Stanovisko předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život č. 119 k návrhu změny územního plánu Z 2724/00 Radotínská jezera a upozornění na závažné střety zájmů v tomto prostoru

________________________________________________________

K návrhu změny Z 2724/00 – Radotínská jezera Územního plánu hl. m. Prahy předkládá Společnost pro trvale udržitelný život po prostudování návrhu změny, souvisejících studií a záměrů a po několika místních šetřeních a průzkumech následující stanovisko:

Kromě předpokládaných pozitiv – vzniku rekreačního území – nejsou dostatečně zohledněny související doprovodné problémy většinou zásadního významu. Záměr všech uvažovaných aktivit na soutoku Vltavy a Berounky nebyl rozvíjen věcně a formálně správným způsobem, tj. nejprve zpracováním konceptu celkového řešení nového funkčního a prostorového uspořádání území, tj. souhrnné koncepce souběžně s procesem SEA (proces hodnocení různých politických a ekonomických zájmů, plánů a programů z hlediska vlivu na životní prostředí). Nebyl předem hodnocen vliv těchto investic ve vzájemném působení, jako koncepce, čili soubor záměrů, ale každý záměr zvlášť. Na souběh více záměrů ve stejném území měl upozornit nejpozději závěr zjišťovacího řízení příslušného úřadu, pokud nebyl znám předkladateli oznámení záměru a jako takový uveden v oznámení (viz § 7 odst. 1. zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V území jde o propojení tří významných investičních záměrů, tj. dopravních staveb (část jihozápadního okruhu Slivenec – Lahovice, stavba 514), těžby štěrkopísku a původně nazývaného „velké území rekreace“, které budou ve vzájemné interakci. Teprve zpětně jsou na územní plán a jeho změnu roubovány nástroje, které měly jeho tvorbě předcházet, jak výše uvedeno. Konfigurace jezer a jejich velikost podléhají navíc neustálým změnám, zvyšujícím nejistoty řádného posouzení.

Pro pořízení a zpracování návrhu celoměstsky významné změny ÚP č. Z 2724/00, pořídil Útvar rozvoje hl. města Prahy „Ověřovací studii Radotínská jezera“. Dne 10. 12. 2009 byla při jednání na Útvaru rozvoje města vybrána výsledná varianta a Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo zadání celoměstsky významné změny, s podmínkou zpracování SEA (hodnocení vlivů, koncepcí a plánů nebo rezortních politik z hlediska dopadu na životní prostředí) bez konceptu. Návrh změny, která nemá koncept, nelze ovšem zpracovat ve variantách, což je jedním ze základních předpokladů hledání a nalezení optimálního řešení.

Je přitom nutno respektovat i ustanovení zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, o únosném zatížení území a o ekologické újmě. Dlouhodobá udržitelnost kvalitního způsobu života je veřejným zájmem. Dále je nutno respektovat zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, jehož účinnost je v současné době bohužel omezena (§ 14 odst. 1–4 nabývají účinnosti až od 1. 1. 2013).

Jednou ze základních zásad správního řízení, jehož režimu proces územního rozhodování probíhá, je zásada (princip) materiální pravdy, podle níž musí rozhodnutí správních orgánů vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věcí. Tomuto principu by však neodpovídalo stanovisko, založené na skutečnostech, které by byly později odhaleny jako nepravdivé, či stanovisko, jehož vydání předcházelo procesní pochybení (viz stanovisko Atelieru pro životní prostředí).

K největším negativním proměnám během těžby dojde a zvláště po jejím ukončení se projeví v hydrogeologických změnách v území. Filtrační schopnost vrstev štěrkopísku jejich masivním odtěžením ustane nebo bude velmi podstatně omezena, v závislosti na objemu ponechaných zbytků (reziduí) vrstev štěrkopísku. Ze stejných důvodů bude vyloučena či podstatně omezena akumulační schopnost zbylých vrstev štěrkopísku.

V zájmovém prostoru dojde zcela jednoznačně k výrazným a současně i nežádoucím změnám v odtokových poměrech jak povrchové, tak zejména podzemní vody, s důsledkem zvláště při zvýšených stavech (J. Svoboda, 29. 7. 2011).

Velikost řešeného území je přitom přibližně 131 ha, tedy značná a tomu bude odpovídat i rozsah a dosah negativních změn i pro území nacházející se po proudu Vltavy.

Základní informace, které musejí být brány v úvahu a požadavky, které by měly být splněny:

1. Zajistit pravidelný archeologický dohled nad skrývkou zeminy a těžbou štěrkopísku po celou dobu odtěžování, neboť jde o potenciálně archeologicky zajímavé a cenné území.

2. Maximální šíře ochranné zóny NRBK (nadregionálního biokoridoru) činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Vodní NRBK plní zároveň funkci nadregionálního biocentra. V OZNÁMENÍ na str. 36 se uvádí, že „přímo v zájmovém území se nenachází žádný NRBK nebo biocentrum.“ Přitom na str. 37 se uvádí: „Celé zájmové území leží v ochranné zóně NRBK Vltavy a Berounky“. V oznámení je tedy rozpor.

Poznámka:

I když je NRBK Berounky a Vltavy v dané oblasti hodnocen jako nefunkční, takže využití tohoto institutu je vzhledem k zástavbě v území v praxi v současnosti nesplnitelné, neznamená to, že by se nemělo o jeho funkčnost v budoucnu, po dožití zástavby, usilovat.

3. Vzhledem ke vzniku velkých vodních ploch může dojít k jejich sezónnímu nebo trvalému osídlení vodním ptactvem. Záměr s touto okolností neuvažuje.

4. Na str. 81 Oznámení (začátek procesu EIA, následně nebyl schválen) uvádí jeho autor o zamýšleném investičním záměru v charakteristice nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů: „Nejasnosti panují v otázce možné eutrofizace (obohacování vody organickými živinami, zvláště dusičnany a fosfáty splachy ze zemědělské půdy) vod… ...v řece Berounce jsou dlouhodobě překračovány limitní hodnoty fekálních bakterií a fosforu… ...překročeny jsou i další ukazatele a rozpuštěný kyslík.“. Není uvedeno, zda jde o biologickou (BSK5) nebo chemickou spotřebu kyslíku (CHSK), jde o indikátory znečištění vod.

5. V příloze č. 2 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, je v seznamu dopravně významných využitelných vodních cest pod bodem 6. uveden „vodní tok Berounky od říčního km 37 po přístav Radotín“. Veřejnost uvítá informaci, jaké důvody veřejného zájmu vedou k možnému naplnění tohoto záměru. Říční km 37 je na území města Berouna. Není zřejmé, zda je údaj citovaného zákona první částí dávného záměru z programu splavnění Berounky až do Plzně pro vodní dopravu výrobků atomového strojírenství do Prahy, či jde o zájem exportovat výrobky z vápence, tj. cement a vápno z Českého krasu na území Prahy, nebo jen pro plavbu sportovních lodí. Podle toho by se výrazně lišila rozsahem a zásahy do prostředí opatření ke splavnění. Pro úplnost dodáváme, že podíl vodní dopravy na přepravě nákladů v ČR je menší než 0,5 %.

Regulací Berounky do řkm 37 by došlo především k likvidaci krajinářsky a přírodně cenných partií zvláště mezi Berounem a Srbskem, ale i mezi Černošicemi a Radotínem.

6. U změny ÚP Prahy Z 2724/00 doplněné Stanovisko Odboru ochrany prostředí MHMP k návrhům celoměstsky významných změn I+II ÚP sídelního útvaru hl. m. Prahy z hlediska § 10i, zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění z 9. 9. 2011 požaduje např. dopracování o:

a) S ohledem na kontinuální povahu hydrických systémů dopracování hodnocení SEA ve smyslu komplexního posouzení celé oblasti, která může být navrhovanou změnou ovlivněna. Toto doplněné a rozšířené vyhodnocení musí zohlednit veškeré připravované záměry a jejich synergický účinek na přírodní, sociální i ekonomické podmínky v předmětném teritoriu i v širším zájmovém území.

b) Vyjádření koresponduje se stanoviskem, které Ing. Jiří Fencl dlouhodobě a neúspěšně v připomínkových řízeních uplatňoval.

c) Vlivem navrženého jezu dojde ke zvýšení hladiny podzemní vody až o 2,0 - 2,2 m, přičemž významné zvýšení hladiny podzemní vody lze očekávat i v oblastech se zástavbou při ulicích Výpadová a Šárovo kolo a v prostoru výskytu závadných látek (staré zátěže) v areálu bývalých skleníků. Dle stejného posudku (firma d plus a.s.) dojde naopak ke snížení hladiny podzemní vody pod jezem, zejména v k. ú. Velká Chuchle, Lahovice a Modřany. To výrazně změní charakter proudění podzemních vod v oblasti se zatím nehodnocenými důsledky.

d) Vliv kolmatace (zanášení jílovitými částicemi) jezer na proudění podzemních vod – charakter proudění podzemních vod bude podléhat i proměnnému vývoji v čase.

e) Požadované dopracování ve všech zmíněných aspektech zhodnotí zvlášť variantu s realizací jezer v prostoru Zbraslavi (zřejmě míněn dobývací prostor Lahovice a Lahovice I v k. ú. Zbraslav, pravý břeh Berounky) a variantu bez jejich realizace. Zejména vezme v úvahu možnou synergii (násobný účinek, nikoliv pouhý součet negativních vlivů) mezi vlivy jezu na straně jedné a působením jezer, vzniklých odtěžením fluviálních (vzniklých výmolnou a ukládací činností tekoucí vody) štěrkopísků na straně druhé.

7. Odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch ve smyslu § 55 stavebního zákona pro návrhy celoměstsky významných změn I a II územního plánu. Tyto potřeby jsou vztaženy k ÚP hl. m. Prahy ve stavu k 26. 3. 2010. Znamenají změnu původní koncepce vytvoření velkého území rekreace na radotínské straně, rozšířením původního záměru o území čistě obytné (OB) a smíšené (SV). V obou případech jde o hybridizaci původního záměru využití území, pojatého původně jako čistě rekreační. Souvisí se záměrem vybudování gigantické protipovodňové zdi, přesahující o 30 cm povodňovou hladinu z r. 2002 (Q 2002), tj. výšky 3 m, jejíž výstavba není dosud dokončena a tudíž ani dosud není funkční.

8. K materiálu „Vyhodnocení vlivu celoměstsky významných změn ÚP sídelního útvaru hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj území, Vyhodnocení jednotlivých změn části C-F, autor DHV CR, s.r.o.“ z 07/2010 uvádíme několik následujících poznámek:

a) Vyhodnocení zjednodušenou metodou SWOT (hodnocení silných a slabých stránek záměru, jeho příležitostí a ohrožení) jediným hodnotitelem je kvalitativním hodnocením, závislým na postoji hodnotitele, nejde o zcela exaktní metodu. V uvedeném materiálu je tato skutečnost patrná. V některých bodech jsou podhodnoceny slabé stránky a ohrožení.

b) Nová změna legendy a pojetí ÚP rozšiřuje možnost investora reagovat pružně, vykazuje vyšší míru nezávislosti využitím mechanizmu tzv. DGP, což znamená, že na plochách do 2 500 m2, označených překryvným značením, je možno využít dané plochy pro garáže a parkoviště, ale zpracovatel ÚP neurčuje kde a nechává to na podrobnějším řešení území následnými dokumentacemi ve větším měřítku tak, aby to mělo dispoziční logiku. Naplňuje se tím zásada subsidiarity (označení procesu rozhodování na nejnižší možné úrovni) jednotlivých stupňů územně plánovacích prací, aby se v celoměstském plánu neřešily přílišné detaily, ale na druhé straně, aby na taková zařízení, která tam být musí, následný zpracovatel, např. podrobné zastavovací studie nezapomněl. Jde o funkční plochu do 2 500 m2 rozlohy bez specifikace přesného umístění v rámci jiné funkční plochy v celkové ploše 15 559, 7 m2 (sdělení M. Říha).

c) V závěrečném hodnocení společnosti DHV mají navrhované změny ÚP přinést pozitivní vlivy na udržitelný rozvoj území:

· navýšení ploch bydlení, všeobecně smíšenou zónu, vodní plochu a přístaviště.

Naopak negativní vlivy změny jsou:

· zábor poměrně velké plochy, která se stane urbanizovaným územím (čistě obytné území (OB) 9 551,4 m2, všeobecně smíšené území (SV) 40 769, 9 m2, tj. 50 321, 3 m2.

· významné navýšení pohybu osobních vozidel.

Změna také nepříliš řeší zásah do příbřežních pásem a nevytváří pak soulad se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy 2009 (ZÚR): „nezasahovat novými trvalými stavbami do ploch parků, sadů, parkových nebo sadových úprav veřejných prostranství, doprovodné zeleně podél vodních ploch a toků, zahrad, zelených svahů atd.

d) jak může být ztráta zemědělského půdního fondu (metoda SWOT) hodnocena kladně?

e) změny nejsou navrženy ve variantách.

9. K materiálu Vyhodnocení vlivu celoměstsky významný změn ÚP sídelního útvaru hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj území - Část A. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Návrhy změn ÚP“ z 07/2010, autor TISEA, několik dalších poznámek:

a) Je zde konstatováno, že dochází k redukci a transformaci celoměstského systému zeleně, což je dopad negativní.

b) Dle Atelieru ekologických modelů (ATEM) se očekává překročení imisních limitů v ovzduší v roce 2015, překračování prašnosti (PM10) je dosahováno na prakticky asi na 80 % území Prahy již nyní. Jak přechodný fenomén těžby štěrkopísku a písku, tak nárůst dopravy na Pražském okruhu situaci v území zhorší. To zpochybňuje vhodnost určení území pro rekreaci.

c) Změny v ÚP nejsou navrženy ve variantách, což znemožňuje hledání optimální míry přípustných změn v území z hlediska ekologické zátěže.

d) Ústí průplavu je umístěno 350 m nad plánovaným jezem, se vzdutím 2,0–2,2 m, který bude na řkm (říčním kilometru) 1,02. Bude sloužit údajně pro jachty a další sportovní lodě. Plavební hloubka bude 2,7 m. Předpokládáme, že dimenzování této hloubky je zřejmě dáno normou pro parametry uvedených typů plavidel.

e) Zpochybněna je předpokládaná jakost vody v jezerech, viz také bod 4. Vlastní vodní plochy, neboť budou znamenat souvislé odkrytí hladiny podzemní vody, což přinese zvýšený odpar, nežádoucí změny jejich vlastností a změní se i původní režim podzemního i povrchového proudění. Nutno poznamenat, že zákon 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění, uvádí v § 28 odst. 2 písm. e): zákaz těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod a v odst. 3 : Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů, uvedených v odst. 2. Tolik legislativa.

f) parkové plochy budou odvodněny pomocí dešťové kanalizace a povrchové vody budou předčištěny v odlučovači ropných látek a následně vypouštěny do přístavu lodí.

g) podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb. nelze vody z Berounky používat ke koupání.

h) protipovodňová opatření v území:

jsou navrhována na úroveň hladiny povodně ze srpna r. 2002 (5 300 m3) s rezervou 30 cm. Základní výška náspu - valu, event. jiných protipovodňových zábran bude 3 m. Ověřoval někdo, jaký bude dopad na hydrologii v území? O tom se nikde nikdo v dokumentaci nezmiňuje. Je zřejmé, že tak vysoká míra ochrany přispěje k využití území i pro jiné účely než rekreační. Místním šetřením dne 28. 10. 2011 (J. Svoboda, J. Fencl) bylo zjištěno, že inzerovaná protipovodňová opatření nejsou v plném rozsahu zatím provedena a realizovaná část nemůže být zcela funkční. Ústí radotínského potoka do Berounky je v původním stavu a je z hlediska protipovodňové zábrany nedotčeno.

Poznámka: MČ Zbraslav je chráněna proti vodě stoleté (Q100).

i) v dotčeném území je stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ)

j) podle předpokladu hydrogeologický kolektor (sloje štěrkopísku) budou vytěženy na obou březích Berounky a tím jeho schopnost vodu akumulovat a filtrovat bude vzhledem k rozsahu těžby v podstatné míře omezena nebo přestane existovat.

k) pokud jde o narušení územního systému ekologické stability (ÚSES), jsou údaje v tomto materiálu nejednoznačné.

l) opět je zde konstatováno, že dochází k redukci a transformaci celoměstského systému zeleně, což je jev negativní,

m) vůbec není diskutována paleontologická a archeologická ochrana území, přičemž příslušné ustanovení stavebního zákona je v praxi nedostačující, neboť spoléhá na odpovědnost a dobrou vůli ohlásit nález dodavateli a investorovi stavby, kteří na jejím zdržení z toho vyplývajícím nemají zájem,

Skládkování po těžbě:

Podle vyjádření MHMP ze dne 28. 2. 2006, radní RNDr. Miloš Gregar k oznámení záměru Lahovičky, k. ú. Lahovice a k. ú. Radotín, dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, uvádí:

„Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutno úvodem konstatovat, že zvolený způsob těžby, tj. vytěžení většího prostoru, než odpovídá funkční ploše VOP (vodní plocha) dle platného ÚPn hl. m. Prahy a následné dosypání, považujeme nadále za problematický.“

Dojde ke změně hydrologických poměrů v území, změně v charakteru proudění podzemních vod, s odpovídajícími důsledky. Materiál dále obsahuje námitku proti použití inertních materiálů na zavezení vytěženého prostoru: „Návrh těžby uvažuje prostor pro těžbu větší než je vodní plocha v platném územním plánu.“ Na str. 3 citovaného materiálu je uvedeno: „Plán dobývání štěrkopísku na předmětném území počítá s vytěžením celého ložiska suroviny a s následným dosypáním, resp. sanováním do podoby, dané platným ÚPn. Jedná se o přibližně 2 700 000 m3 inertního[1] materiálu, což je zcela nepřípustné. Jednalo by se o výkopky z výstavby metra, komunikací a dalších záměrů, kde nelze vždy sledovat možnou kontaminaci zemin a tudíž nelze zaručit naprostou inertivitu.“

Zmínka o využití inertních materiálů pro zavážku je i v „Závěru zjišťovacího řízení Odboru ochrany prostředí MHMP z 9. 3. 2006. Zároveň uvádí v rozporu s veřejným zájmem, že investiční záměr nebude podléhat hodnocení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Upozorňujeme i na nesouhlasné stanovisko MČ Praha 16, podepsané starostkou Hanou Žižkovou z 22. 2. 2006, kde nesouhlasí s využitím výkopků pro zavážku s následným negativním vlivem na kvalitu a režim podzemních vod. Jsou tu i další odkazy.

Vůbec nebyly zohledněny a vyhodnoceny tzv. mimoprodukční funkce dotčeného území, jejichž legislativní ukotvení je dle našeho názoru záměrně oddalováno. Jde o ekosystémové funkce, které příroda bezplatně poskytuje i v případě nivního území a které budou významně narušeny – protipovodňová služba (zánik území, sloužící dosud jako vodu zadržující štěrkopísková zvodeň a suché poldry), podpora krátkého vodního cyklu a tvorba místních srážek, produkce biomasy, retence živin v půdě, biodiverzita, produkce kyslíku a klimatizační služba. Některé z těchto funkcí budou ovšem nahrazeny funkcemi vzniklé vodní plochy.

Není vyřešen problém hlučnosti v některých lokalitách u části SOKP Slivenec-Lahovice.

Nejen podle názoru Ing. Jiřího Fencla a jeho dříve uplatňovaných stanovisek (viz Google, Wikipedie, radotínský časopis Šemík a chuchelský internet Mgr. Hromádky) pravděpodobně dojde v daném území na soutoku Vltavy a Berounky postupně k překroční ekologické únosnosti daného území, a to postupným uskutečněním investičních záměrů výstavby části jihozápadního okruhu SOKP, těžbou štěrkopísku, protipovodňovými opatřeními, výstavbou území rekreace a bytovou výstavbou v k. ú. Radotín, které budou působit synergicky a kumulativně, ač tak nebyly nikdy souhrnně posuzovány co do vlivů na životní prostředí.

Ztráty zemědělského půdního fondu nivních území jsou nenahraditelné, jde o prakticky neobnovitelný zdroj a jeho ztráta přinese nepochybně budoucí problémy, nezávisle na rozhodnutích MHMP (viz Strategický plán hl. m. Prahy a další schválené dokumenty, nepočítající s výskytem zemědělské půdy na území Prahy). Je nutno uvažovat v delších perspektivách než jsou čtyřletá volební období samospráv a nekriticky vyhodnocené a v rozporu s veřejnými zájmy orgány města akceptované krátkodobé zájmy investorů.

Vybudováním jezu dojde ke vzdutí vodní hladiny, snížení rychlosti proudu řeky a tedy ke zvýšenému výskytu usazenin a snížení míry provzdušnění říční vody.

Výsledkem bude i ovlivnění druhové pestrosti a omezení oboustranné migrace ryb a dalších vodních organizmů s nevyhnutelnými doprovodnými negativními následky.

Výsledky prací Mgr. J. Kořistky a P. Kuběny, citované hydrogeologem J. Svobodou, lze shrnout takto: „Přednost zde dostává těžba několika způsoby nahraditelné suroviny (která navíc ponecháním in situ (tj. na původním místě) by nebyla znehodnocena pro časy příští) před absolutní, a tedy nenapravitelnou likvidací vodárensky významné zvodně.“ Nabízí se názor, že schází dostatek vůle ke kvalitnímu bytí.

Listina základních práv a svobod, jako součást ústavního pořádku ČR, v článku 35 uvádí:

odst. 1: Každý má právo na příznivé životní prostředí.

odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

odst. 3: Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

V primární rovině se zhoršování životního prostředí následně promítá do sekundární roviny, např. do změny hodnotových orientací obyvatelstva a v terciární rovině dochází k ohrožování biologické podstaty člověka, narušování politického systému společnosti a důvěry v něj a k dalším negativním důsledkům, kterým by orgány veřejné správy měly i ve vlastním zájmu předcházet, ne je svou pasivitou a neplněním ukládaných povinností nejen připouštět, ale dokonce podněcovat.

Vzhledem k velikosti a důležitosti změn, připravovaných na radotínské i na zbraslavské straně Berounky je v zájmu veřejnosti připravované záměry nadále sledovat, a pokud to bude nutné, s předstihem reagovat a dožadovat se nápravy. Odborná hodnocení z oboru hydrogeologie jsou převážně skeptická, pokud jde o udržení dosud existujícího a žádoucího režimu podzemních vod v dané oblasti. Příroda, na rozdíl od lidí, pracuje bez nákladů a bezodpadově. V případě realizace investičního záměru v uváděném rozsahu dojde k nevratným změnám v území, při kterých se pozitivní očekávání v předpokládaném rozsahu nenaplní a negativa je převáží. Proto by měl být záměr, představovaný touto změnou, vyhodnocen z hlediska možných dopadů na udržitelný vývoj v území daleko důkladněji a podle výsledku ještě dobře zvážena jeho přijatelnost, rozsah změn a podmínky, za jakých nepřekročí přijatelnou zátěž území.

Skutečným veřejným zájmem je respektování udržitelného a kvalitního způsobu života současných i budoucích generací.

Zpracoval: Ing. Jiří Fencl

V Praze dne 3. 11. 2011

Za Společnost pro trvale udržitelný rozvoj: Ing. Jiří Dlouhý, předseda


[1] jde o zeminy a hlušiny