Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stanovisko STUŽ k privatizaci ložisek zlata v České republice.

V průběhu roku 1994 proběhlo ve vší tichosti nabídkové řízení vyhlášené Ministerstvem hospodářství ČR za účelem získání soukromých investorů geologického průzkumu ložisek zlata na území naší republiky.

Nabídkové řízení se týkalo celkem 27 průzkumných území v Čechách a na Moravě. Zajímavá je účast v soutěži: 16 zahraničních a jediná česká společnost. RTZ Mining and Exploration (GB) získala právo žádat o průzkum ve třech územích s celkovou plochou 220 km2, mezi kterými je Mokrsko. Greenwich Resources (GB) získala 188 km2 na Rožmitálsku, Euro Důlní, s.r.o. (ČR) získala tři území, celkem 710 km2, včetně oblasti Buš, těsně u Mokrska. Geological Consultants International (Australie) má 3 území, celkem 523 km2 a rovněž australská Panorama Resources má dvě území, celkem 188 km2. Kašperské Hory má již z dřívějška kanadská TVX Gold Inc. Nicméně je zahajován další průzkum v průzkumném území Kašperské Hory - okolí o ploše 85 km2, táhnoucím se od Hartmanic po Javorník. Průzkum má být prováděn pro již zmíněnou společnost Euro důlní, s.r.o., jež je sice právně českou společností, nicméně s dominantní cizí kapitálovou účastí.

Jde vesměs o těžařské společnosti, jež hodlají investovat do dosti nákladného geologického průzkumu proto, aby zde v budoucnu pokud to bude jen trochu pro ně ekonomicky výhodné a možné těžily. Horní zákon zajišťuje organizaci, pro níž byl proveden geologický průzkum, přednost při získání předchozího souhlasu Ministerstva hospodářství k těžbě. Jakékoli názory, že průzkum je oddělen od těžby neobstojí. Průzkum provádí těžař jednoznačně za účelem ověření ekonomie a technologie budoucí těžby.

Pokud průzkum sám až na výjimky nepůsobí v krajině podstatnější škody, pak následná těžba je jednoznačně ekologicky zhoubnou záležitostí. Až na výjimky (Kašperské Hory) je možno ložiska zlata těžit pouze povrchovým způsobem. To znamená otevírání stovky metrů hlubokých povrchových dolů, jež nevratným způsobem poznamenají jinak mnohde ještě vzácně nedotčenou českou krajinu. Souhlas ke geologickému průzkumu je vydáván v prameništích obecních vodovodů, v ochranných pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, v těsné blízkosti národních přírodních rezervací. Dojde k odlesňování, změně hydrologických poměrů apod.

Běžně ve světě užívaná technologie kyanidového loužení, se kterou se počítá rovněž u nás (a jež byla příčinou nedávné katastrofy v Guayaně), předpokládá rozemletí vytěžené horniny na jemnost pudru a pak loužení jedovatým kyanidem sodným či draselným. Tak vznikne odpadní bahno, ze kterého se sice většina kyanidu získá zpět pro další loužení, ale zbytkové množství (řádově několik procent, což při obrovských objemech je značné množství) se nakonec ocitne na odkališti. Právě tato odkaliště jsou vedle povrchové těžby dalším vysoce problematickým aspektem. Zprvu obsahují jed. Musí být situována v údolích, jež zničí. Pokud se hráz poškodí, hrozí katastrofa. Pokud povrch vyschne, hrozí výrazné zvýšení prašnosti.

Cizí těžař bude mít z celého podniku hlavní prospěch. Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí a nerostných zdrojů jsou zcela nedostatečné, prospěch našeho státu i obcí bude časově omezen na dobu těžby. Již dnes je jasné, že finanční prospěch bude zanedbatelný a naprosto nesouměřitelný s trvalou devastací krajiny.

Těžební činnost neznamená ani výraznější dočasný nárůst pracovních příležitostí v oblasti budoucí těžby. Zahraniční těžař nebude reálně socialistickým zaměstnavatelem. Jeho zájmem bude maximální zisk. Na příkladu Mokrska je vidět, jak se liší představy o zaměstnanosti bývalých tuzemských firem a zahraničních zájemců o těžbu. Rudné doly Příbram měly zájem o těžbu v letech 89 - 90. Ve svých plánech počítali s více jak dvojnásobným počtem pracovních míst, nežli zahraniční firmy.

Je naprosto pochopitelné, že obce, jež jsou dotčeny ve svém území průzkumem a do budoucna ohroženy těžbou, nesouhlasí s těmito záměry a brání se. Těmto obcím vyslovujeme plnou podporu a zdůrazňujeme svou ochotu přispět podle svých možností odbornou i právní pomocí k odvrácení záměrů schválených většinou bez jejich účasti a proti jejich vůli. Zdůrazňujeme, že jde o závažnou politickou otázku a zkoušku skutečné demokracie v této zemi. Jde o to, zda je únosné, aby centrální byrokracie suverénně rozhodovala o osudu území bez ohledu na místní samosprávu a proti zájmu a mínění občanů. Orgány výkonné moci jsou povinny hájit veřejný zájem. Zatím spíše zprůchodňují přes odpor veřejnosti záměry cizích těžařů.

Vzhledem k současnému stavu legislativy není ani možné zohlednit přímé či nepřímé dopady těžby nerostných surovin na širší okolí. Jde totiž o to, že velkokapacitní těžba a úprava zlatonosných rud povede ke snížení cen pozemků a nemovitostí v mnohem širším okolí, než kterého by se týkala jakákoli finanční kompenzace těžaře za újmy, způsobené těžbou zlata. Z tohoto důvodu nesouhlasíme se zlehčováním odporu místních obyvatel, reprezentovaných např. v případě Mokrska 14 starosty a místostarosty obcí a měst v širokém okolí. V případě Rožmitálska pak starosty 16 obcí a měst zasažených ve svém území předpokládaným geologickým průzkumem.

Z výše uvedených důvodů se tedy tážeme ministra hospodářství Karla Dyby, co vedlo jeho úřad k vyhlášení mezinárodního výběrového řízení na průzkum ložisek zlata v těsné blízkosti chráněných území /ložisko Kašperské Hory je v těsné blízkosti CHKO Šumava/, v těsné blízkosti vodárensky využívaných toků /Mokrsko u Slapské nádrže/. Proč se tolik spěchá s vydáním souhlasu s průzkumem lokality Mokrsko, o níž již v roce 1990 jednala vláda České republiky? Tehdy vláda projednala a vzala na vědomí nesouhlasný materiál MŽP ČR k těžbě zlata na Mokrsku.

Vyzýváme proto ministra Karla Dybu, aby pozastavil vydávání povolení k zahájení geologických průzkumných prací do doby, kdy bude přijata nová horní legislativa, která zohlední i mimosurovinové vlastnosti horninového prostředí.

K vydání souhlasu s těžbou je třeba souhlasu Ministerstva životního prostředí. Po zkušenostech s ministrem životního prostředí Františkem Bendou již nevěříme, že bude v souladu s platnou legislativou chránit životní prostředí a přírodní zdroje této země. Proto vyzýváme ministra Bendu k vydání jednoznačného stanoviska k průzkumu zlata v ekologicky velice citlivých oblastech této země. Toto stanovisko by se nemělo skrývat za hru se slovy jako jeho nedávné stanovisko k Mokrsku, že nesouhlasí se zásadní změnou reliéfu.

V Praze dne 7. 11. 1995

 

dr. Miloš Kužvart                    dr. Petr Kužvart                      ing. Igor Míchal

vedoucí geologické                právník                                    úřadující předseda

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License