Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Na jaře 1990 – několik měsíců po pádu Berlínské zdi a po konci komunizmu ve střední Evropě- začínají na setkání ministrů životního prostředí v Dublinu a v Bergenu vznikat základy systematické celoevropské spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí jak na oficiální (vládní a mezivládní), tak i na nevládní úrovni. Pouhý rok později – 21.–23. června 1991 dostává tato ambice konkrétní podobu: koná se první pan-evropská konference ministrů životního prostředí na zámku Dobříš nedaleko Prahy. Paralelně je organizována také konference zástupců nevládních organizací. Vzniká proces Životní prostředí pro Evropu, který pod patronací EHK OSN pokračuje dodnes.

Iniciátorem celé této události historického významu byl tehdejší československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek a záštitu nad konferencí převzal prezident Václav Havel, který byl i aktivním účastníkem celého setkání.

O tom, že začátky tohoto procesu byly slibné, svědčí i závěry dobříšské konference. Ministři se, kromě jiného, zavázali:

a) Zlepšit Evropský informační a monitorovací systém životního prostředí a urychleně ustanovit Evropskou agenturu pro životní prostředí jako instituci Evropských společenství, která by byla otevřená i pro nečleny ES/EU,

b) koordinovat evropskou legislativu, programy a politikyoblasti životního prostředí včetně regionálních programů, programů pro velká povodí a také dopravní systémy, které respektují životní prostředí,

c) pokračovatdiskusi o zásadních změnách v hierarchii lidských hodnot a způsobů chování,

d) zlepšit fungování existujících mezinárodních organizací zaměřených na životní prostředí a důsledněji integrovat environmentální dimenzi do systému OSN,

e) zintenzivnit ochranu přírodyEvropě,

f) do konce roku 1993 publikovat zprávu Stav životního prostředíEvropě a v pravidelných intervalech ji aktualizovat,

g) zorganizovat následnou pan-evropskou konferenci ministrů životního prostředí ve Švýcarské konfederaci.

V pořadí druhá konference se uskutečnila v dubnu 1993 a v září 2011 se bude konat již sedmé podobné setkání v kazašské Astaně. Také další cíle a závazky se více či méně daří plnit, i když pan-evropská příroda nadále strádá a náš hodnotový systém je stále víc neudržitelný, než udržitelný.

Ideály z Dobříše se po skončení ministerské mise Josefa Vavrouška přenesly zejména na nevládní půdu. V létě 1992 se na bázi organizátorů a aktivních účastníků dobříšské konference: Josefa Vavrouška, Evy Vavrouškové, Pavla Šremera, Jana Káry, Erazima Koháka, Jiřího a Jany Dlouhých, Ivana Ryndy, Ivana Dejmala, Mikuláš Huby a dalších začíná v Československu rodit Společnost pro trvale udržitelný život a na evropské úrovni štafetu Dobříše čím dál více přebírá Evropské EcoForum.

Dvacet let od Dobříše představuje vícenásobnou výzvu. V první řadě nás toto výročí vyzývá k bilancování plusů a mínusů uplynulých dvou desetiletí. A také k tomu, abychom se zamysleli nad tím, zda se v současné České republice a na Slovensku, ale i v širším středoevropském prostoru nachází osobnosti, které by měly chuť, odvahu a schopnosti s podobnou revoluční iniciativou přijít a vdechnout ji život. A nakonec nás staví Dobříš před otázku, jak dále s procesem Životní prostředí pro Evropu v momentě, kdy jsme bohatší o dvacet let zkušeností, úspěchů i zklamání a chudší o ztracený čas a promarněné příležitosti.

Snad by mohlo být dvacáté výroční dobříšské konference i dalším impulsem k tomu, aby konečně vznikla středoevropská zpráva Římského klubu. Před deseti lety podnět k něčemu takovému přišel v podobě souboru esejí českých a slovenských autorů pod názvem Svět vnímaný srdcem Evropy, ale adekvátní reakce na tuto iniciativu jsme se nedočkali, ačkoliv krizemi zmítaný svět by ji potřeboval určitě alespoň tak, jako tomu bylo v době Dobříše, či deset let po ní. A to jak v rovině vzájemně provázaných parciálních problémů, jakými jsou celoevropská strategie ochrany biodiverzity a péče o krajinu, integrovaná ochrana velkých povodí (od zabezpečení dostatku zdravotně nezávadné pitné vody až po prevenci ničivých povodní), zlepšení kvality ovzduší s důrazem na omezení vypouštění skleníkových plynů, velké technologické, ekonomické a sociální výzvy v podobě společné zemědělské, energetické či dopravní politiky s velkým dosahem na životní prostředí, až po společnou evropskou environmentální politiku a naplňování Strategie udržitelného rozvoje EU. Přitom za všemi zmiňovanými a mnohými dalšími výzvami je jedno nenaplněné a přeslechnuté poselství z Dobříše: o budoucnosti nás a našeho životního prostředí budou rozhodovat hodnoty, které vyznáváme a kterými se řídíme v každodenním životě. Pokud tyto hodnoty nebudou v souladu s představou ekologicky citlivého a environmentálně efektivního způsobu existence, bude naše naděje na udržitelnou budoucnost jen iluzí.

 

 Jiří Dlouhý (předseda STUŽ/ČR), Mikuláš Huba (předseda STUŽ/SR) Praha, Bratislava 21. 6. 2011

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License