, aby posílily přístupy a metody na regionální a místní úrovni s cílem udržet biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné pomocí dodatečného využití sítě Natura 2000, opatření pro plánování správy povodí řek a rozvoje venkova, a na moři pomocí uplatňování ekosystémového přístupu, jak je uvedeno ve směrnici o mořské strategii;

85. naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula tlak na ty, kteří jsou odpovědni za řadu zpoždění ve zřizování regionálních poradních rad pro rybolov, jež mají zásadní význam z hlediska zlepšení monitorování a ochrany rybolovných zdrojů;

Partnerství

86. vítá výzvu k posílení partnerství mezi zastánci zájmů biologické rozmanitosti a hlavních zúčastněných stran; zdůrazňuje význam partnerství s hlavními majiteli a uživateli půdních, vodních a mořských zdrojů; podporuje zejména partnerství s lovci, rybáři, zemědělci a lesníky a se zástupci obchodního a finančního sektoru; uznává významnou roli, kterou v tomto ohledu hraje iniciativa Odpočítávání do roku 2010;

Osvěta, informovanost a účast

87. zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejnost lépe porozuměla, jaký význam má biologická rozmanitost a ekosystémy pro prosperitu a dobré životní podmínky; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby výrazně posílily vzdělávací a informační programy a kampaně pro širokou veřejnost, aby vytvořily politickou poptávku po jednání a aby posílily aktivní účast široké veřejnosti na ochranných opatřeních; v této souvislosti zdůrazňuje význam přístupu k informacím a právní ochraně;

88. podotýká, že mnoho lidí si vytvořilo citové pouto ke krajině a jejím historickým charakteristickým rysům vytvořeným člověkem a oceňují její krásu; lituje, že velkoplošné zemědělství narušilo biologickou rozmanitost a krásu krajiny; domnívá se, že obnova krajiny, například živých plotů mezi loukami, by byla ze strany široké veřejnosti kladně přijata a napomohla by i obnovení biologické rozmanitosti;

89. konstatuje, že evropské zoologické zahrady a akvária navštěvuje ročně více než 100 milionů lidí, a uznává, že tyto instituce mohou sehrát významnou úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti o problematice životním prostředí;

90. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problémech spojených s ochranou rybolovných zdrojů a s nimi spojených ekosystémů;

Monitorování, vyhodnocení a přezkum

91. zdůrazňuje význam ukazatelů určených k informování veřejnosti a rozhodovacích orgánů o dosaženém pokroku; vítá navržený soubor hlavních ukazatelů biologické rozmanitosti; naléhavě žádá, aby byl přijat a zachován ukazatel biologické rozmanitosti jako strukturální ukazatel a ukazatel udržitelného rozvoje;

92. zdůrazňuje zásadní význam posilování dlouhodobých monitorovacích kapacit a metod na podporu souboru ukazatelů a pro poskytování širších zdrojů informací o stavu biologické rozmanitosti, tlacích na biologickou rozmanitost a účinnosti politické reakce; zdůrazňuje nutnost tyto informace zpřístupnit široké veřejnosti pomocí společného informačního systému;

93. podporuje stávající projekty, podle nichž se pracuje na vývoji objektivních ukazatelů pro sledování a hodnocení biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování závazků, které Evropská unie převzala v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovné využívání výhod, které z ní plynou, aby stanovila za cíl, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd budou uchovávány pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti, a aby sladila dostupné informace a využila stávající sítě;

94. vítá návrh Komise předložit Radě a Parlamentu hodnocení v polovině období (do konce roku 2008) a závěrečné hodnocení (do konce roku 2010 a 2013) pokroku při plnění cílů akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta; zdůrazňuje, že závěry těchto hodnocení by měly plnit informativní funkci pro přezkumné procesy politik a rozpočtů, včetně přezkumu rozpočtu v období 2008–2009 a přezkoumání politik a rozpočtů v období po roce 2013; naléhavě žádá Komisi, aby předložila komplexní dlouhodobou strategii o biologické rozmanitosti po roce 2010;

95. domnívá se, že stávající požadavky na předkládání zpráv by měly být racionalizovány a zjednodušeny a že v budoucnosti by předkládání zpráv nemělo vést ke zvýšené administrativní zátěži;

96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 41.

(2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 575.

(3) Úř. věst. C 194, 19.7.1993, s. 401.

(4) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 132.

(6) Úř. věst. C 47 E, 21.2.2002, s. 113.

(7) Dokument Rady 10117/06, 9.6.2006.

(8) Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin (Úř. věst L 25, 1.2.1999, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

Hlasování výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu učinilo další krok k zavedení zákazu vývozu rtuti z EU. Europoslanci schválili návrh jednoznačnou většinou a přijali i řadu pozměňovacích návrhu vůči dokumentu předloženému Evropskou komisi. Tyto změny hodnotí kladně skupina evropských nevládních organizací pro ochranu zdraví a životního prostředí. Připravovaný zákaz vývozu rtuti z EU je součástí evropské strategie eliminace rtuti, která zahrnuje snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu zdraví lidí před rtutí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti.

Společná tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB), Health Care Without Harm Europe (HEAL), Health and Environment Alliance (HEAL) a Zero Mercury Working group uvádí, že úpravy schválené výborem by mohly pomoci odstranit mezery v návrhu Komise a že by mohly přispět k tomu, aby se z EU nevyvážely do rozvojových zemí výrobky, které unie na svém území zakázala vzhledem k jejich zdravotním nebo ekologickým rizikům.

Nevládní organizace také uvítaly stanovisko výboru europarlamentu, že členské státy a klíčové průmyslové sektory (zejména chemický průmysl zabývající se výrobou chlóru zastaralou technologií amalgámové elektrolýzy) by měly pravidelně poskytovat informace o osudech rtuti.

Ravi Agarwal z indické nevládní organizace Toxics Link uvítal názor výboru EP, že EU by měla poskytnou technickou a finanční pomoc rozvojovým zemím a nevládním organizacím k zavedení opatření pro snížení emisí a pro omezení používání rtuti.

Další informace:
Celý text TZ NGO „Heading closer to a robust EU mercury export ban“ ve formátu PDF: http://www.eeb.org/press/070503PRNgos1stReadingENVIExportBan.pdf

Společná internetová stránka EEB a Ban Hg Working Group speciálně věnovaná problematice rtuti: http://www.zeromercury.org/

Ze zahraničních podkladů zpracoval Miroslav Šuta.

Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která byla 26. února 2007 zveřejněna v Kodani, jsou hlavní překážkou na cestě EU ke splnění cílů Kjótského protokolu emise skleníkových plynů způsobené dopravou. Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” konstatuje, že evropská dopravní politika musí řešit spirálu nárůstu poptávky po dopravě.

Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” je výroční publikací speciálního odboru EEA nazvaného Transport and Environment Reporting Mechanism (TERM), který monitoruje situaci v integraci strategií zaměřených na dopravu a životní prostředí. Cílem zprávy je zhodnotit situaci ve všech 32 členských zemích EEA - jedná se o 27 členských států EU a dále o Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.

Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.

Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).

EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.

Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.

Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.

Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Jen čtyři z 27 ministrů životního prostředí EU se podle deníku Financial Times na nedávném zasedání Rady EU vyjádřili pro zrušení maďarského zákazu pěstování GM kukuřice MON 810 firmy MONSANTO. Evropská komise tak v krátké době utrpěla už třetí politickou prohru ve věci regulace komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin. Už třikrát se Evropská komise neúspěšně pokusila zrušit zákaz pěstování GMO vydaný některou z členských států Evropské unie.

Podle agentury REUTERS se Evropská komise už dvakrát neúspěšně pokusila přinutit Rakousko ke zrušení zákazu pěstování dvou geneticky manipulovaných odrůd kukuřice. V obou případech se jednalo o národní zákaz pěstování GM kukuřice MON 810 americké firmy MONSANTO a GM kukuřici T25 německé chemičky BAYER. Evropská komise v obou případech předložila Radě EU složené ministrů životního prostředí návrh zrušit rakouský zákaz pěstování výše uvedených GM plodin, ale drtivá většina ministrů jak v červnu 2005 a v prosinci 2006 návrh Komise zamítla.

Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.

Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License