Společnost pro trvale udržitelný život se kromě řady jiných oblastí účastní i ve správních řízeních, která se týkají výstavby některých částí tzv. městského okruhu (MO) v Praze na Smíchově. Jde o umístění staveb pro automobilovou dopravu uvnitř města, které mají mimořádně závažný vliv na životní prostředí i městskou strukturu nejen na Smíchově, ale i v dalších oblastech města. Přitom je tzv. městský okruh v celé své severozápadní polovině dosud navržen způsobem, který neodpovídá jeho funkci, kterou má plnit a jeho označení je matoucí.

Zásady dopravní politiky hl.m.Prahy stanoví, že pro provoz automobilové dopravy je nezbytné vytvářet takové podmínky, aby ji bylo možné omezovat a uplatňování její regulace přitom "musí narůstat ve směru k centru města" (čl. II.10). V Praze zaujímá významnou část centra pražská památková rezervace, která se svým ochranným pásmem tvoří tzv. vnitřní město. Po jižním okraji vnitřního města od Záběhlic po Barrandovský most ke Zlíchovu byla v 80.letech vybudována velkokapacitní šesti- až osmipruhová komunikace bez úrovňových křižovatek. Je označována jako část městského okruhu a jako silnice I.třídy č.29 plní funkci II.dopravního okruhu hl.m. Prahy bez omezení přístupu těžkých vozidel. Taková silniční komunikace může na obou stranách pokračovat jen v poloze mimo vnitřní město, kde jsou možnosti pro její umístění z hlediska prostoru, investičních nákladů i účinků na životní prostředí a kde (podle principu rozvádění vnější dopravy zvnějšku) bude její vysoký nasávací účinek odlehčovat území vnitřního města od dopravy, která by tudy jinak projížděla. To je důležité obzvláště pro městské centrum, které je třeba podle zásad pražské dopravní politiky chránit "před zbytnou automobilovou dopravou" (čl. II.1).

Obecně platí, že dopravní trasu s vysokou atraktivitou (nasávacím účinkem) dnes již nelze budovat tam, kde by z toho vyplývající zvýšení dopravní intenzity neúnosně zatížilo životní prostředí. To se týká nejen samotné trasy, ale i navazujících komunikací v celé její atrakční oblasti, jak je dostatečně známo z odstrašujícího příkladu pražské severojižní magistrály, která rozvádí vnější dopravu vnitřkem města.

Městský investor však navrhuje, aby vysoce kapacitní trasa městského okruhu z vnějšího okraje ochranného pásma pražské památkové rezervace na Zlíchově pokračovala k I.(tj.vnitřnímu) dopravnímu okruhu a dále, ve formě jakési strahovské radiály až k samotné památkové rezervaci. To by bylo nejen vědomým opakováním důsledků neblaze proslulé severojižní magistrály, ale také by se tím znehodnotila žádoucí obchvatová funkce jižní části městského okruhu. Stejně nepřijatelný je návrh tzv. městského okruhu v poloze letenské radiály přicházející do předpolí Pražského hradu z Libně. Propojením těchto radiál by vznikla další atraktivní diametrála Chuchle-Prosek, ale na rozdíl od severojižní magistrály bez úrovňových křižovatek. Její jízdní komfort by budoucí trasa silničního okruhu R1 za normálního provozu nemohla překonat. Daleko horším dopadem nové diametrály by bylo (v důsledku rozvádění vnější dopravy vnitřkem města) další zvýšení intenzit dopravy na příjezdových komunikacích, které jsou již dnes přetíženy a vedou začasté obytnými oblastmi a špatně větraným územím, jako je Libeň, Břevnov a Smíchov.

Jak by byla atraktivní tato diametrála, je patrné z jejího předpokládaného zatížení, podle něhož chce městský investor již nyní budovat tunely pod Mrázovkou se 6 pruhy a přemostění Plzeňské celkem s 8 pruhy, ačkoli strahovský tunel je jen čtyřpruhový a nemá v dohledné době naději, že bude kapacitně využit. Samotné dopravní řešení na Smíchově je přitom málo efektivní, protože při malém počtu napojení místní sítě na "okruh" by zůstala zbytečně velká část dopravy v dnešní uliční síti. A tak je řešení městského "okruhu" na Smíchově zhoubné nejen z hlediska životního prostředí, ale i z hlediska finančních nároků.

Řešení odpovídající dokumentům, které schválilo Zastupitelstvo hl.m.Prahy, tj. zadání územního plánu v říjnu 1993 i dopravní politika v lednu 1996, je veřejně známé již od roku 1990, kdy bylo doporučeno komisí odborníků pro přehodnocení systému ZÁKOS. Spočívá v důsledném oddělení tras existujících okruhů I. a II. s přednostní výstavbou od centra vzdálenějšího okruhu II. a ve zrušení záměru na výstavbu tzv. městského okruhu, navrženého excentricky vůči centrální oblasti, kterou má chránit. V oblasti Smíchova to znamená pokračovat s výstavbou velkokapacitní trasy od Barrandovského mostu dále přibližně po okraji vnitřního města tunelem pod Dívčími hrady pro okruh II. a zapojení Strahovského tunelu (okruh I.) včetně spojnice obou okruhů za smíchovským nádražím dokončit ve skrovnějších parametrech.

Na to, že návrh komunikačního řešení územního plánu (ÚP) je v rozporu s jeho zadáním, STUŽ upozornila ve svém stanovisku ze 14.11.1995 ke konceptu ÚP a nutnost přehodnocení tzv. městského okruhu dle systému ZÁKOS sdělila přímo zpracovatelům ÚP na debatě v dubnu 1996. K nápravě však dosud nedošlo. Na neudržitelnost zastaralé koncepce rozvoje pražské komunikační sítě, z níž dosud vychází i městský investor, STUŽ nyní důrazně upozorňuje znovu v souvislosti s probíhajícím správním řízením k umístění jednotlivých staveb a pro stavební povolení.

STUŽ vyzývá zúčastněné orgány k přehodnocení hluboce chybných záměrů, jež jsou dosud tvrdohlavě prosazovány. Nechtějme opakovat chyby minulosti. Do rozhodovacích procesů je nezbytné vhodným způsobem zapojit laickou a odbornou veřejnost. Dosavadní způsoby rozhodování jsou neadekvátní a vedou k hluboce chybným a těžko v budoucnu odčinitelným rozhodnutím.

V Praze dne 3. února 1998

prom.biol. Pavel Šremer - předseda STUŽ, Ing.arch. Martin Říha - místopředseda STUŽ

JUDr. Petr Kužvart - člen předsednictva STUŽ