Východočeská pobočka STUŽ

Za udržitelné Česko na místní úrovni

Naše východočeská pobočka završila úspěšně projekt Udržitelná Evropa pro všechny. V rámci tohoto projektu vydala rozsáhlou publikaci Za udržitelné Česko na místní úrovni. Více o celém projektu se můžete dozvědět na webových stránkách tohoto projektu.

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Název: Společnost pro trvale udržitelný život, Českolipská regionální pobočka

Místo působnosti: okresy Česká Lípa, Děčín, Liberec

Adresa sídla: náměstí T. G. Masaryka 194/27, Česká Lípa

Korespondenční adresa: Střelnice 2286, 470 01 Česká Lípa

IČ: 70936331

Kdybych měl činnost pobočky za minulý rok shrnout do jedné, dvou vět, zněly by dost nezajímavě, skoro šedivě: Pobočka pokračovala ve svých běžných aktivitách jako v předchozích rocích. Věnovala se ochraně zeleně v České Lípě a v jejích místních částech a spolu s dalšími občanskými sdruženími a dokonce i spolu s některými obcemi bránila zdejší krajinu, přírodu a životní prostředí před devastací projekty podle našeho názoru zbytečnými a megalomanskými.

Jenže jsou za těmi větami stovky hodin práce členů, pochůzek v terénu, pořizování dokumentace včetně fotografické, studia odborných a úředních podkladů, desítky stran různých vyjádření, množství schůzek a setkání.

BorskyPobočka má stále 10 členů, část z nich jsou důchodci, kterým přece jen s věkem ubývá sil, část lidé tak zaměstnaní pracovně i další veřejnou činností, že to aktivity občanského sdružení nemůže neovlivnit. Na druhé straně ale třeba právě členství v místním zastupitelském sboru umožňuje  alespoň sporadicky získávat důležitou podporu ze strany samosprávy .

Částečně jsme činnost pobočky zmínili už ve Zpravodaji  STUŽ 1/2009, v příspěvku „Masarykovská drobná práce v boji o zeleň". Popsali jsme v něm na konkrétním případu, že i oficiální správní orgány, které leckdy (už zase!) nejsou mírně řečeno nadšeny, když  do záležitostí ochrany životního prostředí mluví občané, se z nezbytí s tímto faktem smiřují a nezřídka i jejich stanoviska a požadavky zahrnují do podmínek realizace záměrů, s nimiž přicházejí podnikatelské subjekty. 

TlustecmJe to letos už 20 let, co se přestal těžit čedič na kopci, který je nejen významnou krajinnou dominantou, ale také vzácnou přírodovědnou lokalitou, kde se vyskytují i kriticky ohrožené druhy živočichů, jako je třeba orel mořský, skokan ostronosý, vrápenec malý, netopýr brvitý a další. K tomu desítky druhů silně ohrožených či „jen“ ohrožených.

Okolní obce a občanská sdružení, mezi nimi i Českolipská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), celou tu dobu vzdorují snahám různých zájemců o obnovení těžby na Tlustci. Nejnověji se o to snaží firma Kamenolom Brniště, která vznikla z pražské firmy Chlup s.r. o. a která do regionu přišla v roce 2011.

Les u Mořiny - foto Jana DlouháDobrý den z České Lípy. Myslím, že za tento dopis by mohl dostat pan ministr Fuksa Ropáka, opravdu překrásné. Zřejmě viděl naše lesy na obrázku za první republiky. MY, co chodíme do lesa, víme jak to tam po zásahu lesáků vypadá. Mohli bychom poslat na ministerstvo celou galerii fotek, ale asi by to byla marná práce, nikdo to určitě nečte. Vloni jsem posílala pár fotek STUŽ, jak to vypadá v Lužických horách, mimochodem CHKO, některá místa i v první zóně. Mapovali jsme škody po vichřici v srpnu, některá místa byla k nepoznání i bez zásahu vichřice, jen po těžkých strojích při těžbě před vichřicí. Pod Malým Stožcem například vykáceli asi 200 leté buky, nádhernou kvalitní bučinu a půda byla rozrytá všude do hloubky více než metr. O trochu lépe se hospodaří snad v lesích, které patří obcím, ale jen díky tomu, že nejde o velké společnosti s drahou těžkou technikou a většinou menší území.

Riedlova jeskyneExkurze českolipské pobočky STUŽ do nejsevernější části ČR

V sobotu 26. března 2011 uspořádala českolipská regionální pobočka STUŽ exkurzi na Šluknovsko a Novoborsko se zaměřením na problematiku geologie, geomorfologie a historie této oblasti. Kromě Českolipských se exkurze zúčastnili též členové a příznivci STUŽ ze středních Čech a z Plzeňska.

Alej v Heřmani, převzato z Wikimedia CommonsVlastivědné muzeum v České Lípě společně s regionální pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život se rozhodlo přispět k aktuální diskusi, týkající se péče o stromy v České republice. Na toto téma, které mnohdy vzbuzuje kontroverzní reakce, připravilo přednášku, která se konala v budově muzea ve čtvrtek 17. března 2011.

Nedlouho po tom, co povodí Ploučnice navštívil mezinárodní mezioborový tým odborníků, který řeku charakterizoval jako jeden z mála toků se zachovaným přírodním rázem, což „vytváří předpoklady, aby se řeka Ploučnice i její povodí staly vzorovou ukázkou přírodního charakteru řeky a citlivého užívání krajiny“, a doporučil velmi citlivý přístup při případných úpravách, dochází v rozporu s doporučeními k poněkud překotnému zpracování projektu na zásah do tohoto významného krajinného prvku.


Dne 9. května 2005 uspořádala Chomutovská pobočka společně se Stranou zelených a Rotary Clubem v Chomutově veřejnou besedu o obnovitelných zdrojích energie. Besedy se zúčastnili jak studenti, tak i široká veřejnost, která se zajímá o energetické problémy zdejšího regionu. Na osmdesát posluchačů vyslechlo zasvěcený úvod od RNDr. Martina Bursíka a v druhé části besedy exministr odpovídal na zvídavé otázky o větrných elektrárnách, slunečních kolektorech i využívání biomasy k získávání energie. Z auditoria se ozvaly i zkušenosti s provozem větrné elektrárny v Loučné v Krušných horách.

Na 8. červen se připravovala další akce pořádaná stejnými organizacemi, beseda o Euroústavě. Besedu vedl dr. Jiří Roth a MUDr. Džamila Stehlíková, předsedkyně krajské rady SZ. Účast byla poznamenaná negativním přijetím ústavy ve Francii a v Holandsku. Ani po dvou hodinách debaty nedospěli její účastníci k jednotnému stanovisku. Na jedné straně se ozývaly hlasy, volající po pokračování ratifikačního procesu bez ohledu na „NE“ Francouzů a Nizozemců. Na straně druhé převládal názor, že návrh ústavy ve stávající podobě je nehlasovatelný, neboť nelze pominout stanovisko občanů dvou zemí. Všichni účastnici debaty by přivítali kroky vlády, která by nejen začala podrobněji informovat o Euroústavě, ale zároveň reflektovat stanoviska občanů jak kladná, tak odmítavá a tlumočit je dál, směrem k evropským institucím. Návrh Ústavy by měl vznikat nejen podle představ úředníků a politiků v Bruselu, ale především podle představ řadových obyvatel jednotlivých zemí. Pak by to byla nejen Ústava pro Evropu, ale Ústava pro občany Evropy.

Členové Chomutovské pobočky z Podkrušnohorského zooparku se podíleli na organizaci tradičního Dne Země a od počátku května hostili studenty umělecké školy z města Bulawayo v africké Zimbabwe. Soubor uspořádal řadu koncertů, na nichž předvedl zpěvy a tance na motivy tradičního afrického umění. Finanční výtěžek koncertu, doplněný o zisky z prodeje upomínkových předmětů a CD, bude věnován dětem v Zimbabwe. Jedná se o sirotky, kterým rodiče zemřeli na AIDS.

PaedDr. Jiří Roth, předseda pobočky v Chomutově
V roce 2003 naše pobočka opětovně podala žádost o podporu u Fondu malých projektů Phare na projekt „Mapování nelesních zemědělských pozemků“. Žádost byla bohužel vrácena pro formální nedostatky, ale žádost budeme opakovat na jaře 2004. Zatím však z dotace Severočeských dolů a. s. Chomutov byla zpracována metodika podle originálu německého partnera, jenž obdobný projekt realizuje v Sasku.

Pobočka přihlásila do Fordovy Nadace na podporu životního prostředí projekt „Budování příměstské rekreační oblasti Kamencové jezero – Podkrušnohorský zoopark“. Přestože projekt nedosáhl žádného předního umístění, byla účast oceněna upomínkovým dárkem.

Pro rok 2004 byly připraveny podklady k podání žádosti o dotaci na projekt „Příroda bez hranic“. Výstupem projektu bude obrazová publikace o přírodních zajímavostech Euroregionu Krušnohoří na obou stranách hraničních hor .

Začátek roku byl věnován kampani 30 dnů pro neziskový sektor. Naše pobočka byla pověřena Radou ANOÚK, aby organizovala síť NNO v regionu a tak prostřednictvím internetu předává informace zapojeným neziskovým organizacím, včetně dokumentů vhodných pro jejich činnost. Pobočka zorganizovala výstavku o činnosti NNO a uspořádala tiskovou besedu pro novináře.

Další aktivitou, na kterou se soustředili členové pobočky, byla kampaň k referendu o vstupu do Evropské unie. Podíleli jsme se na projektu koordinovaném Radou Asociace NNO Ústeckého kraje a v okrese zorganizovali několik besed s veřejností, především v klubech důchodců.

Tradičně se pobočka podílela na Dnu Země, pořádaném Podkrušnohorským zooparkem a na Dnu zvířat.

Letos jsme opětovně zahajovali Den vodohospodářského filmu a ekofilmu v Povodí Ohře. Pomohli jsme vybrat vhodné filmy a po oba dny konání jsme provedli vstupní besedu pro návštěvníky, především z řad školní mládeže.

Během celého roku jsme připravili řadu besed o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro občany Chomutova. Besedy se většinou konaly v Podkrušnohorském zooparku v rámci Folkového klubu. Informace podávaná na počátku programu Klubu se setkávala se zájmem návštěvníků především z řad mládeže a střední generace. Kromě těchto besed se ve spolupráci s dalšími organizacemi (Rotary klub, Strana zelených aj.) uskutečnilo několik akcí pro starosty obcí a měst na podporu informovanosti o strukturálních fondech EU.

Pobočka spolupracuje i nadále s pobočkou ICN v městské knihovně, je členem Asociace neziskových organizací v Ústeckém kraji (ANOÚK), má zastoupení ve vedení asociace.

Spolupráci rovněž dobře pokračuje s Hospodářskou a sociální komorou Chomutovska.

Pobočka má podporu města, které finančně dotuje kromě naší pobočky i ostatní organizace ve městě.

Zprávu zpracoval Dr. Jiří Roth, předseda pobočky

Počátkem roku se pobočka zúčastnila vyhodnocení spolupráce s Přírodním parkem Erzgebirge/Vogtland na přírodovědném průzkumu příhraničního potoka Polava. Cílem průzkumu mělo být zdokumentování přírody jako podkladu k vytvoření přírodního parku na naší straně. Tento záměr se nepodařilo realizovat pro nesolventnost okresního úřadu, aby finančně zabezpečil přírodní park.

Chomutovská pobočka získala pro rok 1999 dva dotační tituly na projekty MŽP:

  •             Krajina severočeské pánve v novém tisíciletí
  •             Strategický rozvoj měst Chomutov – Jirkov a místní Agenda 21

Realizace projektů mohla být započata teprve až v červnu, kdy byly podepsány dohody s MŽP.

Tím se stalo, že Severočeské sdružení obcí (SESO), které rovněž připravovalo konferenci na podobné téma za spolupráce provincie Jižní Holandsko, byla v přípravě konference daleko více vpředu, než naše pobočka. Proto jsme na základě dohody s SESO sdružili finanční prostředky a stali se spolupořadateli konference „Severní Čechy 2030 – Revitalizace začíná komunikací“.

U druhého projektu jsme z výše uvedených důvodů začali o půl roku později. Podstatou projektu je zveřejnit obsah strategického plánu rozvoje měst Chomutova a Jirkova a zvýraznit prvky trvale udržitelného života a současně seznámit širokou veřejnost s Místní Agendou 21.

Kromě osobních vystoupení na zasedání městských zastupitelstev, pobočka se snaží podpořit zájem pracovníků úřadu o semináře a školení k tématům Agendy a trvale udržitelného života, novinovými články a informačními brožurami seznámit veřejnost s jednáním konference v Riu, a s jedním z dokumentů, který se vztahuje k místním podmínkám a k životu občnů v regionu.

U příležitosti tradičních Podkrkonošských podnikatelských dnů v Chomutově byla uspořádána výstavka fotografií z uvedených měst k různým problémům života, které Strategický plán řeší.

Někteří členové pobočky se podílejí na přípravě projektů pro strukturální fondy ve strategickém rozvoji regionu (NUTS II) činností v pracovních skupinách nebo se účastní školení pořádaného Centrem pro komunitní práci, jehož obsahem je získat ucelené informace o přibližování České republiky k Evropské unii.

PaedDr. Jiří Roth
předseda Chomutovské pobočky STUŽ

Zpráva o činnosti Chomutovské pobočky za rok 1999

V loňském roce 1999 jsme svou činnost soustředili na plněni dvou grantu z Ministerstva životního prostředí. V souladu s cíli naši pobočky jsme chtěli uspořádat konferenci na téma „Krajina podkrušnohorské pánve ve třetím tisíciletí“ a současně jsme chtěli obyvatele seznámit s Agendou 21 a jejím uplatňováním ve strategickém plánu rozvoje měst Chomutova a Jirkova.

Konferenci jsme neuspořádali, ale zúčastnili jsme se podobné akce, kterou v předstihu připravovalo SESO (Severočeské sdruženi obci) a Ministerstvo životního prostředí provincie Jižní Holandsko na základě vzájemné dohody. Záměr a cíle konference byly téměř shodné s našim záměrem, což bylo dáno i názvem: „Revitalizace začíná komunikací“ a závěrečný dokument byl nazván „Vize 2030“ . Věnovali jsme proto konferenci náš finanční příspěvek, čímž jsme zvýšili kvalitu překladů referátů a přednášek holandských hostů.

Druhý grant byl daleko složitější,neboť jsme se zaměřili na seznamováni s Agendou 21 jak středoškolské mládeže, tak i úředníků městských úřadů a zastupitelů města Chomutova a Jirkova. Za pomoci Sdruženi podnikatelů v Chomutově jsme se mohli zúčastnit Podkrušnohorských podnikatelských dnů, na nichž jsme vystavili fotografie a projektové dokumentace akcí, jež se realizují podle strategického rozvojového plánu obou měst.

Vytvořili jsme brožuru, v niž se občané mohou seznámit se strategickým plánem rozvoje obou měst, a mohou také sledovat jeho plněni. Současně jsou v brožuře informace o Evropské unii, aby měli občané přehled o instituci, jejíž členem se chceme stát.

Kromě práce na grantech jsme pořádali i řadu drobných akci, z nichž oslavy Dne Země se stávají tradiční a velmi pěknou akci v Podkrušnohorském zooparku, kterou navštívili ministr ŽP Miloš Kužvart a místopředseda poslanecké .sněmovny Stanislav Gross.

V příštím roce bychom chtěli zúročit dvouletý přírodovědný průzkum příhraničniho potoka Polava vydáním dvoujazyčné publikace, která by prezentovala zajímavosti zdejší přírody.

Zároveň bychom se chtěli podílet na zpracování námětů pro revitalizaci podkrušnohorské krajiny v regionu NUTS II - severozápad.

Doufáme, že se nám plány podaří splnit a že získáme do našich řad další regionálni nadšence a spolupracovníky.

Dr. Jiří Roth - Chomutovská regionální pobočka

Naše Chomutovská regionální pobočka STUŽ byla vytvořena na počátku roku 1996, ale teprve koncem roku získala dostatečný počet členů, aby mohla rozvíjet činnost, jež si naplánovala. Do konce roku 1996 se podařilo získat celkově devět zájemců.

Jako cíl své činnosti jsme si vytýčili tři směry: šetření energií, tvorba krajiny ve zdejším regionu a ekologická výchova.

Svou aktivitu začala pobočka v oblasti osvětové výchovy, kdy pobočka zažádala o 2 granty Ministerstva životního prostředí a dostala dotaci na plnění programů osvětové činnosti.

V letošním roce jsme se snažili přihlásit projekt na vytvoření příměstské rekreační oblasti Kamencové jezero - Zoopark v Chomutově do Fordovy Nadace, ale nedostali jsme se do finálního výběru. Bylo nám doporučeno přihlásit se opět do dalšího ročníku.

Za podpory Saského ministerstva ŽP a za spolupráce s vedením Národního parku Erzgebirge/Vogtland v SRN převzala naše pobočka koordinační úlohu při přírodovědném průzkumu potoka Polavy, který tvoří část hranice ČR-SRN. Výsledek průzkumu bude podkladem pro vytvoření přírodního parku Krušné hory, jako protějšek Národnímu parku v SRN.

Územní odbor ministerstva ŽP v Chomutově vyvolal v r. 1996 konferenci o ekologické výchově a naše pobočka se podílí na projektu "Ekologická výchova v severních Čechách", jenž je finančně podporován provincicí Jižní Holandsko.

Pan Březina a dr. Roth se zúčastnili konferencí v Poděbradech a v Hradci Králové, projednávající problematiku indikátorů trvale udržitelného života. Tato tématika je stále aktuální a každý člen naší pobočky se může vyjádřit a podílet se na hledání i formování indikátorů v našem regionu.

Pokud pozorně sledujete Zpravodaj STUŽ, víte, že naše Společnost vydává k ožehavým tématům svá stanoviska, podepřená názory odborníků. Z naší pobočky jsme se k některým tématům vyjádřili, například ke Směrnici Rady ES č. 96/61 nebo k dotazníku Programu na podporu místních iniciativ.

V úterý a ve středu 8.-9.července se v Praze na ministerstvu ŽP ČR konalo zasedání česko-německé komise pro spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a zde ing. Rubeš a dr. Roth zastupovali naši pobočku především pro spolupráci v příhraniční oblasti. Navázali jsme kontakty s nadací Naturerbe a se svazem ochrany přírody. Shodli jsme se na podpoře myšlenky ekologizace malých zdrojů znečišťujících ovzduší a na šetření energií.

Na podzim nás čeká velký úkol, uspořádat konferenci o lesích v Krušných horách. V červnu se konala konference o lesích v Mostě, ale byla určena jen odborníkům, lesníkům. Naším úkolem bude seznámit širokou veřejnost nejen se stavem lesů, ale především bychom se chtěli setkat s potencionálními znečišťovateli, chemickými závody, elektrárnami, šachtami a dalšími a naznačit, nebo se přesvědčit o krocích, které povedou ke zlepšení situace a k záchraně lesních porostů v Krušných horách.

Z vyjmenovaných druhů činnosti se nám dosud nepodařilo realizovat úsilí v oblasti šetření energií, chybí větší informovanost veřejnosti o naší regionální pobočce a především bychom měli získat větší počet členů, abychom měli širší záběr působení a naše činnost byla více vidět.

Naše příjmy tvoří příspěvky členů, dotace a sponzorské dary.

Je třeba především poděkovat Elektrárně Tušimice, která poskytla naší pobočce dotaci a další finanční pomoc přislíbily Severočeské doly Chomutov. Za pomoci těchto prostředků bychom chtěli rozvíjet osvětovou činnost a informovat obyvatelstvo o stavu životního prostředí v našem regionu a zároveň je nabádat ke vhodnému chování ve prospěch trvale udržitelného života.

Chomutovská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život je velice překvapena návrhem Českého báňského úřadu na zrušení dosavadních limitů těžby v hnědouhelných lomech v naší oblasti.

Jednak tím, že s návrhem podaným k vládnímu projednání nebyly řádně seznámeny obce, jichž se zrušení limitů především týká a jednak tím, že se má rozhodovat o zrušení limitů v době, kdy není vůbec jasná koncepce energetického rozvoje naší republiky.

Závazné linie omezení těžby hnědého uhlí, stanovené usnesením vlády č. 444/91, umožnily dotčeným obcím prosperitu a podnítily mnohamiliónové investice do rozvoje regionu.

Přeložka železniční trati v Březně u Chomutova, výstavba rodinných domků, budování kanalizace, veřejného osvětlení, rekonstrukce komunikací a další stavby dávají občanům i podnikatelům v regionu jistotu, že zdejší krajina po skončené těžbě dostane i příjemnější tvář.

Zrušení linií nemůže být navrhováno bez komplexního posouzení situace při absenci státní energetické a surovinové politiky, bez respektování novely Horního zákona, bez územního plánu celé Podkrušnohorské hnědouhelné pánve, ani bez řešení revitalizace tohoto území. Návrh na zrušení limitů připomíná drancování národního nerostného bohatství a je v rozporu s trvale udržitelným rozvojem, jenž je zcela samozřejmý v západních zemích Evropy.

Domníváme se, že pro konečné rozhodnutí o limitech je nutné připravit podrobné podklady, v nichž bude mimo jiné zhodnocena energetická potřeba v příštích alespoň padesáti letech. Bude třeba porovnat finanční náklady na revitalizaci krajiny, náhradu škod vzniklých důlní činností, vybudování nových sídel a jejich infrastruktury s náklady potřebnými pro nákup energetických zdrojů či energie a odpisem uhelných zásob.

Především je třeba již konečně uplatňovat alternativní energetické zdroje, úsporná energetická opatření a využívat energeticky méně náročných technologií výroby včetně druhotných surovin.

Chomutovská pobočka STUŽ proto podporuje stanovisko starostů obcí severočeského regionu i SESO a obrací se na vládu, aby co nejdříve přijala taková opatření, která vrátí obyvatelům regionu jistotu z budoucna a podpoří trvale udržitelný život.

 Chomutov, 10.6. 1998

Za Chomutovskou regionální pobočku STUŽ: PaedDr. Jiří Roth, předseda

Krajskou síť informačních a poradenských center pro oblast ekologické výchovy chce vybudovat karlovarská pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život.

„V kraji nejsou žádné neziskové organizace, které by se zabývaly ekologickou výchovou. Je řada organizací, které dělají konkrétní věci, ale není to systémové pro kraj. Je třeba vytvořit informovanou, navzájem propojenou síť a udělat z ní systém,“ říká předseda karlovarské společnosti Pavel Žlebek.

Pokud bude karlovarská pobočka se svým projektem úspěšná, vybuduje z prostředků Evropské unie další v Sokolově a Chebu.

Zdejší pobočka, která vznikla v roce 1998, je neziskovou organizací. Pro veřejnost jsou jejím nejviditelnějším počinem mezinárodní konference o dopravě a technologii k udržitelnému rozvoji. Letos se uskuteční již podeváté.

„V rámci konference jsme začali dělat pořady pro děti předškolního věku. To jsou ekologické pohádky Libora Baláka. Děláme také přednášky pro střední školy. O loňské téma Energie budoucnosti školy projevily tak velký zájem, že jsme museli zájemce i odmítat. Tento rok chceme nabídnout více termínů,“ přiblížil Žlebek.

Mimo to společnost nabízí besedy a přednášky rovněž základním školám a s Hospodářskou komorou organizuje školení pro podnikatele. Disponuje videotékou se stovkami titulů, které si lze půjčit.

„Se středoškoláky děláme besedy v našich prostorách, nemáme kapacity na to, abychom je organizovali v pronajatých prostorách. Velký zájem je ze strany obchodní akademie, některé školy naopak na nabídku nereagují,“ doplnil Žlebek.

Plzeň, 1. března – Během prvního roku existence se činnost plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) soustředila zejména na ekologické poradenství a na připomínkování projednávaných českých a evropských zákonů týkajících se životního prostředí.

„Naše aktivity se tématicky týkaly zejména projednávané právní regulace chemických látek a nakládání s odpady. Podíleli jsem se však také na připomínkování návrhů evropských směrnic nebo strategií týkajících se pesticidů, kvality ovzduší a rtuti. Kriticky jsme se vyjádřili např. i k návrhu českého národního alokačního plánu, který zcela absurdně navrhuje povolit vyšší znečištění skleníkovými plyny z českého průmysl a který ministři Říman a Kalaš pokrytecky vydávali za údajný český ´příspěvek k ochraně klimatu´“, uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda regionální pobočky STUŽ.

Pobočka STUŽ získala během prvního roku činnosti také tři granty. První od Nadace Partnerství na projekt týkající se návrhu nové evropské odpadové směrnice. Nadace OSF Praha poskytla grant na projekt týkající se transparentnosti rozhodovacích procesu v oblasti životního prostředí. European Environmental Bureau pak podpořilo aktivity týkající se managementu chemických látek.

„Během prvního roku činnosti jsme poskytli více než 150 bezplatných rad a konzultací. Obraceli se na nás hlavně novináři a lidé z nevládních organizací, ale také pracovníci veřejné správy (hlavně z menších obcí) i řadoví občané. Takový zájem o informace týkající se životního prostředí nás příjemně překvapil. Je signálem toho, že se lidé o ekologické problémy zajímají a že hledají cesty, jak se chovat ohleduplně k životnímu prostředí,“ uvedl Šuta.

Plzeňská STUŽ během posledního roku také spolupracovala s mnoha českými a několika zahraničními novináři na přípravě řady článku a několika rozhlasových a televizní pořadů. Pomáhala též s přípravou diskusních seminářů STUŽ věnovaných problematice odpadů a chemických látek.

„Zatím největším zklamáním bylo pro nás to, že se nám nepodařilo získat podporu pro projekty, které se měly zabývat problematikou znečištění ovzduší a odpadů přímo v plzeňském regionu. Paradoxně jsme sice uspěli v Praze, Brně či Bruselu, ale zatím ne v Plzni. Ale nedáme jsme se odradit a pokusíme se připravit nové projekty, které by pomáhaly přímo v našem regionu,“ uvedl Šuta.

26. září 2006 - Evropský parlament dnes hlasuje o návrhu evropské směrnice pro kvalitu ovzduší, která má pro Česko obzvlášť velký význam. V loňském roce asi 60% obyvatel ČR dýchalo nepřípustně znečištěný vzduch, který vážně ohrožuje zdraví. Jen znečištění jemným polétavým prachem zkracuje každému obyvateli Česka život v průměru o více než 10 měsíců (1).

"Předložené návrhy jsou velice rozporné a mohou ochranu zdraví vylepšit (2) nebo zhoršit (3). Zejména doporučení německého poslance Holgera Krahmera (FDP) mohou znamenat vážné ohrožení zdraví lidí. Jde např. o vysoké zákonné limity pro škodliviny, které ignorují doporučení špičkových evropských expertů i Světové zdravotní organizace (WHO). Průmyslovým lobbystům se podařilo prosadit např. předložení návrhů na vyjímky pro určité firmy či odvětví, na odložení platnosti klíčových limitů o řadu let, na vyčlenění ´špinavých zón´, kde by limity nebyly závazné," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.

Důsledky znečištění ovzduší polétavým prachem mají i značně negativní ekonomický dopad, neboť snižují evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně. Přínosy z čistějšího ovzduší mohou být podle odborníků až 4-krát větší než náklady na zlepšení kvality ovzduší (1).

"Organizace pacientů s dýchacími chorobami, zdravotníků i ochránců životního prostředí vyzvaly europoslance, aby hlasovali pro zpřísnění limitů pro polétavý prach a oxidy dusíku. Velký spor se vede hlavně o limit pro jemný polétavý prach (PM 2,5), který Evropská komise navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli WHO doporučuje jen 10 mikrogramů/m3. Eurokomisaři dokonce ignorovali i výsledky vlastního vědeckého programu CAFE (Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu pro jemný prach mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", konstatoval MUDr. Šuta.

Poznámky pro editory:

(1) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Repor

(2) Vybrané pozměňovací návrhy ve prospěch efektivnější ochrany zdraví:
- č. 55 - navrhuje stanovení ročního limitu pro polétavýprachu na 20 mikrogramů/m3
- č- 56 - navrhuje právní závaznost snížení expozice (vystavení) jemnému prachu
- č- 57 - navrhuje limitní hodnotu pro jemný prach na 12 mikrogramů/m3

(3) Vybrané pozměňovací návrhy proti ochraně zdraví
- č. 10 - navrhuje nesystémové výjimky pro jisté obory
- č. 30 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2017/18
- č- 33 - navrhuje výjimky pro jisté firmy a narušuje směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)
- č. 46 - navrhuje oslabit denní a roční limit pro prach
- č. 79 - navrhuje výjimku pro určité oblasti, kde by znečištění mohlo překračovat limity
- č. 81 - navrhuje odložení platnosti limitů pro znečištění až na léta 2013/14

Příloha

Co je polétavý prach

Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM 10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5, a která se v plicích dostává nejhlouběji.

Zdravotní vlivy polétavého prachu

Účinky krátkodobého působení:

· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobé působení:

· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)

Plán odpadového hospodářství, který 7. září schválili zastupitelé Plzně, počítá u dvou ze čtyř variant se spalovnou komunálního odpadu o kapacitě nejméně 100.000 tun odpadu ročně. Plzeň přitom vyprodukuje sotva čtvrtinu tohoto množství, a musela by tak dovážet velké množství odpadu z celé ČR. Tolik odpadu nevyprodukuje ani celý Plzeňský kraj. ČTK to řekl městský radní Miroslav Zábranský, který se s dalšími sedmi ze 47 zastupitelů snažil varianty se spalovnou vyloučit.

"Zatím se o ničem nerozhodlo a spalovnu by stejně musel řešit kraj," řekl technický náměstek primátora Stanislav Hajný. Všechny varianty, včetně skládkování a biologické likvidace, jsou podle něj otevřené a rozhodovat se o nich bude podle ekonomické výhodnosti nejdříve za pět let.

"Přestože plánovaná produkce směsného komunálního odpadu v Plzni je pouze 26.300 tun za rok, bylo rozhodnuto varianty s takto velkou spalovnou v plánu ponechat," uvedl Zábranský. Pokud se takové zařízení postaví, bude se muset minimálně 73.700 tun ročně ke spálení dovézt. Navíc spalováním odpad nezmizí. Vznikne při něm 30.000 tun škváry, jež bude muset jít na skládku.

Známý plzeňský ekolog Jiří Kohout ze Strany zelených je zásadně proti komerční spalovně komunálního odpadu, kde by se svážel odpad dovážený z celého Česka. "Divím se, že tuto možnost zastupitelé dávno neodmítli," řekl. Podle něj má město ještě velké rezervy v třídění i frekvenci svozu a nemá dostatek kontejnerů a popelnic. V mnoha částech Plzně chybí nádoby na biologický odpad, neřeší se svoz kovů a nebezpečného odpadu, dodal.

Další varianty odpadového plánu předpokládají maximální vytřídění odpadu a spalování pouze částí k tomu vhodných, zhruba 7900 tun. Zbytek navrhuje plán skládkovat

Plzeň (16. května 2006) - Plzeňská regionální pobočka STUŽ zahajuje projekt "Zapojení veřejnosti do rozhodování o nové evropské odpadové legislativě", (1) který podpořila grantem Nadace Partnerství. Návrh plzeňské STUŽ byl Nadací Partnerství vybrán mezi 10 nejlepších k podpoře z 83 celkem předložených projektů. Právě dnes přitom v Bruselu probíhá další jednání pracovní skupiny expertů členských zemí EU, kteří se návrhy nových odpadových pravidel EU zabývají.

"Projekt usiluje o aktivní zapojení české veřejnosti do projednávání návrhu nové odpadové legislativy Evropské unie a o takovou změnu návrhů přeložených Evropskou komisí, které by vedly k efektivnější prevenci vzniku odpadů a jejich materiálovému využití (recyklaci). Součástí projektu je připomínkování návrhu legislativy během projednávání v ad-hoc pracovní skupině expertů členských zemí EU, Radami ministrů a Evropským parlamentem. Kromě spolupráce při vytváření pozice České republiky projektu usiluje také o širokou mezinárodní spolupráci nevládních organizací členských států EU," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, předseda regionální pobočky STUŽ a konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.

Evropská komise navrhuje, aby spalovny komunálního odpadu už nebyly zařízením pro likvidaci, ale pro "využití" odpadů, což by podpořilo export odpadů do spaloven. Úprava pohybu odpadů pro jeho využití je totiž mnohem benevolentnější než pro likvidaci. Navíc výrazně nižší ceny za spalovaní odpadů v zemích jako je Česká republika nebo Polsko povzbuzují export odpadů a vedou k eko-dumpingu. Návrh na klasifikaci spalování odpadů jako "energetického využití" je v protikladu s mnohem větším úsporami materiálů a energie v případě alternativních postupů jako je recyklace.

Česká republika proto vyjádřila nesouhlas se stávajícím zněním návrhu Evropské komise (2) a její pozici již podpořili delegace Dánska, Belgie a Portugalska. Počátkem května získal ministr Ambrozek podporu pro český postoj i od svých kolegů z tzv. Visegradské skupiny (kromě ČR i Polsko, Maďarsko a Slovensko.

Českou pozici v tomto ohledu podporuje dále koalice evropských nevládních ekologických organizací, které žádají, aby Evropská komise přepracovala své návrhy směrem EU k prevenci vzniku a recyklaci odpadů, aby stanovila měřitelné cíle a k nim adekvátní opatření. A zejména, aby zabránila legalizaci eko-dumpingu v podobě exportu odpadů do spaloven tím, že do směrnice zakotví princip soběstačnosti v nakládání s odpady. (3, 4)

Poznámky pro editory:

(1) Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývala se jimi lednová Rada ministru životního prostředí členských států EU, která také ustanovila speciální pracovní skupinu J1, jejíž zasedán probíhá právě dnes v Bruselu.

(2) V Bruselu byla prezentovaná oficiální pozice České republiky vyjadřující vážné výhrady k návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů na jednání pracovní skupiny počátkem února a poté na zasedání evropské Rady ministrů životního prostředí v březnu 2006.
Více ve společné tiskové zprávě českých ekologických a spotřebitelských organizací z 6. února 2006: "Česká republika vyjádřila obavy z návrhu nové odpadové legislativy EU"

(3) Společná tisková zpráva evropských NGO z 24. března 2006: "Nelegalizujte eko-dumping!, Export odpadů do spaloven je nepřijatelný"

(4) Tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB) z 15. května 2006: "The burning issue: Central Europeans challenge Commission on waste incineration"

Podkategorie

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License