Výroční schůze členů Východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život se koná
ve středu 28. února 2018
v prostorách Alternativního klubu bajkazyl, Gayerova kasárna, hned vedle třídy ČSA, Hradec Králové, a to
od 16:30 hodin.
Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?
Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.
A co že je na zdejší přírodě tak super vzácné? – Jednou větou, příroda si tu excelentně pohrála. Posuďte sami.
Pravda, chybí tu opravdové hory, přesto teplotní rozdíly mezi převýšením pouhých 200 metrů činí až úctyhodných 15 stupňů Celsia. Tohoto jevu pak prospěchářsky využívá fauna a flóra. A to jak ta teplomilná, tak i ta horská. Navíc, Dyje tu tvoří takzvaný ekokoridor, kudy migrují bez ohledu na kvóty od jihovýchodu panonské druhy, od západu zase ty chladnomilné.
Když se řekne strávit odpoledne v hradecké přírodě, mohou být naše představy dosti rozdílné. Někdo dá přednost posezení v parku, někdo krmení labutí u řeky, ti aktivnější nastartují svého čtyřkolového miláčka, aby je „bezbolestně“ dopravil až do lůna městských lesů, kde začíná inlajnový ráj. Zjednodušeně lze rozlišit dvě kategorie konzumentů přírody: Jedněm slouží příroda jako pouhá kulisa a prostředí se zdravým luftem, ti druzí se vydávají do přírody kochat, nebo ji dokonce poznávat.
Akce s názvem „Odpoledne v hradecké přírodě“ je přírodovědná exkurze, tedy podnik rozhodně pro ty druhé.
Ano, to jsou naše představy o lese, a také dva základní požadavky, aby les byl tím pravým lesem. V hradeckých lesích to platí omezeně. Pokud totiž chcete takzvaně dýchat z plných plic, vyhněte se Hradečnici v jejím motorizovaném úseku. A pokud chcete užívat klidu, vyhněte se jí celé. Tento lesní bulvár totiž pulsuje životem, který svým ruchem připomíná průtah slavného newyorkského Central Parku. Zkrátka je to tu „busy“. Člověka v této souvislosti napadá otázka, nakolik je tento stav naplněním vize o moderní úloze městských lesů, anebo naopak, nakolik tu iniciativu již převzal živelný proces, který přerůstá přes hlavu.
Jihočeská regionální pobočka STUŽ se sídlem v Táboře vznikla v únoru 2001. U jejího zrodu stáli iniciátoři a organizátoři místního referenda o silnici před táborskou botanickou zahradu Jana Rinkeová, František Korbel, Miloš Tuháček, Jiří Loskot a další.
V tomto referendu se 80% zúčastněných voličů vyslovilo proti postavení nové silniční komunikace.
V průběhu své již sedmnáctileté historie realizovala pobočka zejm. tyto projekty a aktivity:
Besedu pořádá Jihočeská pobočka STUŽ ve středu dne 31. 5. 2012 od 18. hod v malém sále restaurace Střelnice, Tábor.
.
Společnost pro trvale udržitelný život, regionální jihočeská pobočka, ve spolupráci s Týdeníkem Táborsko si Vás dovolují pozvat na veřejnou diskusi v Táboře ve středu 8. června 2011 od 18 hod.
Jihočeská regionální pobočka STUŽ má sídlo v Táboře. Formálně se zformovala v únoru roku 2001. U jejího zrodu stála skupina lidí, která významnou měrou přispěla k záchraně unikátní botanické zahrady v tomto městě. Po zorganizování příslušného referenda a splnění vytyčeného cíle (80% zúčastněných voličů se vyslovilo proti postavení silniční komunikace skrz tuto zahradu) logicky vyvstala otázka, co dál. Odpovědí byl nakonec vznik této regionální pobočky STUŽ. V současné době má jihočeská regionální pobočka deset členů. V lednu tohoto roku byl pak přijat vlastní organizační řád pobočky. Cílem je vytvoření spolehlivých rozhodovacích a komunikačních kanálů tak, aby došlo k zefektivnění činnosti. V současné době lze činnost STUŽ JČ směrem navenek rozdělit do čtyř skupin: Projekt: Evropská unie – Téma pro každého z nás Projekt: Literárních večerů Projekt: Ekovýchova (ve přípravné fázi) Projekt: Ekologické zemědělství (v přípravné fázi).
V říjnu roku 2001 vznikla myšlenka uskutečnit v jižních Čechách, především pak v okrese Tábor, dlouhodobější osvětový projekt o souvislostech vstupu České republiky do EU as tím spojeného negociačního procesu se zvláštním důrazem na otázky životního prostředí. Tento projekt je načasován na12 měsíců. S realizací se začalo na sklonku měsíce listopadu, přičemž naší snahou bude dosáhnout následujících cílů:
1) Zvýšení povědomí o EU u všech cílových skupin,
2) Posílení viditelnosti EU v přípravném procesu kandidátských zemí na vstup do unie s důrazem na aktivity v ČR,
3) Přiblížení problematiky východního rozšíření z pohledu ČR ale i EU,
4) Přiblížení práva EU z oblasti ochrany životního prostředí a představení nových možností ochrany ŽP po vstupu do EU,
Projektem „Evropská unie – Téma pro každého z nás“ jsou resp. budou oslovovány celkem čtyři cílové skupiny: Občané okresu Tábor (v případě úspěchu lze uvažovat o rozšíření projektu ina jiná města jižních Čech), Studenti vybraných středních škol na okrese Tábor (zatím celkem čtyři školy), Nestátní neziskové organizace (především z jihočeského regionu). V případě úspěchu snahy o rozšíření počtu grantových zdrojů bude výčet cílových skupin možno doplnit ještě o studenty jihočeských vysokých škol (Jihočeská universita v Českých Budějovicích; fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci),
Základním způsobem realizace projektu jsou opakované informační a diskusní semináře, samozřejmě s jistými modifikacemi co do formy, obsahu a intenzity u každé z cílových skupin. Opakovaná setkání jsou nutností vzhledem k relativně širokému spektru cílů projektu, ale i obsáhlosti tematiky Evropských společenství a jejího rozšíření na východ. Nechceme tedy opakovat chybu nárazových akcí v rámci oficiální komunikační strategie vlády České republiky.
Při postupném realizování tohoto projektu nebudeme samozřejmě spoléhat jenom na vlastní síly, nýbrž využijeme poznatků a zkušeností odborníků ze státní ale i neziskové sféry. U cílové skupiny „řadoví občané“ se na území okresního města uskuteční lokální propagační kampaň, která by měla zaručit větší účast na připravovaných setkáních.
V rámci realizace je pamatováno i na měření dopadu projektu. Nejlépe lze toto s technického hlediska uskutečnit u cílové skupiny žáků středních škol. Toto dotazníkové šetření již zčásti proběhlo a bude zakončeno v březnu tohoto roku. Výzkumu co do zájmuo dané téma a hlavních problémových oblastí se zúčastní i řadoví občané. To by nám mělo pomoci vytvářet takové diskuse, které budou pro občany co nejvíce aktuální.
Výstupy projektu (česky, anglicky a německy) by měli být k dispozici v říjnu nebo nejpozději v listopadu roku 2002. V průběhu projektu budou lokální média informována o jednotlivých dílčích aktivitách. Grantově se na tomto projektu podílí nadace MATRA/KAP při velvyslanectví Nizozemského království v Praze a dále pak nadace Konrada Adenauera z Německa.
Nynější členové STUŽ již v dřívějších letech pořádali v Táboře autorská čtení a diskuse se spisovateli a intelektuály (L. Vaculík, I. Klíma, J. Keller, J. Patočka apod.). V loňském roce se pak již pod hlavičkou STUŽ uskutečnili diskuse mj. o Hnutí revoluční mládeže (s P. Šremerem), o zdravé výživě (se šéfredaktorem Pramenů zdraví R. Žižkou), o biotechnologiích ve vodním hospodářství, o finančním systému LETS, apod. Ve spolupráci s členy STUŽ se uskutečnila iautorská čtení Jakuba Patočky, Karla Kuny a Víta Janoty. V tomto roce budou setkání s umělci a intelektuály pořádány pravidelně 1x měsíčně, a to pod poetickou, byť ne zcela vyčerpávající hlavičkou „Literární večery“.
V roce 2001 se do strategického plánu rozvoje táborské aglomerace podařilo na základě iniciativy STUŽ začlenit problematiku ekovýchovy. Na sklonku roku 2001 a začátku roku2002 pak STUŽ vypracovala nástin programové náplně. Projekt by měl -v případě zajištění dostatečného množství finančních prostředků - spočívat v uspořádání seminářů pro učitele pod vedením odborníků, kteří se ekologické výchově dlouhodobě věnují. Pořádány budou také kurzy tradičních řemesel určených široké veřejnosti. Dalším cílem je vytvoření materiálních předpokladů pro dlouhodoběji koncipovanou výuku ekologické výchovy na školách.
Jednímz cílů strategického plánu rozvoje táborské aglomerace je i podpora ekologického zemědělství. Odpovědnou organizací za splnění tohoto cíle byla vybrána STUŽ, jihočeská regionální pobočka se svým projektem: „Vytvoření informačního a obchodního mostu mezi ekologicky hospodařícími zemědělci a spotřebitelskou veřejností v okrese Tábor“.
Výstupy budou dle finančních a lidských zdrojů rozpracovány do jednotlivých oblastí – mapa ekologicky hospodařících zemědělců na Táborsku, seznam prodejen potravin vhodných do zapojení do sítě a vytvoření marketingové strategie, prezentace u spotřebitelů a vytvoření informační web stránky na stránkách města Tábora. O grant budeme žádat nadaci Partnerství, dále pořádáme o spolufinancování místní agrární komoru. Cílem je vytvořit na Táborsku lokální trh s ekologickými potravinami případně i s návazností na zpracovatele zemědělských produktů s označením Bio.
