Stanovisko předsednictva STUŽ k Mnohostranné dohodě o investicích
29 států OECD – mezi nimi i Česká republika – mělo 27. dubna 1998 podepsat Mnohostrannou dohodu o investicích, známou pod zkratkou MAI (Multilateral Agreement on Investments). Tato dohoda je projednávána na tajných jednáních od roku 1995 z iniciativy některých nadnárodních společností a na veřejnost (zvláště pak českou) proniká jen minimální množství informací. Svým významem tato dohoda daleko přesahuje některé obsáhle diskutované dvoustranné dohody, např. Česko-německou deklaraci. Teprve na začátku tohoto roku bylo OECD donuceno uveřejnit předběžný text dohody. Více než 500 nevládních organizací z celého světa vyjádřilo ve společné deklaraci nesouhlas s touto dohodou. V posledních dnech bylo odloženo podepsání této smlouvy minimálně o rok – na tento časový posun měl vliv především veliký nátlak mnoha nevládních organizací.
MAI je v zásadě založena na třech principech:
· odstranění diskriminace – zahraniční investoři musí mít stejná nebo větší práva, než investoři domácí,
· odstranění omezení – vlády, ani místní samospráva nesmí žádným způsobem (například v rámci privatizace) ani v žádném oboru (kromě obrany) omezovat zahraniční investory
· odstranění podmínek – ani vlády, ani místní samospráva nesmí klást investorům žádné ”doplňující podmínky”, jako jsou například zaměstnanost místního obyvatelstva, omezení spekulací s měnou či požadování minimální doby setrvání investic v zemi. Tyto podmínky jsou dohodou zakázány, i kdyby se měly týkat stejnou měrou domácích i zahraničních investorů.
Z dohody MAI vyplývají následující možná nebezpečí:
1) Oslabuje demokratická práva národních vlád a místních samospráv ve prospěch nadnárodních společností – jedná se o první mezinárodní dohodu, která umožňuje nadnárodním společnostem žalovat vládu a místní samospráva u mezinárodního tribunálu
2) Je nerovná a potenciálně velice škodlivá pro rozvojové země – ačkoliv na počátku bude dohoda podepsána v rámci zemí OECD, je jasné, že postupně budou investice do jednotlivých rozvojových zemí podmiňovány jejím podpisem bez možnosti ovlivnit její obsah. Dohoda jim poté neumožní použít různých omezení, která Česká republika sama v procesu transformace využívala a doposud využívá.
3) Podle některých expertů na mezinárodní právo nebyly doposud dostatečně vyjasněny vztahy MAI k některým mezinárodním dohodám v oblasti životního prostředí především k některým částem dohod dosažených v Kyotu v prosinci 1997 (jedná se zejména o obchod s emisními povoleními)
4) Dohoda se stává velice nepřehlednou systémem výjimek, kterých je již v současné době více než 600.
S ohledem na výše zmíněné skutečnosti žádáme vládu o následující kroky:
· využití odložení podpisu dohody k informování veřejnosti a předběžnému projednání v Parlamentu
· provedení komplexní analýzy vlivu dohody na sociální, zdravotní, ekonomickou a environmentální politiku České republiky
· provedení orientační analýzy vlivu dohody na sociální, zdravotní, ekonomickou a environmentální politiku rozvojových zemí
· podniknutí kroků, aby MAI umožnila omezení škodlivých vlivů některých nadnárodních společností především v rozvojových zemích.
Igor Míchal
místopředseda STUŽ
Ivan Dejmal
místopředseda STUŽ
V Praze dne 9. dubna 1998