Věc: Vyjádření k oznámení záměru „Dotěžení a rekultivace DP Řeporyje“ dle přílohy č. 3 (v rozsahu přílohy č. 4) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Naše vyjádření k oznámení a k navrženému záměru je následující:

Na základě předložených a analyzovaných údajů a dalších získaných poznatků nemůžeme sdílet názor zpracovatelů oznámení, že „Záměr je možno doporučit k realizaci při respektování opatření navržených v kapitole D. IV oznámení.“

Při dodržení jistých přísných podmínek (omezení hluku, prašnosti, dopracování havarijních plánů pro únik ropných látek) lze souhlasit s dotěžením lomu, avšak záměr rekultivace formou úplného zavezení dotčeného lomu nepovažujeme za správné řešení. Optimálním řešením je vzhledem k okolním chráněným hodnotám přírody ponechat lom (po případných drobných zásazích) přirozenému vývoji – sukcesi, jak ukazuje i zkušenost z opuštěných lomových děl v okolí.

Území se po skončení těžby poměrně rychle vrátí přirozenou sukcesí do stejného stavu jako lomy Požáry. Tam k tomu došlo od roku 1970, tj. za 40 let. Navíc bude území lomu sloužit jako důležité další refugium pro živočichy a rostliny (viz stěny v lomech západně od lomu s těžbou).  

Zdůvodnění:

A) Obecné připomínky:

1) Na základě prostudování oznámení a vlastního návrhu záměru, vlastního místního šetření a z dalších zdrojů doplněných informací je zřejmé, že zájmovému území, vzhledem k jeho nepřehlédnutelným přírodním i kulturním hodnotám by prospěla vyšší míra ochrany a respektování principu předběžné opatrnosti – viz např. konstatování v hodnocení zdravotních rizik – znečištění ovzduší na str. 77.

2) Nejsme si zdaleka jisti, že je záměr opravdu v souladu s platným územním plánem hl. m. Prahy (str. 81, 88) a nejen tento záměr, ale i návrh nového územního plánu podle výsledku projednání konceptu už bude muset respektovat fakt, že celé Prokopské a Dalejské údolí se stalo součástí evropské sítě chráněných území přírody NATURA 2000.

3) Hlavní problém navrženého záměru vidíme v tzv. „rekultivaci“, na kterou má být použito ohromné množství zeminy, daleko (zhruba 9x) převyšující objem zahloubením vytěžené suroviny (vytěženo má být 350 tis. m³ vápence, uloženo celkem více než 3 200 tis. m³ „zeminy“. Z našeho hlediska máme obavu, že právě deponování nikoliv zúrodnitelné zeminy, ale v nejlepším případě hlušiny z některých staveb na území hl. města Prahy, je ve skutečnosti hlavním cílem kritizovaného záměru. Navíc upozorňujeme na fakt, že dle našich výpočtů, které vycházejí z údajů v katastru a v návrhu, pojme celý vydolovaný prostor (vč. navrhovaného zahloubení) jen cca 70 % zamýšleného množství „rekultivačního materiálu“.

4) Zcela nepřijatelná je pro nás doba tzv. „rekultivace“ – zatímco vytěžení zbylé suroviny má trvat dva roky, zavážení lomu má trvat dalších 15 let, po které má být území určené především k rekreaci obtěžováno průjezdy cca 50 těžkotonážních souprav každý pracovní den, vysypáváním, rovnáním prašného materiálu. Přitom již dnes je území zatěžováno blízkou rychlostní komunikací R1, na které se dá navíc očekávat další nárůst provozu související s otevřením nového úseku přes údolí Vltavy.

B) Konkrétní připomínky k jednotlivým bodům záměru

1) Pochybnosti o některých uváděných údajích v „Základních údajích o záměru“

• Místním šetřením 17. 4. 2010 bylo zjištěno, že již existuje patrně nepovolená zavážka na poli jižně od vytěžené části lomu v rozloze cca 25 x 10 m a cca 30 x 30 m. Požadujeme prošetření této, dle našeho názoru, nepovolené skládky.
• Na str. 62 se uvádí: „Orná půda nacházející se v okolí kamenolomu nebude v souvislosti s těžbou zabírána ani nijak znehodnocena.“ Proč jsou v materiálu potom uváděny mezi pozemky „dotčenými rekultivací“ (str. 13) parcely 1451/4, 1451/5, 1451/9 a 1451/10 – znamená to, že tato orná půda již znehodnocena byla?
• Na str. 86 se uvádí: „Výskyt běžných druhů živočichů lze očekávat v prostoru bývalého lomu ve východní části dobývacího prostoru. Rekultivační práce do tohoto prostoru nezasáhnou , neboť toto území je již poměrně dobře zapojeno do krajiny a probíhá zde sukcese“. Místním šetřením bylo zjištěno, že v sousedícím lomu za instalovaným valem existují zavážky na jeho západním a jihozápadním svahu, který již v předchozí době prodělal úspěšnou sukcesi a která byla zavážkou zničena. I tento fakt žádáme vysvětlit.

2) Pochybnost o shodě se schválenými Zásadami územního rozvoje hl.m. Prahy (jako kraje):

Výše jmenované Zásady konkrétně uvádějí:

Prokopské a Dalejské údolí je definováno jako jedno z pražských území – specifických oblastí nadmístního a celoměstského významu, kde se střetávají podmínky ochrany přírody a krajiny, rekreace a těžby nerostů. Oblast je označena jako SP/5 a jsou pro ně v závazné části stanoveny následující podmínky :

4.3.5 Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí (SP/5)

Poloha ve městě: Údolí podél Prokopského a Dalejského potoka na levém břehu Vltavy, zasahující do MČ Praha 5, Praha 13, Praha –Slivenec, Praha-Řeporyje.

Důvod vymezení: Hodnotné přírodní zázemí kapacitních sídlišť Jihozápadní Město a Barrandov. Současně území s vysoce koncentrovanou rekreační nárazovou návštěvností celoměstského významu, kde se střetávají zájmy ochrany přírody s negativními důsledky těžby a vysoké návštěvnosti. Zahrnuje velké množství ZCHÚ a dalších ploch s vyšším stupněm ekologické stability.

Vztah k Územnímu plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy: Vymezení oblasti je obsaženo v horizontu územního plánu.

Podmínky pro následné rozhodování o změnách v území: 

a) umístění rekreačních aktivit, které by měly vytvořit nárazníkové pásmo mezi okolními intenzivně obydlenými oblastmi a územím přírodního parku.
b) ochrana jedinečných přírodních a krajinářských hodnot
c) zajištění prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty

V žádném případě by tedy toto území nemělo být zatěžováno nad rámec stávající těžební aktivity ve stávajícím funkčním lomu a související dopravou vytěžené suroviny, zejména ne novou zátěží dopravou obrovského množství nové navážky v rámci „rekultivace území po těžbě.“ Je to v příkrém rozporu s přírodovědnou a rekreační funkcí a hodnotami, pro které je tento prostor vyhlášen jako přírodní park, také s NPP Požáry a NPP Dalejský profil.  I kdyby se zahloubená těžba a následná zavážka zdánlivě záborem nedotkla sousedních cenných přírodních partií, charakter provozu lomu, drtiček a dopravní obsluhy tato území samozřejmě ovlivní (hluk, primární a sekundární prašnost, rušení hnízdících ptáků, emise z motorů, snížení bezpečnosti chodců a cyklistů dopravou atd). Na základě v textu Záměru uvedených informací (např. str. 77) a zde uvedené jisté míře neurčitosti, dané nedostupností některých informací, nelze zcela souhlasit s tvrzením dotčených orgánů, že nedojde k závažnému ovlivnění chráněných částí přírody a krajiny.

3) Pochybnosti o údajích uváděných v části B. III. 2 Odpadní vody

Velmi závažnou otázkou je dodržování inertnosti zavážených materiálů, vzhledem k řádovým rozdílům v ceně různých kategorií odpadů (viz katalog odpadů, Vyhl. č. 381/2001 Sb.) a k následné možnosti vytvoření kontaminačního mraku a znehodnocení podzemních a povrchových vod.  Je otázkou (str. 52), zda navržené zahloubení na kótu 282 m n. m., s ponecháním 30 cm krycí vrstvy je dostačující a event. přirozené a otřesy z odstřelů vytvořené pukliny neumožní průsaky do podzemních vod. Není zmínka o využití geologických a hydrogeologických map pro dané území. Území přitom náleží do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně (Praha – Podolí), vodu z Vltavy odebírá např. Staropramen. Jsme názoru, že je vhodné stanovit program vzorkování a analýzy odebraných výluhů, případně provést další vhodné analýzy dle platné legislativy s určením frekvence odebraných vzorků a jejich vyhodnocení akreditovanou laboratoří.. Na str. 9 je uvedena informace o provedených a využitelných pozorovacích a čerpacích vrtech.

4) Připomínky k části C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

• Zájmové území (str. 25) leží v blízkosti dvou ZCHÚ, tj. NPP Požáry a NPP Dalejský profil. Podle vyjádření Odboru ochrany prostředí MHMP (str. 27) nemůže mít uvedený záměr významný vliv na evropsky významné lokality (EVL) ani ptačí oblasti. Aniž bychom chtěli zpochybňovat uvedené hodnocení, nelze zřejmě určitý vliv vyloučit. Existuje trvalý průzkum o event. migraci sledovaných ptačích druhů mimo EVL, přibližně z oblastí PP Opatřilka – Červený lom, PR Prokopské údolí a Dalejské dráhy?
• Obr. č. 1 a 2 na str. 8 – širší vztahy a situování záměru, který je vzdálen  od rychlostní R 1 komunikace E 48, E 50, (součásti SOKP, spojení dálnic D 1 a D 5 následně s R 4, 6, 7, 10 a D 3, 8, 11, s předpokládanou hustotou provozu vysoko nad 100 tis. vozidel/den), cca 500 m od připomínkovaného území a některých ZCHÚ, takže nelze vyloučit určitou míru interakce, vzhledem (k převládajícímu) pohybu vzdušin.
• Podle modelu ATEM (Atelier ekolog. modelů) pro rok 2010, str. 30, překračuje imisní limit pro hodinový aritmetický průměr NO₂ stanovenou hodnotu 285 μg/m³ – v rozsahu 50–300 μg/m³. Vypovídací hodnota ročního průměru je ovšem průměrem hodnot během roku řádově se lišících (viz inverze apod.), takže o krátkodobých negativních ovlivněních nic nevypovídá.
• Tuhé znečišťující látky PM₁₀ (ATEM): Dle uvedených údajů jsou v podstatě v normě. Respirabilní částice – tedy ty, které podle hygieniků jsou pro lidské zdraví nejhorší -  jsou ovšem v kategoriích PM₅, PM_2,5. Těmi se materiál nezabývá.
• Voda (str. 73) : Pro případ úniku ropných derivátů je potřeba zpracovat havarijní plán, který bud předložen vodohospodářskému orgánu. Opravdu ještě neexistuje? Při zde dávno existující těžbě a dopravě je to zarážející.

5) Připomínky k části C. 2. 1  Ovzduší

6) Připomínky k části D. IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.

Hodnocení zdravotních rizik – znečištění ovzduší: (str. 77)

Zpracovatel si je vědom :

• Nedostatečné znalosti současného imisního pozadí v hodnocené lokalitě.
• Určení nebezpečnosti vychází z úrovně současného poznání vztahu mezi znečištěním ovzduší a poškozením zdraví.
• Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací použitými rozptylovými modely je omezena …

Všechny výše uvedené důvody nás vedou k závěru, že oznámení nesplňuje požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, pro možnost nahradit pouhým oznámením komplexní hodnocení vlivů na životní prostředí. Záměr je třeba posoudit nejen komplexně, tzn. zpracováním dokumentace, posudku a s vydáním stanoviska příslušného orgánu až po veřejném projednání, ale měl by být předložen a zpracován přinejmenším ve dvou variantách:

1. s dotěžením v záměru uvažovaným zahloubením a zaplavením vzniklé prohlubně tak, aby zde vznikla vodní plocha, bez masivního zavezení celého prostoru lomu dle původního v oznámení předloženého záměru, pouze s nezbytnou vrstvou zúrodnitelných zemin na původní plató lomu a na případné ponechané terasy těžebních etáží,

2. dle původního záměru s masivní zavážkou, ale s respektováním nedotknutelnosti okolí lomu vč. orné půdy a se všemi potřebnými ochrannými opatřeními, jak je uvádíme výše.

Vzhledem k územním i věcným souvislostem řešeného záměru se zájmy ochrany přírody a krajiny, blízkého osídlení a zájmů rekreace považujeme původní záměr, obsažený ve variantě 2 za nepřijatelný.

 

V Praze, 19.dubna 2010

Ing. Jiří Dlouhý

předseda Společnosti pro trvale udržitelný život