Společnost pro trvale udržitelný život

Kalendář akcí

srpen 2016
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Nejbližší akce

Žádné události

Již druhým rokem vyhlašuje evangelická a katolická církev v Rakousku netradiční půst. V období od popeleční středy až po velikonoční neděli jsou motoristé vyzýváni, aby přestoupili na jízdní kola....

 

Již druhým rokem vyhlašuje evangelická a katolická církev v Rakousku netradiční půst. V období od popeleční středy až po velikonoční neděli jsou motoristé vyzýváni, aby  přestoupili na jízdní kola, veřejnou dopravu a více používali své nohy. Církve tak reagují na aktuální ekologické problémy, které sebou přináší současný životní styl v oblasti lidské mobility. Rakousko, tak jako i jiné země zažívá trvalý nárůst automobilismu. Důsledkem toho je mj. koncentrace škodlivin v ovzduší, zvýšený hluk a enormní zábor prostoru pro dopravní infrastrukturu. Ostře sledovaná je nyní i produkce skleníkových plynů z automobilových motorů. Přitom každá druhá jízda za volantem je kratší 3,5 km. A pro polovinu z těchto krátkých jízd neexistuje žádný objektivní důvod.

Římskokatolický biskup Alois Schwarz hovoří o lidské závislosti na automobilu a v půstu vidí možnost jak se od této nectnosti osvobozovat. Podle Gerharda Prielera z Lincské diecéze lze odvrácení se od automobilu využít k vytěsnění  stresu, ke zklidnění uspěchaného života, k posílení lidského zdraví, k (znovu)objevení svého okolí, a pro zkvalitnění životního prostředí nás i našich děti. Omezení cestování autem šetří i naši peněženku, a v neposlední řadě se člověk stane vnímavější a solidárnější vůči spoluobčanům nemotoristům, vnímavější vůči negativním důsledkům automobilismu. Zkrátka poznáte, říká ve svém kázání, že výfuky smrdí a dusí. Pak se dokážete vžít i do nebezpečí, která hrozí na silnicích dětem, a do pocitů úzkosti, které prožívají staří a méně pohybliví.Vytvoření udržitelné mobility je pro nás křesťany hluboká mravní záležitost a konkrétní výraz naší odpovědnosti vůči stvoření.. Vždyť věříme, že Země nám byla svěřena samým Stvořitelem, abychom o ni řádně pečovali a abychom ji chránili pro budoucí generace. 

Na  půst navazují i další akce, jako je například sepisování podnětů pro veřejnou správu za zlepšení podmínek cyklistů a pěších, ale nabízí se i možnost získat šestitýdenní slevu na veřejnou dopravu. A po bohoslužbách si dokonce můžete nechat své jízdní kolo požehnat.

A jak přijali tuto církevní iniciativu věřící? – Podle hodnotící studie trierské university se do loňského automobilového půstu nejvíce zapojila věková kategorie 36 – 50 let, a to jak z měst, tak i z venkova, muži i ženy stejným dílem. Akce je hodnocena jako úspěšná, mnozí účastníci půstu dlouhodobě změnili ve vztahu k mobilitě své chování. Auta tak i po velikonocích prý daleko častěji zůstávala ve svých garážích.

Existují zkrátka témata, která jsou tabu. I ve svobodné společnosti. Kupříkladu ty neslušná nebo politicky háklivá nebo … Kam ale zařadit tohle?

Střední Evropu opanovalo horko zvané palermo, naše města se proměňují v rozpálené pece a jejich obyvatelé v nedobrovolné návštěvníky všudypřítomné sauny. Trpí už nejen nemocní, staří a děti, ale prakticky všichni.  Nejde však jen o ony tropické teploty, ale i o další doprovodné jevy zatěžující naše zdraví. V této souvislosti se mluví především o znečištěném ovzduší. Konkrétně o tom ošklivém, takzvaném přízemním ozónu.

Stojí za krátké připomenutí, že jde o silně reaktivní plyn, jež je součástí letního, fotochemického smogu. Nám lidem způsobuje četné zdravotní potíže, od pálení očí, dráždění dýchacích cest až po onemocnění plic. Bývá příčinou i naší malátnosti, únavy, nespavosti a bolestí hlavy, zkrátka potížím, které z nevědomosti často přisuzujeme samotnému letnímu horku.

Čemu vděčíme za toho nezvaného prázdninového společníka? – Jednak je to sluníčko, jednak pěkné suché počasí a, tady se my lidé už nemůžeme vymlouvat, především výfukovým plynům z našich nablýskaných automobilů, jež bohatě produkující oxidy dusíku.

A jak se proti takovému zákeřnému nepříteli bránit? I na toto téma v dnešním létě došlo. Redaktoři se ptají, nejrůznější odborníci odpovídají. Divák, posluchač, čtenář je tak poučen, že má v oblastech s výskytem vyšší koncentrace fotochemického smogu omezit tělesnou aktivitu, přestat sportovat, nevětrat, nevycházet z domu, přesunout se do přírody či odjet na venkov. Moudrá slova. Je to jako radit nekuřákovi, aby ve společnosti silného kuřáka příliš nedýchal, lapal po dechu s vyvrácenou hlavou mimo modravé obláčky, zotavoval se na balkóně, popřípadě na toaletě. Ani těmto radám se nedá vytknout upřímná snaha postiženým pomoci. Mají však jeden zásadní nedostatek. Říkejme mu kocourkovský syndrom.

MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik, zjevně podobnou úchylkou netrpí. Posuďte sami:

"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou.“

Je-li tomu tak, záleží v mnohém na nás, jak zdravě či nezdravě letní horka přežijeme. Jsme-li kuřáci, rozhodujeme o tom, co nadechneme do svých plic a co „nabídneme“ k nadechnutí svým několika poblíž sedícím kolegům, přátelům … Podobně je to u motoristů. Až na to, že ta jejich „nabídka“ k nadechnutí se dotýká stovek, tisíců spoluobčanů. Připomeňme si, že nejen  těch nemocných, starých a děti. Připomeňme si i slova MUDr. Šuty citujícího z jedné zprávy Světové zdravotnické organizace o zdravotním dopadu ozónu. 

Účinky krátkodobého působení:

  • nepříznivé účinky na funkce plic

  • zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních

  • vznik zánětlivých onemocnění plic

  • nepříznivý vliv na respirační příznaky

  • zvýšení používání léčiv

  • zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobého působení:

  • narušení vývoje (snížení funkce) plic.

Nuže nebylo by dobré, kdyby odborníci a redaktoři k těm moudrým radám, jak se chránit před nástrahami horkého léta zvaného palermo připojili i jednu radu opravdu nad zlato: Nejezděte autem! Prosíme, omezte jízdy osobním automobilem!

A ještě něco, zbavme se onoho kocourkovského syndromu. Je totiž nebezpečnější než ozón sám.

Miroslav Petr, Společnost pro trvale udržitelný život, řešitel (spolu s MUDr. Miroslavem Šutou) projektu Ekologicky šetrná doprava ve městě i v krajině, který podporuje Pardubický kraj

Moderním světem hýbe mobilita. A to především ta automobilová. A to je také důvod, proč se tento moderní svět octnul se svojí mobilitou na rozcestí. Buď bude na stále se zvyšující počet automobilů a poptávku po dopravě na čtyřech kolech reagovat stavbou dalších a dalších silnic, parkovišť, potřebné infrastruktury a přestavovat města a vesnice dle požadavků automobilismu, nebo přejde k takzvané řízené mobilitě a začne tento druh dopravy regulovat.

Jinými slovy, buď budeme před devastujícími dopady automobilismu strkat hlavu do písku, nebo se pustíme do hledání řešení s cílem označovaným jako udržitelná mobilita.

Načrtnutá situace je nejvyhrocenější ve městech. Je to pochopitelné. Města nejsou nafukovací a stále více jejich obyvatel vlastní automobil, a rovněž trend životního stylu spojený kupříkladu s vášní pro velkonákupy v hypermarketech působí na dopravu osobními auty jako chemický katalyzátor. Londýnští na tuto situaci reagovali revolučním zpoplatněním vjezdu do centra, podobně postupují v Oslu, nejnověji i ve Stocholmu, dánská metropole zase ukrajuje prostor automobilu systematicky po několik desítek let. V Paříží, která je známá svojí letní proměnou nábřeží Seiny v pěší korzo a písečnou pláž, pozvedli před osmi lety prapor Evropského dne bez aut. Z tohoto počinku se pak záhy zrodila iniciativa nazývaná Evropský týden mobility.

 O co jde? V obou případech se jedná o osvětové a propagační akce,jejichž cílem je podpořit šetrnější způsoby dopravy, především dopravu hromadnou, pěší a cyklistickou, a zároveň přispět k omezování individuální automobilové dopravy ve městech. Radnice našich měst tak dostávají jedinečnou šanci zapojit se do moderního evropského civilizačního proudu a začít pracovat na ozdravění svého města a zvýšení kvality života jeho obyvatel.

Vždyť o škodlivosti nadměrné automobilové dopravy se zde netřeba podrobněji rozepisovat. Za připomínku však rozhodně stojí, že si uzurpuje velké a často též atraktivní prostory městské aglomerace, rozděluje města i krajinu, je potencionálním přímým nebezpečím pro lidi i mnohé živočichy, z čehož pramení i náš stres. Dalšími jejími negativními projevy je zvýšený hluk a znečištěné ovzduší. Odtud pak je jen kousek k dýchacím a srdečním potížím a chorobám, ale vzpomenout v této souvislosti musíme i nejobávanější civilizační nemoc – rakovinu. A co teprve enormní produkce skleníkových plynů z výfuků našich čtyřnohých miláčků? Ta je ostatně také důvodem zvolení letošního motta Evropského týdne mobility: „I ty ovládáš změny klimatu“.

V Královéhradeckém kraji se k tomuto projektu připojilo samotné krajské město. A to již po třetí za sebou. ( V Pardubickém kraji Chrudim a Moravská Třebová). Znamená to, že se v chartě Evropského dne mobility zavázalo splnit takové podmínky jako je každodenní pořádání akcí na podporu udržitelné dopravy, alespoň jeden den uzavřít část města pro automobilovou dopravu (Den bez aut), a také uvést do života jedno či více trvalých opatření na zklidnění dopravy ve městě. Sem spadá i zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů.

K samotnému Evropskému dni bez aut, který připadá na 22. září, se letos ve východních Čechách připojila města Kostelec nad Orlicí a Nové Město nad Metují. Evropský týden mobility koordinuje v ČR Ministerstvo životního prostředí.

Již po několik let tedy existuje cílevědomé úsilí zvýšit díky této iniciativě stovek evropských měst povědomí veřejnosti o škodách, které současný automobilový provoz ve městech způsobuje v oblasti životního prostředí a kvality života. Zkrátka jde o to, získávat širokou podporu pro takové změny v dopravě, abychom se mohli v ulicích svého města bez obav nadechnout, abychom nemuseli zavírat okno, když si chceme popovídat, abychom mohli v klidu městem procházet, a v neposlední řadě, aby si to naše město zachovalo svého ducha, svoji identitu a své lidské dimenze.

Evropský týden mobility je vlastně takovou trefnou výzvou k nám hříšným Evropanům. Ostatně jeho hesla: „Pěšky - Na kole - Autobusem či trolejbusem – Zkuste to jinak“ nás k zamyšlení a nápravě přímo vyzývají. Co myslíte?

 

Miroslav Petr

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ)

(organizace podílející se na pořádání Evropského týdne mobility v Hradci Králové)

je název besedy, která se koná se ve středu 11. října 2006 od 16:00 hodin v zasedací místnosti Dopravní fakulty (děkanát) Univerzity Pardubice, Studentská 95.

Besedovat coby panelisté budou

RNDr. Miroslav Patrik, Dopravní klub ČR, téma: Domácí a zahraniční příklady zklidňování dopravy ve městě

MUDr. Miroslav Šuta, STUŽ, téma: Vliv dopravy na zdraví

Daniel Mourek, Nadace Partnerství, koordinátor mezinárodních aktivit programu zelené stezky/Greenways ve Střední a Východní Evropě, téma: Cyklistika jako součást dopravního systému ve městě

„Nabízíme alternativní pohled na rozvoj dopravy, na její udržitelný rozvoj“, říká Miroslav Petr z pořádající organizace Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ), východočeské pobočky.

„Současná společnost stojí se svojí mobilitou na rozcestí: Buď budeme stále stavět nové silnice a parkoviště, a rozšiřovat a zkapacitňovat ty staré, nebo se odvážíme k úpřímné podpoře šetrných forem dopravy, jako je doprava hromadná, železnice, pěší a cyklistická doprava, a zároveň k důslednému omezování a redukci individuální automobilové dopravy. Ostatně příklady např. z Londýna, Kodaně a mnoha dalších měst Evropy ukazují, že pokud si města chtějí zachovat svoji identitu a krajina svůj charakter, jiné cesty prostě není.“

 

Beseda je podporována Krajským úřadem Pardubického kraje v rámci projektu „Ekologicky šetrná doprava ve městě i v krajině“ jako součást programu pro vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti životního prostředí v Pardubickém kraji pro rok 2006.

 

 

Miroslav Petr

STUŽ, východočeská pobočka

J. Masaryka 1322

Hradec Králové 12, 500 12

tel.  495 274 160 , fax 495 407 193

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Den bez aut je výzva k přestoupení na šetrnější druhy dopravy. Den bez aut chce zároveň připomenout negativní dopady automobilismu na člověka a jeho prostředí, jakož i na živou i neživou přírodu okolo nás, a přinášet podněty pro hlubší zamyšlení nad naší pohodlností, sobectvím a bezohledností, nad vlastnostmi, s kterými je užívání automobilu často spojeno.

Proč se omezovat?

  • Den bez aut je výzva k ohleduplnosti. Vaše jízdy autem, pro které máte jistě své dobré důvody, se přímo dotýkají vašich sousedů a jejich dětí, samozřejmě i vás samotných a vaší rodiny, lidí známých i té většiny zcela anonymních. Mezi nimi jsou mladí i staří, zdraví i nemocní, nicméně jedno mají společné: 
  • Vdechují právě tu vrstvu vzduchu, kterou znečišťují výfukové plyny i z vašeho automobilu. Zde není na škodu si připomenout, že obsahují i velmi jedovaté látky, že někteří z nás – např. určitá skupina alergiků – na ně reaguje bezprostředními zdravotními potížemi, jejich toxickému působení se však nevyhne nikdo.
  • Jsou potencionálně ohrožováni na zdraví i životech jako účastníci silničního provozu. Dopravní statistiky jsou v tomto alarmující. Nic na tom nemění fakt, že jsme si na tato otřesná čísla zvykli.
  • Automobil je dále zdrojem hluku. Hrozivá hladina decibelů proniká z ulic do soukromí, únik před ní je stále obtížnější. Podepisuje se nejen na naší pohodě, ale může mít i vážné zdravotní následky. I váš běžící motor a vaše jedoucí auto je původcem tohoto druhu znečištění.
  • Každý používaný automobil, právě proto, že je jeden z mnoha, zvyšuje poptávku po širších a nových silnicích. Ty zabírají stále další prostory v krajině i v obcích na úkor zeleně, hřišť, veřejných budov a  bytových objektů. Kromě toho způsobují dělení krajiny a městských částí. Paradoxně jsou pak překážkou pro pohyb lidí i zvířat, překážkou pro komunikaci.
  • Obdobně každý, na veřejném prostranství parkující automobil, vytváří tlak na budování dalších odstavných ploch a parkovišť. Často se jedná o velmi atraktivní pozemky, které by mohly sloužit k mnoha jiným, i veřejně prospěšným účelům.

Uvedené argumenty, a našli by se i další, by nás měli vést k odpovědnému zvážení našich důvodů pro každé konkrétní použití automobilu. Především bychom neměli vidět jenom naše vlastní zájmy, ale i druhou stránku věci – tedy potřeby a zájmy druhých lidí, svých bližních. A nemělo by nás, při tomto rozhodování, zmást zdánlivě ospravedlňující alibistické tvrzení, že vlastně autem jezdí skoro všichni. Onu zdůrazňovanou odpovědnost má totiž každý zvlášť. Jako spoluobčan. Jako člověk.

 

                                                                       -mp-

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License