Společnost pro trvale udržitelný život

8.4.2009 - „Látky narušující fungování soustavy regulující hormony v lidské těle nás obklopují téměř na každém kroku a ani v České republice tomu není jinak. Dokazují to mimo jiné dnes zveřejněné výsledky zhruba půl roku trvajícího průzkumu sdružení Arnika. Z Integrovaného registru znečišťování jsme zjistili, že je vypouštějí ve velkém průmyslové podniky, ze zadaných analýz PVC obalů na potraviny vyplynulo, že jsou přítomné i v nich,“ shrnul závěry, k nimž v rámci projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy financovaného Evropskou komisí (1) dospěla Arnika, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík. K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. v Uherském Hradišti.

„Rozhodli jsme se právě v době českého předsednictví EU si na tyto látky posvítit, protože řada z nich by měla podle našeho názoru skončit jako látky zakázané na základě hodnocení podle REACHe (2),“ zdůvodnil aktivitu Arniky její předseda Kamil Repeš. V České republice tuto kategorii zatím nelze najít v běžných statistikách ani v zákonech o chemických látkách. Evropská komise se látkami narušujícími hormonální systém, čili tzv. „endokrinními disruptory“, začala zabývat v roce 1999 a od té doby bylo z hlediska působení na endokrinní systém vyhodnoceno 600 látek, z toho 320 bylo klasifikováno jako látky podezřelé z působení na hormonální systém a označeno jako endokrinní disruptory kategorie 1 – 3. „Působení látek narušujících endokrinní systém člověka se může zdát na první pohled nedůležité, ale ve svých důsledcích má mnohdy nepříjemné následky v podobě neplodnosti anebo počátku rakovinného bujení. Většinu z látek narušujících fungování endokrinní soustavy sami vyrábíme a zatěžujeme jimi své životní prostředí zcela vědomě,“ vysvětlil Petrlík. K takovým látkám patří například bisfenol A. Jiné z těchto látek vznikají jako vedlejší produkty lidských činností – například dioxiny (3) či hexachlorbenzen (4), které vznikají jako vedlejší nezamýšlené produkty v chemickém průmyslu anebo při spalování chlorovaných látek. V provozu Spolchemie v Ústí nad Labem se můžeme setkat hned s několika látkami narušujícími hormonální soustavu. Bisfenol A se zde přímo vyrábí a používá se do epoxidových pryskyřic, hexachlorbenzen a hexachlorbutadien vznikají v obrovském množstvích jako vedlejší produkty chemické výroby. Bisfenol A se v České republice dlouhodobě sleduje především v konzervách, zatímco plastové obaly zůstávají stranou, anebo nejsou výsledky jejich analýz alespoň veřejně dostupné. „Nechali jsme proto analyzovat 21 obalů z PVC na přítomnost bisfenolu A. Jeho uvolňování bylo prokázáno u tří z nich,“ řekl Petrlík.

Přílohy:

(1) Na projekt „Chemická bezpečnost občanů Evropy“ získala Arnika finanční podporu od Evropské komise prostřednictvím Zastoupení Evropské komise v ČR ve výši 23 700 EUR. Projekt bude trvat do listopadu 2009. Jeho cílem je upozornit na opatření týkající se ochrany obyvatel a spotřebitelů před nebezpečími plynoucími z používání a emisí některých chemických látek, ale zároveň na absenci takových předpisů. Zatím se věnoval hlavně problematice chemické bezpečnosti dětských hraček.

(2) Návrh nového nařízení Evropské unie - systém REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) - předložila Evropská komise v říjnu 2003. REACH nahradí několik desítek současných právních předpisů EU, které upravují nakládání s chemickými látkami. Cíl nové legislativy je prostý - znovuzískat ztracenou kontrolu nad chemickými látkami. V uplynulých desítkách let totiž bylo možné používat a prodávat chemické látky, o kterých se nevědělo, jaký mají vliv na zdraví člověka a stav životního prostředí. Některé z nich se pak časem ukázaly jako velmi rizikové - příkladem je DDT, PCB či freony. REACH oproti tomu staví na principu předběžné opatrnosti - nejprve musíme vědět, zda je chemická látka bezpečná a až pak je možné ji vyrábět a prodávat.

(3) Dioxiny - látky nebezpečné i ve stopovém množství, vznikající například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Jejich dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí)

(4) Hexachlorbenzen patří k perzistentním organickým látkám, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí.